Soustava svalová §Myologie Funkce svalové soustavy § Pohyb těla a jeho částí § Vzpřímené postavení § Pohyb vnitřních orgánů § Vyvíjejí tlaky a napětí § Vytvářejí teplo Typy svalové tkáně §Příčně pruhované (kosterní) svalstvo Zdroj: htttp://profimedia.cz Typy svalové tkáně § Hladká svalovina Hladká svalovina z Duodenum Zdroj: http://www.fvk-berlin.de Zdroj: htttp://profimedia.cz Typy svalové tkáně § Srdeční svalovina Zdroj: htttp://profimedia.cz http://www.herz-praxis.ch Obecný popis svalů §Kosterní svaly §Kožní svaly §Kloubní svaly §Připojení na chrupavku §Připojení na sliznici §Připojení na čidla § Platysma, zdroj:http//cs.wikipedia.org Svaly hrtanu, zdroj: http://anatonomina.org Svaly jazyka, zdroj: http://szs-tabor.cz Okohybné svaly, zdroj:http://anatomie-lidskeho-tela.kvalitne.cz Tvar svalů §Dlouhé svaly §Ploché svaly §Krátké svaly §Kruhové svaly § §Jednohlavý §Dvouhlavý §Dvoubříškový §Vícehlavý plochý §Vícebříškový §Jednoduše zpeřený §dvojzpeřený Skladba svalů Zdroj: http://www.stefajir.cz Kontrakce svalu §http://www.youtube.com/watch?v=EdHzKYDxrKc §http://www.youtube.com/watch?v=gJ309LfHQ3M&feature=related Stavba svalu §Venter musculi §Tendo musculi §Origo §Insertio §Caput musculi §Cauda musculi http://www.tmsi.com/img/usr/muscle%20configuration.GIF Funkce svalů §Izotonická kontrakce: mění se délka svalu §izometrická kontrakce: nemění délku, změna napětí Rozdělení svalů podle funkce a směrového působení §a) Synergisté – svaly, které se spoluúčastní na jednom pohybu. §b) Antagonisté – svaly, které působí protichůdně. §c) Agonisté – svaly, které začínají provádět pohyb (iniciátor pohybu). §d) Hlavní svaly – funkčně nejvýznamnější. §e) Pomocné svaly– svaly, které napomáhají hlavním svalům v jejich funkci. §f) Neutralizační svaly – svaly, které svou činností ruší nežádoucí směry pohybů vykonávané hlavními a pomocnými svaly. §g) Fixační svaly – umožní daný pohyb tím, že zpevní část těla, ze které pohyb vychází. §h) Jednokloubové svaly– působí pohyb jen v jednom kloubu. §i) Vícekloubové svaly– působí hlavně v blízkosti úponu, v kloubech blíže začátku mají funkci pomocnou. §Některé skupiny svalů, většinou synergistů, označujeme podle jejich hlavní funkce jako flexory (ohybače), extenzory (natahovače), adduktory (přitahovače), abduktory (odtahovače), rotátory apod. Pomocná svalová zařízení §Svalové fascie (povázky) Pomocná svalová zařízení §Šlachové pochvy (vaginae tendinum) § § § § § § § § § § § § § Zdroj: http://spina.pro Zdroj: http://salerno.uni-muenster.de Pomocná svalová zařízení §Tíhové váčky (bursae synoviales) Zdroj: http://medical-dictionary.thefreedictionary.com http://www.sportmedicine.ru/images/bursitis.jpg §Kladky (trochleae) Zdroj: http://sportmedicine.ru Energetické zdroje svalové kontrakce §Mechanická energie svalové kontrakce je získávána přímo z chemické energie §ATP (adenozintrifosfát) – na energii bohatý je bezprostředním zdrojem energie svalové kontrakce a při posuvu filament se štěpí na energeticky chudší ADP a organický fosfát Pi (asi 10 kontrakcí) §Toto štěpení ATP a tím svalová kontrakce nevyžaduje žádný O2 a může probíhat anaerobně. energie svalu0001.jpg §Spotřebovaný ATP je ihned regenerován, třemi procesy: §Štěpení kreatinfosfátu §Anaerobní glykolýzou §Aerobním spalováním glukózy na CO2 § energie svalu0001.jpg Energetické zdroje svalové kontrakce §Kreatinfosát (KrP): §sval obsahuje KrP jako rychle použitelnou energetickou rezervu. §Jeho energeticky bohatá fosfátová vazba může být přenesena na ADP, čímž se regeneruje ATP – anaerobně – bez kyslíku §50 dalších kontrakcí – krátkodobé špičkové výkony (10-20s), např. běh na 100 metrů apod. §Anaerobní glykolýza: §Po půl minutě od začátku svalové práce §Glykogen uskladněný ve svalu je odbouráván přes glukózu-6-fosfát na kys. Mléčnou §Energeticky málo výnosná produkce ATP (3 moly ATP/1 mol glukózového zbytku) §Asi po 1 minutě je odbourána aerobním odbouráváním glukózy – při lehké práci. §Při těžké práci probíhají oba dva procesy současně (anaerobní glykolýza + aerobní odbourávání glukózy). Glukóza je odebírána z krve, je odbourávána na kys. Mléčnou, která se hromadí a vzniká z ní laktát. § Energetické zdroje svalové kontrakce §Aerobní odbourávání glukózy §Déletrvající svalové výkony §Získávání energie z glukózy (čistý výtěžek 36 mol ATP/1 mol glukózy) a z tuků §K tomu je potřeba zvyšování prokrvení svalů, srdečního výkonu, dýchání atd. dokud nejsou přizpůsobeny nárokům svalového metabolismu (tepová frekvence je konstantní), to trvá několik minut (probíhá anaerobní získávání energie, jednak se využívají krátkodobé zásoby O2 ve svalu (myoglobin) a zvýšené odčerpávání O2 z krve. §Je-li překročena vytrvalostní hranice organismu nedojde k rovnováze mezi metabolismem a funkcí oběhového systému (např. tepová frekvence stále stoupá) §Energetická proluka je pokryta přechodně anaerobní glykolýzou, to ale vede k hromadění laktátu a tím k místnímu i systémovému poklesu pH, tím jsou tlumeny chemické reakce, které jsou potřebné pro svalovou práci, vzniká nedostatek ATP, tzn. únava a nutnost práci přerušit. §Při štěpení KrP a anaerobní glykolýze vzniká v organismu kyslíkový dluh. Organismus je schopný asi po dobu 40s podávat zhruba 3x vyšší výkon než při pomalejší aerobní oxidaci glukózy, ale pak musí být v klidové přestávce kyslíkový dluh vyrovnán (po těžké práci až 20l), takže v průběhu zotavovací fáze zůstává spotřeba kyslíku ještě nějakou dobu zvýšená i navzdory tělesnému klidu. Přetrvává zvýšená srdeční i ventilační práce, splátka 02 značně převyšuje dluh. Zvýšená výměna energie slouží k doplňování zásob KrP, O2 a glykogenu s částečným využitím nahromaděného laktátu. Poranění a poškození svalu Poranění a poškození svalu Choroby svalů