Stránka | 1
8a
Téma: Krajina a auta
Metodický list
Aktivita:
Krajina a auta
Cílová skupina: žáci II. stupně ZŠ, nižší
ročníky gymnázií
Použité metody a formy: práce s daty a
grafickými materiály
Časová náročnost: 45 minut
Prostředí výuky: třída
Cíle aktivity: Žák porozumí chápání pojmu krajina.
Žák zhodnotí na základě tabulkových údajů vývoj znečištění ovzduší ČR.
Teoretická
východiska:
Zjednodušeně můžeme říci, že pro geografa je krajina (část krajinné sféry) výsledkem
přírodního vývoje, zvyků a myšlení obyvatelstva, organizace a existence společnosti. Záleží,
jestli se na krajinu díváme z hlediska obecného, geografického, historického, ekologického,
ekonomického, estetického či jiného. Pokud sledujeme podmínky a vztahy nezbytné pro
existenci určitého druhu v krajině a vztahujeme je přímo na něj, mluvíme pak o životním
prostředí daného organismu. V současné době je tento termín nejvíce spojován s člověkem,
proto tedy životní prostředí člověka. Vztahy organismů a jejich prostředí jsou předmětem
studia několika vědních disciplín. Více podrobností viz kapitola Krajina a doprava v textu pro
učitele „Jezdíme autem“.
Pomůcky: kopie obrázku
Úkol č. 1 Každý z nás vnímá krajinu z jiného úhlu pohledu. Do tabulky doplňte, jak byste vnímali
krajinu jako historik, ekolog, dopravce v silniční dopravě a malíř, a připište, co je pro
každého z krajiny nejdůležitější.
Vnímání krajiny různými smysly člověka patří mezi nejdůležitější aspekty tvorby konkrétního
pocitu z krajiny (zdali se nám krajina líbí, či ne). Cílem tohoto úkolu je poukázat na různý
pohled na krajinu z hlediska konkrétní profese. Jako ukázka nám poslouží kopie obrazu zimní
krajiny od F. M. Krusemana, na které lze identifikovat jednotlivé prvky krajiny v dílčím
časovém úseku 19. století. Obrázek je pro potřebu tisku uveden ve větším rozlišení. Případně
ho lze promítat dataprojektorem.
Vysvětlení úkolu provedeme na dílčí ukázce.
Nejdříve dáme žákům 5 minut na zaznamenání co největšího počtu objektů v krajině na
obrázku. Pak jednoho po druhém oslovíme a informace zaznamenáváme na tabuli. Sdělíme, že
potřebujeme znát všechny prvky, které by zajímaly zemědělce. Vybereme takové prvky, jako
je řeka, lesy, prostorná plocha v dáli, stavení aj., a na nich poukazujeme na jejich potřebnost
pro zemědělskou činnost (řeka – možnost rybolovu, voda pro zvířata a zavlažování; prostorná
plocha – jak je velká a úrodná; stavení – lze bydlet nebo ustájit zvířata?)
Žáky pak rozdělíme do skupinek max po 3-4 tak, ať rovnoměrně pokryjeme všechny aktéry ze
zadání úkolu. Na vypracování úkolu vymezíme 10 minut a poté vyzveme jednotlivé skupiny
k prezentaci svých výsledků (členové stejných aktérů prezentující skupinu doplní o další
informace).
Úkol lze výběrem profesí či konkrétní fotografie různorodě upravovat.
Stránka | 2
Obrázek: Zimní krajina, autor: Frederick Marianus Kruseman (1817-1882), zdroj: www.vasak.cz
Úkol č. 2 Do tabulky doplňte další pozitivní a negativní vlivy silniční dopravy. Vyberte 5
nejvýznamnějších a diskutujte o jejich projevech. V závěru je seřaďte podle stupně
významnosti do připraveného schématu.
Vymezíme žákům 10 minut na vyplnění pozitivních a negativních důsledků silniční dopravy.
Následně s žáky probereme navržené varianty a upravíme je. Dále již pracují žáci ve dvojicích a
sestavují žebříček největších pozitiv a negativ, který v závěru taktéž prodiskutujeme.
Úkol č. 3 Na základě údajů o emisích CO2, CO, NOx, SO2, pevných částic a Pb z tabulek 1 – 6 sestavte
komentář o vývoji hodnot během uváděných let.
Žáci mohou na základě tabulek vytvořit graf a podle něj lépe hodnotit údaje o emisích.
CO2 – viditelný postupný nárůst silniční dopravy, pokles v železniční dopravě (elektrifikace,
snižování frekvence dopravy v periferních neelektrifikovaných tratích), kolísání ve vodní
dopravě
CO – celková klesající tendence, individuální silniční doprava pokles (technologie spalování),
hromadná doprava mírný vzestup, nákladní doprava stagnace až kolísání, ostatní beze změn
NOx – stoupající tendence, pokles u individuální silniční a železniční dopravy, nárůst u zbytku
(zejména hromadná doprava) s oscilací u vodní dopravy
Pb – s nástupem katalyzátorů a bezolovnatého benzínu výrazný pokles
SO2 – výrazný pokles kromě mírného růstu u letecké dopravy
pevné částice – nárůst zejména u silniční dopravy