Základy kartografie a topografie Mgr. Darina MÍSAŘOVÁ, Ph.D. Sylabus přednášky 7: PROSTŘEDKY KARTOGRAFICKÉHO ZNÁZORŇOVÁNÍ Sylabus slouží jako přehled základních pojmů zmiňovaných na přednášce. Není dostačující pro úspěšné zvládnutí zkoušky. Sylabus je nezbytné doplit informacemi z přednášky. Kartografická interpretace obsahu map - Využití znaků v mapě Volba metody závisí na: - podstatě znázorňovaného jevu - účelu mapy - měřítku mapy - technických prostředcích tisku - charakteru území Bodová metoda Metoda bodových znaků, m. mimoměřítkových znaků K vyjádření: - bodových jevů - plošných jevů, které nelze v měřítku mapy plošně vyjádřit (0,5 x 0,5 cm v mapě) Druhy bodových znaků geometrické symbolické obrázkové písmenkové a číslicové Parametry bodového znaku POLOHA (kvalita) ORIENTACE (kvalita) TVAR (kvalita) VELIKOST (kvantita) BARVA - výplň (kvalita) INTENZITA (kvantita) TEXTURA – struktura (kvalita/kvantita) Velikost - hodnotové měřítko Stupnice hodnotových měřítek vliv hodnotového měřítka DDyynnaammiicckkáá rreepprreezzeennttaaccee oobbssaahhuu mmaapp zvuk dynamické symboly animace virtuální realita LINIOVÁ METODA / m. liniových znaků - k vyjádření liniových jevů Druhy liniových znaků identifikační (symbolické) - ke znázorňování jevů, které lze jednoznačně určit délkovým rozměrem, ale šířku znázornit v daném měřítku nelze hraniční - vymezují plochy se stejnou kvalitativní charakteristikou jevu nebo ohraničují objekt zásady: plnou čarou přerušovanou čarou dvě hraniční linie vymezení areálů pomocí hraniční linie se často zvýrazňuje plošnými metodami (rastrem, barvou, popisem) pohybové - vyjadřují změny jevu s místem a časem používá se šipek, pásů nebo klínů vyjadřující směr, někdy i skladbu určitého pohybu směrové dosahové proudové dynamické izorytmické Izolinie (izočáry) (Metoda izočar) - Zvláštní typ čárových znaků - Vyjadřují kvantitativní hodnotu - Spojují místa se stejnou kvantitativní hodnotou daného jevu - Ačkoli izolinie mají čárový charakter, metoda izolinií se však řadí ke kartografickým metodám interpretujících plošné prvky - Příkladem mohou být: vrstevnice neboli izohypsy, hloubnice neboli izobáty, izotermy , Izobary, izochrony, izochory,ekvideformáty Parametry liniového znaku tloušťka struktura výplň orientace pozice doplňkový identifikační znak AREÁLOVÁ METODA / m. areál. znaků Znaky plošné- pro vyjádření a vzájemné odlišení areálů (ploch), vymezených na základě rajonizace, regionalizace nebo typologie - mnohdy hlavní (nejvýraznější) metoda na mapě - Z přísně geometrického hlediska jsou téměř všechny skutečné objekty plošného charakteru - Pouze vlivem měřítka mapy se některé skutečné objekty mění na mapě v prvky bodové (například sídla) nebo liniové (například vodní toky) Parametry plošných znaků barva Rastr Popis KOMBINACE METOD desítky dalších metod metoda teček, tečková metoda Lokalizovaných diagramů Kartodiagramu Půdorysných čar Stuhová Izolinií Kartogramu Dasymetrická Anamorfóza …. KARTOGRAMY - kartogram je mapa s dílčími územními celky, do kterých jsou plošným způsobem znázorněna statistická data (relativní hodnoty) (Kaňok 1999) - nejčetnější kartografická reprezentace - (barevně, rastrem) vizualizované kvantitativní hodnoty plošných prvků Podmínky pro data: - srovnatelná - relativní - přepočtená na jednotku plochy nepravý kartogram (pseudokartogram) - tzv. kartogram bez prostorového základu - nepoužívají se data přepočtená na jednotku plochy - v praxi častější než běžný kartogram (!) - nesrovnatelnost hodnot v obsahu mapy TŘÍDĚNÍ - Grafickému zpracování kvantitativní stránky obsahu tématické mapy předchází STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ použitých údajů (dat) statistického souboru. - Třídění je uspořádání statistického souboru do skupin (tříd) podle určitého statistického znaku - Zásady třídění: Zásada úplnosti Zásada jednoznačnosti KARTODIAGRAMY - též „diagramová mapa“ - nejčastěji používány pro prezentaci statistických údajů – patří do skupiny tzv. statistických map - na rozdíl od kartogramů vyjadřujeme absolutní hodnoty jevu - Diagramy - obrazec (nejčastěji geometrický), se snadno měřitelným parametrem, dovolujícím vypočítat jeho velikost i jeho jednotlivé složky - proporcionální symboly – nemusí být vždy geometrický obrazec Diagramy jednoparametrové - plošné Sloupcové Čtvercové Kruhové Polokruhové Trojúhelníkové Mnohoúhelníkové Jednoduché diagramy jeden geometrický tvar jeden jev Metody kartodiagramu - Kartodiagram je mapa, do které jsou prostřednictvím diagramů nebo grafů znázorněny absolutní hodnoty statistických dat, vztažených buď ke konkrétním bodům nebo k vymezeným dílčím celkům. - Kromě diagramů mapa obvykle obsahuje i prvky fyzickogeografického základu - Kartodiagramy lze rozlišit podle vztahu vkládaných objektů k území na bodové, liniové a plošné - Pro data v celé mapě musí být vytvořena objektivní stupnice - Podle typu použitého diagramu je definován typ výsledného kartodiagramu (jednoduchý, strukturní, srovnávací, dynamický …) Bodové kartodiagramy - kartografické vyjádření statistických dat ve formě diagramů vztažených ke konkrétní lokalitě umístěné v mapové kostře - charakteristiky jevu v určitých místech, nejčastěji sídlech či stanicích - druhy podle druhů diagramů (platí i pro plošné) Kartodiagramy plošné - Liší se od bodových kartodiagramů svým vztahem k ploše – nereprezentují hodnotu v konkrétním bodě ale v celé předem vymezené územní jednotce (světadíl, povodí, okres) - Při lokaci je prvotním kritériem aby byl diagram celý v ploše, kterou reprezentuje - Kartodiagram musí být doplněn grafickou stupnicí Příklady kartodiagramů –plošně lokalizované Kartodiagramy liniové - Lze jím znázornit - Směr jevu - Velikost jevu - Dělíme je na Vektorové Stuhové HHooddnnoottoovvéé ((ddiiaaggrraammoovvéé)) mměěřřííttkkoo - umožňují srovnání - zjištění velikosti KARTOGRAFICKÁ ANAMORFÓZA = výrazně abstraktní přeměna geometrické kostry mapy a s ní spojeného mapového obsahu za účelem zvýraznění tematického obsahu spočívá v přetvoření jeho polohově přesné půdorysné složky použitím matematické schematizace (může mít různý konstrukční základ) Obecná anamorfóza - nejčastější - plochy územních jednotek (např. okresů) odpovídají jinému geografickému jevu (např. počtu vojáků v armádě) - obrysy územních jednotek se buď přibližně zachovávají nebo se zjednodušují na geometrické obrazce (vždy musí být zachováno sousedství) Kruhová anamorfóza - ekvidistanty Kruhová anamorfóza - izochrona METODA TEČEK - Tečkou v mapě zobrazujeme buď jevy kvalitativní a kvantitativní. - diskrétních kvantitativních charakteristik především bodových jevů - V omezené míře se dají aplikovat také na jevy plošné a liniové - Pomocí teček můžeme vyjadřovat také kvalitu - Pomocí různých barev můžeme v jedné mapě znázornit více jevů - Vyjadřovacím prostředkem je tečka, resp. kruh tak malých rozměrů, že je lze zanedbat - Kromě teček můžeme použít také jiné jednoduché geometrické tvary – například čtverec nebo trojúhelník - Kvantitativní vlastnosti se vyjadřují pomocí váhy teček, kdy je každému symbolu připojena konkrétní hodnota – například 1 tečka = 1 000 osob - Jedna tečka může reprezentovat více než jeden objekt – v tomto případě se tečky rozmisťují v prostoru a nikoli lokalizovaně Umístění teček Lokalizovaný způsob Plošný způsob - pravidelné nebo náhodné Topografický způsob: umožňuje vyjádřit rozmístění jevů na mapě podle rozmístění jevů v terénu. Kartogramový způsob: je založený na rovnoměrném rozmístění teček v určité předem stanovené prostorové jednotce.