STUDIJNÍ MATERIÁL

V roce 1869 přivezla ropu speciálně upravená plachetnice Charles z USA do Evropy. Lze ji proto pokládat za první tanker – loď na přepravu ropy. Důležitým parametrem každé lodi a tedy i tankeru, je její nosnost. Udává se buď v DWT (dead weight tons – tj. maximální nosnost v tunách), nebo v BRT (brutto registrovaná tuna – 2,83 m³, udávající celkový objem uzavřeného prostoru lodi). Z ekonomického hlediska docházíme k závěru, že čím větší je loď, tím levnější je doprava, ale bohužel i tím horší je manévrovací schopnost lodi a tím větší jsou případné zničující důsledky pro životní prostředí v případě katastrofy. Z toho důvodu nekotví tankery v přístavech, ropa je přečerpávána daleko od přístavu do podmořského potrubí. V současné době staví největší tankery Japonci. Hladiny moří brázdí asi 700 supertankerů (jedním z největších je Happy Gigant, který má ponor 24 m, šířku 68 m a délku 486 m. Jeho kapacita je 200 000 DWT). Celkem je v provozu více než 6000 tankerů různé velikosti a kvality, plující pod vlajkami různých států. I přes stále se zvyšující nároky na kvalitu tankerů (každý tanker dnes musí mít dvojité stěny) dojde občas k jejich ztroskotání a následné ekologické katastrofě.

Zařízení na přepravu ropy jsou snadno zranitelná přírodními událostmi a haváriemi. Dochází při nich k únikům surové ropy, která tak zamořuje půdy, vody v tocích a jezerech, případně v moři, a na souší na dlouhou dobu také podzemní vody. K podobným událostem dochází i na přepravních trasách podél ropovodů či na námořních liniích tankerů

 

Název lodi	Místo	Datum	Uniklá ropa
Torrey Canyon	Cornwall	18. 3. 1967	120 tisíc tun
Olympic Bravery	La Manche	23. 1. 1976	není přesný údaj
Amoco Cadiz	La Manche	16. 3. 1978	234 tisíc tun
Aegean Captain	Tobago	19. 7. 1979	300 tisíc tun
Exxon Valdez	Aljaška	23. 3. 1989	206 tisíc tun
Mobby Prince	Itálie	10. 4. 1991	82 tisíc tun
Brear	Shetlandy	5. 1. 1993	85 tisíc tun
Sea Empress	Wales	15. 2. 1993	128 tisíc tun
Erika	Bretaň	12. 12. 1999	12 tisíc tun
Limburg	Aden	6. 9. 2002	není přesný údaj
Seledang Ayu	Aleuty	8. 12. 2004	2 tisíce tun

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tab. Největší světové havárie ropných tankerů

  

Havárie tankerů mají za následek dlouhodobé otrávení pevninského i mořského životního prostředí, nehledě na přímé následky způsobené organismům závislým na mořském ekosystému. Katastrofy tankerů mají dlouhodobý destruktivní vliv na životní prostředí, těžce postihují vodní ptáky, ryby a ostatní mořské tvory. Proto je třeba ropnou skvrnu vždy co nejdříve zlikvidovat, například pomocí norných stěn, kterými se skvrna omezí a odsaje. Další možnost je posypat skvrnu dřevěnými pilinami, ty ropu nasají a po vysušení mohou sloužit jako palivo.        Potápka zasažená ropnou skvrnou

 

 

 

 

 

 

 

  

Ropná skvrna po havárii tankeru Exxon Valdez v březnu 1989