MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Pedagogická fakulta Katedra didaktických technologií GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ seminární práce do semináře – Základy ekologie Vypracovala: Leona Konečná ( UČO 402006 ) Obor: Učitelství praktického vyučování Studium: Bakalářské Forma: Prezenční Imatrikulační ročník: 2011 V Brně, 2011-11-14 Obsah Úvod……………………………………………………………………………………………………..3 Teorie globálního oteplení……...................................................................4 Příčiny globálního oteplení………………………………………………….………………..5 Důsledky globálního oteplení………….……………………………………………….……6 Závěr…………………………………………………………………………………………………….7 Úvod Globální oteplování je celosvětovým enviromentálním problémem, je doprovázeno zvyšováním průměrné teploty atmosféry i hydrosféry, v důsledku toho dochází k tání ledovců (Obr. 1) a následnému zvýšení hladiny světových oceánů a moří. Příčinou globálního oteplování je zvýšená koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Zdroje skleníkových plynů jsou přirozeného původu (např.: erupce, sopky) i antropogenního původu (např.: průmysl, doprava) Cílem seminární práce je pochopení zadaného tématu a rozšíření vlastního obzoru. Obr. 1: Tající ledovec (foto: Strong 2008) I. Teorie globálního oteplení Atmosféra je tvořena mimo jiné i tzv. skleníkovými plyny (CO[2], CH[4], N[2]O, CFC, O[3], vodní pára). Tyto plyny vytvářejí „pomyslný“ obal kolem Země, absorbují infračervené sluneční záření. Sluneční záření, které se odrazí od zemského povrchu zpět a chce se vrátit do atmosféry je zachyceno „obalem skleníkových plynů“, díky tomu dochází k ohřívání spodní části atmosféry a zemského povrchu (Obr. 2). Skleníkové plyny jsou pro podnebí na Zemi velmi důležité. Bez jejich existence by byla na Zemi průměrná teplota -15 ^0C. Na zemi by tedy panovaly podmínky věčného ledu, podobné arktickým oblastem. Laicky řečeno na zemi by neexistoval „život“ v podobě v jaké ho známe nyní (Nátr 2006; Vysoudil 2000). Avšak v důsledku nerozvážné antropogenní činnosti dochází ke zvýšení koncentrace těchto skleníkových plynů. Zvýšená koncentrace skleníkových plynů v atmosféře vede k přehřívání planety, zvyšuje se průměrná teplota atmosféry i hydrosféry, které vedou k dalším mnohdy fatálním následkům. Obr. 2: Schéma skleníkového efektu (pbhz.cz, listopad 2011) II. Příčiny globálního oteplování Příčinou globálního oteplování jsou skleníkové plyny. Skleníkové plny jsou přirozeného i antropogenního původu. Skleníkové plyny přirozeného původu: Vodní pára – moře, oceány, hydrosféra CO[2] – vulkanická činnost (Obr. 3), lesní požáry, eroze CH[4] – mokřady, močály, tundry, anaerobní rozklad organických látek N[2]O – lesy, louky, oceány, půda O[3] – vzniká přirozeně v atmosféře (Vysoudil 2000) Obr. 3: Erupce sopky (wikipedia.org, listopad 2011) Skleníkové plyny antropogenního původu: CO[2] – spalování biomasy a fosilních paliv (Obr. 4), odlesňovaní CH[4] – spalování biomasy, skládky odpadů, zpracování ropy a zemního plynu, chov dobytka N[2]O – zpracování půdy, zemědělská hnojiva, spalování fosilních paliv a biomasy, změna užívání půdy CFC – chladící zařízení, aerosoly, rozpouštědla (Vysoudil 2000) Obr. 4: Spalování fosilních paliv (Munos 2011) III. Důsledky globálního oteplení Důsledkem globálního oteplování je již výše uvedené zvyšování průměrné teploty atmosféry i hydrosféry, následkem toho dochází k tání ledovců a zvyšování hladin světových oceánů a moří. Z toho vyplývají i další aspekty: např. následkem zvýšení teploty vody v mořích dochází ke zvýšení koncentrace CO[2] ve vodě, CO[2 ]reaguje s vodou a dochází k produkci H[2]CO[3] -> to vede k rozpouštění korálových útesů. Mezi další problémy spojené s globálním oteplováním lze zahrnout i diverzitu (rozšíření) flóry i fauny. Např. dříve světlomilné jižní druhy rostlin se teď vyskytují i v původně „chladnějších“ oblastech, to samé platí i u živočichů. Následkem zvýšení teploty atmosféry i hydrosféry dochází také k extinkci (vymření) některých druhů rostlin a živočichů (ledních medvědů, tučňáků atd.). Zvýšení teploty znamená úbytky ledovců. Všeobecně dochází k narušení všech ekosystémů. Globální oteplování je dáváno také do spojitosti s extrémními výkyvy počasí a výskytem nebezpečných klimatických jevů (tornáda, vichřice, záplavy, extrémní sucha). Klimatické výkyvy mají také vliv na úrodu a hospodaření – nižší úroda a vlivem extrémního sucha dochází také k úbytku pitné vody. Dochází také k šíření nemocí (nejčastěji malárie). (Kincl, Fellnerová, 2008; kolektiv autorů Veronica 2008) Závěr Cílem seminární práce bylo pochopení problematiky globálního oteplování. Na základě práce lze shrnout nejdůležitější fakta o globálním oteplování: * Globální oteplování je v současnosti celosvětovým enviromentálním problémem. * Na globálním oteplování Země se podílí skleníkové plyny. * Skleníkové plyny jsou však důležité pro vývoj podnebí. * Zdrojem skleníkových plynů jsou přirozené procesy a antropogenní činnost. * V důsledku globálního oteplování dochází k extrémním klimatickým jevům, změně ekosystémů, narušení diverzity flóry a fauny, extinkci některých druhů rostlin i živočichů. * Dochází k celkové změně a dalším vývoji podnebí. * Vlivem globálního oteplování dochází také k rozšíření nemocí. * Nižší úroda, ubývání zdrojů vody. Literatura Kincl L., Fellnerová I. (2008): Ekologie a ochrana životního prostředí - multimediální CD-ROM s výukovými programy. Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci Nátr L. (2006): Země jako skleník: proč se bát CO[2]. Academia. Praha Vysoudil M. (2000): Meteorologie a klimatologie. Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci Internetové zdroje http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=607825 http://www.pbhz.cz/praxe/met_con/sklen_efekt.htm http://cs.wikipedia.org/wiki/Sopka http://www.novinky.cz/veda-skoly/235675-emise-co2-jsou-vyssi-nez-pred-nejteplejsi-erou-ktera-zabila -vetsinu-druhu-na-zemi.html