Sociologie pro speciální pedagogy: Vzdělání
Lenka Slepičková


Vzdělání v moderní a tradiční společnosti
lPřechod k formalizovanému vzdělání
lVzdělání jako nahrazující rodinný původ ve vztahu k sociálním nerovnostem
l
l

Latentní funkce vzdělání
l
lVzdělání v moderních společnostech jako nástroj zvýšení životního standardu, emancipace a mobility
lDůraz na výkon jedince a překonání jeho askriptivních charakteristik
lX
lVýzkumy ukazují, že vzdělání třídní rozdíly reprodukuje a také ospravedlňuje (efekt sv. Matouše) –
děti z nižších vrstev nemají menší nadání, ale větší pravděpodobnost, že ve styku s akademickou
strukturou školy budou označeny jako ty s nižším nadáním
l

l



Bowles a Gintis: školy a kapitalistická společnost
lModerní vzdělání je odpovědí na ekonomické potřeby průmyslového kapitalismu
lHodnoty a znalosti, které získávají děti na různých stupních vzdělání, odpovídají hodnotám a
znalostem jejich sociální třídy (poslušnost, spolehlivost a serióznost, zodpovědnost)
lŠkola reprodukuje nerovnosti a zároveň hlásáním meritokratické ideologie udržuje přesvědčení dětí,
že si dané povolání zaslouží

Úcta k autoritám, kázeň, předjímání situace na pracovišti

Ivan Illich: Skryté kurikulum školy
lškola plní úlohu dozoru nad dětmi, rozdělení osob do jednotlivých typů zaměstnání, osvojení
dominantních hodnot a získání těch znalostí a dovedností, které společnost schvaluje
lŠkoly povzbuzují pasivní konzumaci, tj. nekritické přijímání existujícícho společenského řádu –
děti se učí, že jejich úlohou v životě je „znát své místo a ukázněně sedět“
l
l

Ulrich Beck
lve společnostech s masovými vzdělávacími systémy dochází k tomu, že vzdělanostní kritéria pro
lepší pozice splňuje tolik kandidátů, že ke slovu se opět dostávají taková kritéria, jakým je
pohlaví, náboženské smýšlení, etnicita atd.
ldobré vzdělání už není klíčem odemykajícím dveře k dobrému zaměstnání, ale pouze oprávněním ke
vstupu do předpokoje, kde budou tyto klíče (podle libovolných pravidel) rozdělování (Beck 2004:246)
l

Ztracená generace
„Studovala jsem pro svět, který neexistuje“
lprocházíme největší sociální a ekonomickou změnou v moderní historii
lnová fáze vztahu mezi prací a vzděláním
lpřímé a nepřímé náklady
lnezaměstnanost mladých zanechává tzv. „příjmovou jizvu“, která trvá do středního věku
lmladé lidi kromě nezaměstnanosti zasahuje také prekarizace práce (prac. smlouvy na dobu určitou,
stáže atd.)
l
ztracená generace

Pierre Bourdieu
lŠkolství jen potvrzuje výsadní vlastnosti elit
lškola umocňuje rozdílnou kulturní orientaci a hodnotová měřítka získaná v časné fázi života
(kulturní kapitál) – omezuje tak šance jedněch, ale usnadňuje postup druhých
l

Bernstein: Teorie jazykových kódů
lRozdílný způsob komunikace mezi dětmi z různých sociálních poměrů a jeho vztah k akademické
kultuře školy
lOmezené kódy – komunikace spočívá na nevyslovených předpokladech, odkazuje na konkrétní a blízké,
výchova pomocí přímých odměn a trestů, sdělování především praktických zkušeností
lRozvinuté kódy – zobecnění, abstraktní vyjadřování, rodiče vysvětlují

Genderové nerovnosti a vzdělání
Situace v ČR (2003)
Studium 15letých v ČR (%)
Chlapci
Dívky
Bez maturity
34,5
13,1
S maturitou
65,5
86,9
lZdroj: Šmídová, 2008
Aspirace žáků 9. tříd ZŠ
Chlapci
Dívky
Bez maturity
10,9
5,7
S maturitou
51,4
49,5
VŠ
37,7
44,8

Vysvětlení pro tuto nerovnost:
lDobré výsledky chlapců jsou opomíjeny (diskriminace mužů ve vzdělávacím systému)
lDívky těží z vyššího vzdělání i jinak než finančně, jsou motivovanější
lChlapci nepotřebují být vzdělaní na to, aby dobře vydělávali
l
l

Stereotyp: problémových chlapců

l

Zde vidíme, že dívky mohou být skutečně motivovanější, ale penězi. Aby dosáhly srovnatelného
finančního ohodnocení, musí být vzdělanější než muži.




Zdroj předchozích tří grafů: Jarkovská, Lišková 2008