Základy kartografie a topografie
Mgr. Darina MÍSAŘOVÁ, Ph.D.
Sylabus přednášky 1: Základní pojmy, Kartografie jako věda, Struktura kartografie
Sylabus slouží jako přehled základních pojmů zmiňovaných na přednášce. Není dostačující pro
úspěšné zvládnutí zkoušky. Sylabus je nezbytné doplit informacemi z přednášky.
Literatura
• VEVERKA, Bohuslav. Topografická a tematická kartografie 10. 2. vyd. Praha: ČVUT, 2004.
220 s. ISBN 80-01-02381-8
• HUML, Milan; BUCHAR, Petr; MIKŠOVSKÝ, Miroslav; VEVERKA, Bohuslav. Mapování
a kartografie. Praha: ČVUT, 2003. 211s.
ISBN: 80-01-02383-1
• KAŇOK, Jaromír. Tematická kartografie. 1. vyd. Ostrava : Ostravská univerzita, 1999. 318
s. ISBN: 80-70-42781-7
• VOŽENÍLEK, Vít. Aplikovaná kartografie I. Tematické mapy. 2. vyd. Olomouc : Univerzita
Palackého, 2001. 187 s.
ISBN: 80-244-0270-X.
• HOJOVEC, V., DANIŠ, M., HÁJEK, M., VEVERKA, Bohuslav. Kartografie. Praha: Geodetický
a kartografický podnik. 1987
• ČAPEK, Richard, MIKŠOVSKÝ, Miroslav, MUCHA, Ludvík. Geografická kartografie. 1. vyd.
Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
1992. 372 str.
• KAPLAN V.; KONEČNÝ M. KEPRTOVÁ K. et al. Kartografie a geoinformatika - multimediální
učebnice. [online] Geografický ústav PřF MU Brno. 2005. Poslední revize: 6.2.2007 [cit.
2010-04-10] Dostupné z WWW: http://www.georg.muni.cz/ucebnice/kartografie/.
• DRÁPELA M. et al. Dějiny kartografie - multimediální učebnice. [online] Geografický ústav
PřF MU Brno. Poslední revize: prosinec 2005. [cit. 2010-04-10] Dostupné z WWW:
http://www.geogr.muni.cz/ucebnice/dejiny/.
Kartografie
• Umění kresby map a plánů patří k nejstarším dovednostem člověka.
• Pojem kartografie se poprvé objevuje v polovině 19. století
Slovo kartografie pochází z řečtiny a skládá se ze slov chartés = list papyru (původní
význam) a graphein = rýt, psát.
• Tvorba map (kartografie) byla dříve řazena k jiné vědní disciplíně.
• Vědní obor jehož výsledkem jsou mapy (papírové, digitální)
• Kartografická produkce každého státu je součástí jeho kultury a měřítkem vyspělosti
• Úkol kartografie: poznání a výzkum skutečnosti v prostoru a čase k čemuž používá
specifické matematické a grafické postupy a prostředky
Definice kartografie se mění s časem – historický vývoj, technologický rozvoj, společenské
požadavky
Kartografie je praktická činnost, jejímž účelem je vyhotovování map.
počátek 20.století
Kartografie je technická disciplína, která studuje a rozvíjí vědeckotechnické metody
a procesy sestavování a reprodukce map.
z 20. nebo 30.let 20.století
Kartografie je věda o sestavování map všech druhů a zahrnuje veškeré operace od
počátečního vyměřování až po vydání hotové produkce.
1949, United Nations, Department of Social affairs
Kartografie je umění, věda a technologie vytváření map, včetně jejich studia jako
vědeckých dokumentů a uměleckých prací. v této souvislosti mohou být za mapy
považovány všechny typy map, dále plány, náčrty, trojrozměrné modely a globusy,
zobrazující Zemi nebo nebeskou sféru v jakémkoli měřítku.
1973, Multilingual Dictionary of Technical Terms in Cartography – Mnohojazyčný výkladový
slovník technických termínů v kartografii, Mezinárodní kartografická asociace (ICA),
Wiesbaden
Kartografie je věda o zobrazování a studiu prostorového rozmístění, spojení a vzájemných
vazeb jevů přírody a společnosti (i jejich změn v čase) prostřednictvím zvláštních obrazově
znakových modelů – kartografických vyobrazení.
1976, Sališčev
Kartografie je vědní obor zabývající se znázorněním zemského povrchu a nebeských těles
a objektů, jevů na nich a jejich vztahů ve formě kartografického díla a dále soubor činností
při zpracování a využívání map.
1984, ČSN 73 0406 Názvosloví kartografie
Kartografie je unikátní a instinktivní více-rozměrový prostředek pro tvorbu a manipulaci
vizuálních (nebo virtuální) reprezentaci geoprostoru (map), které umožňují výzkum,
analýzu, pochopení a komunikaci informací o tomto prostoru.
2003, Wood
Mapa – definice:
MAPA je zmenšeny generalizovaný konvenční obraz Země, nebeských těles, kosmu či jejich
časti, převedený do roviny pomoci matematicky definovaných vztahů (kartografickým
zobrazením), ukazujicí podle zvolených hledisek polohu, stav a vztahy přírodních,
socioekonomických a technických objektů a jevů.
(ČSN 730402 /národní definice/)
MAPA je zmenšené zevšeobecněné zobrazeni povrchu Země, ostatních nebeských těles nebo
nebeské sféry, sestrojené podle matematického zákona na rovině a vyjadřující pomocí
smluvených znaků rozmístěni a vlastnosti objektů vázaných na jmenované povrchy.
(International Cartographic Asociation /ICA/)
Atlas - definice
Plán - definice
Globus - definice
Kartografie jako věda - historie
• Kartografie jako samostatná věda vznikla na přelomu 19. a 20. století, kdy se oddělila
od geografie.
• Zpočátku kartografie praktická pro fyzickou geografii
• Mapy námořní, topografické a zeměpisné
• (objevné cesty, vojenství)
• Postupně podrobnější a polohově přesnější
• Vznik kartografie vědecké – r.1921 (rozdělení kartografie na: vědecká x praktická) – s
rozvojem matematické kartografie - německý kartograf Max Eckert
každá samostatná věda musí mít:
• předmět studia - tvorba a využívání map jako abstraktních modelů prostorového
uspořádání skutečnosti
• objekt studia - mapy zachycující reálné přírodní i společenské jevy vztahující se
k Zemi nebo jiným vesmírným tělesům
• metody
• cíl výzkumu
• …
Cíl kartografie
• objektivní zobrazení skutečnosti pomocí mapy, včetně pozdějších analýz
mapového obrazu.
• Do mapy zachycuje reálné přírodní i společenské jevy vztahující se k Zemi nebo
jiným vesmírným tělesům (objekty zkoumání ).
• K tomuto účelu (zachycení objektů do mapy) jí souží matematické vztahy, které
jsou definovány pro převod mezi referenční plochou zobrazované skutečnosti
a jejím obrazem v rovině mapy.
Předmětem kartografie je tedy tvorba a využívání map jako abstraktních modelů prostorového
uspořádání skutečnosti.
Postavení kartografie v systému věd
• Postavení kartografie v systému věd
• Velmi obtížně najdeme vědní obor, který nebyl kartografií nebo výsledky a produkty její
činnosti ovlivněn.
• Použití map je velice široké, jiné obory dodávají data, další navrhují metody zpracování a
prezentace těchto dat.
• Ze širšího hlediska můžeme kartografii zařadit do věd o Zemi neboli geověd.
V souvislosti s obrovským rozvojem informačních technologií nejen v kartografii řadíme
kartografii do skupiny geoinformačních věd
Vztah kartografie k ostatním oborům
Funkce kartografie
- Kartografie se zabývá:
• znázorňováním zemského povrchu, nebeských těles a objektů,
• zaznamenáváním vztahů a změn mezi znázorňovanými jevy,
• tvorbou map a ostatních kartografických produktů,
• jejich studiem a reprodukcí.
• Kartografie slouží k: navigaci a orientaci, komunikaci, poznávání světa, vzdělávání,
vědeckým výzkumům, řešení problémů (např. ekonomických), vojenským a obranným
úkolům.
Struktura kartografie
• Během historického vývoje kartografie došlo k jejímu rozčlenění na nejrůznější
kartografické disciplíny
• klasické členění kartografie - teoretickou (vědeckou) a praktickou
• členění kartografie podle typu technologie použité při tvorbě kartografických děl.
• členění kartografie podle typu a obsahu kartografických děl
1. klasické členění kartografie
Do teoretické části náležejí:
1. Metakartografie - řeší všeobecné teoretické otázky
2. Matematická kartografie - pojednává o matematických základech mapy. (zobrazení,
zkreslení, apod.)
3. Kartografická generalizace - zabývá se problematikou zobecnění a výběru mapového obsahu
4. Kartografická interpretace - řeší principy grafického vyjadřování jednotlivých prvků mapy.
5. Kartometrie - se zabývá měřením na mapách. Stanovuje z map délky, úhly a plochy daných
objektů v terénu.
6. Dějiny kartografie - sleduje historický vývoj dějin kartografie, ale zahrnuje také hodnocení
starých mapových děl...
Do praktické části náležejí:
1. Kartografická dokumentace - shromažďuje publikovaná kartografická díla.
2. Sestavování a redakce map - zahrnuje práce spojené s tvorbou map.
3. Kartografická reprodukce - se zabývá pracemi nutnými k rozmnožení a rozšíření .
Nauka o mapách (všeobecná kartografie) – obecné studium map, výklad mapové symboliky,
třídění map, základní uživatelské úlohy, dokumentaci, rozbor map a také historii kartografie
Matematická kartografie – teorie zobrazování zemského tělesa na referenční těleso Země
(elipsoid, koule) a dále na plochu mapy (rovina), vlastnosti jednotlivých kartografických
zobrazení
(tvar geografické sítě, průběh jednotlivých zkreslení – délek, úhlů, ploch apod.)
Kartografická tvorba (tvorba map, redakce a sestavování map) – vlastní kartografickou
činností – sestavováním mapového obrazu (výběr prvků mapy, návrh zobrazení jazyka mapy,
generalizace
mapového obrazu a výsledné vykreslení mapy)
Kartografickou polygrafii a reprodukci – postupy a úkony sloužící pro polygrafické zpracování
mapy a rozmnožení a vytištění mapy z podkladů vytvořených v rámci kartografické tvorby
Kartometrie – měření na mapách a zjišťování kvantitativních údajů z map
Morfometrie – morfometrické charakteristiky z map. V morfometrii i v kartometrii se vlastně
jedná o opačné postupy oproti vzniku mapy, protože naměřené údaje z mapy jsou vlastně
odhady skutečných údajů.
Kartografické metody výzkumu – široké spektrum kartografických otázek: vědecká syntéza a
analýza vyhodnocování kartografických informací obsažených v mapách, problematika
matematického a logického zpracování a vyhodnocení map,uživatelské aplikace, obsahovou
úplnost, strukturu vzájemných vazeb; geometrická přesnost (částečně také záležitost
kartometrie), vhodnosti grafického zobrazení
mapových značek
Kartografická informatika (kybernetická kartografie) – vazba geografické informační systémy.
Vytváří simulační matematicko-logické modely geografických reálií. V současnosti bychom do
této skupiny mohli řadit i tzv. počítačovou kartografii (počítačové mapování, desktop mapping)
neboli tvorbu digitálních map.
2. členění kartografie podle typu technologie
Analogové x digitální
- interaktivní, multimediální, webová, kybernetická…
3. členění kartografie podle typu a obsahu kartografických děl
- geografická x geodetická