PedF, katedra geografie 1
Politická geografie
Svět po 2. světové válce
Vytváření mezinárodních organizací
PedF, katedra geografie 2
Poválečný vývoj
Německo a Rakousko rozděleno do 4 okupačních zón.
Odsun obyvatelstva z východní Evropy (až 12 milionů
Němců).
Francie a Itálie – 1947 – odsun komunistů z vlády.
Sovětský svaz si vedle někdejšího východního Polska
podržel přímou kontrolu nad pobaltskými státy Litvou,
Lotyšskem a Estonskem a nad dříve rumunskou Besarábií,
k čemuž získal československou Podkarpatskou Rus.
Bipolární rozdělení světa – Západní a východní blok
(Spojené státy x SSSR).
V Řecku občanská válka (královská vojska x komunisté).
PedF, katedra geografie 3
Poválečný vývoj
Čína – občanská válka (nacionalisté x komunisté) – Mao Ce-tung –
Čínská lidová republika - 1949. Vůdce Kuomitangu generál Čankajšek
se stáhl na ostrov Tchaj-wan.
Korejská válka (1950 – 1953) – Severní x Jižní Korea. Severní část „lidově
demokratický režim“ - Kim Ir-Sen. Jih – 1948 demokratické
volby - Li Syn Man.
Vietnam (Indočína) – v srpnu 1945 vyhlášena Vietnamská
demokratická republika - Ho Či Min – rozdělení na dvě části – Sever
komunistický a Jih s podporou USA - Ngo- Dinh – Diem.
Dekolonizace zemí => vznik nových států (Izrael 1948, Indie 1947,
Pákistán 1956).
Podpora USA zemím (Turecko, Řecko) a v Asii (Tchaj-wan, Jižní
Korea).
Studená válka
Konflikt mezi národy, který nezahrnuje vojenské akce, ale
je zaměřen především na akce ekonomické či politické.
1947–1991 mezi Spojenými státy a jejich spojenci
sdruženými v NATO na jedné straně a Sovětským svazem.
Už od roku 1945 napětí mezi Sovětským svazem a USA –
neshody o osudu poraženého Německa, vztah k Francii
a osud Polska – Jaltská konference (únor 1945).
Ve snaze o zachování mezinárodního míru vytvořili v roce
1945 Spojenci Organizaci spojených národů.
Rozdělení poválečné Evropy na zájmové sféry USA
a západních spojenců a SSSR.
PedF, katedra geografie 4
PedF, katedra geografie 5
Studená válka
Počátek - svržení atomové pumy na Japonská města Nagasaki
a Hirošima (1945) a projev amerického prezidenta Harry S.
Truman (1947) -> nový směr zahraniční politiky USA –
Trumanova doktrína.
V roce 1948 přišla Amerika s nabídkou ekonomické obnovy
zničeného evropského hospodářství = Marshallův plán.
Československo – na hranicích rozdělení zemí – tzv. železná
opona.
Reakce USA na Studenou válku = založení NATO.
Reakce Sovětského svazu = Varšavská smlouva.
Studená válka končí rozpadem SSSR počínajícím v druhé
polovině 80. let a definitivním na přelomu 80. a 90. let.
PedF, katedra geografie 6
Trumanova doktrína
Vyhlášena 12. března 1947.
Řešila pozici Řecka a Turecka.
Finanční podpora těmto dvěma státům ve výši 400 milionů
dolarů.
Formuloval cíle a zásady politiky reagující na počínající
studenou válku.
Doktrína de facto akceptovala status quo bipolárního
světa rozděleného na blok komunistických států a blok
států demokratických.
PedF, katedra geografie 7
Marshallův plán
Plán evropské obnovy (European Recovery Program).
1947.
Cíl - zabezpečit americké úsilí pomoci poválečné Evropě.
V letech 1948–1952 poskytly Spojené státy západní
Evropě pomoc ve výši přibližně 13 miliard dolarů.
http://www.marshallfoundation.org/library/MarshallPlanSp
eech.html
Rekonstrukce západní Evropy, obnovení průmyslu,
zemědělství a oživit mezinárodní obchod.
PedF, katedra geografie 8
9
Železná opona
Neprostupná hranice mezi západním a východním blokem.
Termín použil W. Churchill dne 5. března 1946 na
univerzitě v americkém Fultonu.
v ČSSR bylo vytvořeno hraniční pásmo (šířka 4 až 10 km
- 1,5 % rozlohy státu).
Většina vesnic v hraničním pásmu
byla postupně vysídlena.
PedF, katedra geografie
11
OSN (UNO)
založena 26. června 1945 v San Franciscu na základě
přijetí Charty OSN.
Charta OSN – základní dokument, přijetí 51 členy (včetně
ČSR), charakter mezinárodní smlouvy.
oficiálně vznikla 24. října 1945, kdy byla Charta
ratifikována Čínou, Francií, Sovětským svazem, USA,
Velkou Británií a většinou ostatních signatářských zemí.
První Valné shromáždění OSN se konalo 10. ledna 1946
v Londýně.
Hlavní sídlo v New Yorku, dále v Ženevě a Vídni.
V současnosti má 192 členských států.
PedF, katedra geografie 12
Cíle
Udržovat mezinárodní mír a bezpečnost;
rozvíjet mezi národy přátelské vztahy založené na
respektování zásad rovnoprávnosti a práva na sebeurčení
národů;
spolupracovat při řešení mezinárodních ekonomických,
sociálních, kulturních a humanitárních otázek a podpoře
základních lidských práv a svobod;
být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají
v zájmu dosažení těchto společných cílů.
PedF, katedra geografie 13
Valné shromáždění
a generální tajemník
V čele Valného shromáždění stojí předseda a 21
místopředsedů.
Projednává všechny otázky, které jsou spojené s Chartou
OSN, také projednává zprávy jednotlivých dalších hlavních
orgánů a volí jejich členy.
Generální tajemník - mluvčí všech obyvatel světa.
Od 1. ledna 2007 - Ban Ki-moon.
PedF, katedra geografie 14
Rada bezpečnosti OSN
Nejmocnější orgán OSN.
15 členů - Pět členů jsou tzv. stálí členové se zvláštními
pravomocemi, zbylých 10 členů (nestálí členové) je voleno Valným
shromážděním OSN na dvouleté období.
Aktivity:
zachování míru ve světě
řešení sporů
úprava zbrojení
používání sankcí vůči narušiteli
podnikání vojenských akcí proti agresoru
navrhuje kandidáta na generálního tajemníka
spolu s valným shromážděním volí soudce mezinárodního soudního
dvoru
předkládá zprávy o svojí činnosti valnému shromáždění
PedF, katedra geografie 15
Rada bezpečnosti OSN
Stálí členové:
Čínská lidová republika
Francie
Rusko
USA
Spojené království
Nestálí členové:
Burkina Faso (2009), Kostarika (2009), Chorvatsko (2009), Libye
(2009), Vietnam (2010), Rakousko (2010), Japonsko (2010), Mexiko
(2010), Turecko (2010), Uganda (2010).
PedF, katedra geografie 16
Mezinárodní soudní dvůr
Sídlo v nizozemském Haagu.
Řeší spory mezi členskými státy a předává OSN a jejím
specializovaným organizacím odborné posudky.
Statut je určen Chartou OSN.
Soudních procesů se mohou účastnit a své spory mohou
soudu předkládat pouze státy.
Soud tvoří 15 soudců volených v oddělených hlasováních
Valným shromážděním a Radou bezpečnosti.
Předseda - H.E. Judge Hisashi Owada (Japonsko).
PedF, katedra geografie 17
Mezinárodní trestní soud
Sídlo v nizozemském Haagu.
Vznikl v roce 2002.
Stíhá osoby zodpovědné za zločin genocidy, zločiny proti
lidskosti, válečné zločiny a potenciálně také zločin agrese
PedF, katedra geografie 18
Další orgány OSN
Ekonomická a sociální rada OSN – ECOSOC
Poručenská rada OSN
Sekretariát, v jehož čele stojí generální tajemník OSN
PedF, katedra geografie 19
Odborné organizace OSN
Organizace pro výchovu, vědu a kulturu - UNESCO
Mezinárodní organizace práce - ILO
Světová zdravotnická organizace - WHO
Mezinárodní měnový fond – IMF
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky - UNHCR
Dětský fond OSN - UNICEF
Rozvojový fond OSN pro ženy - UNIFEM
Pozorovatelská mise OSN v Ugandě a Rwandě - UNOMUR
Ochranné a stabilizační síly OSN v bývalé Jugoslávii - UNPROFOR,
IFOR, SFOR, KFOR
Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (Světová banka) - IBRD
PedF, katedra geografie 20
Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci
Koordinace pomoci Marshallova plánu => Organization for
European Economic Cooperation (OEEC).
Hlavní orgán - Rada ministrů
Existovala 1948 – 1961
1961 transformace do Organizace pro hospodářskou
spolupráci a rozvoj (zkráceně OECD - Organisation for
Economic Co-operation and Development)
Mezivládní organizace 30 ekonomicky nejrozvinutějších
států.
Principy demokracie a tržní ekonomiky.
PedF, katedra geografie 21
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
Cíl - koordinuje ekonomickou a sociálně-politickou
spolupráci členských zemí, zprostředkovává nové
investice, prosazuje liberalizaci mezinárodního obchodu.
Další ekonomický rozvoj, potlačení nezaměstnanosti,
stabilizace a rozvoj mezinárodních finančních trhů.
Mezi hlavní orgány OECD patří rada, složená z ministrů,
coby zástupců členských zemí, dále výkonný výbor,
sekretariát v čele s generálním tajemníkem a několik
odborných komisí .
Sídlo v Paříži.
ČR členem od roku 1995.
PedF, katedra geografie 22
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
PedF, katedra geografie 23
NATO (North Atlantic Treaty Organisation)
Založena 4. dubna 1949 podpisem tzv. Washingtonské
smlouvy.
Článek č. 5:
„ Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více
z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti
všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému
útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní
obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže
smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně
podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou
bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem
obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti.“
PedF, katedra geografie 24
NATO
Washingtonskou smlouvu podepsalo v dubnu 1949
dvanáct států: USA, Kanada, Spojené království, Francie,
Portugalsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko,
Norsko, Itálie, Island.
V roce 1999 se k NATO připojilo Česko, Maďarsko
a Polsko (12. března).
Cíle - politická a vojenská spolupráci všech jejích členů
podle článku 51 Charty OSN.
Sídlo v Bruselu.
PedF, katedra geografie
NATO - instituce
Rada NATO (North Atlantic Council - NAC) – výkonná,
politická a rozhodovací moc, složena ze zástupců
členských zemí.
Výbor pro obranné plánování (Defence Planning
Committee - DPC) - obranné záležitosti a otázky, týkajících
se plánování kolektivní obrany.
Skupina pro jaderné plánování (Nuclear Planning
Group - NPG) - role jaderných sil v bezpečnostní
a obranné politice NATO.
Generální tajemník – politický funkcionář
mezinárodní úrovně - Anders Fogh Rasmussen.
Mezinárodní sekretariát
Vojenský výbor
PedF, katedra geografie 26
NATO – členské země
PedF, katedra geografie 27
PedF, katedra geografie 28
Varšavská smlouva
Vojenský pakt evropských zemí tzv. východního bloku.
1955 – 1991
Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci
odepsaná 14. května 1955 ve Varšavě.
Albánie (roku 1961 vyloučena), Bulharsko,
Československo, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko a
SSSR.
Reakce na Západoevropskou unií a Pařížskou dohodu.
Cíl - spolupráce ve vojenské oblasti při společné obraně
socialismu, suverenity a nezávislosti.
Protipól NATO.
Sídlo v Moskvě.
PedF, katedra geografie 29
Varšavská smlouva – členské země
PedF, katedra geografie 30
Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP)
Obchodní organizace sdružující v době studené války
socialistické státy sovětského bloku.
Protipól Marshallova plánu.
Vznik 8. ledna 1949 - Bulharsko, Československo,
Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Sovětský svaz.
Později přistoupily Albánie (1949) – 1987 vystoupila, NDR
(1950), Mongolsko (1962), Kuba (1972) a Vietnam
(1978).
Sídlo v Moskvě.
PedF, katedra geografie 31
RVHP – členské země
PedF, katedra geografie 32
G8
Sdružení sedmi nejvyspělejších států světa a Ruska.
Dohromady tyto státy představují 65% světové
ekonomiky.
Neformální sdružení – nemá vnitřní strukturu, nemá
orgány a instituce.
Na jednáních se probírají záležitosti společného zájmu
i globálního významu.
V roce 2005 byla v Gleneagles založena také skupina
G8+5, která se schází na vlastních mítincích určených pro
ministry energetiky a ministry financí všech osmi
členských zemí a dále Číny, Mexika, Indie, Brazílie
a Jihoafrické republiky.
PedF, katedra geografie 33
G8 – členské země
PedF, katedra geografie 34
Světová obchodní organizace (WTO)
Zakládá pravidla mezinárodního obchodu prostřednictvím
konsenzu mezi jeho členskými státy a řeší mezinárodní
obchodní spory mezi členskými státy.
Vznikla v roce 1995.
Sídlem organizace je Ženeva.
V současné době má WTO 153 členů.
Úkoly:
sledovat dodržování pravidel mezinárodního obchodu
organizovat obchodní jednání
sledovat národní obchodní politiky
urovnávat spory mezi vládami
omezení protekcionismu
spolupráce s ostatními mezinárodními organizacemi
PedF, katedra geografie 35
Commonwealth
Volné sdružení Velké Británie a jejích bývalých dominií a
kolonií.
Do roku 1931 Commonwealth nesl označení Britské
impérium, v letech 1931-1947 pak Britské
společenství národů.
V čele Alžběta II.
PedF, katedra geografie 36
Členské země
PedF, katedra geografie 37
Další organizace
Asijsko - pacifické hospodářské společenství (APEC) - 1989
Latinskoamerické integrační společenství (ALADI) – 1980
Tichomořský pakt bezpečnosti (ANZUS) – 1951
Jihoamerický společný trh (MERCOSUR) – 1991
Sdružení nezávislých států (SNS) – 1991
Liga arabských států (LAS) – 1945
Latinskoamerický hospodářský systém (SELA) – 1975
Společenství pro rozvoj jižní Afriky (SADC) – 1980
Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) – 1975
Ekonomická komunita západoafrických států (ECOWAS) - 1975
Západoafrická měnová unie (UEMOA)
Lagosský pakt
PedF, katedra geografie 38