Základy textilní a oděvní výroby 2, podzim 2011
Přednáška č.4
Petr Benešovský, benesovsky@tzu.cz
C:\Users\benesovsky\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet
Files\Content.IE5\P0DHP5XF\MC900333942[1].wmf

- Shrnutí předchozích dvou přednášek
-Výroba plošných textilií – dokončení  - technologie pletení (včetně praktické ukázky) a výroby
netkaných textilií
-Textilní zkušebnictví – dokončení
- typické příklady zkoušek textilií – dle oblasti použití
- praktická ukázka zkoušky parametru textilního materiálu (jemnost)
– trocha matematiky - jednotky jemností příze a jejich vzájemný přepočet
-Finální úpravy textilu
- nehořlavá, nešpinivá, oleofobní, antibakteriální,…
A možná kousek filmu…
Témata přednášky č.4

•Textilní materiály a jejich vlastnosti
•Proces výroby délkového textilního útvaru – fáze a meziprodukuty (přírodní x umělé materiály),
dokončovací operace
•Tkaní – vazba tkaniny, osnova x útek, hlavní části tkalcovského stroje a princip tkaní, žakárový
tkalcovský stav
•Technická norma – co to je, účel ,použití, typy norem
•České (národní), evropské a další institucionální normy
•Značka CE a stanovené výrobky, stanovené výrobky v textilní oblasti
•Zkušebnictví – proč a jak se zkouší
•
•
Shrnutí předchozích přednášek

•Požadavky na příze pro zpracování pletením: hladká, ohebná, rovnoměrná, pevná.
•
•Obecně je pletení více náročné na kvalitu zpracovávané příze než tkaní či jiné technologie.
•
•
•
Výroba plošných textilií - pletení
PLE-zatah-2
Namáhání nitě při pletení

PLE-2-01-b
Pletení  - tvorba pleteniny
•Pletenina může vzniknout např ze soustavy rovnoběžně položených nití s nedostupnými oběma konci.

Pletení – pletací jehly
PLE-2-07a-b
Na pletení se podílí velké množství pletacích jehel, které mají různou konstrukci (viz. obrázek),
ale princip je prakticky stejný.
a)Jazýčková jehla
b)Háčková jehla
c)Závěrková jehla

Pletení – funkce jehel
PLE-2-08-b
a - jehla drží očko X
b, c - vyvléká se z očka
d - chytá očko Y
e – g - Protahuje Y skrz X
a)

-Osnovní pletací stroje – plete se z osnovy, výsledkem je  pás pleteniny
-Okrouhlé pletací stroje – mají kruhové uspořádání jehel a výsledkem jejich funkce je „hadice“,
tedy válcový nekonečný útvar.
Pletení – vybrané druhy strojů

Soubor:Circular knitting machine.jpg
Pletení – druhy strojů
Okrouhlý pletací stroj
PLE-Osnov-pletarna
Osnovní pletací stroj

•Netkaná textilie – textilie vyrobená jinak než tkaním či pletením.
•
•Vyrábí se:
•
•Vpichováním
•Tepelným či chemickým pojením
•Zvlákňováním (spun bond, melt blown)
•
•Použití – filce, technické aplikace (automobily, geotextilie, filtry,…), tašky, zdravotnické
prostředky, klobouky,…
Výroba plošných textilií – výroba
netkaných textilií

•Netkané textilie se vyrábějí z nových či recyklovaných vláken nejčastěji vpichováním:
•
1)Na mykacím stroji (principielně shodném s tím, který se užívá při výrobě přízí se vyrobí tenká
pavučinka. 2)Několik pavučinek se volně naklade přes sebe, stlačí mezi dvěma válci a poté
propichuje soustavou speciálních jehel, pohybujících se kolmo k ploše textilie. Jehly díky tvaru
svého hrotu projdou hladce vzhůru a cestou dolů zachytí z horních vrstev vlákna, která protáhnou
celým objemem textilie směrem dolů. Takto protažená vlákna pak z tenkých pavučinek vytvoří
kompaktní a pevný plošný útvar.
Výroba netkaných textilií - vpichování

F:\Projekty\DIDACTEX\elearning\návrhy\popisproduktu\propichovani.gif
Výroba netkaných textilií - vpichování


•Netkané textilie se vyrábějí z nových či recyklovaných vláken takto:
•
a)Použije se směs vláken, z nichž některé mají výrazně nižší teplotu tání než ostatní b)Po výrobě
vrstvy pavučinek se za působení vysoké teploty některá vlákna nataví a fungují jako pojivo.
c)
•Poznámka: pojení může probíhat též „klasickými“ lepidly.
•
•
•
•
Výroba netkaných textilií - pojení

•Probíhá podobně jako výroba syntetických vláken: z extrudéru s roztaveným polymerem jsou tryskami
vyfukována tenká vlákna, která dopadají nahodile či pravidelně na dopravníkový pás (či na podkladní
textilii, papír apod.), cestou tuhnou a vytvářejí souvislou vrstvu.
• Názvy technologií: spun bond, melt blown
• Poznámka: největší evropský výrobce netkaných textilií je česká firma Pegas Nonwovens.
•
•Zvláštním případem zvlákňování je elektrospinning, při kterém vznikají velmi jemná vlákna. •
Poznámka: první komerční stroj využívající tohoto principu byl český Nanospider firmy Elmarco.
Výroba netkaných textilií - zvlákňování

•Provádí se za účelem stanovení míry užitných vlastností textilu:
•
-V obchodním styku (odběratel chce parametr, měřený dle příslušné – normativní – metody, dodavatel
musí nechat otestovat, aby mohl potvrdit jakost výrobku) -Při vývoji nových materiálů a technologií
(vliv technologie, materiálu apod. na jakost výrobku). -Při soudních sporech jako podklad pro
rozhodnutí soudu (dodavatelsko - odběratelské spory, často způsobené špatnou formulací smluv).
-
Textilní zkušebnictví

•Účel: zjištění odolnosti vybarvení materiálu vůči vnějším vlivům (například vůči praní, žehlení,
otěru o jinou textilii, potu, UV záření, slinám apod.)
•
•Princip: barevný odstín původního vzorku a vzorku podrobeného vnější zátěži jsou srovnávány s
rozdíly odstínů šedi (nebo někdy modři) na tzv. šedé, resp. modré stupnici. Pozoruje se na tzv.
denním světle, tedy pod výbojkou s definovaným spektrem.
•
•Použití: kdekoliv kde je požadována trvanlivost vybarvení a kde lze předpokládat některý z vlivů –
oděvy, venkovní textil, bytový textil, čalounění
•
•
•
Zkoušky - stálobarevnost

Normalizované stupnice šedé
20119212061134183


•Účel: zjištění obecných mechanických parametrů plošné textilie, příze, nebo i vlákna
•
•Princip: vzorek o definované šířce se upne do trhacího stroje a ten jej napíná. Zaznamenává se
síla, při které došlo k přetrhu a převádí se na jednotku N/m.
•
•Použití: důležitý parametr pro další technologické zpracování příze či plošné textilie, lana,
bezpečnostní pásy, výztužné geotextilie
•
•
Zkoušky – pevnost a tažnost

•Účel: zjištění odolnosti proti intenzivnímu otírání jinou textilií či jiným předmětem.
•
•Princip: kruhový vzorek je za definovaných podmínek odírán standardní textilií, která po něm
vykonává zvláštní cyklické pohyby. Sleduje se počet cyklů nutných k zásadnímu poškození (prodření)
zkoušení textilie
•
•Použití: téměř výhradně potahové materiály
•
•
Zkoušky – oděr

•Účel: zjištění odolnosti proti různým formám ohně a žáru, rychlosti a charakteru hoření
•
•Princip: vzorek se zapaluje plamenem či sálavým panelem (z hrany, v ploše apod.) a sleduje se doba
vzplanutí, schopnost dále hořet i bez přítomnosti vnějšího zdroje, rychlost hoření-
•
•Použití: bytové textilie, záclony, čalounění, lůžkoviny, zejména pro hotely, dopravní prostředky,
horkovzdušné balóny, ochranné oděvy apod.
•
•
Zkoušky – hořlavost

Zkoušky – propustnost vody
•Účel: zjištění odolnosti vůči propuštění vody
•
•Princip: a) geotextilie – se upnou do rámu a je do nich pod vzrůstajícím tlakem hnána voda. Ve
chvíli, kdy na opačnou stranu textilie prolnou právě tři kapky, zaznamená se tlak. b) Stany, bundy
– vodní sloupec: podobná zkouška, výsledkem je hodnota vodního sloupce v mm, který textilie zadrží
než „povolí“.
•
•Použití: geotextilie, hydroizolační textil, stany, bundy
•
•Poznámka: samotná textilie vodu samozřejmě propustí, zkoušky se provádí na laminovaných (přesněji
zatíraných) textiliích.
•
•

Zkoušky – antibakteriální aktivita
•Účel: zjištění schopnosti textilu inhibovat množení bakterií
•
•Princip: vysterilizovaný vzorek se umístí na agarovou plotnu (materiál, který je „výživou“ pro
baktérie), zakáplou předtím roztokem bakterií a nechá se 24 hodin v inkubátoru (trouba s teplotou
37°C – ideální pro růst bakterií). Hodnotí se přítomnost tzv. inhibiční zóny (kruhové oblasti okolo
vzorku bez přítomnosti bakterií).
•
•Použití: textil s antibakteriální úpravou (ponožky, prádlo, obuv,…), zdravotnické textilie,
účinnost vyvářky v prádelnách…
•

•Oděvy:
–stálobarevnosti (změna barvy působením světla, praní, potu, slin, otěru o sousedící textilii,
zapouštěním apod.)
–Zátrhovost (odolnost proti trhání ostrými předměty – např. trní)
–Propustnost vodních par, tepla, vzduchu (důležité pro outdoorové oděvy, membrány apod.)
•Geotextilie:
–Propustnost různých frakcí písku (separační funkce)
–Pevnost (vyztužovací funkce)
–Změny parametrů při dlouhodobém zahrabání do země
–Propustnost vody (hydroizolace)
Textilní zkušebnictví – zkoušky dle produktů

•Textil do dopravních prostředků (čalounění, potahy):
–stálobarevnosti (změna barvy působením zejména světla)
–Hořlavosti !!!
•Textilní hračky:
–Stálobarevnost vůči slinám
–Obsah formaldehydu, chromu, dalších těžkých kovů
•Zdravotnické prostředky
–Linting (uvolňování vláken z operačních plášťů – mohou se dostat do pacienta a způsobit infekci)
–Penetrace mikroorganismů (účinnost roušek)
–Účinnost antibakteriálních úprav
Textilní zkušebnictví – zkoušky dle produktů

•Jemnost je hmotnost definované délky příze či vlákna.
•
-V praxi se provádí stanovením hmotnosti 10 m materiálu s dostatečnou přesností a převodem.
-POZOR – pod pojmem jemné vlákno si představíme spíše tenoučké a lehoučké vlákno/přízi, tedy
vlákno, které bude mít malou jemnost.
-Existují 3 různé jednotky jemnosti (historické důvody):
-Tex (g/km)
–Poznámka: často se používají předpony decitex
-Den, resp. Titr Denier (g/9 km) - punčochy
-Metrické číslo (m/g) - šicí nitě
Textilní zkušebnictví – konkrétní příklad

•Úloha 1: převeďte jemnost 23 den na jednotku tex.
•
•
•
•Úloha 2: převeďte jemnost 8 dtex na jednotku den.
•
•
•
•Úloha 3: převeďte 4 tex na odpovídající metr. číslo (mč).
•
•1 km váží 4 g. Kolik km váží 1 g ? 1/4 = 0,25 km = 250 m. 4 tex tedy odpovídají 250 mč.
Textilní zkušebnictví – trocha matematiky

•Lze rozdělit na technologické a finální
•
•Technologické úpravy jsou prováděny za účelem zlepšení zpracovatelnosti materiálu. Před dokončením
výroby je třeba je odstranit.
• Příklad: šlichtování – „namazání“ příze aby lépe klouzala při pletení či tkaní
•Finální úpravy se používají v různých fázích produkce výrobku (polymerní granulát, příze, plošná
textilie, finální výrobek) a dodávají výrobku nové vlastnosti
• Příklad: vodoodpudivost, nehořlavost, nešpinivost, odolnost proti UV,…
Úpravy textilu

•A teď film: