SP7MP_MTP2 Metodologie 2 Závěrečný projekt Lenka Kadlčáková TÉMA: Inkluzivní vzdělávání žáků s narušenou komunikační schopností VÝZKUMNÝ PROBLÉM: Porovnání názorů pedagogů na inkluzivní vzdělávání žáků v české a finské republice PŘEDSTAVENÍ TÉMATU: Řeč a schopnost komunikace patří mezi specificky lidskou vlastnost a schopnost. Pokud je tato schopnost z nějakého důvodu narušena, může to ovlivnit celý následný vývoj jedince. Nesporným faktem je, že stále více běžných pedagogů se setkává a bude setkávat s žáky, kteří mají narušenou komunikační schopnost. Narůstající počet těchto žáků v běžné škole se v poslední době klade do přímé souvislosti s integrací a s novým trendem inkluzivního vzdělávání. Proto je nezbytně důležité vědět kdy a jak přistupovat k intervenci žáků s narušenou komunikační schopností.[u1] CÍL VÝZKUMU: Cílem výzkumu je porovnání názorů českých a finských pedagogů, působících na běžných základních školách. Zjištění v čem se konkrétní názory liší a jak k inkluzi přistupují pedagogové v rozdílných zemích. Dále také zjištění možností přístupů k informacím, které se týkají inkluzivního vzdělávání a srovnání stavu informovanosti českých a finských pedagogů. V neposlední řadě zjištění a porovnání ochoty pedagogických pracovníků zapojit se do inkluzivního vzdělávání.[u2] HLAVNÍ VÝZKUMNÁ OTÁZKA: Jak velké jsou rozdíly mezi názory, týkající se inkluze žáků s NKS, pedagogů působících v české a finské republice?[u3] VEDLEJŠÍ VÝZKUMNÉ OTÁZKY: Je rozdíl mezi informovaností, týkající se inkluze, českých a finských pedagogů markantní? Jaká je ochota pedagogických pracovníků zapojit se do inkluzivního vzdělávání v české a finské republice? VÝZKUMNÁ STRATEGIE: Kvantitativní výzkumná strategie Kvantitativní výzkumnou strategii jsem zvolila kvůli možnosti ověření nebo vyvrácení hypotéz a zodpovězení výzkumných otázek na základě kvantifikace. TEORETICKÁ HYPOTÉZA: Informovanost pedagogů o inkluzi žáků s narušenou komunikační schopností ovlivňuje jejich názor. PRACOVNÍ HYPOTÉZY: Čím více jsou pedagogové informováni o inkluzivním vzdělávání, tím pozitivněji k inkluzi přistupují. Pedagogové ve finské republice jsou lépe informováni a připraveni na inkluzivní vzdělávání než pedagogové v české republice. Ochota českých pedagogických pracovníků aktivně se zapojit do inkluzivního vzdělávání je menší než ochota finských pedagogů. Koncept: Inkluzivní vzdělávání KONCEPTUALIZACE: Informovanost pedagogů: míra informovanosti pedagogů, týkající se inkluzivního vzdělávání Pozitivní přístup k inkluzi: kladný přístup pedagogů k problematice spojené s inkluzivním vzděláváním Informovanost a připravenost na inkluzivní vzdělávání: množství informací a schopností pedagogů přizpůsobit se inkluzivnímu vzdělávání Ochota zapojit se do inkluzivního vzdělávání: míra ochoty pedagogických pracovníků zapojit se do procesu inkluzivního vzdělávání OPERACIONALIZACE: Informovanost pedagogů: Posuzována dle odpovědí respondentů a jejich možností informace získat Pozitivní přístup k inkluzi: Zjišťován na základě odpovědí respondentů. Pozitivní přístup pedagogů k inkluzivnímu vzdělávání narůstá s rostoucí informovaností pedagogů. Informovanost a připravenost na inkluzivní vzdělávání: Posuzováno dle srovnání odpovědí respondentů ze dvou rozdílných států. Připravenost a informovanost finských pedagogů je větší než připravenost a informovanost českých pedagogů. Ochota zapojit se do inkluzivního vzdělávání: Posuzováno dle odpovědí respondentů. Ochota aktivně se zapojit do procesu inkluzivního vzdělávání je větší u finských pedagogů než českých pedagogů. METODA SBĚRU DAT: Dotazník VÝZKUMNÁ POPULACE: Pedagogičtí pracovníci VÝZKUMNÝ VZOREK: Učitelé vyučující na běžných základních školách [u4] ÚRYVEK Z DOTAZNÍKU: Vážná paní učitelko / Vážený pane učiteli, ráda bych Vás požádala o pomoc při svém výzkumném projektu na Pedagogické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně, který se zabývá názory pedagogů na inkluzivní vzdělávání žáků s poruchami řeči. Byla bych Vám velice vděčná, kdybyste mohla / mohl věnovat několik minut tomuto jednoduchému dotazníku, vyplnit ho a odeslat zpět. Všechna data jsou anonymní a nebudou nijak zneužita, budou využita pouze pro účely výzkumného záměru. Mnohokrát děkuji Bc. Lenka Kadlčáková U OTÁZEK S MOŽNOSTÍ VÝBĚRU JE ODPOVĚD MOŽNO ZÝVRAZNIT TUČNĚ NEBO OZNAČIT PŘIPSÁNÍM KŘÍŽKU. 1. Pohlaví a) muž b) žena 2. Stupeň dosaženého vzdělání a) základní [u5] b) středoškolský bez maturity c) středoškolský s maturitou d) bakalářský e) magisterský f) doktorský 3. Jaká je délka Vaší pedagogické praxe? a) 1 - 5 let b) 6 - 10 let c) 11 - 15 let [u6] d) 16 - 20 let e) více než 20 let 4. Jste speciální pedagog? Pokud ano: jaká je Vaše specializace? (Lze označit i více možností.) a) logopedie b) specifické poruchy učení c) psychopedie d) surdopedie e) oftalmopedie f) somatopedie g) etopedie h) nejsem speciální pedagog 5. Spolupracujete Vy osobně s nějakým speciálním pedagogem? a) ano v Pedagogicko psychologické poradně b) ano ve Speciálně pedagogickém centru c) ano přímo u nás na škole d) ano, jinak – uveďte, prosím, jak: ………………………… e) ne 6. Co podle Vás znamená termín „inkluze“? ……………………………………………………………………………………. 7. Jaké konkrétní změny podle Vás přinese inkluzivní vzdělávání? Jak se změní Vaše práce? ……………………………………………………………………………………. 8. Poskytl Vám někdo o inkluzivním vzdělávání informace? a) ne b) ano – uveďte, prosím, kdo: …………………………………………………….. 9. Máte v současné době ve své třídě integrované žáky? a) ne b) ano - jednoho c) ano - více než jednoho 10. Máte zkušenost s výukou integrovaného žáka s narušenou komunikační schopností (s poruchami řeči)? a) ne b) ano 11. Co podle Vás nejvíce potřebuje žák s narušenou komunikační schopností (s poruchami řeči) v rámci inkluzivního vzdělávání? Jaké podmínky a způsoby podpory by pro něj měly být zajištěny? (Lze označit i více možností.) a) individuální logopedická péče, která se prolíná všemi předměty b) individuální přístup speciálního pedagoga a ostatních pedagogů c) možnost vzdělávání žáků na základě individuálních vzdělávacích plánů d) snížený počet žáku ve třídě e) zohledňující přístup ke klasifikaci (v předmětech, v nichž se projevuje postižení žáka) f) jiná opatření – uveďte, prosím, jaká: ……………………………………………………………………………………. 12. Uvítali byste více informací o inkluzivním vzdělávání žáků? a) ano b) ne 13. Na koho byste se obrátili, pokud byste potřebovali informace o inkluzivním vzdělávání žáka s narušenou komunikační schopností (s poruchami řeči)? a) na školního speciálního pedagoga - logopeda b) na klinického logopeda c) na vedení školy d) jinam – uveďte, prosím, kam: …………………………………………….. MOŽNÉ PROBLÉMY: Při realizaci výzkumu předpokládám, že se mohu setkat s neochotou učitelů vyplnit dotazník. Dalším problémem by také mohly být potíže s navázáním kontaktu se zahraničními pedagogy a následná návratnost dotazníku, popřípadě jejich neochota zapojit se do výzkumu studenta z jiné země. Jedním z problémů by také mohlo být nedostatečné množství informací o inkluzivním vzdělávání. Možné nepřesnosti spojené s překladem dotazníku do anglického jazyka. SEZNAM LITERATURY: BARTOŇOVÁ, Miroslava; VÍTKOVÁ, Marie. Inkluzivní vzdělávání v podmínkách současné české školy =: Inclusive education in current Czech school. 1. vydání. Brno: Masarykova Univerzita, 2010. 409 s. ISBN 80-210-5383-6. BARTOŇOVÁ, Miroslava; VÍTKOVÁ, Marie. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami: Education of pupils with special educational Needs IV. 1. vydání. Brno: Paido, 2010. 384 s. ISBN 80-7315-201-0. DVOŘÁK, Josef. Logopedický slovník: terminologický a výkladový. Žďár nad Sázavou: Logopedické centrum, 2007. 248 s. ISBN 80-902536-6-0. HAVEL, Jiří. Inkluzivní vzdělávání v primární škole. 1 vydání. Brno: Paido, 2010. 321 s. ISBN 80-7315-202-9. KLENKOVÁ, Jiřina. Kapitoly z logopedie. II a III. Brno: Paido, 1998. 101 s. ISBN 80-85931-62-1. KLENKOVÁ, Jiřina. Logopedie: narušení komunikační schopnosti, logopedická prevence, logopedická intervence v ČR, příklady z praxe. 1. vydání. Praha: Grada, 2006. 224 s. ISBN 80-247-1110-9. KLENKOVÁ, Jiřina. Vzdělávání žáků s narušenou komunikační schopností. 1. vydání. Brno: Paido, 2008. 327 s. ISBN 80-210-4708-9. LECHTA, Viktor. Diagnostika narušené komunikační schopnosti. 1. vydání. Praha: Portál, 2003. 359 s. ISBN 80-7178-801-5. LECHTA, Viktor. Terapie narušené komunikační schopnosti. 1. vydání. Praha: Portál, 2005. 386 s. ISBN 80-7178-961-5. LECHTA, Viktor. Základy inkluzivní pedagogiky: dítě s postižením, narušením a ohrožením ve škole. 1. vydání. Praha: Portál, 2010. 435 s. ISBN 80-7367-679-6. ŠKODOVÁ, Eva. Klinická logopedie. 2. vydání. Praha: Portál, 2007. 615 s. ISBN 80-7367-340-1. VÍTKOVÁ, Marie. Integrativní školní (speciální) pedagogika: základy, teorie, praxe. 1. vydání. Brno: MSD, 2003. 248 s. ISBN 80-86633-07-1. VÍTKOVÁ, Marie; HAVEL, Jiří. Inkluzivní vzdělávání v primární škole: Inclusive education in primary school. 1. vydání. Brno: Paido, 2010. 101 s. ISBN 80-7315-199-5. [INS: Projekt už je lepší než byl :INS] [INS: J :INS] [INS: , ale nějaké rezervy tam jsou. Blíže v :INS] [INS: :INS] [INS: komentářích :INS] [INS: . :INS] ________________________________ [u1]Zjistíte to z názorů pedagogů na inkluzivní vzdělávání? [u2]Proč zrovna srovnávat tyto dva státy? V čem je to zajímavé? [u3]Zajimají vás jenom velikosti rozdílů, nebo i ty názory samotné? [u4]Jak budou vybráni? [u5]Najdete na nějaké škole učitele se ZŠ vzděláním? [u6]Spíše na konec dotazníku?