Metodologie 2 SP7MP_MTP2 Chudáčková Marcela 244 501 SP/VV Téma: Vliv výtvarných aktivit na mládež [u1] v diagnostickém zařízení. Výzkumný problém: Využití výtvarných aktivit v diagnostickém zařízení jako prostředku k dalšímu osobnostnímu, sociálnímu a duševnímu rozvoji. Hlavní výzkumná otázka: Jak mohou být výtvarné činnosti přínosné pro reedukaci dětí v diagnostickém zařízení? Vedlejší výzkumné otázky: Má vliv správná motivace vyučujícím, vychovatelem, na úspěšnost výtvarného procesu? Mají děti v diagnostickém ústavu, kde se plně uplatňují výtvarné metody jako prostředek intervence větší šanci na sebeuvědomění? Jaký postoj zaujímají pracovníci diagnostického zařízení k výtvarné činnosti? [u2] Diagnostický ústav je zařízením náhradní výchovné péče. Zpravidla se do diagnostického zařízení dostane dítě na základě soudního rozhodnutí. V průběhu pobytu v diagnostickém ústavu, což bývá většinou 8 týdnů, je hlavní funkcí diagnostického zařízení, krom samotné diagnostiky, také péče a podpora dítěte, výchova, resocializace a další. Nedílnou součástí práce v těchto zařízeních je podpora dětí v sebedůvěře, rozvíjení citové složky osobnosti nebo také pomoc v jeho aktivní účasti na životě ve společnosti. Výtvarné techniky jsou velmi důležitou součástí výchovného a psychoterapeutického procesu u dětí v riziku, s problémy a poruchami chování a emocí. Různé techniky mohou dítěti výrazně pomoci k uvolnění se a získání pocitu důvěry. Výtvarná činnost rozvíjí mimo jiné také emoční složku a může dítě vést k sebepoznání. Cílem výzkumu je zjistit jak mohou výtvarné činnosti pomoci dětem s problémy v chování, poruchami nebo v riziku poruch chování. Jak mohou různé výtvarné techniky pomoci ke komunikaci, k rozvoji jejich citové složky, uvolnění se a sebeuvědomění. Výzkumná strategie: Zvolila jsem kvantitativní výzkum a to z toho důvodu, že bych chtěla dojít k obecnějším závěrům, k potvrzení či vyvrácení hypotéz. Teoretická hypotéza: Výtvarné činnosti mají příznivý vliv na vývoj dítěte s poruchami chování Praktická hypotéza: Čím více je výchovné zařízení zaměřeno na výtvarné aktivity, tím větší je úspěšnost intervence dítěte s poruchami chování. Čím více výtvarných podnětů dítě s poruchami chování dostane, tím více si uvědomí sebe samo. Metoda sběru dat, výzkumná populace a vzorek Mezi cílovou skupinu pro výzkum na dané téma bych zvolila diagnostická zařízení pro mládež- tedy věková skupina 15-18let. Jako jednu z výzkumných metod bych zvolila pozorování. Navštívila bych několik diagnostických zařízení, dle časových možností. Metodou pozorování bych mohla zjistit, jak se v jednotlivých zařízeních pracuje s výtvarnými aktivitami a do jaké míry tato zařízení využívají výtvarné prostředky k intervenci a edukaci dětí. Samozřejmě bych také metodou pozorování mohla sledovat, jak na tyto aktivity děti reagují, jak je přijímají. Jako další metodu bych zvolila dotazník. Uzavřené otázky by byly jasně formulovány a byl by zde prostor také pro několik otevřených otázek. Kde by se respondenti mohli vyjádřit k tématu. Co by například ještě uvítali apod.[u3] Dotazník (ukázka): 1. Patří hodiny ateliéru pro Vás k těm nejoblíbenějším? a) Ano b) Ne 2. Jaká je Vaše nejoblíbenější výtvarná činnost? a) kreslení b) modelování c) psaní (např. básně) d) jiná- uveďte příklad ....... 3. Je pro Vás hodina v ateliéru relaxací? a) Ano b) Ne 4. Uvažujete, že se budete věnovat výtvarné tvorbě i po odchodu z DÚ? a) Ano b) Ne c) Možná 5. Pomáhá Vám některá z výtvarných činností vypořádat se s problémy, těžkostmi? a) Ano b) Ne c) Někdy 6. Setkal/a jste se s výtvarnými technikami už někdy dříve? a) Ano b) Ne 7. Co byste v ateliéru vylepšil/a, změnil/a. 8. Pohlaví Muž Žena 9. Věk 10. Délka pobytu v diagnostickém zařízení. Možné praktické a etické problémy při výzkumu Problémy by mohly nastat například v dotazníku. Může se stát, že otázky nebudou zahrnovat potřebné spektrum pro vyhodnocení. Tomu by však mohla alespoň z části pomoci metoda pozorování. U metody pozorování je však velmi důležitá míra objektivity a dostatečné časové možnosti. V případě nedostatku časové dotace, může dojít k výraznému zkreslení. K dosáhnutí požadovaného cíle by také mohl přispět dotazník pro vyučujícího, popřípadě také psychologa, etopeda atd. Místo metody pozorování by byla také vhodná metoda focus group.[u4] [INS: :INS] [INS: :INS] [INS: Projekt není příliš zdařilý ani rozpracovaný, je problématické měřit vliv nějaké intervence tak jak navrhujete. :INS] [INS: Hypotézy jsou jen 2 a zcela chybí konceptualizace a operacionalizace. :INS] ________________________________ [u1]Již zde by se hodilo být konkrétnější. [u2]Je to trochu nesourodé. Zejména ta poslední otázka už se vám dále v projektu neobjevuje. [u3]Je dotazník vhodným způsobem, jak se ptát na efekt nějaké činnosti? [u4]Myslím, že tyto metody jedna druhou určitě nenahradí!