n Postižení zraku jako součást kombinovaného postižení n Kombinované postižení – vymezení I n postižení současně dvěma nebo více na sobě kauzálně nezávislými druhy postižení, z nichž každé by vzhledem k hloubce a důsledkům opravňovalo k zařazení do speciální školy příslušného typu. Věstník MŠMT ČR č. 8/1997 n dnes komplexní pohled v kontextu kvality života n Kombinované postižení – vymezení II n Coen de Jongova definice ¨ existence dvou defektů, které by samy o sobě vedly k handicapu ¨ pro děti s každým z těchto defektů existuje vzdělávací program, který využívá kompenzačních mechanismů, které má dítě k dispozici, nebo které mu může poskytnout okolí ¨ vzdělávací programy, které byly pro děti s jednotlivými defekty vytvořeny, se navzájem vylučují, nebo jej jejich použití možné jen se značným omezením a modifikacemi (De Jong in Holubová, 1998) n Kombinované postižení – vymezení III n Vícenásobné postižení je fenomén způsobující tzv. synergetický efekt – novou kvalitu postižení – odlišnou od jednoduchého součtu postižení. ¨ Vnp = f(P1, P2, … Pn, Sye, Km) n Statistické údaje n Postižení zraku jako součást komplexu vad n terminologie ¨ kombinované postižení, vícenásobné postižení, těžké postižení ¨ multiple disability, multihandicap, mehrfachbehinderung, schwerstbehinderung n multidisabled visually impaired – MDVI n heterogenní skupina – vícenásobné postižení závisí na stupni mentální retardace n Fenomén zkvalitňování medicínské péče n http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/210562221700017-klic/?streamtype=RL2 n http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/20856226638-deti-z-krabicky/ n Výskyt zrakových vad u kombinovaně postižených dětí n Projevy mentálního postižení v psychických procesech 1 n Projevy mentálního postižení v psychických procesech 2 n Postižení zraku a lehké mentální postižení (Silberman et al. in Sacks, 2002) n Intervence n strukturace činností (řád a sled činností, automatizace) n konkrétní učení (možnost taktilního poznání a objevování pro pochopení) n podpora pozornosti – zmírnit hluk, jasné a stručné výpovědi a úkoly, struktura prostředí a udržení stejného pořádku n zvykat si na taktilní informace a kontakt s okolím – podpora dítěte, aby chtělo poznávat n pozor na syndrom naučené bezmocnosti (Seligman, 1991) n multidisciplinární, týmový přístup (oftalmoped, instruktor POSP, fyzioterapeut, logoped, zdravotnický personál, psycholog, sociální pracovník apod.) n úzká spolupráce s rodiči n výuka specifických kompetencí n využití kompenzačních pomůcek n Podněty v intervenci (Silberman et al. in Sacks, 2002) n jasné podněty, které dítě/žáka navedou na nějakou činnost ¨ aktuální podnět (např. zvonění=další hodina) ¨ gesta ¨ verbální instrukce ¨ obrázek či symbol ¨ taktilní podnět (informace v bodovém písmu;dotek; předmět) ¨ modelová situace (demonstrace požadovaného chování – ne pro zcela nevidomé) ¨ fyzický podnět (např. lehký dotek zápěstí; plný spoluvytvářený pohyb) Üvětšinou kombinace podnětůÜ n Strategie podpory n využití kompenzačních pomůcek n facilitační techniky (reflexní terapie, koncept bazální stimulace http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/210562221700003-klic/?streamtype=RL2 , orofaciální stimulace, …) n snoezelen n zraková stimulace n využití terapií n Aktivní učení n autorkou je Lilli Nielsen, dánská psycholožka n Základní myšlenky ¨ Pouze to, co se dítě naučí samo, se stane součástí jeho osobnosti ¨ Děti trénované neprospívají ¨ Nejdůležitější je pozorovat, co dítě může dělat n podporuje využití aktivity dítěte a jeho vlastní zkušenosti v učení n smyslová integrace n využívány speciální pomůcky - pružinová deska, resonanční deska, hopsadlo, podpůrná lavice, aj., - a úprava prostředí n Aktivní učení - koncept ¨ učení se od úrovně, které dítě dosáhlo ¨ pozorujme dítě, co dokáže, co mu dělá radost, nabídněme podobné předměty a aktivity ¨ komunikujme na jeho úrovni a sdílejme jeho zájem ¨ aby se dítě činnosti naučilo, je nutné je mnohokrát zopakovat, pokud možno s obměnami. ¨ nabídněme dítěti několik aktivit a předmětů, které lehce přesahují jeho vývojový stupeň a stanou se mu motivací a výzvou. Dítěti ukážeme, jak na to. ¨ Nevyrušujme dítě ze hry, dítě se zrakovým postižením musí přerušit aktivitu, aby nás slyšelo. ¨ Dejme dítěte dostatek času na reakci, zpomalme – buďme trpěliví. ¨ dovolme dítěti, aby samo kontrolovalo své ruce. Než dítěti s těžkým zrakovým postižením povedeme ruce, předveďme mu předmět dotekem materiálu, vytvářením zvuků pomocí předmětu apod. Nielsen, 1998 Hluchoslepota duální senzorické postižení deafblind people cca. 1500 osob v ČR, 50% výskytu je u seniorů (60 let a výše) Hluchoslepota – definice I medicínské pojetí – z pohledu stavu a fungování zrakového a sluchového analyzátoru funkční pojetí – charakterizují také komplikace a specifika hluchoslepoty Hluchoslepota – definice II Hluchoslepota je jedinečné postižení, které vzniká kombinací sluchového a zrakového poškození. Způsobuje v důsledku účinků souběhu poruch funkcí sluchu a zraku závažné potíže v psychosociální oblasti, při komunikaci, sociální a funkční interakci s prostředím a při zajišťování vlastních životních potřeb takto postiženého člověka. Současně zabraňuje plnohodnotnému začlenění a zapojení do běžného života a společnosti (Jakeš, 2003) severské státy – problémy v oblasti komunikace, získávání informací a v orientaci v prostředí. Kombinace postižení znemožňuje automaticky využívat služby pro osoby se zrakovým a se sluchovým postižením Historie 19. stol. první edukovaná hluchoslepá dívka – Laura Bridgman, USA, učitel Samuel Howe, Perkins Institute, později Hellen Keller a Ann Sullivan jako vychovatelka Vznik prvních služeb pro hluchoslepé – skandinávské země, Francie, Německo, Rusko 20. stol. 60. léta – velká epidemie rubeoly zvýšila zájem o HS problematiku 90. léta – Lorm ve spolupráci s Katedrou speciální pedagogiky v Olomouci zahájil experiment vzdělávání Etiologie – vrozená hluchoslepota Prenatální příčiny- zarděnky, syfilis, toxoplazmóza, cytomegalovirus Perinatální příčiny – předčasný porod, protrahovaný a další komplikace Postnatální příčiny syndromy – Usherův syndrom Etiologie – získaná hluchoslepota infekční onemocnění úrazy progrese zrakových a sluchových vad infekční meningitida (Ludíková, 2000) Klasifikace - podle stupně duálního postižení • totálně hluchoslepé osoby – osoby totálně nevidomé i neslyšící, plná absence zraku i sluchu • prakticky hluchoslepí – osoby s minimálními zbytky zraku či sluchu • slabozrací neslyšící – osoby se zbytky zraku a totálně či prakticky neslyšící • nedoslýchaví nevidomí – osoby se zbytky sluchu a totálně či prakticky nevidomé • slabozrací nedoslýchaví – osoby se zbytky zraku i sluchu Klasifikace - podle doby vzniku postižení hluchoslepí od narození prvotně neslyšící s ranou ztrátou zraku prvotně neslyšící s pozdní ztrátou zraku prvotně nevidomí s ranou ztrátou sluchu prvotně nevidomí s následnou pozdní, pořečovou ztrátou sluchu prvotně vidící a slyšící s následnou ztrátou sluchu i zraku v raném období prvotně vidící a slyšící s následnou ztrátou sluchu i zraku v pořečovém období prvotně slabozrací s následnou ztrátou sluchu prvotně nedoslýchaví s následnou ztrátou zraku Komunikační systémy Nonverbální Řeč těla a signály Přirozená gesta a pantomima Vokalizac Předměty (skutečné i symbolické) Obrázky (fotografie, malované, piktogramy, reliéfní) Verbální Orální (Tadoma, Taktiling, Odezírání) Znakový (taktilní znakový jazyk, ruka v ruce, zavěšené ruce, běžný znakový jazyk) Manuální abeceda (daktyl, daktyl do dlaně) Psaný jazyk (Braillovo písmo, psaní do dlaně, Braille do dlaně, Lorm) Vzdělávání Speciální třídy pro hluchoslepé (Olomouc, Beroun) o sluchově postižené a hluchoslepé děti) Školy pro zrakově/ sluchově postižené Školy pro pro žáky s kombinovaným postižením Organizace pro hluchoslepé LORM – Společnost pro hluchoslepé Tyfloservis, o. p. s. VIA Sdružení hluchoslepých Záblesk – Sdružení rodičů a přátel hluchoslepých dětí LORM – Společnost pro hluchoslepé Červenobílá hůl Začátkem roku 2001 byla v České republice přijata Vyhláška č. 30/2001 Sb. Ministerstva dopravy a spojů. Tato vyhláška, která nabyla účinnosti dne 31.1.2001, stanovuje po vzoru některých evropských zemí jako symbol hluchoslepoty červeno-bílou hůl. V § 27 odst.2 se uvádí, že "speciální označení osoby nevidomé je bílá hůl, označení osoby hluchoslepé je hůl s bílými a červenými pruhy o šířce 100 mm".