Základy speciální
pedagog i KyJ^/
PhDr. Pavla Pitnerová
32695@mail.muni.cz
Strategie ve vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími Potřebami
MirosUva Bjrtotov*. M»rte Vťttová
BARTOŇOVÁ, M., VÍTKOVÁ, M.
Strategie ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a specifické poruchy učení.
1. vydání. Brno: Paido, 2007,159 s. ISBN 978-80-7315-140-9.
&rK 2001
Inkluze
• integrace všech žáků do běžné školy
• mainstreaming
• žáci se speciálními vzdělávacími potřebami
• speciálněpedagogická podpora
Strategie ve vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
i—
1 'm&eitmmssatsffl&ffl
í
Integrace
• znovu vytvoření celku
•jednota mezi člověkem a jeho vztahem k okolí
Stratesie ve vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Dříve - speciální školy pro žáky s tělesným, smyslovým, mentálním postižením
Nyní - žák se speciálními vzdělávacími potřebami
Postižení těžké 3% Středně těžké 17% Lehké postižení 80%
Hlavní výchovně vzdělávací proud
Ss^opiJ^diurr)
• modely integrace
• organizační formy společného vyučování
• podpůrné systémy, projekty
Ížáci se zdravotním postižením žáci se zdravotním znevýhodněním žáci se sociálním znevýhodněním žáci nadaní a mimořádně nadaní
Za žáky se zdravotním postižením se považují žáci: s tělesným postižením se zrakovým postižením se sluchovým postižením s mentálním postižením s autismem s vadami řeči
e souběžným postižením více vadami e specifickými poruchami učení nebo chování
rävÄním Iznev
Za žáky se zdravotním znevýhodněním se považují žáci:
zdravotně oslabení
dlouhodobě nemocní
lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování
psychopedie somatopedie logopedie surdopedie •ftalmopedie etopedie
edukace jedinců s kombinovaným postižením více vadami
pecifické poruchy učení nebo chování
naha o společnou edukaci postižených a nepostižených žáků
„snaha poskytnout v různých formách výchovu a vzdělání jedincům se speciálními vzdělávacími potřebami v
co možná nejméně restriktivním prostředí, které optimálně odpovídá jejich potřebám"
• individuální integrace skupinová integrace
• podpůrné služby
Legislativa -) samostudium
w
• Národní program rozvoje vzdělávání v CR - Bílá kniha (2001)
• Školský zákon - Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném vzdělávání
• Vyhláška č. 72/2005, o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních
• Vyhláška č. 73/2005, o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a studentů mimořádně nadaných
• RVP, ŠVP
Systém pedagog icko-psychologického poradenství
j
Školní poradenská pracoviště
—i Specializovaná poradenská zařízení
Školní poradenská pracoviště
> Výchovní poradci
> Školní psychologové
> Školní speciální pedagogové
> Školní metodici prevence
Systém pedagog icko-psychologického poradenství
j
Školní poradenská pracoviště
—i Specializovaná poradenská zařízení
Specializovaná poradenská zařízení
j Pedagogicko-psychologické poradny (PPP)
j Speciálně pedagogická centra (SPC)
j Střediska výchovné pece (SVP)
j Institut pedagogicko-psychologického poradenství (IPPP)
Systém pedagog icko-psychologického poradenství
j
Školní poradenská pracoviště
—i Specializovaná poradenská zařízení
Standardní činnosti center
j standardní činnosti společně j standardní činnosti speciální
> centrum poskytující služby žákům s vadami řeči
> se sluchovým postižením
> se zrakovým postižením
> s tělesným postižením
> s mentálním postižením
> s poruchami autistického spektra
> žákům hluchoslepým
> žákům s více vadami
Střediska výchovné péče
SVP zajišťují prevenci a terapii sociálně patologických jevů u dětí a mládeže a poradenství v této oblasti
Těžiště činnosti SVP:
> psychoterapeutická práce
> Aktivní depistáž problémových jedinců a skupin
SVP se zřizují od roku 1991 (podle zákona ČNR 395/1991 O školských zařízeních)
Od roku 1997 jsou SVP zařazena do nového systému pedagogicko-psychologického poradenství
Institut pedagogicko-psychologického poradenství - IPPP
j Organizace s celorepublikovou pôsobností, zřízena MSMT v 1994
j Řeší aktuální koncepční otázky pedagogicko-psychologického poradenství
j Podílí se na tvorbě nových poradenských koncepcí a legislativy
j Zajišťuje koordinaci poradenského systému
j Poskytuje další vzdělávání poradenských pracovníků
j Zajišťuje přenos odborných informací
Speciálně
pedagogická
diagnostika
Diagnostika ve speciální pedagogice
PŘINOSILOVÁ, D.
Diagnostika ve speciální pedagogice.
Texty k distančnímu vzdělávání.
Brno: Paido. 2007
Brno 2007
BBBIHeBBBI
ická diagnostika
Je součástí speciální pedagogiky.
Cílem je co nejdokonalejší poznání člověka s postižením, vadou nebo nějakým handicapem.
Poznatky slouží k výchově a vzdělávání
jedinců s postižením, k určení socializace ve společnosti.
Zaměřuje se na získání informací o osobnosti dotyčného jedince a o jeho možnostech v oblasti vzdělavatelnosti a vychovatelnosti, neboť to jsou hlavní předpoklady pro zařazení člověka s postižením do společnosti.
Zkoumá průběh dosavadního vývoje člověka i s jeho etiologií.
Základní pojmy
■ Diagnostika = poznávací proces
■ poznání =^> diagnóza
ostik
komplexní, interdisciplinární (lékaři, psychologové, speciální pedagogové, sociální pracovníci a další odborníci).
■ Diagnostika v oblastech:
lékařství
speciální pedagogiky
psychologie
sociální
Diagnóza
Speciálně pedagogická diagnostika vyžaduje individuálni prístup. Dělí se podle druhu postižení na: surdo, soma, logo,... Podle etiologie:
kauzální, kdy je známa příčina,
symptomatickou, kdy příčina není známa a diagnóza se omezuje na příznaky.
Podle časového sledu provádění na vstupní, průběžnou a výstupní.
Podle rozsahu sledovaných cílů:
globální diagnostika se zaměřuje na zjišťování nejvýznamnějších vlastností postiženého člověka vzhledem k výchovnému a vzdělávacímu procesu jako celku,
parciální je zaměřena jen ve vztahu k určitým aktuálním projevům.
když zjištěné charakteristika dostatečně přesvědčivě nenaznačují, o kterou diagnózu by mohlo jít.
Např. odlišení hluchoty od mentální retardace v případě, že dítě nemluví, nebo MR od autismu.
Úkoly speciálně pedagogické diagnosti v jednotlivých obdobích vývoje
Z hlediska jednotlivých životních období se může diagnostika týkat:
raného a předškolního věku,
období školní docházky včetně dospívání
dospělosti,
stan.
Hlavní oblasti diagnostiky ve SP
Diagnostika:
■ motorických schopností a laterality
■ rozumových schopností
■ komunikačních schopností
■ socializačního a citového vývoje
Diagnostické metod
metody obecné -sbírají údaje a základní data o vyšetřované osobě. Využívají je i jiné vědní obory, nejen speciální pedagogiky.
Patří sem:
rodinná anamnéza (RA) se zaměřuje na zjištění údajů o rodičích, sourozencích, prarodičích, popř. v případě potřeby i ostatních předcích, se zřetelem na patologické odchylky. Sleduje výskyt určitých chorob v rodině.
osobní anamnéza (OA) navazuje na rodinnou a zjišťuje údaje o vyšetřované osobě z pre-, peri- a postnatálního období, z raného dětství a z dalších fází vývoje. Zaměřuje se na údaje týkající se celkového biologického, neuropsychického a sociálního vývoje včetně různých chorob, úrazů, operací, užívaných léků apod. Doplňkem je vyšetření prostředí (rodinného, školního, pracovního...).
katamnéza se zabývá zkoumáním příčin opakovaného objevení se nežádoucích projevů v určitém časovém odstupu od ukončení nápravné péče.
Diagnostické metod
metody speciální - představují odborná speciálně pedagogická vyšetření, která mají zjistit druh a stupeň postižení. Jedná se o týmovou práci. Je důležité soustředit pozornost na celou osobnost vyšetřovaného nebrat do úvahy jen izolovaný výkon v určité oblasti.
pozorování metody explorační
diagnostické zkoušky (ústní zkoušky, praktické zkoušky testové metody standardizované a nestandardizované, rozhovor a hodnocení výsledků činnosti kazu isti ka přístrojové metody
^^^^^^^^^
Školní zralost
■ Mezi základní diagnostické situace patří hra, kresba, vyučování.
■ Během celého vyšetření je třeba dítě pozorovat a sledovat jeho chování.
■ Výsledky je nutno analyzovat a slovně se o nich vyjádřit.
■ Rozhodně nespoléhat jen na bodové ohodnocení výkonu dítěte!