Bt-i-io
2   2? o O - $')$■ 15% i í&Jíliy Zlatýma)
naše téma
Zlatý fond literatury pro děti
PŘEDSTAVUJEME PROJEKT „ZLATÝ FOND"
Ve viru proměn, kterými prochází oblast literatury pro děti a mládež, vc změti problémů, s nimiž se potýkají nakladatelství, knihovny i školy, dere se stále zřetelněji do popřed í vědomí, že pro zachováni a další rozvíjení kulturních hodnot v této oblasti bude třeba něco udělal. Jednou z takových aktivit je projekt zlatého fondu literárních děl pro děti a mládež.
Od dobré myšlenky k činu bývá většinou daleko. V případě nápadu, který se zradil na iedné z konferencí pořádané letos brněnským Ostaveni literatury pro mládež, se vsak zdá, že nezůstane jen u představ. K realizaci záměru vytvořit pro potřeby nakladatelů, knihoven i pedagogů soupis kvalitní dětské litera-
tury byly v V.UMICII měsících učiněny důležité kroky: předběžná jednání mezi pracovníky Albatrosu, ministerstva kultury a fakuli vyústila v pracovní konferenci, kterou v listopadu 1995 uspořádal opět Ústav literatury pro mládež Masarykovy univerzity. Účastníci se zde měli možnost vyjádřit jak k otázce opodstatněnosti existence navrhovaného zlatého fondu, lak i ke konkrétnímu návrhu jeho podoby. Z tohoto pléna byla také navržena pracovní skupina, jejímž úkolem bude zpracovat další požadavky, návrhy a připomínky k první verzi seznamu aposléze vytvořit jeho definitivní podobu. Ozlatémfonduse rovněž mluvilo na výročním prosincovém zasedání IBBY. Obě jednání se sjednotila mimo jiné i v požadavku zapojit do této akce co nejširši veřejnost, které je ostatně snaha udržet vědomí o uměleckých hodnotách tvorby pro děti určena.
Obracíme se proto na čtenáře Zlatého máje, na příznivce dětské literatury a odborné pracovníky v různých sektorech této kulturní oblasti, aby se nad tímto projektem zamysleli spolu s neuni a pomohli svými názory ke zdaru celé akce.
Myšlenku vytvoří L ^flfý/fl/iť/dětské literatury je možné chápat jako reakci na současnou situaci ve vydávání dětských knih, na absenci koncepční a soustavné kritiky této produkce a v neposlední řadě na problémy knihovníků i učitelů s orientací v dosti chaotické a kvalitativně nevyvážené produkci. Všechny tyto praktické důvody doprovází však ještě jeden méně nápadný, méně utilitární, tím více však závažný aspekt: jde totiž zároveň o potvrzení, že se hlásíme k určité tradici uměleckých hodnot, že věříme v nezbytnost jejího pokračování, jež se ale neobejde bez přehodnocování dosavadních kritérií a bez pokusů nově formulovat své představy v souladu s dobou, jíž žijeme.
Obě zmíněná hlediska - praktické a ideové - předurčují konkrétní cíle zamýšleného soupisu. Podle nich by měl zlatý fond splňovat tyti. požadavky:
li V nejobecnéjši kulturní rovině jde o to. aby se ve čtenářském povědomí udržela díla, která vytvářela umělecký charakter české dětské literatury.
2/ pro nakladatelskou činnost by měl seznam reprezentoval repertoár kulturně vyšší produkce, která není prioritně komerční.
Tuto jistou výjimečnost edičního počinu bude v knize vyjadřoval označení zlatou pečetí. Tento symbol by měl být zároveň vodítkem i pro kupující veřejnost, čtenáře a knihovníky. S vědomím vydavatelských rizik \ usilujeme o získání finanční podpory pro nakladatele, kteří budou ochotni publikovat i díla figurující na seznamu.
3/ učitelům češtiny nechce a nemůže zlotý /Á/fr/suplovat seznam povinné literatury nebo jiné metodicky závazné instrukce. Měl by být především inspirací základní hodnotové orientace v oblasti tvorby proděli a mládež.
Jestliže vyjádření smyslu a určení ďúůzltt-tého fondu je v podstatě jednoznačné, potom výběr jednotlivých děl je spojen s celou řadou problémů a diskutabilních otázek. Pohled do minulosti nás přesvědčuje, že každý z řady podobných projektů, od seznamů doporučených knih pro školní knihovny až po vyhodnocování nejlepších knih za určitá období, byl poplatný individuální reflexi dobové estetické normy a chápání funkce literatury určené dětem. Tytéž principy působí i dnes a promítají se do názoru každého, kdo si položí otázku, co by zařadil do zlatého fondu. Z toho piyrie-důležité poznání, že umělecká hodnota není žádným nadřazením, vnějším znakem určitých děl, který je pro celý kolektiv vní-matelů zřetelný ajednoznačnýjako objektivní rab. Zde stojíme před jedním ze specifik umělecké tvorby ajejího vnímání, kleréje třeba respektovat při praktických krocích. V případě našeho seznamuje toto vědomí o reln-tivnosti a podmíněnosti výběru vyjádřeno tím. že zlatý fond má zůstat otevřený, jakoby do jisté míry nehotový a připravený v jednotlivostech k obměnám podle nazrálých potřeb. Pro toto pojetí svědčí i další specifika, která v oblasti dětské literatury předurčují jakoukoli hodnotící, výběrovou, kritickou a dokonce i literárněvědnou činnost. Jde především o skuleěnosl, že příjemcem, adresátem této tvorby je dítě, zatímco všechny výše naznačené reflexe provádí dospělý čtenář, většinou ještě navíc profesně specializovaný. Do praxe se tento paradox promítá častou mtmoběžností čtenářského zájmu s názorem odborné veřej-
nosti. Zatímco teoretická analýza tohoto problému odkrývá hlubší kulturní souvislosti mezi psychologií, sociologií a oblastí umění. - v knižní i pedagogické praxi to znamená především hledání rovnováhy obou hledisek, zjednodušeně řečeno dospělého a dětského. Zvlášť vyostrenou podobu má toto dilema pro nakladatele, kteří nemohou s bezbřehou velkorysostí přehlížet čtenářský vkus a zájem. Ani zlatý fond nemůže tento aspekt zcela pominou* Proto nechává prostor i pro díla. která by se sice podle hodnotové hierarchie „velké" literatury ocitla v jejích okrajových žánrech (např. dobrodružné prózy typu „foglaro-vek" nebo seriálových příběhů, sci-li apod.). avšak dlouhodobý čtenářský zájem potvrzuje v nich určitou stabilní, znovu stále ožívající hodnotu.
O složitosti a mnohdy i praktické neřešitelnosti naznačených otázek svědčí také skutečnost, že v současné době zůstávají stále ješlě variantami základní hlediska pro sestavení seznamu. V úvahu připadají tyto možnosti:
1/ Omezit zlatý fond na díla publikovaná
domku 1948 2/Zařadit pouze díla nežijících autorů 3/ Rozdělit seznam na část starší tvorby a
tvorby současné (žijících autorů) 4/ Učinit základem zlatého fondu díla autorů, kteří byli (nebojsou) zároveň významnými tvůrci v literatuře pro dospělé, neboť u této tvorby se lze v relativně nejvčtší míře shodnout na kritériu umělecké hodnoty. K tomuto základu je možné snadněji připojovat jednotlivé výjimky typu Karafiátových Broučků, Trnkovy Zahrady či pohádek V. Čtvrtka, jehož tvorba pro děti zcela předčí nevelkou produkci pro dospělé.
Naznaěili jsme pouze některé z mnoha otázek provázejících snahu o vytvoření zjatého fondu. Činíme tak s naději, že hledání odpovědí se stane věcí co nejširšího okruhu zájemců o literaturu nejen dětskou. Víláme každý seriózně myšlený názor na uvedené problémy abyli bychom rádi, kdybyste vyjádřili své stanovisko i k první verzi seznamu, která bude ve Zlatém máji uveřejněna. Vaše příspěvky přijímá redakce Zlatého máje nebo Ústav iteratury pro mládež, Pedagogická fakulta MU v Brně, Poříčí 7. PSČ 603 00.
Hana Smahelová
2610063111
Zlatý máj
Zlatý fond České literatury pro deti a mládež
V poslední době je často diskutována problematika tzv. zlatého Ibndu literatury pro děli a mládež, který lze vymezit jako soubor literárních děl. sestavený a zformovaný podle jistých kritérií tak, aby představoval „paměť národa". Ekvivalentem zlatého fondu je výraz literární dědictví, v němž je skutečnost mezigeneračního předávání explicitně obsažena. Opodstatněnost nastolené problematiky dokládá zejména současný stav školní literární výchovy, která sama zápasí s nutností aktualizoval svoji koncepci a metody, potvrzuje ji i podoba alternativních čítanek užívaných na našich základních Školách, které přestávají pinii roli chrestomatií či reprezentativních antologií, což vede k tomu, že děti postupně ztrácejí povědomí o širších kulturních souvislostech a kontinuitě - nejen literárního - vývoje.
Zlatý fond je jedním z projevů i nositelů naší národní paměti a národního vědomí, neboť zachycuje hodnoty, postoje a Životní pocity, které národ .společně sdílel, a predstavuje tak jakési pojítko mezi generacemi. Není to v.Šak jednou provždy daný kánon, nýbrž otevřený soubor, který se proměňuje v závis losti naspolečenskohistorickém vývoji.
Proč dnes otevírat otázku zlatého fondu li leratury pro děti u mládež? Odpovědí nám alespoň zčásti může být letmý pohled do minulosti, který ukazuje. Že problematika zlatého fondu - kritérií pro jeho následovně vymezení a jeho realizaci - nebyla nikdy dostatečně zodpovězena, dále pak probíhající proces jiterárněhistorického přehodnocování li teratury pro mládež a skutečnost, že obrysy zlatého fondu se v průběhu minulých deseti letí značně zamlžily.
Otázka zlatého fondu dětské literatury byla nastolována již od počátků, kdy se literatura pro mládež začala rozvíjet jako kvantitativně silný proud národního písemnictví a kdy se souběžně začala rozvíjet i literárnehistorická a literárněkritická zkoumání literatury pro mládež. Je příznačné, že největ.sí pozornost se otázce zlatého fondu věnovala zejména v obdobích, kdy literatura pro mládež sílila kvantitativně natolik, že literární kritika nebyla s to reflektoval její stav.
První etapou, v níž se projevily snahy o konstituování základního fondu umělecky hodnotné dětské literatury, bylo meziválečné období, na jehož počátku byly vytvořeny všechny předpoklady a podmínky pro úspěšný rozvoj vědeckého zkoumání a hodnocení literatury pro mládež. Péčí Společnosti přátel literatury pro mládež začaly vycházet seznamy Dobré knihy dětem, které představovaly základní selekci kvalitní dětské literatury od brakové produkce, tedy první krok k pokusům vydělit to nej hod notnější jádro schopné oslovovat několik dětských generací. Mezi uplatňovanými kritérii dominoval požadavek uměleckosti skloubený s dokonale propracovanou výchovnou složkou.
Koncem 30. let a začátkem 40. lei hlasy volající po zachycení toho nejlepšího, co bylo pro mládež kdy vytvořeno, zesiluji, v souvislosti se změněnou společensko-politickou situací v celé Evropě jsou však nyní akcentovány především hodnoty češství a národní tradice. Objevují se oprávněné obavy o zachování kontinuity ve výchově a vzdělávání dělí, varování před hazardováním s vlastní tradicí však nemohlo v průběhu okupace najít Širší rezonanci.
Po roce 1948 otázka tzv. zlatého fondu dětské literatury zůstala nadále živá. její řešení se však přeneslo na půdu jednotné školy a bylo realizováno za přispění plánovité ediční politiky. Zlatý fond dětské literatury se v podstatě překrýval s tituly označenými jako povinná Školní i m i močí tanková Četba na základních školách. Na jeho tvaru se podepsalo upřednostňování výchovné stránky literárního díla v souladu s vládnoucí ideologí.
V současné době, která svou kvantitativně bohatou a neregulovanou knižní produkcí pro děti poněkud připomíná meziválečné období, vzrůstá potřeba kritického třídění dětské literatury. Mezi jinými opět vyvstává otázka zlalého fondu dětské literatury, jejíž řešení je o to naléhavější, že v agresivní expanzi ne-hodnoiné dětské literatury se zlatý fond začíná vytrácet.
Je zapotřebí znovu definovat a stanovit kritéria pro vymezení zlatého fondu a současně s utvářením jeho obsahu hledat i formy a cesty, jimiž by by! přibližován a zpřístupněn mládeži, aby se nestal pouhou sumou vysoce ohodnocených, ale Čtenářsky mrtvých dél.
Rozhodujícím požadavkem musí být umělecká hodnota prověřená literárněhlslorickým či kritickým soudem, avšak nesmí se opomenoul její potvrzení čtenářským ohlasem (zde vyvstávají problémy v souvislosti s díly, která z nejrňznějších důvodů neměla možnost proniknout do čtenářského povědomí).
Smyslem zlatého fondu není dokumentovat vývojovou linii českého písemnictví pro děti, ale označit soubor literárních děl. s nimiž by se dělský čtenář neměl minoul. Tento soubor je pochopitelně otevřený, bude vstřebávat nová díla. nové autory a naopak se z néj začnou vytrácel la díla, jejichž poselství postupem času začne ztrácet sVoji naléhavost či sestáné nesrozumitelným. Předpokládá se, že zlatý fond bude nabývat i regionálních variant (dětský folklór, folklórní pověsti a pohádky vážící se k danému regionu, umělá tvorba spjatá s regionem tematicky či jazykově - např. M. Podešvová, P. Křenek, M. Kubátová).
Prvořadou je umělecká hodnota daného díla a dále jeho fungování ve čtenářském kontextu, kde dílo aspirující na zařazení do zlatého fondu české literatury pro mládež musí mít schopnost oslovit více dětských čtenářských generací. Ve zlalénvftíhdu se tak vedle sebe ocitnou díla, kierájiž funkci mezigeneračního pojítka plní. i ta, která z různých důvodů dosud nejsou jejím nositelem, ale mohou se jím stát. Zvolená kritéria se'promítnou do chronologického vymezení - výběr děl do zlatého fondu bude zahrnovat literární díla pro mládež od druhé poloviny 19. století, kdy jsou v literatuře pro děti překonány didaktizující a náboženské tendence, do první poloviny 20. století. Výjimku lze učinit v případě těch novodobých literárních děl. jejichž umělecké kvality jsou nesporné a která zaznamenala pozitivní ohlas u několika dětských generací včetně té současné (namátkou např. L. Aške-nazy, V. Čtvrtek. O. Hejna, O. Hofman, M. Macourek, D. Mrázková). Od současných děl nemáme zatím patřičný odstup, týká se to zvláště realisticky pojatých próz s dětským hrdinou, které bývají úzce provázeny se svým adresátem a s jeho proměnami mnohdy pozbývají své aktuálnosti a sdělnosti, přičemž nemohou sloužit ani jako historizující obrázek z dětského života minulých období.
Takto vymezená kritéria nutně způsobí jistou žánrovou jednostrannost souboru děl zla-
tého fondu, v němž bude převládat pohádka. Je to způsobeno tím, že pohádka odkazuje k obecným lidským hodnotám v příběhu, který není nutně prostoupen dobovou realitou, zastarává tedy méně než např. příběhová próza. Tato poněkud nevyrovnaná žánrová skladba zlatého fondu není v rozporu s jeho funkcí. Díla zahrnutá do zlatého fondu se automaticky nepřekrývají s významnými mezníky lite-rárněhistorického vývoje české literatury pro mládež, i když do jisté míry její vývoj pochopitelně ilustrují.
Otazníky se vynořuj í nad řadou autorů a děl. jejichž zařazení do zlatého fondu je přinejmenším sporné. První skupinu představuje tvorba myšlenkově i formálně zastaralá, která je dnešnímu dětskému čtenáři příliš vzdálená.Tato literární díla mají svou nespornou uměleckou hodnotu, ale selhávají v komunikaci se současným dětským adresátem. Například Hanýžka a Martínek, próza J. 5. Baara tradičně zařazovaná do školní mi močí-tankové četby zejména pro plastické líčení lidových zvyků a obyčejů a pro dětské postavy, se silnými regionálními prvky (zejména chodský dialekt), které kladou vysoké nároky na čtenářskou dovednost, se stala dětem nesrozumitelnou. Obdobně Rajský ostrov od J. Johna, ač psán až r. 1938, je pro svůj ponor do událostí kolem stavby Národního divadla současnému dětskému čtenáři vzdálený a jeho naléhavý vlastenecký tón na něj působí prc-pjatě.
Daleko problematičtější skupinou jsou díla, která zaznamenávají značný Čtenářský ohlas již v řadě dětských generací, ovšem postrádají hlubší umělecké posvěcení. Příkladem par excellence může sloužit tvorba J. Fogla-ra. Fogfar, populární jíž v době svých spisovatelských začátků, byl nepřetržitě recipován dětskou Čtenářkou obcí, ačkoli ho neminuly dvě vlny publikačních zákazů, a přes stále klesající věkovou hranici svých Čtenářů zůstává důvěrně známým autorem. To však pro zařazení jeho tvorby do zlatého fondu české literatury pro mládež nepostačuje.
Závěrem snad několik slov o možných způsobech realizace zlatého fondu České literatury pro mládež. Naším prvořadým úkolem je vymezit obsah zlatého fondu, nicméně je třeba i hledat cesty, jak jej zprostředkovat dětským čtenářům. Jedním z možných řešení by
Zlatý m;
bylo založení specializované edice (i za účasti několika nakladatelství), v níž by bylo vydaní literárního díla pečlivě pripraveno a odborně garantováno po stránce textové i po stránce výtvarné.Tuto iniciativu je vsak možno přenechat samotným nakladatelům detských kníh a lem, kteří spaní náročná kritéria při výprave publikace, udělil „doložku" zlatého fondu.
Konference Zlatý fond české literatury pro mládež, kterou v listopadu 1995 uspořádal Ústav literatury pro mládež Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s Českou národní sekcí IBBY prokázala, že problematika zlatého fondu je v literatuře pro mládež velmi aktuální. Zdisku.se, do níž se zapojili literární historikové, kritikové, pedagogové, knihovníci i vydavatelé dětských knih, vzešel návrh na utvoření užšího pracovního týmu. jenž by rozpracoval metodologické zásady pro koncipování zlatého fondu a v nejbližší dob,ě předložil soupis děl zahrnutých do zlatého fondu literatury pro mládež.
Milena Šubrtová
146
Zlatý máj
Zlatý máj
147
nase téma
Zlatý fond literatury pro děti podruhé
Peter Stoličný
Několik odpovědí na otázky, které mi nikdo nepoložil, aneb Zlatý fond a lidé kolem něj
Loni na podzim, přesněji 15.11. 1995, se na půdě Ústavu literatury pro mládež Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně konala konference o Zlatém fondu české literatury pro děti a mládež. Rozprava pokračovala na valné hromadě České sekce IBBY 29.11.1995 a dále i korespondenční formou. Vyplynula z ní řada návrhů a připomínek, podle nichž byl zpracován seznam titulů, které by podle soudu účastníků diskuse mohly být zařazeny do tzv. Zlatého fondu. Při vyslovení termínu seznam titulů se ovšem automaticky ježí vlasy a připomíná nám to různé schvalovací aparatury minulého režimu. Ale nedejme jen na emoce. Pokusím se ozřejmit, o co nám šlo a jde.
* Proč vznikla Nadace Zlatého fondu?
- Hodně se mluví o tom, že naše kulturní dědictví, literaturu pro děti nevyjímaje, zasáhla stagnace. Trhový mechanismus přeje rozvoji civilizace, ne však kultuře. Protože nestačí jen žehrat na současný stav, ale je dobré také něco pro dobrou dětskou literaturu udělat, rozhodli jsme se právě
na půdě Ústavu literatury pro mládež, a to ve spolupráci s FATEM-TV/regionálníin brněnským studiem Premiéra TV/, založit nadaci, která alespoň zčásti přispěje k vydávání, prodávání a hlavně čtení kvalitní české literatury určené dětem a mládeži.
* Jak to lze dělat?
- Vyzveme všechny nakladatele v ČR, aby obrátili svou pozornost na zveřejněný seznam titulů. Na knihy, které podle komise odborníků vyhoví stanoveným kritériím, povolí nadace tisknout na přebal logo Zlatého fondu. Toto logo bude nadací dostatečně medializováno, aby velká část vašich obyvatel věděla o Zlatém fondu asi tolik, co dnes ví o logu Czech made. Prozatím bude mít nadace peníze asi na tři tituly, které odmění výrazněji. 1/ Odkoupí 2500 výtisků odměněného titulu. 21 Pošle zdarma tyto knihy do 2500 knihoven v ČR. Jaký má tato pomoc smysl, asi není třeba rozvádět.
* Jak získat peníze pro nadaci?
- Jc to velmi těžké. Nadace vznikla v lednu 1996, ale moc jsme o ní nemluvili, protožejsme neměli peníze, jen vlastní osobní vklad na kolky, na korespondenci, na založení konta. Nevěděli jsme ani, podaři-li se nějaké peníze získat a není-li vše jenom zbožné přání. Díky pochopení České spořitelny, a.s., máme dnes generálního sponzora a základní kapitál. Velmi pracně se snažíme získat další sponzory.
* Kdo si přivlastnil nadaci Zlatý fond
a jakým právem a kdo bude rozhodovat o tom, kterému nakladatelství se odkoupí část nákladu knih?
My jsme si nadaci neprivlastnili, ale vymysleli. Správní rada nadace postupuje dle zákona č. 83/1990 Sb. Správní rada rozhoduje o členech poroty, která knihy vybírá, a schvaluje rozhodnutí poroty. Ano, nadaci jsme si vymysleli, a proto o její činnosti rozhodujeme. A vyzýváme tímto všechny, kterým se zdá tento názor příliš dogmatický: Vymyslete si nadaci. Sežeňte pro ni peníze, ustanovte správní radu, broďte se džunglí zákonů a nařízení a udělejte NĚCO pro knižní kulturu. Jen připomínám, že například ve Francii je 46 různých cen udělených ročně v oblasti knih pro
děli. /Informace z GUIDE EUROPÉEN DU LIVRE DE JEUNESSE, Éditions du Cercle la Librairie Paris 1994./ Chybí-li fantazie, rád pomohu: Cena za nejprodávanější titul roku, Cena za nejčastěji vypůjčovanou knihu v knihovnách, Cena za nejprodávanější prvotinu, různé ceny za grafický design. Cena za nejhumornější dílo, různé ceny za překlady. Cena dětských časopisů a čtenářů, ceny různých nežijících autorů popularizující jejich dílo a oceňující následovníky tohoto díla. Karafiátova cena nebo Cena Ludvíka Součka - jak je libo.
* Vraťme se k seznamu; Proč tam někdo je a jiný není? Proč tam není například nejčtenější autor - Foglar? Proč tam nejsou žijící autoři?
- O seznamu byla celá konference a dále se o něm diskutovalo a diskutuje. Nelze tedy odpovědět několika větami. Kdo tam je a není, to je výsledek veřejné diskuse. Seznam není provždy daný. Příští rok bude možná částečně pozměněn. Musí být konstantní jen v průběhu nadačního vyhlášení konkursu na knihy Zlatého fondu. Nakladatelé musí mít stanovena jasná pravidla. Kdybychom stále jen polemizovali, nikdy bychom žádnou knihu neodměnili. Seznam tedy platí na ediční rok 1997. Nový seznam však musí být opět ustálen rok předem. Nic však nebrání tomu, abychom o seznamu na rok 1998 již nyní diskutovali. Dokonce se na takovou diskusi těším.
* Kdo rozhodne, kterým 2500 knihovnám pošlete odměněné knihy?
- Není rozhodnuto. Bude to výsledek veřejné diskuse. Máme na to čas do příštího podzimu. Budu rád, když se čtenáři vyjádří. Dát knihy největším, či nejmenším knihovnám? Které knihovny jsou na tom nejhůře? Tuto problematiku zatím neznám a rád se nechám poučit. Jistě budou upřednostněny ty knihovny, které jsou členy české sekce IBBY. Konečné rozhodnutí, na základě našich návrhů, udělá správní rada nadace.
* Hovoříte o správní radě. Kdo v ní je a kdo ji vybíral?
- Řídíme se platnými předpisy, zejména zákonem č. 49/1992 Sb. Cleny budoucí správní rady jsme vybírali na půdě Ústavu literatury pro mládež
PdF MU, kde nadace vznikla. Všichni vyzvaní členství přijali a zvolili si předsedu správní rady. Je samozřejmé, že jsme vyzvali osobnosti důvěryhodné, aby už samotná správní rada byla zárukou pro sponzory, že své peníze dávají do seriózních rukou. Všichni členové správní rady jsou z Brna, aby se mohli scházet operativně a bez nákladů na cestovné. (Komu se to líbí, může to nazvat brnocentrismem.)
Správní rada Nadace Zlatý fond české literatury pro děti a mládež
Prof. ing. Pavel Ondrčka, CSc, Ekonomic-ko-správní fakulta MU, předseda nadace Doc. PhDr. Naděžda Sieglová, CSc, vedoucí Oslavu literatury pro mládež PdF MU Doc. RNDr. Josef Janás, CSc, prorektor Masarykovy univerzity v Brně
Mgr. Jaroslav Pavliš, manager direktor FATEM--TV, a.s.
Ing. Zdeněk Nekula, zástupce České spořitelny, a.s.
Soupis navrhovaných titulů do Zlatého fondu české literatury pro děti a mládež na rok 1997
Aleš, M.: Alšovy pohádky (včetně ilustraci) Aškenazy, L.: Putování za švestkovou vůní Bartoš, K: Kytice z lidového básnictví Bass, E.: Klapzubova jedenáctka Čapek, K.: Devatero pohádek Čárek, J.: Básně
Čtvrtek, V.: Rumcajs, Manka, Cipísek (s ilustracemi R. Pilaře) Drda, J.: České pohádky Durych, J. : Z růže kvítek vykvet nám Erben, K.J.: České pohádky (s ilustracemi C. Boudy)
Flos, F.: Lovci kožešin Frynta,'E.; Písničky bez muziky Halas, R: Před usnutím
Hálek, V: výbor z prozaického i básnického díla Hofman, O.: Pan Tau a tisíc zázraků (s ilustracemi J. Šalamouna) Horák, J.: České pohádky Hrubín, F: Dvakrát sedm pohádek, Básně Jirásek, A.: Staré pověsti české, Z Čech až na konec světa
148
Zlatý máj
Zlatý máj
149
Kainar, J.: Básně
Karafiát, J.: Broučci (s ilustracemi J. Trnky) Kožíšek, J.: Na výsluní Kriebl, Z.: Jak se zobe chytré zrní Kubín, J.Š.: Pohádky (s ilustracemi V, Zábranského)
Lada, J.; Mikeš (včetně ilustrací), Moje abeceda Mahen, J.: Co mi liška vyprávěla Majerová, M.: Robinsonka Němcová, B.: Babička (s ilustracemi A. Kašpara), Povídky, Pohádky
Nepil, E: Makový mužíček (s ilustracemi J. Palečka)
Neruda, J.: Povídky malostranské (s ilustracemi K. Mullera)
Nezval, V.: Věci, květiny, zvířátka a lidé pro děti, Básně
Olbracht, I.: Biblické příběhy
Pavel, O.: Jak jsem potkal ryby
Pazourek, V.: Chlapec ze starého lesa
Pelíška, E.: Ctení o hradech, zámcích a městech,
Jak Krtek ke kalhotkám přišel (ilustr. Z. Miler)
Pleva, J.V.: Malý Bobeš (1,vydání)
Plicka, K.-Volf, E: Český rok (ilustrace a knižní
grafika K. Svolinský)
Poláček, K.: Bylo nás pět
Procházka, J.: Ať žije republika
Rais, K.V.: Básně
Renč, V.: Perníková chaloupka
Ryska, J.: Dědeček, Kilián a já
Řezáč, V.: Poplach v Kovářské uličce
Říha, B.: Divoký koník Ryn, Honzíkova cesta
(s ilustracemi H. Zmatlíkové)
Seifert, J.: Koulelo se, koulelo (s ilustracemi
J. Palečka), Maminka
Sekora, O.: Knížka Ferdy Mravence (včetně ilustrací)
Skácel, J.: Proč ten ptáček z větve nespadne, Uspávanky
Sládek, J.V.: Zlaté slunce, bílý den Štorch, E.: Lovci mamutů (s ilustracemi Ž. Buriana)
Těsnohlídek, R.: Liška Bystrouška Tille - Říha, V.: Pohádky Trnka, J.: Zahrada
Vančura, V,: Kubula a Kuba Kubikula
Werich, J.: Fimfárum
Zahradníček, J.: Ježíškova košilka
Zeman, J.:  Dobrodružství veverky Zrzečky
(s ilustracemi K. Svolinského)
Jana Čeňkova
Co by do Zlatého fondu zařadili studenti Pedagogické fakulty UK
Vracíme se k tématu nanejvýš aktuálnímu po určitém čase. Projekt Zlatého fondu představila Hana Šmahelová v úvodu Zlatého máje (č.l, 1996), ve kterém hovořila o konkrétních cílech a možnostech sestavení seznamu. Jistý seznam, iniciovaný Ústavem literatury pro mládež Masarykovy univerzity, již v kuloárech koloval a vyvolal rozporuplné reakce a nevoli. Nastolil problémy sestavení takovéhoto seznamu, který by naplnil stanovené, logicky definované cíle v uvedeném článku, tj. udržet v kulturním povědomí díla, která razila cestu jejich umělec-kosti, být reportoárem výběru pro nakladatelskou činnost a vposledku inspirovat učitele, studenty a žáky v jejich výběru literatury pro děti a mládež. Jeden seznam nemůže vstřebat všechny tyto cíle, na druhé straně setřást otázku seznamu Zlatého fondu do ztracena není v současné situaci nejlepší řešení. Pro zajíma-
vost uvádíme výsledky ankety, která proběhla na PedF UK u studentů, kteří začali se studiem literatury pro děti a mládež a kteří na otázku, jaké dílo byste zařadili do Zlatého fondu literatury pro děti, odpovídali téměř konformně. Ze světové literatury převažovala tvorba A.Lind-grenové (Děti z Bullerbynu a Pipi Dlouhá punčocha), Pohádky H.Ch.Andersena a Hobit J.R.R.Tolkiena, z české literatury pro děti tvorba K.Čapka (Devatero pohádek a Dášeňka), Pohádky B.Němcové, Fimfárum J.Wericha, Špalíček F.Hrubína. Proto jsme se rozhodli předložit doporučený seznam v širší podobě pro studium oboru literatury pro děti a mládež (čeština s učitelským zaměřením) na Pedagogické fakultě UK, který by se mohl stát i inspirací pro současné učitele a jejich žáky na základních i středních školách. V užší podobě by mohl naplňovat i kulturní a nakladatelský cíl. Předkládáme ho jako materiál, který vyvolá diskusi, jež bude promyšleně reagovat k věci.
Jana Čeňkova
Návrh titulů
do Zlatého fondu
literatury pro děti a mládež
Bible a její adaptace v české literatuře a evropských literaturách
S. Anďres: Velký příběh bible
J. Atcheson, B.Hadaway: Bible pro děti
J. Durych: Z růže kvítek vykvet nám
I. Olbracht: Ctení z Bible kralické (Biblické
příběhy)
L. Pavlát, Z. Holasová: Příběhy z Bible J. Volák: Vyšla hvězda nad Betlémem
Antická mytologie - původní i adaptace
Sofoklés, Euripides, Aischylos R. Mertlík: Starověké báje a pověsti E. Petiška: Staré řecké báje a pověsti J. Tomek: Příběhy faraónů
Mytologie, rytířský epos evropských národů v adaptacích V. Cibula: Cid a jeho věrní V, Hulpach: Ossianův návrat V. Hulpach: Příběhy kruhového stolu aj.z artušovského cyklu
V. Cibula, E.Frynta, V. Hulpach: Meč a píseň aj.
Neevropské mýty
V. Hulpach: Návrat Opeřeného hada
Kolektiv: Mýty a pověsti Oceánie
V. Miltner: Příběhy bájné Indie
J. Lopéz Portíllo y Pachgeco: Příchod
Opeřeného hada
L.M. Parízek: Prales kouzelných snů
Literární adaptace pohádek
A. N. Afanasjev: Ruské lidové pohádky J.Š. Baar: Chodské pohádky
I. Calvino: Italské pohádky
V. Cibula: Francouzské pohádky, Španělské
pohádky
P. Dobšinský: Slovenské pohádky
K.J. Erben: Zlatovláska či jiná sbírka pohádek
J. a W. Grimmové: Pohádky
V. Hrdličková: Příběhy soudce Ooky
Fr. Hrubín: Špalíček veršů a pohádek
M. HUbschmanová: Romské pohádky
J.Š. Kubín: Pohádek jako kvítí nebo jiná sbírka
M. Malý: Pohádky severní noci
M. Navrátil: Červený dolomán
B. Němcová: Velkáknihapohádek
Ch. Perrault: Pohádky matky Husy (adaptace Fr.Hrubína)
J. Schejbal: Kubánské lidové pohádky V. Stuchl: Prérií pádí kůň
P. Šrůt: Kočičí král
D. a M. Šfovičkovy: Brokátový obraz J. Vladislav: Pohádky ze země draka
J. Vladislav a V. Stanovský: První strom pohádek, Druhý strom pohádek Z regionálních autorů např.:F. Bartoš, B.M. Kulda, M. Kubátová, F. Lazecký aj.
Literární adaptace pověstí
A. Jirásek: Staré pověsti české H. Lisická: Zrcadlo starých časů L. Pavlát: Osm světel
E. Petiška: Ctení o hradech, zámcích a městech O/ Sirovátka - M. Šrámková: Brněnské kolo a tirák
A. Wenig: Pražské pověsti
Z regionálních autorů např.: J. Š. Baar, J. Hory-
na, B. M. Kulda, Fr. Lazecký, Soukup aj.
Moderní autorské pohádky
H.Ch. Andersen: Pohádky L. Carroll: Alenka v kraji divů a za zrcadlem R. Dahl: Jakub a obří broskev nebo jiný příběh S. Lagerlofová: Putování Nielse Holgerssona A. Lindgrenová: Pipi Dlouhá punčocha, Karku-lín aj.
A. A. Milné: Medvídek Pú O. Preussler: Malá čarodějnice J. Thurber: Třinácterý hodiny O. Wilde: Šťastný princ
Z českých autorů: K.Capek: Devatero pohádek, Dášeňka
J. Čapek: Povídání o pejskovi a kočičce J. Drda: České pohádky aj. J. Karafiát: Broučci J. Lada: Mikeš
J. Mahen: Co mi liška vyprávěla
K. Poláček: Edudant a Francimor
O. Sekora: Ferda Mravenec
K. Šiktanc: Královské pohádky
V. Vančura: Kubula a Kuba Kubikula
J. Werich: Fimfárum
J, Wolker: Pohádky
Dále z tvorby V. Čtvrtka, O. Hejné, O. Hofmana, Fr. Hrubína, I. Hurníka, M. Macourka, A. Mikulky, D. Mrázkové, Fr. Nepila
Fantastické příběhy
R. Adams: Daleká cesta za domovem L. Aškenazy: Putování za švestkovou vůní G. Durrel: Mluvící balík M. Ende: Děvčátko Momo a ztracený čas, Příběh, který nikdy nekončí T. Janssonová: Čarovná zima C.S. Lewis: Letopisy Narnie
150
Zlatý máj
J.R.R. Tolkien: Hobit,
Pán prstenů,
Malá vánoční povídka
P.V. Traversová: Mary Poppinsová
Příběhová próza
Zd. Bezděková: Říkali mi Lení
H. Bořkovcová: My tři cvoci, Zakázané holky
R. Cromptonová; Jirka, postrach rodiny
R. Dahl: Danny, mistr světa
J. Foglar: Záhada hlavolamu
O. Hofman; Útěk
R. Gosciny: Mikulášovy patálie
E. Kästner: Luisa a Lotka, Emil a detektivové
I. Klíma: Markétin zvěřinec
A. Lindgrenová: Děti z Bullerbynu aj.
K Mowat: Stopy ve sněhu
J, Procházka: Divoké prázdniny
L Procházková: Červenec má oslí uši
A. Ransome: Piktové a mučedníci aj. J. Steinbeck: Ryzáček
V. Steklač: Boříkovy lapálie
M. Twain: Dobrodružství Toma Sawyera,
Dobrodružství Huckleberryho Finna
Romány s dívčí hrdinkou:
Z díh:'l. Dedkové, E. Horelové, S. Rudolfa, V.
Stýblové, H. Šmahelové, aj.
Z tvorby o menších dětech:
O. Hejná, E. Petiška, I. Procházková, J. Ryska
B. Ríha, L. Streda, M. Zinnerová aj.
Dobrodružná literatura, science fiction
D. Deťoe: Robinson Crusoe
J. Shaefer: Jezdec z neznáma
R.L. Stevenson: Poklad na ostrově
H. Sienkiewicz: Pouští a pralesem
J. Verne: Dva roky prázdnin
Ze světové literatury
R. Bradbury, J.F. Cooper. J. London,
K. May, E. A. Poe, E. T. Seton, H.G. Wells,
J. Wyndham
Z České literatury
O. BatliČka, Fr. Běhounek, Fr. Flos, A.V. Frič, L.M. Parízek, L. Souček, E. Štorch aj. Príbehy s prírodní tematikou
R. Kipling: Knihy džunglí
a z tvorby J.O. Curwooda,  G. DurreJa,
J. Londona, E.T. Setona
J. Zeman: Dobrodružství veverky Zrzečky
J. Tomeček: Lovy beze zbraní aj.
Adaptace dramat a hudebních libret
K. Bednář: Pohádky za druhou oponou
A. Hostomská: Příběhy, pověsti a pohádky paní
Hudby
E. Vrchlická: Z oříšku královny Mab POEZIE
A. Brousek, P. Srut: Postavit vejce po Kolumbovi
J. Brukner, P. Srut: Ostrov, kde rostou housle
J. Carek: Ráj domova
E. Frynta: Písničky bez muziky
Fr. Halas: Dětem (Před usnutím, Ladění)
J. Havel: Kdo bručí je medvěd
V. Holan: Bajaja
Fr. Hrubín: Špalíček veršů a pohádek
I.M. Jirous: Magor dětem
J. Kainar: Nevídáno, neslýcháno
Zd. Kriebel: Koulej se, sluníčko, kutálej
J. Kožíšek: Ráno
V. Nezval: Zlatý věk
J. Seifert: Sel malíř chudě do světa,
Chlapec a hvězdy
J. Skácel: Uspávanky
J.V. Sládek: Zlaté slunce, bílý den
L. Středa: Bernardýn na provázku
K. Siktanc: Pohádky chudé na řádky
J. Žáček: Aprílová škola
Výtvarné umění a verš
J. Brukner: Obrazárna
Fr. Hrubín - J.Čapek : Modré nebe
Fr. Hrubín: Mánesův orloj
J. Skácel - J.Čapek: Kam odešly laně
Proč ten ptáček z větve nespadne
Sestavily Jana Čeňkova a Kateřina Dejmalová
Vážení čtenáři,
předkládáme varn dva seznamy titulů, o nichž si jejich autoři mysli, že by měly být zařazeny do Zlatého fondu literatury pro děti a mládež. Očekáváme vaše názory na uveřejněné seznamy i na záměry ustavené nadace Zlatého fondu.
Redakce