Pedagogická psychologie Styly učení žáků a studentů Co říkáme na otázku „Jak se učíš?“ Co říkáme na otázku: Jak se učit? p1. Žák je vyzýván k učení, je mu předepisován obsah a rozsah učiva, ale postup je necháván na něm (učení metodou pokusu a omylu) p2. Žák musí dostat od učitele nebo od rodiče určitý návod, jak postupovat p(učení podle instrukcí, učení nápodobou vzoru) p3. Žák je vyzýván, aby změnil svůj způsob učení na středoškolský, vysokoškolský atd. p(učení nápodobou neexistujícího typického žáka na určitém stupni školy podle pokynů učitele) p4. Žák je vyzýván, aby respektoval velmi obecná doporučení, zásady „univerzálního“ učení p(řízené samoučení pomocí příruček) p5. Žák je vyzýván, aby respektoval poznatky získané psychologickým výzkumem lidského učení; množství psychologických teorií a psychologických „škol“ (učení vysvětlováním, výcvikem, přeučováním) p Dosavadní přístupy - problémy a rizika pProblémy ve školní praxi pnepočítají s individuálními zvláštnostmi žáka nindividuální diagnostika pnepočítají s těmi postupy učení, k nimž se on sám zatím dopracoval nsubj. „funkční“ postupy pchtějí tyto postupy předělat, aniž je hlouběji poznaly pněkdy je dokonce chtějí zlikvidovat ve prospěch hromadně doporučovaných postupů p pRizika pro celý systém pškolský systém ignoruje individuální styly učení žáků njak se učí „průměrný“ žák pškolský systém nepřeje individuálním vyučovacím stylům učitelů n„správný postup“ (kriteria?) ptrvá-li tento tlak dlouho a je-li systematický, ztrácíme výrazné individuality, originální myslitele, nekonvenčně uvažující jedince Hledání východisek pRomantické představy: pdejme žákovi volnost podstraňme zkoušení a známkování nu nás debata v polovině 90. let pučení je a musí být vždy radostnou záležitostí podstraňme školu jako přežilou instituci, mrzačí děti a je prostředkem indoktrinace (např. Illyich) npozice levicové i konzervativní Obtíže současné školy 1 pžákovský odpor k učení n(negativní zkušenosti se školou – převaha deklarativních poznatků, neužitečnost učiva) pžák se nemůže učit „po svém“, ani nemůže spolupracovat se spolužáky nV hromadném vyučování tzv. nelegální komunikace pomezenost žákovských představ o učení n (učení = učení nazpaměť; ve skutečnosti jde o konstruování a rekonstruování poznatků, hledání objektivního významu a subjektivního smyslu vědění) Obtíže současné školy 2 ptěsná vázanost žákovského učení na školu a školní vyučování; versus učení mimo školu, celoživotní učení ppřeceňování úlohy vyučovacích metod a vnějšího řízení; versus autoregulace učení ppřeceňování úlohy vzdělávacích technologií, počítačů, internetu; versus podceňování psychologie řízeného učení Pojem učení pK uvedeným změnám dochází především na základě zkušeností, tj. výsledků předcházejících činností, které se transformují na systémy znalostí – na vědění. Jde přitom o zkušenosti individuální nebo o přejímání a osvojování zkušenosti společenské. p(Kulič, 1992, s.32) Styly učení 1 pjemné projevy individuality člověka v mnoha situacích učení (transsituační) ppřestavují metakognitivní potenciál člověka psvébytné postupy při učení, které jedinec v daném období preferuje Styly učení 2 pjsou svébytné svou: n motivovaností (vnější, vnitřní) n strukturou (strategie, taktiky) n posloupností (pořadí činností) n hloubkou (povrchový versus hloubkový styl) n propracovaností n pružností aplikace p Styly učení 3 pvyvíjejí se z vrozeného základu (tj. z kognitivních stylů), ale proměňují se během života jak záměrně, tak bezděčně pjedinec je užívá ve většině situací pedagogického typu pjsou relativně nezávislé na učivu (obsahu) Styly učení 4 pmají charakter metastrategie učení (sdružují učební strategie – učební taktiky – učební operace) pvedou k výsledkům určitého typu, ale komplikují nebo zabraňují dosažení výsledků jiných pjedinec si je zpravidla neuvědomuje, neanalyzuje, nezlepšuje; jsou „samozřejmé“ pjeví se mu jako postupy samozřejmé, jemu vyhovující, „optimální“ pdají se diagnostikovat a do jisté míry měnit Struktura stylu učení pModel „cibule“: pbazální charakteristiky osobnosti pNapř. Eysenck - EOD §http://82.208.50.196/infoglueDeliverWorking/ViewPage.action?siteNodeId=167&languageId=1&contentId= 524 ptendence ve způsobu zpracování informací psociální interakce žáka pučební preference, výuková motivace p(Curryová, 1983;Claxton, Murrellová, 1987) Žákovská pojetí učení (Säljö, 1979) p„Co to znamená učit se?“ (řazeno dle četnosti): pzískávat stále více znalostí (kvantitativně) pučit se nazpaměť pzískávat fakta, metody, které člověk může použít, až je bude potřebovat pobjevovat (abstraktní) smysl pinterpretovat naučené, aby člověk porozuměl světu Studentské pojetí učení a učitelova vyučování (van Rossum, 1985) Pojetí učení 1. rozšiřovat si znalostí 2. pamětní učení 3. aplikovat znalosti 4. vhled, vztahy 5. rozvoj osobnosti Pojetí vyučování vyhovuje závislost na učiteli vyhovuje technol. postup detailně organiz. výuka, plné zaměst. potřeba nezávis-losti, kon-struktiv. aktivity samost. činnost, dialog s učitelem Vnější determinanty stylů učení pučitel sám (jeho osobnostní zvláštnosti, vyučovací styl, styl učení, pojetí výuky) ppodmínky pro žákovo učení (místo, čas, pomůcky) psociální situace (sám-společně, spolupráce-soupeření) pkoncepce výuky (tradiční, alternativní) pučivo (volitelnost, relevantnost, operační struktura úloh) pzpůsob zkoušení a hodnocení Diagnostika stylů učení pMetody přímé §učení pomocí počítače (procesuální diagnostika – Pask, 1976; Kulič,1992) §pozorování průběhu žákova učení §etnografické pozorování, analýza in situ, tj. v přirozené situaci (Fleming, 1987; PSŠE) pMetody nepřímé – kvalitativní §analýza dílčích žákovských produktů (koncept, osnova, náčrtek, poznámky) §analýza žákovského portfolia §polostandardizovaný rozhovor se žákem a/nebo jeho učitelem §fenomenografický rozhovor (Marton, Säljö) §volné písemné odpovědi §projektivní grafické techniky, např. dynamická, akční kresba pMetody nepřímé – kvantitativní §dotazníky a posuzovací škály n n pfunkce: diagnostika a/nebo autodiagnostika pzpůsob provedení: tužka-papír; počítačová diagnostika České verze zahraničních metod pIASLP (Entwistle, Ramsden, 1984) – 45 položek, čeští vysokoškoláci: 2 072 osob pILP (Schmeck et al., 1983) – 58 položek, čeští vysokoškoláci: 2 016 osob pILS (Vermunt at el., 1987) – 120 položek, čeští vysokoškoláci: 126 osob pLSI IIa (Kolb, 1984) Dotazník stylů učení - LSI (Dunnová, Dunn, Price, 1989) purčen pro žáky 3.-12. ročníku pjazykové verze: francouzská, španělská, arabská, hindská, hebrejská, česká ppůvodně 104 položek pčeská verze ověřena u 891 žáka ZŠ a 402 žáků středních škol (gymnázií, středních odborných škol a SOU) p Struktura dotazníku LSI –1.část pPreferované prostředí při učení §zvuky (ticho, hluk) §teplota (chladno, teplo) §osvětlení (málo, hodně) §pracovní nábytek (stůl + židle, křeslo, gauč, postel) Struktura dotazníku LSI – 2.část pPreferované emocionální potřeby §vnitřně motivován/nemotivován §vnější motivace – rodiče §vnější motivace - učitel §vytrvalost v učení §odpovědnost za výsledky učení §struktura/flexibilita postupu při učení Struktura dotazníku LSI – 3.část pSociální potřeby při učení p §učit se sám – učit se s kamarády §variovat sociální podmínky podle situace §dosažitelnost autority při učení Struktura dotazníku LSI – 4.část pPreferované kognitivní potřeby při učení §auditivní učení §vizuální učení §taktilní, kinestetické učení §zážitkové učení Struktura dotazníku LSI – 5.část pPreferované tělesné potřeby při učení §konzumování něčeho při učení §potřeba pohybu při učení §preferování ranního/večerního učení §(„sova“ / „skřivánek“) §preferování dopoledního/odpoledního učení Literatura pMAREŠ, J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-246-7 phttp://www.ldpride.net/learning-style-test-b.html phttp://www.personal.psu.edu/bxb11/LSI/LSI.htm peBrary Education – výběr: pSadler-Smith, E. Learning Styles in Education and Training. (2006) §http://site.ebrary.com/lib/masaryk/Top?channelName=masaryk&cpage=1&f00=text&frm=smp.x&hitsPerPage= 10&id=10132662&layout=document&p00=learning+styles&sortBy=score&sortOrder=desc pCrozier, R.W. Individual Learners : Personality Differences in Education. (1996) §http://site.ebrary.com/lib/masaryk/Top?channelName=masaryk&cpage=1&f00=text&frm=smp.x&hitsPerPage= 10&id=5003745&layout=document&p00=learning+styles&sortBy=score&sortOrder=desc p p p nJako podklad přednášky použity materiály prof. PhDr. J. Mareše, CSc. s jeho souhlasem.