DEFINICE SPU, VYMEZENÍ SPU Zdroj: BARTOŇOVÁ, M. Kapitoly ze specifických poruch učení I. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2004.128 s. ISBN 80-210-3613-3 Poruchy učení - Definice expertů z USA (1980) – MATĚJČEK (1993): Poruchy učení jsou souhrnným označením různorodé skupiny poruch, které se projevují zřetelnými obtížemi při nabývání a užívání takových dovedností, jako je mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní, matematické usuzovaní nebo počítání. Tyto poruchy jsou vlastní postiženému jedinci a předpokládají dysfunkci CNS. I když se porucha učení může vyskytnou souběžně s jinými formami postižení (MR, smyslové vady, sociální, emocionální poruchy), nebo souběžně s jinými vlivy prostředí (kultura, nevhodná výuka), není přímým následkem takových postižení nebo nepříznivých vlivů. Dyslexie (lat.lexis-řeč, jazyk) – specifická porucha čtení, projevující se neschopností naučit se číst běžnými výukovými metodami. „Potíž se slovy“, porucha ve vyjadřování řečí psanou (v psaní) a ve zpracování psané řeči (ve čtení). Problém v rozpoznání a zapamatování jednotlivých písmen, zvláště s rozlišováním písmen tvarově podobných nebo zvukově podobných. Porucha postihuje rychlost, správnost čtení a porozumění textu. Dysgrafie – specifická porucha grafického projevu, postihující zejména celkovou úpravu písemného projevu, osvojování jednotlivých písmen, napodobení tvaru, spojení hlásky s písmenem a řazení písmen. Potíže s dodržením lineatury a výšky písma. Vadné držení psacího náčiní. Nutná vysoká míra koncentrace na psaní. Obtížná koncentrace na obsahovou a gramatickou stránku projevu. Dysortografie – specifická porucha pravopisu, často se vyskytující společně s dyslexií. Nepostihuje celou oblast gramatiky jazyka, ale týká se pouze tzv. specifických dysortografických jevů – délka samohlásek, měkčení, sykavky, hranice slov v písmu. Objevují se vynechávky, záměny tvarově podobných písmen v písemném projevu. Porucha negativně ovlivňuje proces aplikace gramatického učiva. Dyskalkulie – specifická porucha matematických schopností. Týká se zvládání základních početních výkonů. Multifaktoriálně podmíněná, při vzájemné kombinaci příčin organických, psychických, sociálních a didaktických. Rozmanité projevy dle jednotlivých typů. Typy (KOŠČ): Praktognostická, Verbální, Lexická, Grafická, Operační, Ideognostická. Dyspinxie – specifická porucha kreslení charakteristická nízkou úrovní kresby. Dysmúzie – specifická porucha postihující schopnost vnímání a reprodukce hudby a rytmu. Dyspraxie – specifická porucha obratnosti, schopnosti vykonávat složité úkony, projevující se při běžných denních činnostech i ve vyučování.