žVariabilní škála jevů, které vnímáme jako nechtěné, nežádoucí, nepřijatelné… ž Sociálně patologický jev reprezentuje jistou míru rizika a společenské nebezpečnosti. žNárůst nežádoucích jevů by mohl znamenat riziko ohrožení pro fungování celé společnosti žSociální patologie se zabývá zákonitostmi takových projevů chování, které společnost hodnotí jako nežádoucí, protože porušují její sociální, morální, právní normy. 1.Disociální (dificilní)- spíše dílčí a krátkodobé výstřelky v chování jedinců, často typické pro věkové skupiny, příslušníky subkultur, obvykle na hranici normy a patologie. 2.Asociální (delikvence) –výrazně patologické jevy, v rozporu se společenskou morálkou, ještě nedosahují intenzity ničení společenských hodnot, jedinec se vylučuje ze společnosti ale aktivně proti ní nevystupuje (alkoholismus, tetování, piercing…) 3.Antisociální (kriminalita)– projevy porušují normy společnosti, jsou ničeny hodnoty… žSociální deviace (z lat. deviatio =odchylka, úchylka) je definována jako způsob jednání, které není konformní vůči společenské normě, akceptované většinovou populací. Sociální deviace je narušení jakékoliv sociální normy. žDeviace je obecně odchylka od normální struktury či funkce. žNa rozdíl od sociální patologie je deviace hodnotově a emocionálně neutrální. žV každém sociálním prostředí existuje nepsaný toleranční limit – míra variability snášenlivosti k chování a dodržování norem druhými jednotlivci. žKoncepce objektivní deviace (A)opakovatelnost porušování normy v čase a v různých teritoriích (B)hromadnost (C)společenská závažnost (D)etiologická identita žJe chápána jako narušení a rozklad systému norem společnosti (Chicagská škola –ekologický a urbanistický přístup). žV současnosti se zaměřujeme spíše na jedince a etiologii jeho deviantního chování. žKoncepce sociální dezorganizace poukazuje na širší společenské aspekty příčin vzniku patologických jevů. žAbsolutistický přístup – „normy jsou absolutně jednoznačné a srozumitelné“ žMoralizující přístup(morální nedevianti, nemorální devianti) žMedicínský přístup- nemoc společnosti ? žStatistický přístup „kvantita versus kvalita“ žRelativistický přístup – pouze v kontextu? ž žSociální patologie je souhrnným označením nezdravých, abnormálních, obecně nežádoucích společenských jevů. Sociálně patologické jevy jsou vždy pro jedince a společnost negativní, což v případě sociálních deviací vždy neplatí. žPříklady sociálně patologických jevů, sociálních deviací a příčin sociální dezorganizace. žTeorie kladoucí důraz na devianta, situační teorie, teorie konjunktivní. žSpolečenská reakce ochranná, nápravná, varování, restrikce… 1.Různé přístupy vysvětlující normalitu a abnormalitu 2.Obtížnost vymezení normality žNorma (modely neuvědomované a uvědomované) žNormalita žOtázky subjektivní konformity (pozitivní/ negativní - formální/ neformální) žTeoretická východiska pojetí normality žStatistické pojetí normality žSociokulturní norma žŘíct, co je ve společnosti normální a co již není, je obtížné. žHranice normy je pohyblivá, normalita může být posuzována podle různých kriterií. žVymezení normy může být závislé na mnoha faktorech: četnosti, intenzitě, míře odchylky… žNorma je sociokulturně podmíněna, mění se v čase, vlivem společenského vývoje… žKriminalita – zločinnost, je trestné nebo kriminální chování, spáchané ve společnosti v určitém čase. Závažnost trestného činu. žKriminalita zjevná, kriminalita skrytá, indexové zločiny, profesionální zločiny, organizované zločiny, zločiny bílých límečků, zločiny bez obětí žTeorie vysvětlující příčiny kriminality-biologické a psychologické, multifaktoriální žSociologické přístupy: strukturální (Durkheim, Merton)a funkcionální, konfliktní (Chambliss) a interpretativní (Sutherland) teorie deviace. ž žTeorie jež předpokládá existenci určitých typů lidí, kteří mají tendenci volit chování mimo společenské normy žTeorie situační – určité sociální situace navozují možnost vzniku a rozvoje sociální deviace žTeorie konjunktivní – jedná se o kombinaci obou předchozích přístupů. žBiologicko – psychologické teorie v přístupech (antropometrie, mentální schopnosti,genetické a adopční studie…) žSociálně psychologické (teorie sociálního učení, teorie charakteru a temperamentu, teorie odlišného kognitivního stylu) žSociologické teorie (teorie kulturního přenosu, teorie diferenciální asociace, teorie anomie, teorie subkultur, teorie etiketizace) žTrend výskytu agresivních forem chování žAgresivita je spontánní pudová tendence?? žAgrese-nepřátelství, útok vůči osobě, předmětu, překážce při uspokojování potřeby, agresivita otevřená, potlačená, ritualizovaná, symbolizovaná –potrava, teritorium, sebeobrana, sex žAgresivita je reakce na frustraci??? žAgresivita a násilí je manifestní, pozorovatelné chování, vedené s úmyslem poškodit jiný organizmus nebo věc. ž ž žDefinujeme jako porušení sociálních norem, jako chování omezující práva a narušující integritu sociálního okolí žPozorovatelné epizodické chování s různou latencí žAgresivita jako symptom žAgresivita jako tendence žAgrese jako reálný projev takového jednání ž žAgresivita, násilí, hostilita, asertivita, druhy a příčiny agresivity, společenské důsledky agresivity a násilí, sledování násilí a vandalizmus žDruhy agresivity (zlostná, instrumentální, spontánní, predátorní, ideologická) žPříčiny agresivity a násilí (biologické, sociokulturní) žSociální aspekty spojené s agresivitou a násilím žPrevence a možnosti snižování agresivity