etnická struktura


v rámci rasové diferenciace vzniká také primární diferenciace sociální, kterou lze ztotožnit
s diferenciací etnickou a vznikem etnických skupin. Jednotlivé lidské populace si postupně vytváří
různé obyčeje, dorozumívací prostředky, organizaci, ideologii apod., což můžeme shrnout pod pojem
kultura. Kulturu jde ovšem velmi špatně definovat, skládá se z řady prvků, někdy ji ztotožňujeme
s civilizací.


národnostní struktura


v rámci etnické diferenciace dochází k diferenciaci národnostní, která je z historického pohledu
relativně pozdního data. Definice národní struktury bývá značně rozdílná:  národ reprezentuje
historickou formu lidské společnosti, která vznikla na základě pevného společenství, hospodářského
života, území, společného jazyka, kultury, způsobu života, tradic a jejich odrazu v národní
psychice a národním vědomí.


národ není biologickou kategorií – nevymezuje skupinu obyvatel na základě biologických znaků a
pokrevní příbuznosti.

odlišná kategorie je také státní příslušnost související se vznikem států





definovat pojem národ jednoznačně nelze, protože v různých částech světa je chápán odlišně:


-jazykové národy (pro jejich vznik je prvotní jazyk, jímž se odlišují o svých sousedů)

vznikají – oddělením části populace z jazykově jednotného národa, jehož příslušníci hovoří různými
dialekty (viz z Bulharštiny – Makedonština)

             - stmelením jazykově příbuzných kmenů. Vybere se vhodný kmenový dialekt


-územní národy (formují se vrámci dlouhodobé existence ve společném území, které se časem stává
státním útvarem. viz. USA, Austrálie). územní národy se od sousedů nemusí odlišovat jazykově
(Venezuela od Kolumbie…), jindy naopak příslušníci mohou hovořit více jazyky (Švýcaři).


-kmenové národy (formují se z kmenů hovořících mnoha dialekty jednoho jazyka. dochází ke střetům
kmenů s integrujícími tendencemi státu. viz. Tanzánie, Jemen…).


-národy jazykově územního typu (hledání pro jazykově různé národy společný jazyk. viz. Indonésie,
Filipíny, Pákistán)


-náboženské národy (nejsou příliš rozšířené, neodlišují se od sousedů jazykově, ale náboženskou
vírou. Bosňáci – Muslimové, Židé, Pomaci, Sikhové)



beduíni

podmínky hospodářské činnosti ovlivnily i společenskou organizaci kočovníků, kteří se museli řídit
přísnými migračními cykly v závislosti na ročním období a stavu vody a pastvin. Na jaře se musí
beduíni rozdělit na malé skupinky a rozptýlit se, aby nalezli dostatek pastvin pro svá stáda.
Zatímco v jiných ročních obdobích mohou žít ve větších soustředěních. Základní jednotkou
společnosti byl proto rod, několik rodů vytvářelo rodové uskupení (klan). Sdružení klanů, které se
domnívaly, že mají společný původ, i když to byla často jenom fikce, tvořilo kmen. Vyšší formou byl
kmenový svaz, který vznikal pouze za určitým cílem a po jeho naplnění se rozpadl.

solidarita a vědomí sounáležitosti málokdy převyšovaly klan.