Stopové prvky ve vodě - význam pro zdraví - zdravotní následky konzumace vody nevyhovující požadavkům normy Martina Drozdová Barbora Klusáčková VODA – H2O •Chemická sloučenina vodíku a kyslíku • •Spolu se vzduchem tvoří základní podmínky pro existenci života na Zemi • •V přírodě se vyskytuje v pevném, kapalném a plynném skupenství • Pohledy na vodu •Hydrologové – povrchová, podpovrchová,.. •Meteorologové •Lidé zabývající se přírodní medicínou – živá x mrtvá voda •Mikrobiologové – pitná, užitková, odpadní • •My se budeme na vodu dívat z hlediska její tvrdosti a z hlediska obsahu stopových prvků • Tvrdost vody •Vlastnost která vyjadřuje obsah rozpuštěných minerálů, zejména hořčíku a vápníku ve vodě • •Tvrdost vody má význam pro její využití jak pitné, tak užitkové • •Ovlivňuje chuťové vlastnosti vody • •Má vliv na zdraví lidí Tvrdá x Měkká voda • • • • • •V historii se provádělo mnoho výzkumů, kdy se vědci snažili dokázat souvislost různých onemocnění s tvrdostí/měkkostí vody • •Přímý důkaz o zdravotním vlivu různě tvrdých vod se však objevil až koncem 50.let, vztah mezi tvrdostí vody a četností výskytu cévních onemocnění poprvé v literatuře popsal japonský chemik (Kobayashi, 1957), když na základě epidemiologického rozboru ukázal, že úmrtnost na mozkově cévní choroby je vyšší v okolí japonských řek, které mají kyselejší (měkčí) vodu - Tvrdá x Měkká voda •Žádný doporučený limit tvrdosti vody není stanoven • • •WHO pouze konstatovala nevýhody velmi tvrdé a měkké vody • Stopové prvky •Chemický prvek, který v malém množství organismus potřebuje ke správnému vývoji. • •Tyto látky jsou pro organismus velice důležité ačkoli jich denně spotřebujeme jen velmi málo. • •Organismus člověka si je nedovede sám vytvořit a musí je dostat spolu s potravou nebo pokud je to nutné prostřednictvím doplňků stravy. • •Mnohé tyto látky přírodního původu se nacházejí v podzemní a povrchové vodě. • Stopové prvky ve vodě •Mezi stopové prvky ve vodě patří ZINEK, ŽELEZO, MANGAN, SODÍK, SÍRANY, DRASLÍK. • •Ve zvýšeném množství mohou negativně ovlivnit jakost vody. • •Když dojde k překročení mezní hodnoty stopového prvku, voda ztrácí vyhovující požadavek. • •Překročení obvykle nepředstavují akutní zdravotní riziko, ale má vliv z hlediska dlouhodobého užívání. Železo •Druhý nejrozšířenější kov na Zemi •Prvky tvořící nezbytnou část živého organismu •Pro pitnou vodu z kohoutku a balenou vodu je stanovená hodnota 200 mikrogramů na litr. •Při nedostatku – chudokrevnost, únava, poruchy imunity •Pokud se však železa najednou zkonzumuje velké množství – může být extrémně toxické, dochází ke krvavým průjmům a zvracení, může dojít až k selhání jater a k šoku Mangan • •Při nedostatku manganu dochází k anémii, zvýšení cholesterolu • •Při nadbytku, ve vysokých dávkách, je stejně jako železo velmi toxický. Toxicita se nejčastěji projevuje v zemích, kde se těží manganová ruda (kontakt s manganem prostřednictvím kůže, inhalace prachu manganových rud). Nadměrná expozice se projevuje třesem, který se podobá Parkinsonově chorobě nebo halucinacemi. Draslík • •Spolu se sodíkem patří mezi biogenní prvky a poměr jejich koncentrací v buněčných tekutinách je významným faktorem pro zdravý vývoj organizmu •Vyšší koncentrace draslíku je v lidském těle uvnitř buněk, k uvolňování ven dochází pomocí draslíkových kanálů při přenosu vzruchu • •Při nadbytku - pokud není poškozena funkce ledvin, není možné vyvolat předávkování draslíkem, pouze při selhání ledvin, při pokročilé dehydrataci nebo po intenzivním šoku může dojít ke zvýšení obsahu draslíku v séru •Příznakem přebytku jsou poruchy rytmu srdeční činnosti a útlum centrální nervové soustavy, doprovodnými projevy může být zmatenost, slabost, strnulost, brnění končetin a ochablost srdečních svalů • •Při nedostatku - nedostatek draslíku je také obtížně vyvolatelný, neboť jeho příjem potravou je dostatečný, může se však projevit jako doprovodný jev u celé řady onemocnění, zejména u postoperačních stavů, pokud byly delší dobu podávány infuze bez draslíku. Deficit lze také očekávat při dlouhotrvajících průjmech a při nízkých příjmech bílkovin. Zvýšené vylučování draslíku způsobují také některá léčiva, káva a alkohol. •Dlouhodobější nedostatek se může projevit vážným poškozením ledvin. Příznakem nedostatku je svalová slabost, dráždivost, lze pozorovat tzv. cvalový rytmus srdce, který se může objevit i v klidu. Zinek • • •Při nedostatku – vypadávání vlasů, průjem, poruchy imunity • •Tolerance zinku je obecně velmi vysoká. Nadměrný příjem je jen ojedinělý a projevuje se nauzeou, zvracením a průjmem. Fluoridy •Podzemní a povrchová voda není až na lokální výjimky dané geologickým podložím významným zdrojem fluoridů, tedy sloučenin obsahujících fluor. •Při koncentraci fluoridů ve vodě kolem 1,0 mg/l může docházet k prvním projevům toxického působení fluoru na organismus. •Ve vodě v koncentraci kolem 1,0 mg/l mohou u dětí při pravidelném pití způsobit skvrnitost zubů (tzv. zubní fluoróza), tento jev je považován za první projev toxického působení fluoru na organismus. •Mnohem vážnější poškození – kostní fluoróza (změny v kostní struktuře vedoucí až k deformitám kostí) může vzniknout, pokud voda obsahuje 3 až 6 mg fluoridů v jednom litru. Sodík • • •Ve vodě a v potravinách, i bez umělého přisolování, je přirozeně přítomen sodík. •Jeho množství by dostatečně pokrylo denní příjem. •Významnými, avšak nevítanými dalšími zdroji jsou průmyslově zpracovávané potraviny a samozřejmě individuální solení pokrmů při vaření nebo přímo na talíři. •Protože populace v průmyslových zemích přijímá sodíku více, než by bylo zdrávo, jsou jeho mezní hodnoty ve vodě stanoveny nízko. •Dlouhodobý nadbytečný příjem sodíku vede k zadržování tekutin v těle, přispívá k tvorbě ledvinových kamenů, vede ke zvyšování krevního tlaku. Sírany •Významná součást přírodních vod •Limit je 250 mg/l •Vyšší koncentrace mohou ovlivnit chuť vody a ve sloučenině s hořčíkem způsobit průjmy. • • Jakou vodu pít? • •Voda z kohoutku – z vodáren • •Voda z kohoutku – z vlastní studně • •Voda balená (minerální, pramenitá, kojenecká) • • „Kohoutkovka“ • •V dnešní době se rozvíjí kampaň za vodu tzv. kohoutkovku, která se skrz různé spoty, reklamy nebo restaurace snaží oslovit a přesvědčit populaci o nesporných výhodách vody, kterou máme doma – o výhodách vody z vodovodu. • „Kohoutkovka“ •Voda, kterou nám dodávají vodárenské společnosti je neustále přísně kontrolovaná, je čerstvá a oproti kupovaným vodám je o mnoho levnější. • •Voda z kohoutku neprodukuje žádný odpad, je stáčená v příjemné teplotě asi 9-11 stupňů, je dostupná 24 hodin denně. • •Zcela nejlepší možností je voda z vlastní studny, kterou majitel nechává podrobovat pravidelným chemickým rozborům. • •http://www.youtube.com/watch?v=4NEVs-PUlyg • Test vody v Brně •BRNO - ulice Masarykova •starší zástavba, patro 3/5, kuchyň, •studená voda •Zdroj pitné vody •90% prameniště Březová (podzemní voda, kvalitní bez úpravy) •10 % přehrada Vír (povrchová, nutná úprava), dezinfekce chlordioxidem •Chuť: přijatelná; příjemná •Pach: přijatelný; bez zápachu •Komentář - vyšší obsah vápníku, vyšší, ale podlimitní obsah dusičnanů Bez názvu Bez názvu Bez názvu Použité zdroje •http://www.dtest.cz/clanek-835/test-balenych-vod-a-pitne-vody-z-kohoutku-2009 • •http://www.kohoutkova.cz/o-projektu/ • •http://cs.wikipedia.org/wiki/Voda • • Děkujeme za pozornost J [USEMAP]