USA — základní údaje □ 9 631 214 km2 (3. na světě) □ 308,7 mil. (3. na světě, 2010), 33,7 obyv./km2 □ hlavní město: Washington, D.C. federatívni prezidentská republika 50 států, federálního území s hlavním městem , přidružených států s vnitřní samosprávou (Portoriko, Severní Mariany a další), samosprávných území Spojených států (Guam, Panenské ostrovy, Americká Samoa a další), □ po konci studené války a kolapsu Sovětského svazu se USA staly hlavní světovou velmocí s dominantním světovým postavením v ekonomice, politice, kultuře a vojenské síle Historie □ První obyvatelé začali přicházet na území dnešních Spojených států zřejmě před 1 5 000—50 000 lety překročením Beringový úžiny na Aljašku □ Pravděpodobně mongolské národy —> Indiáni (původní Američané) □ okolo roku 1 000 přistáli u břehů Ameriky Vikingové (Leif Eriksson) □ 1492 - Kryštof Kolumbus □ Kolumbovi muži první obyvatelé Starého světa, kteří se vylodili na území dnešních Spojených států, přistáli u Portorika během druhé výpravy □ prvním Evropanem, který vstoupil na kontinentální část USA — na Floridu, byl Juan Ponce de Leon (1513) □ existují i náznaky, že už před ním mohl být na americké půdě John Cabot v roce 1497 Historie □ V dalších stoletích se Severní Amerika stala cílem kolonizačních snah: □ Španělska (Mexiko, Florida, území západně od Mississippi), □ Nizozemska (část východního pobřeží), □ Francie (Kanada, povodí Mississippi) □ v malé míře i Švédska (Nové Švédsko) □ Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace atlantského pobřeží □ Od roku 1 664 se Británie postupně zmocnila nizozemských a části francouzských osad v Severní Americe a do roku 1 773 vytvořila na pobřeží 1 3 kolonií (Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina, Georgia) — základ budoucích USA Osídlování □ Původní Američané, první obyvatelé území USA, tvoří dnes méně než 1 % celé populace □ Od příchodu prvních Evropanů (Španělé, Angličané) museli dlouho bojovat o přežiti □ Vhodné přírodní podmínky a dostatek nerostných surovin tvořily předpoklady rozvoje britské kolonie Nová Anglie □ Osadníci měli zpočátku problémy s Indiány, jimž se nelíbilo, že Evropané zabírají jejich území □ Situace novousedlíků se zlepšila, když lodě přivezly z Evropy suroviny a materiál potřebný k výstavbě a k zakládání plantáží □ Rozvoj pěstování tabáku — základ ekonomiky kolonie □ Poč. 17. stol. — přivezeni první otroci z Afriky, kteří pracovali na plantážích □ postupným promícháváním se s původním obyvatelstvem a černochy vzniklo současné pestré složení obyvatelstva referát Historie — válka za nezávislost □ Bezohledné zásahy mateřské země do poměrů v koloniích vyvolaly protibritskou opozici, která vyvrcholila roku 1775 vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií □ 4. července 1776 vydal druhý Kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti, která vyhlašovala vznik Spojených států amerických □ Podle Konfederačních článků z rokul781 si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku □ Válka za nezávislost skončila roku 1783 britským uznáním nového státu □ 1787 byl konfederativní charakter Spojených států nahrazen systémem federativním, roku 1789 byla schválena (ratifikace ukončena 1791) tzv. Bili of Rights (listina práv, prvních 1 0 doplňků ústavy) U.S. TERRITORIAL ACQUISITIONS c A N A o Ceded to Cre« Britain »ja British I : ^°N:rANÄ:::: :| :Np«r-»S^'8 Mil *:::::::::::: j aJwiscon yWQmüx ::£::;::::::::::::: : ]■;: ■ ^EWMSIA::: / i T I .... J.--.Louisiana Vitrrt \::: iövm ::: j Poa -L ~M W8 / ß* T 1803 if -v > indianK onto C4i KANSAS: " ^Mexico" MtSSOURi: Annexation 1845 Jfonnjer RepubUc of Texas) ARKANSAS /lississufpi TENNESSEEy^.-\ /' ^Ot>MA> Hawaii Annexation 1898 (formeC> Purchase 1867 m Russia) • Sim TfcXAS Spanish Cession— j 1819 . GEORG» A At, ab am' 4- / rnrno KJco OVdbySp«k> (Spanish Cession) 181» lSp.oH»»C« tLfoF«ex,co * t it* in m* > 1*17 USA se ve světové politice až do 1. sv. v. neangažovaly, jejich politika silně izolacionistická (Monroeova doktrína) Americká účast v obou světových válkách na straně Dohody resp. Spojenců rozhodujícím způsobem přispěla k jejich vítězství Za 2. světové války (nezasáhla území kontinentálních USA), se průmyslová výroba zdvojnásobila Po 2. světové válce bylo USA svěřeno do správy poručenské území OSN v Tichém oceáně a většina z něj nově konstituovaných států se později stala volně přidruženými státy Spojených států (Marshallovy ostrovy, Severní Mariany, Mikronésie atd.). Po konci války pomáhaly USA obnovit Z Evropu (Marshallův plán), snaha zabránit celosvětovému rozmachu komunismu (NATO, Korejská válka, Vietnamská válka). USA podporovaly různé nedemokratické vlády (Pinochet, Perón, Husajn) a nepřímo se podílely na svržení vlád, jež odporovaly jejich zájmům (Irán, 1 953) 1 959 - vytvořeny 2 až dosud poslední státy Unie - Aljaška a Havaj □ USA se staly v protiváze k SSSR rozhodující vojenskou velmocí □ Roli vedoucí světové mocnosti zvýraznil pád komunistických režimů ve východní Evropě po roce 1 989 a následný rozpad SSSR Administrativní členění Washington Oregon Montana Idaho Wyoming Nevada North Dakota South Dakota Nebraska New Hampshir Vermont Massachuset Minnesota Wisconsi Utah Colorado California Arizona New Mexico Státní znak + vlajka Hlavní postavou lícové strany je národní symbol Orel bělohlavý s křídly za letu Orel má v levém pařátu svazek třinácti šípů (1 3 původních států) V pravém pařátu má olivovou ratolest (s 1 3 listy a 1 3 olivami) v Sípy a olivová ratolest spolu symbolizují, že USA touží po míru, ale vždy budou připraveny k boji. 1 3 vodorovných pruhů (7 červených a 6 bílých) a modrý kanton (o šířce 7 pruhů), ve kterém je umístěných 50 bílých pěticípých hvězd v 9 řadách (střídavě po 5 a 6 hvězdách) Pruhy představují třináct původních zakládajících států Unie, hvězdy současný počet států Unie. Tato podoba vlajky byla přijata dne 4. 7. 1 960, jedná se již o 27. verzi vlajky Spojených států □ nejstarší federace světa □ zastupitelská demokracie fungující prostřednictvím kongresového systému definovaného ústavou nahrazující původní ústavu, tzv. Články konfederace („Articles of Confederation") □ Území spadá pod troje orgány — na federální, státní a místní úrovni □ státní správa se na federální úrovní skládá ze tří složek: □ zákonodárné: Kongres skládající se ze Senátu a Sněmovny reprezentantů („House of Representatives") určující federální zákony, vyhlašující války, schvalující mezinárodní dohody a federální rozpočet výkonné: prezident se schválením senátu jmenující vládu a další úředníky, spravující federální právo, vetující návrhy zákonů a velící armádě □ soudní: nejvyšší soud a níže postavené federální soudy jmenované prezidentem se svolením senátu jež právo vykládají a určují platnost zákonů podle ústavy Politický systém Politický systém je většinový K americké politické kultuře patří velká soupeřivost mezi dvěma největšími stranami: □ Republikánská strana □ Demokratická strana Od roku 2009 je prezidentem demokrat Barack Obama George W. Bush 2D01-2009 George Bush 1989-1993 Jinny Carter 1977-1981 Hie hard Mxon 1969-1974 JohnF. Kenned/ 1961-1963 Harry Truman 1945-1963 Heibert Hoowr 1929-1933 Warren G. Haiding 1921-1923 William H. Taft 1909-1913 William Mc Kin Icy 1897-1901 Benjamin Harrison 1889-1893 Chester A. Arthur 1881-1885 Rutherford B. Hayes 1877-1881 Andrew Johnson 1865-1869 James Buchanan 1857-1861 Ml laid Fillmore 1850-1853 James K. Poll 1845-1849 William H. Harrison 1841-1841 Andrew Jadtson 1829-1837 James Monroe 1817-1825 Thomas Jefferson 1801-1809 = [ Baí-Ľk Obama od r 1993-2001 Bill Clinton 1981 -1989 Ronald Heagan 1974-1977Gerald Ford 1963-1969Lyrnbn B. Johnson 1953-1961 Dwigjft D. Eisenhower 1933-1945 Frar*l in D. Hoosevelt 1923-1929Calvin Coolitfoe 1913-1921 Woodrow Wilson 1901 -1909Theodore Hoosevelt 1893-1897Grower Cleveland 1885-1889Grover Clevelard 1881-1881 James A. Garfield 1869-1877Ulysses S.Grant 1861 -1865Abraham Lincoln 1853-1857 FranW in Pierce 1849-1850Zac hary Tay lor 1841-1845John Tyler 1837-1841 Martin Van Buien 1825-1829John Q j ncy Adams 1809-1817James Madison George Washington 1789-1797 I □em I Nämdniunie 1797-1801 John Adams Hep rcccrálni Wh n I Dem-repubHtanska Zahraniční politika □ Spojené státy ovlivňují v širokém měřítku celosvětový ekonomický, politický a vojenský vývoj □ Téměř všechny státy mají ve Washingtonu svá velvyslanectví a mnoho z nich konzuláty po celé zemi □ Kuba, Irán, Severní Korea, Bhútán a Súdán diplomatické styky se Spojenými státy neudržují □ Spojené státy jsou zakládajícím členem Organizace spojených národů (se stálým zastoupením v Radě bezpečnosti OSN) a členem mnoha dalších mezinárodních organizací □ Současnými spojenci jsou: □ Austrálie, Japonsko, Izrael a státy NATO □ Velká Británie má s USA další nadstandardní vztahy □ úzké diplomatické, ekonomické a kulturní vztahy se státy s nimiž sousedí, tedy s Kanadou a Mexikem Obyvatelstvo □ 308,7 mil. (3. na světě, 201 0), 33,7 obyv./km2 □ Počet ilegálních imigrantů se odhaduje na 1 2 milionů □ Populační růst 0,97 % □ Na zemi prvního světa je relativně vysoká dětská úmrtnost (6,14) □ Počet lidí pod hranicí chudoby (47 milionů, tj. 1 5,1 5 %), nebo ve vězení (2,245 milionu neboli 751 na 100 000 obyvatel — asi 7,5x více než průměr EU) □ Velmi rozmanitá populace □ 31 etnických skupin s počtem obyvatel větším než 1 milion (dáno imigrací během celé historii) □ od 17. století Evropané, v posledních dekádách přistěhovalci z Latinské Ameriky (Mexiko, Kuba a Portoriko) a z Asie Rasové a etnické složení Nejrychleji rostoucí skupinou jsou obyvatelé hispánského původu 1996 - 10 % obyvatelstva 2000-12,5% 2005-14,5%. vysoký růst imigrací i vysokou porodností v Kalifornii, Arizoně, Novém Mexiku a v Texasu se pravděpodobně brzy stanou většinou největší podíl Hispánců je v Novém Mexiku (43,6 %) Mexičané obývají hl. JZ a Z USA, Portoričané SV a Kubánci Floridu Rasy a etnika (2007) □ □ □ □ □ □ běloši 80,0 % černoši (Afroameričané) 1 2,8 % Asiaté 4,4 % domorodí Američané (Indiáni) a Inuité (Eskymáci) 1,0 % Pacifičtí ostrované 0,2 % Ostatní/míšenci 1,6 % Hispánci (zároveň členy jakékoliv rasy) 15,1 % Rasové a etnické složení Věkové složení obyvatelstva USA 1 3,0°/c 20,1% 0-14 15-54 65 + 66,9% Etnika Etnické skup. s více než milionem členů 3, z nichž nejpočetnější jsou němečtí Američané 15,6 % Afroameričané 1 2,9 % Iroameričané 10,8 % Angloameričané 8,7 % mexičtí Američané 6,5 % italští Američané 5,6 % skandinávští Američané 3,7 % polští Američané 3,2 % Frankoameričané 3,0 % domorodí Američané (Indiáni) 2,8 % I Hustota zalidnění [ + Zoom In - Zoom Out ] Identify | "north" National ňtias of the Urjited States ^^^^^^^^^ Zoom to State(s) v| f map layers ] | map key ] FIND J Your First Map f"«r Layer. Boundaries Counties Source: U.S. Geological Survey [] Counties States Source: U. S. Geological Survey l/VI States People Population Density 2000 Source: U.S. Census Bureau Population Density 2000 (per square mile) 250- 66935 persons 100-249 I I 50 - 99 I I 25-49 I I 10-24 I I 5-9 I I 1 -4 I I Less than 1 Map Reference Cities and Towns Source: U.S. Geological Survey it State Capitals O County Seats ■ Other Cities Latitude/Longitude Source: U.S. Geological Survey l/VI Latitude/Longitude nationalaf/as.gov Where We Are & FEDERAL LANDSAND INDIAN RESI Metropolitní oblasti □ více než 83 % Američanů žije v jedné z 361 metropolitních oblastí □ v roce 2005 bylo ve USA: □ 254 měst s populací větší než 100 tisíc, □ 9 měst mělo více než 1 milion obyvatel □ a 4 města (New York, Los Angeles, Chicago a Houston) s populací větší než 2 miliony □ Ve Spojených státech je 50 metropolitních oblastí, které mají počet obyvatel přes 1 milion □ Mezi nejrychleji rostoucí aglomerace patří Dallas, Houston, Atlanta a Phoenix Metropolitní oblasti Šest nejlidnatějších měst ve Spojených státech (2006) Pořadí Město Populace samotného města Metropolitní oblast Region populace pořadí 1 New York 8 214426 18 818 536 1 Severovýchod 2 Los Angeles 3 849 378 12 950 129 2 Západ 3 Chicago 2 833 321 9 505 748 3 Středozápad 4 Houston 2 144 491 5 539 949 6 Jih 5 Phoenix 1 512 986 4 039 182 13 Západ 6 Philadelphia 1 448 394 5 826 742 5 Severovýchod Ekonomika □ HDP 201 0 - $14,780 mld. (1. na světě), na obyvatele $47,1 23 (ó.) □ nejsilnější národní ekonomika a druhý největší ekonomický celek na světě (za ekonomikou eurozóny) □ z velké části tvořena: □ službami — velkoobchodní prodej, sektor (finančních, obchodních, zdravotnických, sociálních) služeb □ vědou a výzkumem □ zábavním průmyslem □ zemědělství 1 % hrubého národního produktu □ nesmírné nerostné bohatství, ale ani tyto zdroje nemohou uspokojit veškerou poptávku po energii, surovinách a zbozi (USA maji nejvyssi spotřebu na světě ropy, zemního plynu, elektřiny a řady dalších komodit) Ekonomika □ rozsáhlá průmyslová výroba a konzumní kapacita + velkorysá a riskantní zahraniční politika -> trvalý hospodářský růst USA (?), ale vzrůstající deficit zahraničního obchodu i státního rozpočtu □ Problémy: □ státní a veřejný dluh (93 % HNP s perspetivou dosáhnout 1 02 % v roce 201 5, což zpomaluje ekonomický růst země) □ hypoteční krize vyvolaná pádem cen nemovitostí, □ nízké úroky, □ výrazně negativní saldo zahraničního obchodu (viz dále), □ vzrůstající inflace □ ... treasurvdirect.aov Date Debt Held by the Public Intragovernmental Holdings Total Public Debt Outstanding 8/05/2011 9,914,994,383,088.84 4,669,506,456,237.02 14,584,500,839,325.86 1940 1950 1960 1970 19S0 1990 2000 2010 15 -i 10 H Míra nezaměstnanosti (červen 2011): 9,2% US Seasonally Adjusted Unemployment 5 H 0 —' I I I I I i i i i I I I I I i i i i i i I I I I I I i i i i i I I I I 1976 1979 1982 1985 1988 1991 1994 1997 2000 2003 2006 2009 Year Zemědělství □ Produkce převyšuje spotřebu —> export potravin □ 2,2 mil. farem, rozloha 373 mil. ha (průměr 170 ha/farma) □ 2—3 % obyvatel v zemědělství (2008) □ Ví rozlohy USA se využívá pro zemědělské účely □ OP zabírá asi 20 % plochy USA a Ví v zemědělských centrálních oblastech □ Široká mechanizace, vědecké metody farmaření na velkých pozemcích —> vysoké výnosy Top 20 zemědělských produktů USA (t) 1. Kukuřice 256,900,000 2. Hovězí maso 1 1,736,000 3. Mléko 78,155,000 4. Kuřecí maso 15,006,000 5. Sója 65,800,000 6. Vepřové maso 8,574,000 7. Pšenice 63,590,000 8. Bavlna 3,968,000 9. Vejce 5,141,000 10. Krůtí maso 2,584,000 11. Rajčata 1 2,275,000 12. Brambory 20,820,000 13. Víno 6,1 26,000 14. Pomeranče 10,473,000 15. Rýže 9,034,000 16. Jablka 4,242,000 17. Či rok 10,446,000 18. Salát 4,490,000 19. Bavlník 6,073,000 20. Cukrová řepa 27,760,000 Zemědělství Rostlinná výroba: □ Díky rozdílným přírodním podmínkám značná regionální specializace: □ Největší rozloha OP v rovinách mezi Appalačemi a Skalnatými horami (tzv. pšeničný pás v prériích na západě a kukuřičný pás v Centrální nížině) ■ další plodiny: sójové boby, cukrovka a slunečnice, bavlna, cukrová třtina, podzemnice olejná, rýže a tabák □ Ovoce a zelenina - po celých USA (hl. Kalifornie) Živočišná výroba: □ chov skotu na mléko a drůbeže - S, SV □ J — oblast smíšeného zemědělství s chovem skotu i vepřů □ prérie, ranče a zavlažované farmy v oblasti Skalnatých hor a horských pánví - pastevní chov dobytka na maso □ SZ - chov skotu na mléko □ Velké přebytky zemědělské produkce jsou exportovány, ukládání rezerv je zatím dotováno vládou ■v- IQ,| the Year. Lesnictví a rybolov □ 1/3 rozlohy USA je zalesněna □ 2/3 plochy lesů komerčně využívány □ USA jsou největším světovým producentem stavebního dřeva, avšak rychle se zvyšující domácí poptávka začíná v některých oblastech převyšovat produkci a země se tak stává dovozcem této suroviny. □ Nejdůležitější produkční oblastí je Severozápad □ USA se řadí mezi pět států s největším výlovem ryb □ velkou hrozbou je znečištěni more (uniky 1. místo na světě v těžbě: □ ropy, přírodního benzínu, molybdenové rudy (Colorado, Idaho), slídy (Severní Karolína, Jižní Dakota), kaolínu, fosfátů (Florida, Severní Karolína) a soli ■ těžba ropy a zemního plyn je ze strategických důvodů limitována a velký objem cenných paliv se dováží ■ tradiční ložiska v Texasu a Louisianě, velké zásoby na S Aljašky ■ z vyčerpaných polí v Kalifornii se těžba přesunula na pobřežní šelf, důležitou produkci má ještě Oklahoma a Wyoming 2. místo: v produkci uhlí, zemního plynu a síry □ téměř 1 /3 světových zásob vysoce kvalitního černého uhlí a antracitu a asi 1 /8 zásob uhlí hnědého □ naleziště uhlí soustředěna po obvodu Appalačí, v Z Virgínii, Kentucky a Pensylvánii, významná ložiska v Illinois a Ohiu Oil and Natural Gas Production in the United States Consunpbon lOOmí«lk>r» c V- KXKfcJClOfi 100 million mtci ,nl MO UK w _^^g Attars* ^fc unanimt r-.tvi.M The US Produces 7.46 million h*-r*l« m rt*v Tb« US drjwMapJ Your First Map fcfeir Layw5 Boundaries States Source: U. S. Geological Survey 771 States Geology Coal Fields Source: U.S. Geological Survey J Anthracite / other uses I I Anthracite / potentially minable I I Lignite / other uses ] Lignite / potentially minable | Low Volatile Bituminous / other uses | Low Volatile Bituminous / potentially minable | Medium and High Volatile Bituminous/ other uses | Medium and High Volatile Bituminous/ potentially minable | Subbituminous /other uses | Subbituminous/p ote nti a I ly minable Latitude/Longitude Source: U.S. Geological Survey l/VI Latitude/Longitude Nerostné suroviny □ významný producent: rud mědi (Arizona, Montana, Nové Mexiko), olova (Missouri), zinku (Tennessee, New York) a stříbra (Nevada, Idaho, Utah) □ ložiska železné rudy: v oblasti v oblasti Velkých jezer, zvláště u Hořejšího jezera □ těžba zlata (Nevada, Kalifornie, Jižní Dakota, Utah) omezena, □ uran (Nové Mexiko, Wyoming) Bingham Canyon Mine, Utah - těžba mědi Energetika □ ani velké zdroje paliv nestačí uspokojit poptávku po výrobě elektrické energie, která je největší na světě □ 3/4 elektřiny produkují tepelné elektrárny □ potenciál vodních toků vyčerpán □ Po nehodě r. 1 979 v jaderné elektrárně Three Mile Island v Pensylvánii se změnil názor na využití atomové energie a výstavba nových se zastavila □ přesto na území USA asi polovinu všech jaderných elektráren světa □ Využiti sluneční, vetrne, přílivové a geotermalni energie je pres podporu zatím zanedbatelné Energetika Totdl 94.6 quadrillion Btu Source Energy Information Adrninistration. Annual Energy Revmw 2009 Průmysl □ největší průmyslová velmoc světa s 25 % podílem na světové produkci □ Nejdůležitější odvětví strojírenství □ výroba dopravních prostředků — osobních (2. místo na světě) a autobusů, zemědělská a stavební techniky □ výroba letecké, kosmické a vojenské techniky (postižena útlumem kosmického programu, koncem studené války i vnitřními ekonomickými omezeními) □ 2. místo - odvětví elektronického průmyslu □ nejrychleji rostoucím průmyslovým odvětvím □ kalifornské Silicon Valley největším světovým střediskem v oboru špičkových technologií □ významné koncentrace "high-tech,, na Floridě, v Massachussetts, jižní Kalifornii, oblasti Seattlu i jinde Průmysl □ petrochemický průmysl (největší rafinerie jsou podél Mexického zálivu) a farmaceutická výroba, produkce pneumatik (Akron v Ohiu), papíru, cigaret aj. jsou charakterizovány velkou koncentrací do několika velkých podniků, resp. společností □ dřevozpracující průmysl je soustředěn ve státech Washington a Oregon □ textilní a oděvní na východě od Alabamy po Maine □ potravinářství na Středozápadě □ snížení významu: □ hutnictví železa (Pensylvánie, Ohio) i barevných kovů □ těžké strojírenství □ výroba stavebních hmot Zahraniční obchod □ hlavními obchodními partnery jsou Kanada, Mexiko, Japonsko, Čína a Spojené království □ na USA připadá necelých 15 % světového obratu zahraničního obchodu □ dovoz dlouhodobě převyšuje stále méně konkurenceschopný vývoz □ pro posílení tradičních svazků byla v r. 1 989 s Kanadou a r. 1 992 s Mexikem podepsána smlouva o volném obchodu (NAFTA) více než polovinu vývozu představují strojírenské výrobky (dopravní prostředky, kovové výrobky a elektronika) dovoz paliv a surovin asi pětkrát převyšuje jejich vývoz U.S. Trade Balance -800'-1-1-1-1-1-1 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 Year Data Source: US Census Bureau Foreign Trade Division Export / import US Exports 2004 900000 bqoqqq 700000 600000 5qqqqq 400000 300000 200000 100000 ■Canada □ Belgium ■ Mexitc |Mong Kong ■ Japan ■Australia ■ United Kingdom ■ BlilLJI ■ China ■ Malaysia □ Germany ■ Ittly ■ Korea ■Switzerland □ Netherlands ■ Israel □ Taiwan □ Inland ■ France □ Philippines □ Singapore ■Spain exports (millions of dollars) US Imports 2004 ■ Canada □ Italy □ China | Ireland ■ Mexico ■ Venezuela □Japan ■ Brazil □ Germany ■ Saudi Arabia □ United Kingdom □ Thailand □ Korea □ Nigeria ■ Taiwan □ India □ France □ Singapore □ Malaysia ■ Israel 1500000 1400000 1300000 1200000 1100000 1000000 900000 800000 700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0 imports (millions of dollars] Obchod □ Obchod a finančnictví jsou důležitým pilířem ekonomiky USA a jejich význam stále roste □ Města jako Washington, D.C., Denver v Coloradu nebo Miami na onde z nich získávají temer veškeré príjmy □ Předměstské obchodní domy a nákupní střediska změnily návyky spotřebitelů a posilňují migraci z městských center na okraje měst □ Největší retailingové řetězce: Walmart, Amazon.com, McDonalds, Burger King, KFC... □ USA jako největší zdroj kapitálu, zahraničních investic i pomoci mohou uplatňovat svůj vliv takřka po celém světě Zejména Kanada, stejně jako celá Latinská Amerika jsou silně závislé na investicích USA Cestovní ruch N ej navštevovanej š í atrakce USA v roce 2008 □ Významný zdroj příjmů □ Důležitější domácí CR □ Počet zahraničních návštěvníků je nižší nez v prípade Francie a príjmy ze zahraničního cestovního ruchu jsou nižší než výdaje cestujících Američanů International Arrivals to the US (1997-2007) ,/ / .# & I Overseas (millions} ■ North America (millions) f Place Location Visitors (mil.) Times Square N.Y. 35 Las Vegas Strip L.V., Nevada 31 National Mall and Memorial Parks Washington, D.C. 24 Faneuil Hall Marketplace Boston, Massachu setts 20 Magic Kingdom Orlando, Florida 17.1 Disneyland Park Anaheim, Califor nia 14.9 Fisherman's Wharf/Golden Gate Area S.F., California 14 Niagara Falls N.Y. 12 Great Smoky Mountains National Park North Carolina and Tennessee 9.4 Navy Pier Chicago, Illinois 8.6 "North Amenta" incUdes arrivals v> the Ur£, from Canada and Mexico. "Overseas" travel to the U.S. excludes Canada and Mexico. Sources: U-S- Dtpgnmenr. of Commtvrce, Office of Travel and Tourism Industries; TJA Doprava nejlépe vybavená dopravní síť na světě hosp. prosperita je stále více závislá na efektivní přepravě nákladů a osob zejména na velké vzdálenosti závislost na ropě -> přehodnocení dopravních systémů (cca 5 % světové populace, spotřeba 1 /4 celosvětově vytěžené ropy a ze 3A závislost na dovozu) Silniční doprava □ nejrozsáhlejší silniční síť na světě □ osobní automobil preferovaným dopravným prostředkem na krátké a středně dlouhé vzdálenosti □ ale... zácpy+ znečištění + úpadek systémů HMD Doprava Železniční doprava □ nejdelší síť železnic na světě □ hl. přeprava surovin (kontejnerů a tzv. piggyback nákladů = kamionů přepravovaných vagonech) a potravin □ přeprava osob v městských oblastech (Chicago a New York), systémy nadzemních vysokorychlostních kolejových tratí v San Francisku nebo v Pittsburghu Vodní doprava □ Většina říčních vodních cest je ve V části země (Mississippi a Velká kanadská jezera) □ Námořní doprava - východní a jižní pobřežní oblasti Letecká doprava □ prvořadý význam v přepravě osob □ v přepočtu na osobokilometry překonává všechny ostatní druhy dopravy téměř 15 tisíc letišť (největší — Chicago, Atlanta, Dallas a Los Angeles) Doprava National Altas of the USA: httD://www.nationalatlas.aov