škola a dĚTI SE ZKUŠENOSTÍ s migrací
Pavla Novotná
Holčička Kim přijela za rodiči z Vietnamu. Rodiče, kteří v České republice pracovali už dva
roky, jsou účastníky řízení o udělení azylu. Bydlí na ubytovně společně s dalšími krajany.
Kim dovršila šesti let a musí, podle zákona, začít chodit do školy. Povinná školní docházka
v České republice platí pro všechny děti od 6 roků (nemají-li odklad) do 17 let (včetně),
pokud pobývají v zemi déle než 90 dnů. Právo na bezplatné základní vzdělávání zaručuje
všem dětem bez rozdílu Úmluva o právech dítěte a školský zákon. Toto platí samozřejmě i
pro děti cizinců, kteří jsou v zemi tzv. neoprávněně, nemají povolení k pobytu apod. Rodiče
v této situaci se často bojí, že posláním dítěte do školy se zvyšují šance cizinecké policie
na jejich odhalení, a proto děti do školy raději neposílají. Cizinci však už od roku 2008
nemusí škole prokazovat legalitu svého pobytu a také škola nemá žádnou povinnost nelegální
migranty hlásit. Pokud by tak učinila, bránila by tak svým opatřením dítěti v právu na
vzdělání, které deklarují závazné právní dokumenty. Dalším důvodem, proč rodiče často děti
do školy neposílají, je také ten, že o svých právech a povinnostech mnoho nevědí nebo prostě
zmeškají školní zápis (probíhá každý rok od 15. ledna do 15. února).
Rodiče přihlásili Kim na školu v místě jejich bydliště. Kim má povinnost chodit do školy a
zároveň právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejím vzdělávacím
potřebám a možnostem, tak jako každé jiné české dítě. Ale na rozdíl od ostatních dětí ve třídě
to ve škole nebude mít lehké, hlavně na začátku. Čeká ji řada nesnadných úkolů: musí se
zapojit do výuky, přizpůsobit se sociálním normám ve třídě, které mohou být jiné, než zná ze
svého prostředí a hlavně - musí se začlenit mezi děti, začít s nimi komunikovat v jazyce, který
se teprve učí.
Popovídat si s ostatními dětmi Kim dokáže velmi brzo, už třeba i za půl roku. Začíná
rozvíjet jazyk na základě svých komunikačních potřeb, které jsou založeny na konverzačních
schopnostech. Rozvinout jazyk tak, aby byl prostředkem k získávání informací, vědomostí,
ke školní úspěšnosti, trvá však mnohem déle. Jazyk je základním prostředkem, který slouží
k osvojování učiva. Většinu důležitých představ a myšlenek získávají děti právě skrze znalost
jazyka, ale Kim zde svoji mateřštinu nemůže využít. Bude potřebovat soustavnou podporu
při osvojování nového jazyka. Přesto její čeština nebude ani na konci druhé třídy kompletní
a stále bude potřeba obohacovat slovní zásobu, zdokonalovat se v mluvnici a pravopisu.
Průměrně potrvá pět až sedm let, než dohoní svoje spolužáky v kognitivních a akademických
jazykových znalostech a dovednostech. Schopnost číst komplexnější texty, které obsahují
(pro cizince) neznámé kulturní souvislosti a používají akademický jazyk a které jsou zároveň
důležité pro úspěšnost ve zkouškách různých úrovní (např. přijímacích zkouškách na střední
školy) trvá žákům velice dlouho.
Vietnamská dívka Kim patří mezi žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVV), neboť
spadá do kategorie dětí azylantů či žadatelů o azyl. Tito žáci mohou být kvůli svému
znevýhodnění ohroženi vyloučením z výuky, ale hlavně ze společnosti svých vrstevníků.
Krajský úřad společně se zřizovatelem školy má povinnost zajistit bezplatnou přípravu k
začlenění žáků se SVP do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka
přizpůsobenou jejich potřebám. Škola může pomáhat žákům-cizincům zřízením vyrovnávací
třídy, třídy pro jazykovou přípravu, posílením českého jazyka v nižších ročnících, sestavením
individuálního vzdělávacího plánu, zřízením pozice asistenta pedagoga a doučováním. Třídy
s žáky s SVV by měly mít menší počet žáků, specifické učebnice, pomůcky, formy a metody
výuky. Žáci mají také právo na pomoc poradenského zařízení (SPC, PPP). Toto se však
vztahuje však hlavně na žáky, kteří jsou dětmi osoby se státní příslušností jiného členského
státu Evropské unie s právem pobytu. Na děti cizinců z tzv. třetích zemí se tato práva vztahují
omezeně, např. škola nemá ze zákona povinnost pro něj bezplatně zajistit doučování češtiny a
či podpořit jejich jazykovou přípravu. Jazyková příprava také nemůže přesáhnout 70
vyučovacích hod za pololetí, což není dostatečné. Současná právní legislativa je tedy v oblasti
vzdělávání nastavená zatím takto: Žáci občanů z třetích zemí mají bezplatný přístup k
základnímu vzdělávání a školským službám, včetně vzdělávání při výkonu ústavní výchovy a
ochranné výchovy, pokud pobývají na území České republiky (a to i neoprávněně).
V mateřských školkách a na základních uměleckých školách se mohou děti těchto cizinců
vzdělávat jen za předpokladu, mají-li povolení k pobytu na více než 90 dní. K dalšímu
vzdělávání (střednímu a vyššímu) mají přístup pouze za podmínek oprávněnosti pobytu na
našem území. Zvláštní skupinu cizinců tvoří děti azylantů, osob požívajících doplňkové
ochrany, žadatelů o udělení mezinárodní ochrany nebo osob požívajících dočasné ochrany. Ti
se řadí svým sociálním znevýhodněním právě mezi tzv. žáky se speciálními vzdělávacími
potřebami. Základní školy, kde se vzdělávají děti těchto cizinců žijící v azylových zařízeních
i mimo ně, zabezpečují i základní jazykovou přípravu těchto dětí, poradenství, individuální
vzdělávací plán, asistenta pedagoga apod. Zřízení tříd pro jazykovou přípravu dětí cizinců
z třetích zemí, kteří již nespadají mezi azylanty, se prozatím řeší dotačními projekty MŠMT,
které jsou poskytovány krajem vybraným školám (v Brně např. ZŠ a MŠ Staňkova). Ty pak
poskytují zvýšenou výuku jazyka, individuální vzdělávací plán a usnadňují dětem postupné
začleňování do výuky. Bohužel těchto škol není mnoho a bývají často mimo reálný dosah
cizinců. Doučování (nejen) češtiny pro žáky cizince ve formě tzv. tutoringu, kde doučují
převážně dobrovolníci z řad vysokoškolských studentů, nabízejí některé neziskové
organizace.
Mezi migranty a uprchlíky, kteří přicházejí do České republiky, je dětí celá řada. Přicházejí
s rodiči, příbuznými, ale i samy za účelem sloučení s rodinou, která už v Čechách pobývá,
nebo samy bez doprovodu, neboť rodiče ztratily ve válečném konfliktu či naopak jsou
rodiči vyslány, aby byly před válkou uchráněny. Dětem, bezbrannějším a zranitelnějším než
dospělým, je potřeba věnovat dostatečnou péči a pomoc v novém prostředí, ve kterém se
shodou okolností ocitly. Mohou být pod velkým psychickým tlakem, mohly zažít emocionální
trauma v zemi původu, zažívají kulturní šok, někdy jsou odloučeni od ostatních členů rodiny,
širších rodinných příslušníků a kamarádů. Mohou mít rodiče, kteří jsou emocionálně velice
frustrovaní, nezajímají se o ně nebo se naopak o své děti příliš obávají. Mohou utrpět propad
ve svém životním standardu, mohou žít v rodinách, které mají omezené nebo žádné finanční
prostředky. Jejich rodina může mít pouze dočasné ubytování, často se stěhuje a dítě pořád
mění školu. Nebo mohou také žít v rodinách, které neznají svá práva, mají těžkosti v přístupu
do školy a ke škole a v komunikaci s ní. Tyto děti zažívají velké pocity nejistoty způsobené
předchozími i současnými zkušenostmi.
Mezi tyto zkušenosti patří i izolace a šikana. Učitelé tříd s takto integrovanými dětmi by na
to měli myslet a s celou třídou preventivně pracovat, a nejen oni. Školský zákon předepisuje
rovný přístup ke vzdělávání a zároveň deklaruje, že nikdo nesmí být diskriminován kvůli
rase, etnickému původu, jazyku, náboženství ani politickému přesvědčení. Pro třídní kolektiv
je možné zorganizovat tzv. adaptační program, který je zaměřen na práci s diverzitou –
lidskou rozmanitostí a nenuceně tematizuje odlišnosti sociokulturního původu dětí. Učitelé
všech základních škol také pracují s fenoménem migrace v rámci průřezových témat např.
Multikulturní výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Zařazení
průřezových témat je obsahem závazných Školních vzdělávacích programů. Prevence
xenofobie a rasismu společně s dalšími sociálně patologickými jevy (závislosti, záškoláctví,
šikana apod.) jsou náplní tzv. Minimálních preventivních programů (MPP), která každá škola
uskutečňuje. Výtvarné projekty se mohou stát významnou součástí všech těchto aktivit. Svým
důrazem na neverbalitu a podporu komunikace výtvarnou cestou pomáhají začleňovat tyto
děti do kolektivu, i v době, kdy ještě plně neovládají český jazyk. Výtvarný projev je oblastí,
kde má dítě možnost být úspěšné navzdory tomu, že nemá patřičnou jazykovou obratnost
a znalosti, protože schopnost výtvarně se vyjadřovat je vlastní každému dítěti bez rozdílu a
rozvíjí se, pokud je dítě dobře výtvarně vedeno. Děti cizinců často prožívají propad ve školní
úspěšnosti. Výtvarné předměty mohou naopak poukázat na jedinečnost jejich prožívání,
mohou v dětských výtvarných sděleních „zhmotnit“ vizuální podoby a zážitky ze světa – ze
země, ze které přicházejí, vyprávět řečí, které každý snadno porozumí. Výtvarné projekty
ve formě výtvarné výchovy, volnočasových kroužků, kulturních akcí či výtvarných dílen
dokážou podpořit jejich sebevědomí a přispět k získání většího pocitu jistoty.
Děti-cizinci mohou ve třídě zažívat odmítavé postoje ze strany ostatních dětí dané předsudky
ohledně jejich původu, barvy pleti, národnosti apod. V interakci s okolím dochází ke
konfrontacím, které mohou být pro děti zraňující ve všech obdobích a zvlášť v době
dospívání, kdy je mladý člověk více citlivý k hodnocení vlastní osoby. Tyto interakce
mohou přinášet silný emoční prožitek ovlivňující vědomí svébytné totožnosti a vztahovat
se k identifikaci jednotlivce s nejrůznějšími skupinami např. s vlastní etnickou komunitou.
Zmiňovaným prožitkem může být i pocit vyloučení, nepřijímání, ale i určitý pocit
rozpolcenosti, kterou mohou zažívat děti-cizinců ve svém vztahu k majoritní společnosti a k
vlastní rodině. Děti, které vyrůstají na pomezí odlišných kultur, mohou prožívat rozporuplné
pocity, které jsou způsobeny „tlakem“ nového prostředí k přizpůsobení a přijetí nových zvyků
a souběžným vztahem k tradicím a hodnotám vlastní rodiny. Zdravá identita, která je chápána
ve smyslu vědomí jedinečnosti, směřuje k osobnostní integritě, aktivitě, autenticitě osobnosti,
je hodna respektu bez ohledu na sociokulturní zázemí může být významným směřováním
výtvarných projektů a tématem zpracovávaným výtvarnou cestou.
Některé děti z válečných zón mívají přerušené nebo žádné vzdělávání v zemi svého původu.
Při přijímání těchto dětí je důležité správné zařazení do ročníku tak, aby měly šanci ukončit
včas (do 18 let) základní vzdělání. V praxi se ukazuje, že i přes neznalost češtiny není dobré
zařadit dítě do ročníku, který neodpovídá jeho věku, ale naopak umístit žáka do třídy podle
jeho věku a již absolvovaných ročníků, zřídka maximálně o jeden ročník níže. Mezi příliš
mladšími spolužáky se starší žák nemusí cítit dobře, což prohlubuje jeho izolaci a sociální
vyloučení. Neuspokojivé interakce s mladšími dětmi na jiné vývojové úrovni mohou vést
k pasivitě, nebo naopak k dominantnímu až agresivnímu chování. Alternativou může být
zřízení tzv. vyrovnávací třídy.
Postupné začleňování žáků-cizinců by mělo být ideálně řešeno současným trendem v podobě
tzv. inkluzivního vzdělávání. Inkluzivní vzdělávání je takové vzdělávání, do kterého jsou
zapojeni všichni žáci bez ohledu na jejich speciální vzdělávací potřeby a možnosti. Na tyto
potřeby a možnosti škola odpovídá prostřednictvím různé podpory. Individuální integrace
žáků se považuje za jeden z nejsilnějších nástrojů moderního vzdělávání. Další podrobné
údaje, praktická doporučení, výukové materiály, konkrétní případy dětí se zkušeností
s migrací najdete na webovém portálu www.inkluzivniskola.cz. Většina informací v tomto
textu čerpá právě z těchto webových stránek. Školy, které slouží jako příklad dobré praxe,
naleznete na serveru http://www.ferovaskola.cz/. Jsou zde prezentovány školy, které
vytvářejí spravedlivé prostředí pro všechny děti, přistupují se samozřejmostí k rozličnému
složení žáků ve třídě a každý jedinec se zde stává objektem individualizovaného přístupu.
Široké služby pro cizince i pedagogy nabízí META – Sdružení pro příležitosti mladých
migrantů (http://www.meta-os.cz). Na jejich webových stránkách naleznete konkrétní
informace o jazykových zkouškách, doučování, vyrovnávacích zkouškách apod. Příklady
programů a témat zpracovaných jako podklad pro multikulturní výchovu naleznete na http:/
/www.lidejednezeme.cz/ a http://www.czechkid.cz/index.html. Multikulturní fórum centra
Praha spravuje specializovaný web pro kritickou diskuzi o migraci v ČR a v zemích střední
a východní Evropy - http://migraceonline.cz/. Na těchto webových stránkách najdete zprávy
o výzkumu, vývoji legislativy, migrační a azylové politice a činnosti vládních i nevládních
organizací v této oblasti.
Použité zdroje:
HOUŠKA, T.: Inkluzivní škola. [online]. 1. vyd., Praha: Česká pedagogická komora, Osmileté
gymnázium Buďánka, o.p.s., 2007. [cit. 2011-05-29] Dostupné z http://www.mojeskola.net/
files2/inkluzivni_skola_2007web.pdf
LEBEER, J. (ed.) a kol.: Programy pro rozvoj myšlení dětí s odchylkami vývoje. Praha:
Portál, 2006. ISBN 80-7367-103.
LIGA LIDSKÝCH PRÁV: Férová škola [online portál].[cit. 2011-05-29] Dostupné z http:/
/www.ferovaskola.cz
META o. s. - Sdružení pro příležitosti mladých migrantů; (www.meta-os.cz): Inkluzivní
škola.cz: Informační portál zaměřený na začleňování žáků-cizinců do českého vzdělávacího
systému [online portál]. [cit. 2011-05-29] Dostupné z www.inkluzivniskola.cz
MOREE, D. & Varianty.: Než začneme s multikulturní výchovou. [online]. Praha: Člověk
v tísni, 2008. ISBN 978-80-86961-61-3. [cit. 2011-05-29]. Dostupné z http://
www.varianty.cz/download/pdf/pdfs_70.pdf
MORVAYOVÁ, P.: Multikulturní výchova jako problém vzhledem k sebe-pojetí účastníků
procesu institucionalizované a formalizované edukace. [online]. KPEG Pedagogickopsychologické
aspekty dětských pojetí, CIV PF UJEP, 2005. © 2011 UJEP [cit. 2011-05-07].
Dostupné z http://pf.ujep.cz/files/_konferenceKPG/KPG_konferenceprisp12.pdf
PETRŮ, E.: Integrace dětí imigrantů a azylantů. [online]. Jihočeská univerzita v Českých
Budějovicích: Zdravotně sociální fakulta, 2007, Diplomová práce. By META Po, 2010-02-15
[cit. 2011-05-07]. Dostupné z http://www.inkluzivniskola.cz/content/integrace-deti-imigrantu-
azylantu-diplomova-prace
PRŮCHA, J.: Multikulturní výchova: příručka (nejen)pro učitele. 1. vyd., Praha: Triton,
2006. ISBN 80-7254-866-2.
ŠIŠKOVÁ, T.: Menšiny a migranti v České republice: My a oni v multikulturní společnosti
21. století. 1. vyd., Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-648-9.
ŠIŠKOVÁ, T.: Výchova k toleranci a proti rasismu. 1. vyd., Praha: Portál, 1998. ISBN 80-
7178-285-8.
TITĚROVÁ, K.: Vzdělávání dětí cizinců: výzva českému školství. [online]. migraceonline.cz.
Vloženo 11-05-03 [cit. 2011-05-30]. Dostupné z http://migraceonline.cz/e-knihovna/?
x=2285580
Kontaktní údaje
Mgr. Bc. Pavla Novotná (speciální pedagog), 20806@mail.muni.cz