SP7MK_SSPU Specializace: Strategie vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení

SP4RC_SSP3 Specializace 3 Specifické poruchy učení



Vyučující: PhDr. Mgr. Soňa Chaloupková, Podzim 2011 Pdf MU

Kontakt: chaloupkova@ped.muni.cz



Specifické poruchy chování a jejich symptomatologie – LMD, ADD, ADHD, ODD



Terminologie

×           česká terminologie: poruchy chování, specifické poruchy chování (SPCH)

×           německá terminologie: poruchy chování à nápadné chování (sociální kontext), agresivní
chování

×           anglická terminologie: deficit pozornosti a hyperkinetická porucha chování



Terminologie - historie

×           Od konce 19. století jsou popisovány symptomy poruch pozornosti a chování (virová
encefalitida, válečná poranění hlavy, Heveroch (1905) „Dítě neposeda“, .

×           Termín „poruchy chování“ se v literatuře objevuje od konce 60. let 20. století. Termín
LMD (odborníci z Oxfordu 1963).

×           Minimal Brain Dysfunction = Minimální mozková dysfunkce

×           Lehká mozková dysfunkce LMD (Matějček)

×           Lehká dětská encefalopatie LDE (Kučera)

×           Lehké poškození CNS (Macek)

×           často také pro SPU.



×           DSM II (1968) – Hyperaktivní chování.

×           DSM III (1980) – Deficitní porucha pozornosti (ADD).

×           DSM III - R (1987) – Porucha aktivity a pozornosti a hyperkinetické poruchy chování
(ADHD).

×           DSM - IV (1994, 2000) – Porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou (ADHD), Porucha
pozornosti bez hyperaktivity (ADD).



Současná česká terminologie

×           Stále se můžeme setkat s pojmem LMD

×           Přistupujeme k pojmům ADD/ADHD

×           Jedná se o různé kategorie se společnými znaky/podle některých autorů tedy nelze užít
jako synonyma.



Specifické poruchy chování (SPCH)

×           Vzniklé působením exogenních a endogenních faktorů.

×           Vzniklé na podkladě existujícího a prokázaného oslabení nebo změn CNS, tedy
neurologického původu.

×           Může být podkladem vzniku nespecifické poruchy chování.



Nespecifické poruchy chování

×           Symptomaticky podobná skupina jako SPCH.

×           Chybí organický podklad.

×           Vzniklé z jiných příčin, než SPCH.

×           Vznikají vlivem nesprávného sociálního působení.




Etiologie poruch chování

×           Existuje velké množství hypotéz/etiologie je nejasná.

×           Mezi významné příčiny patří odchylky vzniklé v těhotenství/významnou roli tedy
sehrávají i genetické činitele.



Diagnostika poruch chování

×

×           Zdravotní anamnéza:

×           Psychiatrická anamnéza:



×           Školní anamnéza:

×           Zhodnocení povahy a osobnosti dítěte, i jeho rodičů, sociálních vztahů a prostředí:

×           Sociální situace:

×           Tělesné vyšetření:

×           Pozorování:

×           Psychologické vyšetření:



Posuzovací škály, diagnostická kritéria (DSM - IV):

×           Diagnostické znaky poruch pozornosti

×           (nejméně šest symptomů aspoň půl roku v intenzitě nepřiměřené pro daný stupeň vývoje
dítěte)

×           často věnuje bedlivou pozornost detailům nebo dělá chyby z nedbalosti ve školních
úkolech a při dalších aktivitách;

×           často má obtíže v koncentraci pozornosti na úkoly nebo na hry;

×           často vypadá, že neposlouchá, co se mu/jí říká;

×           často nepracuje podle instrukcí, nedokončuje práci, má nepořádek na svém místě, ve
svých věcech;



Diagnostické znaky poruch pozornosti

×           (nejméně šest symptomů aspoň půl roku v intenzitě nepřiměřené pro daný stupeň vývoje
dítěte)

×           často má obtíže v organizování svých úkolů a aktivit;

×           často oddaluje plnění školních i domácích úkolů, které vyžadují intenzivní mentální
úsilí;

×           často ztrácí věci nezbytné pro školu a zájmové aktivity;

×           často se nechá rozptýlit cizími podněty (nepatřícími k věci);

×           často je zapomnětlivý/á v denních činnostech

×           B. Diagnostické znaky hyperaktivity a impulzivity

×           (nejméně čtyři symptomy aspoň půl roku v intenzitě nepřiměřené pro daný stupeň vývoje
dítěte)



×           často třepe rukama nebo nohama, vrtí se na židli;

×           často opouští místo ve třídě nebo v situaci, v níž se očekává, že bude sedět;

×           často běhá kolem v situacích, kdy je to nevhodné;

×           často není schopen/a klidně si hrát, nebo provádět klidnější činnosti ve volném čase;

×           často vyhrkne odpověď, aniž si poslechne celou otázku;

×           často má obtíže při stání v řadě, při hrách nebo skupinových činnostech



Vymezení pojmů:

LMD (lehká mozková dysfunkce, lehká dětská encefalopatie, malá mozková poškození) – Třesohlavá
(1989), Train (1996):

×           Syndrom lehké mozkové dysfunkce se vztahuje na děti téměř průměrné, průměrné nebo
nadprůměrné obecné inteligence s určitými poruchami učení či chování, v rozsahu od mírných po
těžké, které jsou spojeny s odchylkami funkce CNS. Tyto odchylky se mohou projevovat různými
kombinacemi oslabení ve vnímání, tvoření pojmů, řeči, paměti a kontrole pozornosti, popudů nebo
motoriky (Clements, 1966).



×

ADD – porucha pozornosti bez hyperaktivity:



×           Attention Deficit Disorder.

×           Prostá porucha pozornosti.

×           Neobjevuje se impulzivita a hyperaktivita. Hypoaktivní, denní snění, pomalí, problém se
zaměřením a udržením pozornosti. Obtížně navazují sociální vztahy.



ADHD – porucha pozornosti s hyperaktivitou (Barkley, 1990 in Zelinková, 2003):



×           Attention Deficit Hyperactivity Disorder.

×           Vývojová porucha charakteristická věku dítěte nepřiměřeným stupněm pozornosti,
hyperaktivity a impulzivity. Potíže jsou chronické a nelze je vysvětlit neurologickými,
senzorickými, motorickými, emocionálními problémy či MR. Neschopnost dodržovat pravidla chování a
provádět delší pracovní výkony ð ovlivnění vztahů mezi jedincem, rodinou, školou a společností.



×

×           ODD – porucha opozičního vzdoru (Zelinková, 2003):

×           Oppositional Defiant Disorders – porucha opozičního chování.

×           Extrémní fyzická agresivita, dominuje ztráta přizpůsobivosti, nadprůměrná
nesnášenlivost, hádavost, oslabená sebekontrola, opakované odmítání plnění požadavků dospělých.
Zlomyslnost, podlost, nedůtklivost, msta. V případě konfliktů tito jedinci (většinou chlapci)
nepovažují sami sebe za zdroj konfliktu a chybu vidí v jednání druhých. Tato skupina jedinců má
hodně společných znaků s ADHD, ve skupině dětí s ADHD je asi 60 % dětí s ODD.



Náprava ADHD – alternativní přístupy:

EEG - Biofeedback:

Program KUMOT:

Program KUPOZ:



Výběr z literatury.

Černá, M. a kol: Lehké mozkové dysfunkce. (1999)

Třesohlavová, Z.: LMD v dětském věku. (1993)

Jucovičová, D., Žáčková, H.: Metody práce s dětmi s LMD–především pro učitele a vychovatele (rodiče
a vychovatele). (2010)

Pokorná, V.: Teorie a náprava vývojových poruch učení. (2001)

Riefová, S.: Nesoustředěné a neklidné dítě ve škole. (1999)

Matějček, Z. a kol.: Lehké mozkové dysfunkce. (1991)

Munden, A., Arcelus, J.: Poruchy pozornosti a hyperaktivita. (2002)

Sefrontein, G.: Potíže dětí s učením a chováním. (1999)

Train, A.: Nejčastější poruchy chování dětí. (2001)