POJMENOVANÉ MÁRANICE NejdYíve dít márá sem tam, dlá te ky nebo vlnky. Postupn za ne tyto ji~ osvd ené prvky kombinovat a dochází do stadia, kterému odborníci na vývoj dtské kresby Yíkají ‑ pojmenované máranice . V této fázi dít nevytváYí jasnou kresbu, pYesto vaak u~ svoj obrázek s jistotou pojmenovává: ‑ To jsi ty! ‑ Malej Yekl, ~e jsi to ty! hlásí hrdá maminka man~elovi hned po jeho pYíchodu z práce. Ten se nechápav dívá nejdYíve na po máraný papír, potom na man~elku a syna a sna~í se vyloudit na tváYi úsmv. Naaí hrdosti pravdpodobn nerozumí. Ml by to jednoduaaí, kdyby vdl, ~e jeho dít práv vstoupilo do ‑ prvního vývojového stadia kresby . A jak jde cesta dtských malíYo dál?  INCLUDEPICTURE "http://mladazena.cz/assets/mlada-zena/maminka/materstvi/63a.jpg" \* MERGEFORMATINET  OD KRUHU KE SLUNÍ KU Prvním tvarem, který dti kreslí, bývá kruh. Mají vtainou z tohoto objevu radost, a tak ho na papíYe donekone na opakují. Pozdji, kdy~ u~ zvládají t~aí formy kresby a napYíklad se unaví nebo se jim naplánovaný obrázek nedaYí, vrací se zpátky k osvd ené form a zakryjí své dílo kruhovou máranicí. První pokusy mé dcery o slo~itjaí kresby tak v~dycky kon ily, pYesto~e mla za sebou u~ vaechna stadia hlavono~co, sluní ek apod. Nekone né kruhy pYecházejí nej astji v kresbu sluní ka. Dít spojí dva u~ nau ené tvary (kruh a áru) a vytvoYí první zámrnou a rozpoznatelnou konfi guraci. asto práv kresbu sluní ka pou~ívají pediatYi pYi svých tzv. tYíletých prohlídkách k orienta nímu vyaetYení psychomotorických dovedností dítte. STADIUM HLAVONO}CE Z máranic, uzavYených tvaro, skvrn i sluní ek se postupn stále zYetelnji a stále astji za íná vyvíjet zobrazení lovka. Je to zhruba kolem tYetího roku, kdy dít ji~ za íná kresbu zvládat a dává jí ur itý obsah. Zpo átku je jeho postava znázornna pouze kruhem a dvma svislými arami, které pYedstavují nohy. Proto toto stadium bývá odborníky nkdy nazýváno jako stadium hlavono~ce. Jak dít roste, v postav pYibývá detailo, v kole ku jsou umístny o i, ústa, nkdy i pupek. Dále se kresby za ínají diferencovat v horizontálním rozmru. Kolem 4 let za ínají dti znázorHovat i tlo a nkteré u~ kreslí i známky odvu, jako jsou napYíklad knofl íky apod. Tyto obrázky u~ vtainou hrd nosíte u sebe nebo je posíláte babi kám, pYipevHujete magnetkami na lednici a nemo~ete se na n vynadívat. Vaai bezdtní pYátelé kroutí nechápav hlavou, ale i oni brzo pochopí& Ano, naae dti jsou opravdu aikovné. Vaechny. Kresbou dít komunikuje, vyjadYuje to, co ho zajímá, jaká má pYání, co za~ívá, ale i to, co ho trápí. Kresbou Yekne kolikrát více ne~ tisíci slovy. Dtská kresba je jedním z nejvhodnjaích pYístupo k poznání osobnosti dítte. Budeme se jí vnovat ve více láncích. V tom dneaním se dozvíte, co dti v ur itém vku kreslí a prohlédnete si pár obrázko dtí ve vku 1-10let. Kresba se u dtí mní v závislosti na vývoji a úzce souvisí s intelektem. To ale neznamená, ~e neobratné provedení kresby je pYíznakem duaevní zaostalosti. Vývoj kresby podle vku dítte do 1 roku = Období skvrn Pokud nkteYí rodi e dovolí svému dítti v tomto vku ‑ kreslit , zjistí, ~e dítko tvoYí skvrny, na emkoliv a ímkoliv. Ale vtaina rodi o se ani nepokouaí svému potomkovi dát tu~ku, aby se nedo kala pYípadného úrazu.... Jestli chcete vyzkouaet, co váa potomek nakreslí, bute proto po celou dobu s ním a bute ostra~ití!!! po 1. roce = Stadium máranic V tomto vku dít obvykle márá vaemi smry, ani~ by pozvedlo tu~ku a tvoYí tak na papíYe rozné áry. Ji~ v tomto vku lze kre‚ „ N T JL¤¦¨Î > È"[1]#$* +"+Ø+Ú+Ü+Þ+à+â+ä+,�/’/H0J0L0N0P0üôüôüìüäüÜÑÜÃÜÃÜÁܮî›®ŠtÜÃܮîa®Š$ ________________________________ j¬mh}<5�6�B*U\�]�ph* ________________________________ j¢ü ______________________________________________________________________________________________ h®Sh}<5�6�B*U\�]�ph!h}¢>,@.@4A6A8A:AA@AˆA:BêâÔâÇâǺǯŸâÇâÇâÇâǒǯ ‚âÔâÔâÇâÇuǯeâÔâ‑ ________________________________ jÊ´ h®Sh}¤>¼?,@@AŠA:B÷p#�¬[1]÷[1] p#�¬[1]÷p# Û)÷p#�¬[1]÷p#�¬[1]÷p#�¬[1]÷ ________________________________ p#�¬[1]÷[1]p#�¬[1]÷[1]p#�¬[1]÷p#�¬[1]÷[1]p#�¬[1]÷p#�¬[1]÷p#@·S÷p#�¬[1]÷p#�¬[1]¤\$gd}< 1�h°‚. °ÆA!°‰"°‰#�‰$�‰%°