^9999999999999999999999999999999999999999999^
:erminologii metamorfľ
Při klasifikaci metamorfovaných hornin se používají pojmy, které se mohou lišit ostatních typů hornin.
r
krystaloblast - zrno minerálu vzniklé během metamorfózy (bez ohledu na velikost a tvar)
holoblast-je krystaloblastem, který se vytvořil v metamorfním procesu jako zcela nová součást
glomeroblast - shluk krystaloblastů stejného minerálu
kumuloblast- shluk krystaloblastů různých minerálu, tvořící pro horninu charakteristický útvar
základní tkáň - soubor krystaloblastů, které vyplňují prostor mezi porfyroblasty, glomeroblasty nebo kumuloblasty.
^9999999999999999999999999999999999999^
0202020202020202020202000202020202020202020202020202020202020202020202
0202020202000202020202020202020002020202020202020202010002020202020202
^9^99999999999999999999999^
extury metamorfovaných hornin
textury monoschematické, tvořené hmotou určitého minerálního složení
textury polyschematické (chorismity), ve kterých lze rozlišit více horninových složek.
stromatity - polohy různého složení se střídají v rovnoběžných polohách
9999999999999999^
Jiným kritériem pro rozlišování textur je případná anisotropie stavby horniny.
Z tohoto pohledu vyčleňujeme dva typy textur:
Všesměrné (masivní) textury mají horniny bez zřetelného usměrnění svých součástek
Paralelní textury najdeme u hornin se zřetelnou anizotropií stavby
lineárně paralelní - hornina má lineaci, tj. stavbu s liniově uspořádanými jedním nebo více minerály
plošně paralelní (břidličnatá) - hornina má foliaci, tj. stavbu s orientovane uspořádanými
střídají polohy různého složení, barvy
^998999999999999^
^99999999999^
999999999999999999999999999^
Kromě výše uvedených typů textur mohou být pro určování metamorfovaných hornin důležité tyto typy:
i - hornina obsahuje izolovaná zrna nebo shluky zrn přibližně oválného nebo lírně protaženého tvaru uložené v jemnozrnnější základní tkáni
čočkovitá - hornina se skládá z čočkovitých zrn nebo útvarů, které jsou vzájemně nahlučené
brekciovitá - hornina je tvořena ostrohrannými úlomky, které jsou tmeleny jemnozrnnější základní tkání
skvrnitá - přítomny jsou barevně či zrnitostně různorodé shluky minerálů nebo pigmentu
pórovitá (kavernózní) - obvykle vzniká v metamorfovaných horninách druhotně vyvětráváním nebo vyluhováním určitých minerálů
^9999999999999999999^
^99999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999^
Podobně jako u magmatických hornin jsou struktury metamorfitů patrné většinou až pod mikroskopem. Některé lze určit i pouhým okem a pro určení horniny mohou mít značný význam.
é razení metamorfovaných hornin
Klasifikaci metamorfovaných hornin nelze provést jednoduše na základě minerálního ani chemického složení. Jiných klasifikačních principů je celá řada:
Jedním ze systémů je rozdělení podle metamorfních formací, tedy do souborů hornin, které mají shodný metamorfní vývoj, bez ohledu na jejich původní složení:
• kontaktně metamorfované
• regionálně metamorfované
• šokově metamorfované metasomaticky metamorfované.
Jiné klasifikace rozlišují metamorfované horniny podle skupin facií, tedy řadí k sobě horniny vzniklé za podobných teplot a tlaků.
facie velmi nízké metamorfózy (např. zeolitová) facie nízké metamorfózy (např. zelených břidlic) facie středních stupňů metamorfózy (např. amfibolitová nebo amfibolických rohovců) facie vysoké metamorfózy (např. granulitová)
^99999999999999999999999^
é razení metamorfovaných hornin
Jako velmi přehledné se jeví klasifikovat metamorfované horniny podle dvou následujících kritérií:
metamorfní facie (stupně metamorfózy)
Většinou vycházíme z obecnějšího označení původní hornin, např. křemen-živcové, bazické nebo karbonátové. Metamorfní facie pak definuje teplotní a tlakové podmínky během metamorfní rekrystalizace původní horniny. Tato dvě kritéria vedou k pojmenování výsledné horniny, např. pelitický sediment metamorfovaný ve facii zelených břidlic vede ke vzniku fylitu.
Jelikož přesné stanovení metamorfní facie není vždy zcela snadné, používá se pro základní rozdělení metamorfních podmínek tzv. stupně metamorfózy:
• velmi nízkoteplotní stupeň, anchimetamorfóza (150-300 °C)
• nízkoteplotní stupeň (300-500 °C)
• středněteplotní stupeň (500-700 °C)
• vysokoteplotní stupeň (700-900 °C) a ultravysokoteplotní stupeň (nad 900 °C)
^999999999999999999^
abě metamorfované horninv s odvodními znak>
Tento typ metamorfovaných hornin vzniká z libovolných hornin v podmínkách nejvýše facie zelených břidlic. Patří sem zejména:
• metaryolit
• metaarkóza
• metag ranit
• metaharzburgit, metalherzolit
• metakonglomerát
• metaferolit nebo
• metaalit.
Poznávání těchto hornin je možné pouze na základě dochovaných původních znaků, např. makroskopicky viditelných textur nebo struktur. Někdy jsou potřebné znaky viditelné až pod mikroskopem. V některých případech hraje významnou roli složení horniny.
020202020202020202020202020202000202020202020202020202020202020202020202020202020202020202020202020202020201
^9999999999999999999999^
) této skupiny patří zejména:
ylitická břidlice (facie anchimetamorfózy, velmi nízký tlak i teplo ylit (facie zelených břidlic, nízká teplota, nízký až střední tlak) ;vor (amfibolitová facie, střední teplota i tlak) >ararula (amfibolitová až granulitová facie, střední až vysoká te| třední tlak)
tiorizmit, migmatit (facie granulitová, vysoká teplota s parciálníi avením, střední tlak)
:ontaktní břidlice (kontaktní metamorfóza, nízký až střední tlak teplota)
:ontaktní rohovce (kontaktní metamorfóza, nízký až střední tlak teplota)
>orcelanit (kaustická metamorfóza)
99999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999^
99999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999999^
Složení fylitů závisí na hodnotách teploty a tlaku během jejich vzniku ve facii zelených břidlic. Při vyšších metamorfních podmínkách vzniká muskovit a chlorit. Při horním okraji facie zelených břidlic (300-450 °C) se ve fylitech setkáme s biotitem, mikroklinem, granátem, chloritoidem nebo i kyanitem. Fylity vzniklé ze sedimentů s vyšším podílem organické hmoty obsahují grafit a označují se jako grafitové fylity. Vysoký podíl karbonátů mají kalcitové fylity. Je-li přítomen jako vedlejší minerál chloritoid, používá se označení chloritoidový fylit, existují i tzv. ottrelitové břidlice.
Fylity jsou obvykle tmavě šedé, zelenavé nebo tmavě zbarvené horniny s výrazně plošně paralelní nebo tence břidličnatou texturou. Plochy foliace mohou být svraštělé nebo detailně provrásněné, často mají perleťová lesk.
Typické struktury jsou blastopelitické, lepidoblastické nebo granolepidoblastické. Hornina je většinou jemně nebo drobně zrnitá.
^999999999999999999999999^
^999999999999999999999999^
vor
Základní minerální složení svoru tvoří křemen, muskovit, biotit, chlorit a kyselý plagiokla: (do 10 % ze světlých minerálů).
Většina svorů odpovídá metamorfním podmínkám přechodu z facie zelených břidlic do facie amfibolitové.
Hornina může přecházet až do tzv. svorových rul. Detailnější členění svorů můžeme pro podle obsahu slíd:
• s vor muskovitový
• svor muskovit-biotitový
• svor dvojslídný nebo
• svor paragonitový.
Často se používá i označení podle významných vedlejších minerálů, které obvykle tvoří porfyroblasty: svor granátový, staurolitový, kyanitový nebo kalcitový. Dalšími minerály ve svorech mohou být turmalín či andalusit.
Svory jsou světle šedé, světle hnědé, červenohnědé nebo šedočerné horniny s výraznou foliací, plochy foliace jsou často nápadně lesklé. Textura horniny je nejčastěji plošně paralelní, hornina je drobně až hrubě zrnitá.
Struktura bývá porfyroblastická s lepidoblastickou, granolepidoblastickou nebo lepidogranoblastickou základní tkání.
Běžně se v hornině střídají polohy slídových a zrnitých minerálů, četné bývají polohy a čočky sekrečního křemene.
^9999999999999999999999999999999^
^99999999999999999999999^
^99999^9999^99999999999999999999999999999999999999999999^
it. Přítomny mohou byt i muskovit, amfibol a zpravidla jako vedlejší minerály en, cordierit, granát, sillimanit, kyanit, andalusit nebo turmalín, norfní stupeň přeměny parami odpovídá amfibolitové nebo až granulitové facii. )odní hranici metamorfních podmínek vznikají svorové ruly nebo rulové svory, mínkách granulitové facie vznikají granulitové ruly. )tlivé typy parami můžeme rozlišovat podle různých kritérií: ah živců (plagioklasové, ortoklasové, s převahou draselného živce a pod.) ah slíd (muskovitové, dvojslídné, biotitové)
ah charakteristických minerálů (cordieritové, sillimanitové, granátové nebo amfibolové)
raruly jsou velmi variabilní, především jejich vzhled může být velmi odlišný. Vznikaj sedimentů pelitické, alueuritické nebo psamitické zrnitosti. Po prodělané metamorf< u pararuly drobně až hrubě zrnité, textury jsou obvykle masivní, plástevnaté, skované, okaté nebo stébelnaté, v závislosti na přítomných minerálech, to krystalické břidlice mívají zřetelné usměrnění minerálů a některé typy mají aznou břidličnatost, která je často zvýrazněna zvetrávaním, uktura může být homeoblastická i porfyroblastická, granoblastická, idogranoblastická nebo granolepidoblastická.
^999999999999999999999999999999999999^
9999999999999999999^
02020202020202020202020202020202020102000202020202020202020202020202020202020202020100020202020202010002020202020202020202020202020202020202020202020202020202020202020202020202020202
Chorizmity, migmatity
Chorizmit je negenetické označení smíšených hornin, v nichž je možno odlišit dvě nebo více horninových složek. Chorizmity mohou vznikat několika způsoby:
• metamorfózou hornin vhodných vlastností (vrstevnatost sedimentů, páskování tufů)
• chorizmitová stavba je naložená - metamorfogenní (metamorfní diferenciace, tektonická diferenciace, segregace felzických silikátů a mafických fylosilikátů, rozvlečení valounů nebo velkých porfyrických vyrostlic, parciální anatexe)
• mechanické smísení dvou odlišných hornin (tektonicky nebo injekcemi magmatu do starších hornin)
Nejběžnějším příkladem chorizmitických hornin jsou migmatity. Skládají se obvykle z rulové nebo až amfibolitové složky (substrát, paleosom) a granitové složky (metatekt, neosom). Mineralogicky se migmatity velmi podobají pararulám, hlavní rozdíl je v jejich stavebních znacích
Horniny s jasně odděleným rulovým substrátem se označují jako migmatitizované ruly, typické migmatity mají obě složky rozplývavé a neostře oddělené, v krajním případě vznikají horniny granitového vzhledu.
Světlá složka migmatitů (metatekt) má obvykle aplitický, granitický nebo pegmatitový charakter, tmavý substrát tvoří břidličnaté horniny rulového složení.
020202020202020202020201020202020202020202020202020002020202020102020202
^99999999999999999999999999999999999^
Kontaktní bridlice vznikají z pelitických nebo aleuritických sedimentů při kontaktní metamorfóz v blízkosti magmatických intruzí nebo lávových výlevů.
Produktem nejslabší kontaktní metamorfózy jsou skvrnité bridlice. Jejich běžné složení je křemen, sericit, grafit, karbonát a rudní minerály. Typickým znakem jsou skvrny tvořené akumulací grafitu nebo rudních minerálů.
V podmínkách silnější kontaktní metamorfózy vznikají plodové břidlice, horniny složené z křemene, biotitu, plagioklasu a sericitu. Vedlejšími minerály jsou cordierit, andaluzita běžný je i grafitový nebo železitý pigment. Horniny mají porfyroblastickou strukturu, porfyroblasty (plody) tvoří cordierit, v případě andaluzitu se používá označení chiastolitová břidlice.
Kontaktní rohovce vznikají za vysokých teplot (blízko intruze) a často i zvýšeného tlaku. Zatímco kontaktní břidlice jsou horniny převážně facie albit-epidotických rohovců, odpovídají kontaktní rohovce vyšším kontaktně-metamorfním faciím. Původní horninou jsou obvykle pel často s karbonátovou příměsí nebo až karbonáty.
Rohovce vzniklé z pelitických hornin obsahují křemen, ortoklas, biotit, andalusit, cordierit, sillimanit nebo albit. Je-li přítomno více vápníku, mohou vznikat pyroxeny a amfiboly. Podle složení rozlišujeme rohovce cordieritové, andalusitové, pyroxenové nebo granátové.
^9999999999999999999^
020202300202020202020202020202020202020202020202000202020202020201020202020201020202020202
^99999999999999999999999999999999999^
V krajním případě může dojít k částečnému tavení horniny. Podmínky tohoto typu např. při požáru uhelných slojí, nebo působením lávy na útržky sedimentů.
Minerální složení porcelanitů je zpravidla křemen, živec, mullit, wollastonit, merwinit nebo larnit.
^999999999999999999999999999999999999999999^
^99999999999999999999999^
^9999999999999999999999999999^