Pavla Novotná
Veronika Margoldová


—jsou skupinou velmi závažných onemocnění, jež významně ovlivňuje jak kvalitu života pacientů, tak
i jeho délku
—patří mezi poruchy nálady a jde o patologický smutek
—pochopitelný důvod pro stísněnou náladu buď zcela chybí, nebo není tak silný, aby mohl útlum
nálady sám o sobě vyvolat
—neléčená deprese trvá kolem půl roku a má tendenci se vracet
—postihuje asi 3% populace. Pravděpodobnost setkání s depresivní epizodou během života je pro
zdravého člověka asi 17%

—smutek, plačtivost, snížené sebevědomí, pocit beznaděje a neschopnost radovat se
—typická je váhavost, nerozhodnost a neustálé omílání určitých myšlenek a přemítání o možnostech,
aniž by to mělo nějaký výsledek
—člověk může být buď apatický (utlumený) nebo naopak úzkostný a agitovaný (vyvíjející neúčelnou
zvýšenou aktivitu
—časté jsou hypochondrické představy – pocit dotyčného, že trpí nějakou závažnou, nevyléčitelnou
nemocí.
—někdy se u deprese objevují bludy i halucinace –tzv. deprese s psychotickými příznaky
—k základním somatickým (tělesným) příznakům náleží nechuť k jídlu a související ztráta na váze,
zácpa a nezájem o sex

—deprese je nemoc
—jde o velmi časté onemocnění
—léčba pomáhá naprosté většině postižených zbavit se příznaků
—bez léčby mohou příznaky deprese trvat i léta
—nejdůležitější pro léčbu deprese je medikace (antidepresiva-efekt není okamžitý, ale 3-6 týdnů)
—kompetentní pro léčbu je odborník-psychiatr
—Postiženému může hodně pomoci laskavé a trpělivé přijetí od rodiny

—New York - Americkým specialistům se zřejmě podařilo identifikovat gen, který ovlivňuje - alespoň
u některých lidí - sklony k depresi
—vědci z Yaleské univerzity hovoří o genu, nazývaném MKP-1.
—Lékaři se neshodují v názorech na to, co a do jaké míry ovlivňuje tvorbu depresí. Většina zastává
názor, že genetika v tom hraje roli, avšak příčiny se u každého pacienta liší.
—Dědí se však vždy pouze vloha k onemocnění,  nikoli sama nemoc

—Počátky klasifikace nemocí sahají do 17. a 18. století, první mezinárodně platnou klasifikaci
navrhl Francouz J. Bertillon v roce 1893: skládala se ze 14 tříd a zahrnovala celkem 161 názvů
nemocí, tzv. „příčiny smrti“.
—Prevalence (*) depresivní poruchy v zemích EU se pohybuje mezi 2,6-4,5 % u mužů a mezi 7,1-10,4 %
u žen
—v USA jsou roční náklady vynakládané v souvislosti s depresemi odhadovány na 43,7 miliardy dolarů
(12,4 miliardy-přímé náklady, 32,8 miliardy jsou nepřímé)
—ve Velké Británii se odhaduje výše přímých nákladů souvisejících s depresivními poruchami na 420
miliónů liber, nepřímé náklady dosahují až 3 miliard liber
—
—(*) podíl počtu jedinců trpících danou nemocí a počtu všech jedinců ve sledované populaci

—V Československu byla Mezinárodní klasifikace nemocí zavedena od 1. 1. 1949
—
—V České republice bere antidepresiva podle letošních údajů celoevropského průzkumu Eurobarometr
pět procent lidí. Evropský průměr je sedm procent lidí.
—
—Antidepresiva jsou v Česku na předpis. Některé preparáty z této skupiny může předepsat praktický
lékař, většinu z nich předepisuje psychiatr.
—

—porozumět tomu, co se děje
—oddělit zdravé prožívání od nemocného
—omezit, či odstranit patologické prožitky
—znovuobnovit žebříček hodnot
—nalézt opět sebedůvěru a i důvěru ve své okolí
—najít cestu, jak překonat současné životní problémy







—u těžších forem existuje velké nebezpečí sebevražedného jednání
—kolem 70% jedinců v depresi má sebevražedné myšlenky, ale před okolím nebezpečí sebevraždy
většinou bagatelizují
—10-15% lidí trpících depresí spáchá sebevraždu
—u zbývajících případů má velmi pravděpodobně souvislost s některou z dalších afektivních poruch
—v řadě studií bylo také prokázáno, že deprese zvyšuje úmrtnost na KVO především u mužů středního
věku

—Žádná práce nebaví a do všeho se nutím. Myslela jsem si, že když se přestěhuji, že se to změní ale
ono ne. Změna práce k tomu také nepomohla. Je to prostě uvnitř mně, něco mně tíží, radost nebo
nadšení po chvíli vyprchá a pak je to jen nuda. Moc mě to štve, protože život opravdu uteče a my
bychom si ho měli užívat jak jen to jde a radovat se z toho a ještě k tomu když je člověk mladý a
plný síly a zdraví. Ale nejde to!!!
—
—Mě se k tomu ke všemu ještě přidruží bolesti v žaludku nebo až v zádech a nejradši bych někam
utekla, ale není kam. Od toho prostě neutečeš. Žádná práce mě nebaví, do všeho se nutím a nic mi
nedělá radost. Pořád to nade mnou visí.
—
—
—

—Šla jsem tehdy na procházku a připadal mi, že jsem nehybná a ty stromy okolo se jenom promítají a
posouvají se okolo mě, jako kulisy při natáčení nějakého filmu. Říká se tomu derealizace a
depersonalizace, vyskytuje se to i u zdravých lidí v obdobích nejistoty.
—
—Nevím, zda to co mě tíží se jmenuje deprese či co, ale mám časté pocity marnosti a nicotnosti, nic
mě nebaví, projevuji malou nebo skoro žádnou radost a nadšení pro věc, všechno se mi zdá zbytečné.
Postupem času se k tomu přidali pocity odcizení se od města ve kterém žiju, jako kdyby to bylo cizí
město, lidi, jako kdybych byla v jiném světě, všechno se mi zdá divné.
—

—Anders, M.: Deprese, 1.vyd. Praha, 1992, ISBN: 80-7236-195-3
—Praško J.: Bolestně smutná nálada, aneb, Co je to deprese a jak se léčí, 2.vyd., Praha
—Praško J.: Co je to deprese a jak se léčí: příručka pro pacienty, 1.vyd., Praha, 1965, ISBN:
80-7254-030-0
—http://www.internet.cz/dend/deprese.html
—www.sebevrazda.psychoweb.cz

http://www.kromeriz.cz/images/foto_07/deprese1.jpg
Děkujeme za pozornost