Subkultury mládeže Kultura • specifický lidský způsob organizace, uskutečňování a rozvoj činnosti, který je zpředmětněný (objektivizovaný) v materiálních i nemateriálních výsledcích lidské činnosti – především práce • kultura = označení pro všechny sdílené normy, způsoby chování, schopnosti, hodnoty, rituály, tradice, znalosti a dovednosti, s nimiž se člověk nerodí, ale které přebírá v procesu socializace (Sopóci, Búzik) • socializační funkce kultury (Duffková, Urban, Dubský) Kultura • několik specifických segmentů  kulturní artefakty (materiální výtvory lidské činnosti)  sociokulturní regulativy (sociální normy, pravidla lidského chování)  ideje (nemateriální cíle, vize, hodnoty a představy)  sociální instituce (nadosobní komplexy normativně ustanovených mezilidských vztahů a řešení opakujících se životních problémů – stát, náboženství, rodina, školství, prostituce, manželství, korupce... Subkultura • kultura = suma specifických vzorců jednání (Ruth Benedict) • v případě odlišnosti od dominující (hlavní) kultury hovoříme o subkultuře • Definice  substanční – co je postatou subkultury  funkcionální – jaké funkce subkultura plní • „sub“-kultura – asociace „nízkého“, „horšího“ = často používáno v souvislosti s deviantní subkulturou • okrajová kultura – pojmově čistší pojem (Girtler) Subkultura • soubor specifických norem, hodnot, vzorů chování a životní styl, charakterizující určitou skupinu v rámci širšího společenství (např. v rámci tzv. dominantní kultury) • pravidelná interakce mezi příslušníky určité sociální vrstvy vede ke vzniku – funkčního postojového, hodnotového a normativního komplexu, který zahrnuje postoje k práci, ke vzdělání a školské výchově, k módě, jazyku, hudbě, k církvím a náboženství, k organizovaným politickým aktivitám, k etnickým menšinám atd. – a který se projevuje v podobném (ve vztahu k jiným skupinám specifickém) životním stylu a způsobech reagování na opakující se sociální podněty Subkultura • A. Cohen (Delinquent Boys. The Culture of the Gang) • referenční rámec (frame of reference)  pohled jedince v subkultuře na dění okolo  jde o soubor hodnot, které jedinec uznává a které odmítá, stejně jako způsobů, jak dosáhnout určitých cílů a překonat překážky, s nimiž se setkává  cíle, kterých chce dosáhnout, a prostředky, které užívá, jsou obsaženy v jeho referenčním rámci formovaném v průběhu socializace  pokud tento referenční rámec neodpovídá r. rámcům druhých lidí, pak se může jedincovo chování z hlediska většinové společnosti jevit jako nepřijatelné a bude sankcionován  dle Cohena je pak vstup do subkultury ideálním řešením, neboť pak se obklopuje lidmi s podobným či stejným referenčním rámcem Subkultura – typologie (Cloward, Ohlin) • kriminální (racionální aktivita orientovaná zejména k ekonomickému zisku, města, pouliční kriminalita) • konfliktní (agresivní, násilná aktivita) • úniková (retroaktivní, např. narkomanie, alkoholismus) Kontrakultura • subkultura, která vytváří a reprodukuje normy a hodnot, jež ostře kontrastují s analogickými normami a hodnotami dominantní kultury (ne jen odlišnost, ale odmítnutí) • hledání alternativního přístupu k životu (beatnici, hippies, punk) • u protestních kontrakultur – typický politický radikalismus konfrontující obecně přijímané normy a ideje Subkultura mládeže • subkultura vázaná na specifické způsoby chování mládeže • na sklon k určitým hodnotovým preferencím, akceptování či zavrhování určitých norem • životní styl odrážející podmínky života • symboly subkultury mládeže nejsou výrazem odporu dospívajících vůči rodičům, jako spíše způsob konfrontace se světem dospělých Subkultura mládeže • subkultury mládeže nelze analyzovat jen v kategoriích socializace, sociálního zrání apod. • je třeba vzít v úvahu i širší sociální a historické okolnosti • neexistuje jednotná kultura mládeže • rozmanité možnosti seberealizace jedince i subkulturních skupin • čím komplexnější kultura a čím diferencovanější populace, tím spíše vzniknou rozmanité subkultury Subkultura mládeže • styl vypovídá o skupině, může být chápán jako symbol nebo znak • image (vzhled – oblečení, účes, různé doplňky, tetování • vystupování (výraz tváře, styl chůze, postoj těla) • argot – (speciální slovní zásoba, způsob jakým je pronášena) Scéna a životní styl • scéna = moderní městská forma společenského styku, ve které mají účastníci stejný zájem na trávení volného času nebo se zaměřují na stejný životní styl, ale nemusí ve vzájemně znát (technoparty) • životní styl = souhrn životních forem, jež jedince aktivně prosazuje • hodnotová orientace, projevuje se v chování i ve způsobu využívání a ovlivňování materiálních i sociálních životních podmínek • také z hlediska volného času a způsobu hospodaření s ním Identita • jev, který je výslednicí dialektiky vztahu jedince a společnosti (Berger a Luckmann) • typy identity – jako sociální produkty, vzory a normy (genderové identity = specifická rolová očekávání) • identita – vnější úroveň (sociální identita; Čech, trenérka, popelář, žena) – vnitřní úroveň (self-identita; kdo jsem a zážitek Já; jsem Čech, jsem trenérka, jsem popelář, jsem žena) • sociální identifikace – kategorizace druhých a identifikace „Já“ či „My“ (Jenkins)  „to jsou oni; oni jsou tací“ x „to jsem já, to jsme my“ Klíčové zdroje Smolík, Josef. Subkultury mládeže. Uvedení do problematiky. Praha: Grada, 2010. Velký sociologický slovník. Praha: Slon, 1996.