PedF, katedra geografie 1 Geografie sídel Úvod do problematiky Vývoj geografie sídel – hlavní směry •3 hlavní směry (proudy): * A) geografie osídlení (settlement geography) – sídelní systémy, sídla - brány jako vnitřně stejnorodá, vztahy mezi sídly. * B) geografie města (urban geography) – vnitřní struktura měst, morfologické, genetické a sociodemografické znaky, vývoj, problémy měst. * C) geografie venkova (rural geography) – venkovské osídlení a jeho problémy. * Relativně autonomní disciplíny GS. PedF, katedra geografie 2 Německá škola * W. Christaller (1933): „Teorie centrálních míst“ – výzkum centrality a hierarchie sídel podle různých funkcí. * Od 60. let – přejímání témat anglosaské školy, funkční vztahy sídel, vymezování složitých sídelních útvarů. * Pravidlo velikostního pořadí (Auerbach, Zipf). * Silná aplikační funkce, zvl. v územním plánování (Schwarz, Bousedt, Boesch, Bobek, Lichtenberger). Francouzská škola * „Géographie humaine“ – Vidal de la Blache. * * Funkční analýza předchází popisu, analýza ve vztahu k celé oblasti. * * Monografie měst. * * Výzkum koncentrace a rozptýlenosti venkovských sídel. Americká škola * Nejprve do 1. sv. války problémy kolonizace kontinentu. * Od 20. let – vnitřní struktura měst jako odraz imigračních vln. * Sociologové a urbanisté –> Chicagská škola. * Pojmy ze sociálního darwinismu D. Spencera (sukcese, invaze, filtrace), dynamika, příčiny – ne jen popis. * * Využívání statistických vícerozměrných metod (korelace, faktorová a shluková analýza…). * * Teorie: ekonomické báze města, prvního města, funkční prostorová struktura (Hoyt, Harris, Ullmann, Jefferson, Berry). * * Dominance směru zejména od 60. let v celosvětovém měřítku. Shrnutí nejdůležitějších trendů * Rozdělení na proudy (g. sídel, města a venkova). * * Do 2. sv. v. dominance morfologicko-genetického popisu sídel, po válce funkční klasifikace. * * Pokrok ve výzkumných metodách: souvisí s kvantitativní revolucí od 50. let, modelování (gravitační modely, pravidlo vel. pořadí, teorie centrálních míst). * * Zvyšuje se aplikační funkce a interdisciplinarita (spolupráce s územním plánováním, urbanismem, sociologií, ale i marketingem). Vývoj v ČR * Do 2. sv. války-venkovské osídlení a jeho problémy, po ní spíše města a sídelní systémy. * Morfologicko-genetický směr: typologie venkovských sídel (Říkovský, Láznička, Koláček). * Statistický směr: populační vývoj měst, statistika rozložení povolání, národností (Boháč, Moschelesová) – do konce 30. let. * Od 60. let doposud: sociálně-geografický směr: poloha sídel, sféry působnosti města, systém osídlení, vnitřní sociální struktura měst. * Nové statistické a jiné metody (stat. modelování, historická, srovnávací, kartografická met., terénní výzkum, dotazníky). * Od 90. let: morfologická, genetická a sociodemografická struktura měst (Korčák, Hampl, Kühnl, Musil, Illner, Sýkora – „Albertovská škola). PedF, katedra geografie 8 Sídlo * Sídlo = seskupení sídelních jednotek (domů) včetně hospodářských objektů a dopravních zařízení na určitém vymezeném území; základní jednotka osídlení. * * Prostorově oddělené jednotky navzájem propojené celou řadou významných vazeb ekonomického, legislativního, administrativně správního, sociologického ekologického aj. původu a charakteru. PedF, katedra geografie 9 Samota * Venkovská samota, na Moravě „laz“. * * Osamocené venkovské lidské obydlí tvořené jediným domem, výjimečně až dvěma nebo třemi obydlenými domky. * * Venkovská sídla jako zámečky, hospodářské dvory a usedlosti, hájovny, myslivny, mlýny, hamry. PedF, katedra geografie 10 http://www.dolni-hermanice.cz/obrazky/VALTERICE_SAMOTA.JPG http://www.fotoaparat.cz/g/03/06/03/2397_691c8.jpg PedF, katedra geografie 11 Osada „kolonie“ * Prostorově oddělená nebo integrovaná součást obce, která není obvykle samosprávným útvarem. * Osady vznikaly v souvislosti s řešením sociálních potřeb (např. bývalé nouzové kolonie), hospodářskou činností (hornictví, těžba dřeva) nebo s využitím volného času (chatová osada, zahrádková kolonie). * * V USA označení „hamlet“ – nemusí to být jen samota, ale může to být i městečko s několika tisíci obyvateli (hamlet Ronkonkoma má 20 tisíc obyvatel, Mount Sinai – 8 400 obyvatel apod.). • • * PedF, katedra geografie 12 http://img.radio.cz/pictures/r/romove/slovensko/rudnany/patoracke_osada1.jpg Chatová osada Helios PedF, katedra geografie 13 Základní sídelní jednotka * Základní sídelní jednotkou se rozumí jednotka představující části území obce s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými podmínkami nebo spádová území seskupení objektů obytného nebo rekreačního charakteru. * * Je skladebnou součástí sídelní struktury a je určena pro prostorovou identifikaci a sledování sociálně ekonomických a územně technických jevů, přímo vázaných na osídlení, zejména výsledků Sčítání lidu, domů a bytů. PedF, katedra geografie 14 Základní katastrální jednotka * Katastrální území je v ČR podle § 27 písm. h) katastrálního zákona č. 344/1992 Sb. „technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí“. * * Na podzim roku 2007 je v České republice 13 037 katastrálních území. PedF, katedra geografie 15 Obec * Nejnižší administrativní sídelní jednotka. • * Má právní subjektivitu a místní orgány správní moci. • * Pozor! Obec nemusí být základní jednotkou osídlení (může se skládat z několika sídel)! PedF, katedra geografie 16 Městys * Historický typ obce stojící mezi městem a vesnicí. * * Status městyse nebo městečka uděloval od 13. století panovník, po roce 1918 ministerská rada. Městys musel mít městský charakter a plnit roli spádového městečka pro okolní vesnice. * * Statut „městys“ přestal být udělován od roku 1949. Novelou zákona o obcích se od roku 2006 tento statut opět navrací. PedF, katedra geografie 17 Město * Sídelní geograficky vymezený útvar, pro který je charakteristický soubor znaků, jež jej odlišuje od vesnice. * Jsou to především relativní velikost ve srovnání s vesnicemi: a)vysoká hustota osídlení, b)kompaktnost a koncentrace zástavby, c)typická demografická, sociální a profesní struktura obyvatel (obvykle nepracují v zemědělství, ale naopak v obchodu, průmyslu, službách) d)poskytování správních, vzdělávacích, obchodních a kulturních funkcí pro širší okolí. PedF, katedra geografie 18 Statutární město * Město, jehož správa je organizována podle základní městské vyhlášky nebo zemského zákona. * * Území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy. * PedF, katedra geografie 19 Sídelní lokalita * Typické spíše pro venkov. * * Jedná se o jednotlivá sídla od sebe oddělená nezastavěnými plochami. * * Zahrnuje minimálně třicet trvale bydlících obyvatel nebo deset bytových jednotek. • PedF, katedra geografie 20 Urbanistický obvod * Typické pro města. • • * Jde o dílčí části měst vymezené podle určitého znaku (historický vývoj, funkční využití...). PedF, katedra geografie 21 Sídla * Základní diferenciace: * •A. Venkovská sídla (sídla venkovského typu) • - Rozptýlená (samoty) – Amerika, Austrálie, horské • oblasti, subpolární oblasti • - Skupinová – Evropa, Afrika, Asie, V pobřeží USA • •B. Městská sídla (sídla městského typu) PedF, katedra geografie 22 Sídelní síť - osídlení * Soustava (síť) sídel, komunikací propojujících jednotlivá sídla a ostatní složky osídlení (zemědělská, výrobní, obchodní, rekreační, lázeňská a jiná specializovaná funkční zařízení) realizovaná v území lidskou činností. * * Osídlení se skládá ze dvou základních složek: * • – materiálních (stabilní složka, např. vzhled sídel) • • – sociálních (dynamická složka, např. obyvatelstvo, včetně • jeho veškerých aktivit) PedF, katedra geografie 23 Vývoj osídlení •2 faktory urbanizace: * * Dynamický faktor ve vývoji osídlení je charakterizován především vývojem počtu obyvatelstva, změnami ve vývoji výrobních silách. * * Statický faktor pak především již vytvořenými a dále fungujícími fyzickými fondy, infrastrukturní základnou osídlení. Faktory vzniku sídel * * Přírodní podmínky - reliéf, klima, vegetace, geologické podloží atd. * * Socioekonomické podmínky – doprava, služby, výroba apod. * * Činitelé obecného charakteru – administrativní a politické uspořádání. * PedF, katedra geografie 24 Typy sídel * 1. přechodná /dočasná/- Mongolové; primitivní- jurta- kočovníci ve stepích; indiáni- kmeny v Amazonii, polopouště; moderní - houseboaty, karavany, meteorolog. stanice, polární stanice * 2. trvalá- osídlení => samota => osada => vesnice => město •rozptýlené /samoty/- USA, Skand, Austrálie, J Afrika /farmy se zeměď. využitím/ + Bretaň •skupinové - původ obyv- Asie, Evropa, SV USA; menší rozloha zeměď. půdy na 1 usedlost •vesnické osídlení – rozptýlené - farmy, ranče s obrovskými polnostmi; čas od času centrum s obchodem, poštou školou, benzínkou /do školy děti autobusem/ •rozptýlené - osídlení na Šumavě – bývalé Sudety * PedF, katedra geografie 25 http://www.cykloturistika.cz/old/clanky/99/7/jurta.jpg http://dovolenka.files.wordpress.com/2008/07/tamerza1.jpg http://www.projektis.net/real/rd_krem.jpg http://i3.cn.cz/1069407587_panelaky.jpg Vznik a vývoj sídelního systému * Klíčový vliv neolitické a průmyslové revoluce. * Prvotní přístřešky: Olduvai (Tanzánie) cca před 1 mil. let, u nás Předmostí, Dol. Věstonice (většinou kočovníci). * Typy sídel: efemerní (pomíjivá) → dočasná → sezónní → polostálá → stálá. * První sídla městs. typu – oblast stř. východu (Jericho) – cca 8 tis. let př.n.l. * U nás keltská oppida (Závist, Staré Hradisko, Stradonice…). * Se vznikem centralizovaných starověkých států vznikají velkoměsta a sídelní síť, která přetrvává dodnes. oppidum SH oppidum Staré Hradisko oppidum_Stradonice Vznik a vývoj sídelního systému * Rysy starověkého města: dominanta paláce vládce, chrámů a paláců dvořanů, plošně velmi rozsáhlá, diferenciace čtvrtí, často i vysoký počet obyvatel (Babylon 500 tis., Řím až 1 mil.). * * Vznik sítě sídel a jejich kontinuita dodnes uvnitř LIMES ROMANUM (příklady: Vindobona, Aquincum, Colonia, Londonium, Parisium, …). * * Po pádu římské říše úpadek a často téměř zánik. limeskarte2 limes3 limesAAA Limes Romanum Vývoj osídlení v ČR Vývoj osídlení * Přírodní podmínky jako hlavní historický faktor osídlení – nejstarší centra ve středních Čechách, na jižní Moravě, v Polabí, Poohří a na Hané. * Od 12. století německá kolonizace horských oblastí; později valašská kolonizace v. Moravy. * Později vliv dopravní polohy, obchodu nebo politického rozhodnutí na zakládání měst. * Pro ČR se stala charakteristická hustá a rovnoměrně rozložená síť různě velkých měst. * * Industrializace – průmysl hlavním faktorem migrace a populačního růstu měst. Vývoj osídlení * Deformace přirozené sídelní struktury ČR po 2. světové válce: •1. Vládní politika snažící se o vyrovnávání regionálních rozdílů a současně podpora vybraných regionů (nábor pracovníků do těžkého průmyslu včetně navazující bytové výstavby) vedoucí k: -potlačení přirozených migračních proudů (znevýhodněny některé regiony v okolí hlavních rozvojových center a os ČR). -Snížení vnější konkurenceschopnosti nevhodně podporovaných regionů (Ostravský region, Severní Čechy + např. Kladno). Vývoj osídlení •2. Směřování investic do těžkého průmyslu a masové bytové výstavby (sídliště), omezení možností individuální výstavby (druhé bydlení v ČR) – ve srovnání se západním světem potlačení suburbanizace, nižší význam městských center, nižší sociální rozdíly v rámci města. • •3. Zásahy do tradičního venkovského života (kolektivizace, vznik velkých zemědělských závodů, potlačení role tradičních osobností, nevhodné urbanistické zásahy). Vývoj osídlení •4. Středisková soustava osídlení představuje příklad politické snahy ovlivnit podobu systému osídlení. V rámci této soustavy měly být vymezeny hierarchické stupně sídel: • a)Střediskové obce oblastního významu tvořeny 11 regionálními aglomeracemi a 23 městskými regiony. b) b)Středisko osídlení obvodního významu (cca 170 sídel). Vývoj osídlení •5. V případě venkova byly vymezeny kategorie: • a)Středisko osídlení místního významu (větší sídlo, základní obchodní infrastruktura). b) b)Nestřediskové sídlo trvalého významu (obytná funkce). c) c)Nestředisková sídla ostatní. Vývoj osídlení * V rámci střediskové soustavy směřovaly investice primárně do sídel vyšší hierarchické úrovně. Hlavními problémy ovšem byl nedostatek finančních zdrojů pro nejvyšší úroveň soustavy a potlačení rozvoje nejmenších obcí. * * Proto byla tato soustava na počátku 90. let odmítnuta. * * Vytvoření uzavřených geografických celků na úrovni okresů (dojížďka, migrace). Vývoj osídlení 6. Předválečný odsun českého obyvatelstva ze Sudet a poválečný odsun německého obyvatelstva ovlivnil systém osídlení v pohraničních regionech: a)Vylidnění řady menších sídel (např. okresy Cheb, Sokolov, Tachov ztratily 55% původního obyvatelstva). b) b)Socioekonomické dopady (ztráta tradičních vazeb k půdě a majetku; přetrhání sociálních vazeb; rostoucí kriminalita). Následné dosídlování nebylo dostatečné a navíc mělo výrazně výběrový charakter (průmyslové regiony, větší sídla). PedF, katedra geografie 39 Základní charakteristika českého osídlení * Čechy, severozápadní Morava a Slezsko mají velký počet sídel, zejména hustou síť měst a městeček a rozptýlené venkovské osídlení. * Jihovýchodní Morava má relativně menší počet sídel. * Osídlení je poměrně rovnoměrné, zejména v rozmístění velkých a středních měst. * Hlavní hospodářská centra (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň) a krajská města mají vesměs dobrou polohu. * Obecně hustá část sídel (i když nevýhodná z hlediska rozdrobenosti) přispívá ke stírání rozdílů ve způsobu života na venkově a ve městě, usnadňuje vzájemné kontakty a rychlé poměšťování zejména v regionech velkých měst. Nabidka0030 Nabidka0023 Sídelní systém ČR * Hlavní město (1) * Krajská města (14 = počet krajů, včetně Prahy) * Statutární města (24, včetně Prahy) * Okresní města (76= počet okresů + 15 pražských obvodů) * Obce s rozšířenou působností (205) * Obce s pověřeným obecním úřadem (384) * Obce a vojenské újezdy (6 250) * Základní sídelní jednotky (21 704) PedF, katedra geografie 42 Regiony NUTS * Nomenklatura územních statistických jednotek (Nomenclature des Unites Territoriales Statistique). * * Územní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu pro porovnání a analýzu ekonomických ukazatelů, statistickému monitorování, přípravě, realizaci a hodnocení regionální politiky členských zemí EU. * * Zavedena do praxe v roce 1988 - (v ČR Usnesením vlády České republiky č. 707 ze dne 26. října 1998). * * Legislativně Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. (ES) 1059/2003. PedF, katedra geografie 43 Klasifikace CZ-NUTS * Předmětem klasifikace CZ-NUTS je uspořádání administrativních a neadministrativních územních jednotek v České republice do úrovně NUTS 3 podle jednotných pravidel platných v Evropské unii. * * Od 1. ledna 2008 je Klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS aktualizována sdělením ČSÚ č. 201/2007 Sb., v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 a nařízením Komise (ES) č. 105/2007, kde jsou promítnuty nové změny územních statistických jednotek členských států EU. * * Klasifikace CZ-NUTS je určena především pro statistické účely, dále pro potřeby analytické a pro potřeby poskytování údajů ve vztahu k EU, zejména pro úkoly spojené s čerpáním prostředků ze strukturálních fondů EU. PedF, katedra geografie 44 Regiony pro regionální (kohezní) politiku EU – regiony NUTS 45 46 C:\Documents and Settings\Jozef\Dokumenty\Obrázky\d.bmp PedF, katedra geografie PedF, katedra geografie 47 C:\Documents and Settings\Jozef\Dokumenty\Obrázky\0.gif Regiony LAU * Systém LAU (Local Administrative Units – místní správní jednotka). * * Do r. 2007 součást klasifikace NUTS (V ČR NUTS 4, 5). * * Určen zejména pro potřeby statistiky regionů. * * Chybí legislativní opora! • •2 základní úrovně: ØLAU 1 (dřívější NUTS 4) – 76 + 15 Ø ØLAU 2 (obce - NUTS 5) - 6 250 • * * * PedF, katedra geografie 48 PedF, katedra geografie 49 C:\Documents and Settings\Jozef\Dokumenty\Obrázky\2.gif Regiony LAU PedF, katedra geografie 50 Vývoj počtu obcí na území ČR PedF, katedra geografie 51 Velikostní skladba venkovských sídel a městysů ČR •Zdroj: ČSÚ, Malý lexikon obcí ČR 2007, htt p://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/1302-07 PedF, katedra geografie 52 Velikostní skladba měst ČR PedF, katedra geografie 53 Zdroj: ČSÚ, Malý lexikon obcí ČR 2007, htt p://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/1302-07 Skladba obcí ČR dle velikostních skupin PedF, katedra geografie 54 Zdroj: ČSÚ, Malý lexikon obcí ČR 2007, htt p://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/1302-07 PedF, katedra geografie 55 Geografie města Čerba, 2008 PedF, katedra geografie 56 Geografická poloha měst * kartografická (zem. souřadnice), * topografická (nadm. výška), * fyzickogeografická (kotlinový princip, řeky, rozvodí, sedlo, strategické polohy), * * socioekonomická (obranná, dopravní, na nerost. surovinách, umělá…), * * Mikro-, mezo- a makropoloha – hlavně vzhledem k existující sídelní síti. PedF, katedra geografie 57 PedF, katedra geografie 58 Městský způsob života * Více anonymní, neosobní a účelový. * Narůstá počet fyzických kontaktů na úkor sociálních. * Klesá počet osobních vztahů, naopak stoupá počet vztahů profesionálních. * * Ve městech se koncentrují sociálně patologické jevy (zločinnost, prostituce, závislosti, duševní choroby, rozpady manželství...). * PedF, katedra geografie 59 Znaky města (dle Sýkory) * Vysoká hustota a koncentrace obyvatelstva. * Relativní velikost (v porovnání s jinými sídly). * Vysoká koncentrace a kompaktnost zástavby. * Specifická demografická, profesní a sociální skladba obyvatelstva. * Koncentrace správních, řídících a obslužných funkcí, jejichž význam přesahuje hranice vlastního města. * Vysoká vnitřní diferenciace (různorodost) atd. Vymezení pojmu město ve světě * * Jestliže posuzujeme město podle velikosti a významu, musíme si zvolit jedno nebo více konkrétních kritérií – například počet obyvatel, počet (podíl) zaměstnaných v terciérním sektoru, počet specializovaných zařízení (nemocnic, škol atd.). * PedF, katedra geografie 60 Vymezení pojmu město ve světě * statisticko-velikostní kritérium – dle počtu obyvatel * morfologické kritérium – město je vymezeno kompaktní zastavěnou plochou * administrativně-správní kritérium (Pec pod Sněžkou – 800 ob.) * funkční kritérium – město je vymezeno na základě integrity vztahů v městském systému, např. dojížďkou za prací * * Podle mezinárodní definice OSN jsou to sídla s více než 10 000 obyvatel. PedF, katedra geografie 61 Nabidka0009 minimum ČR 62 Nabidka0010 50.000 Japonsko 63 Města v ČR * * V roce 2000 byl vydán zákon 128/2000 Sb. jenž v § 3 uvádí, že „obec, která má alespoň 3000 obyvatel, je městem, pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády“. * * * Zákon tak jednoznačně určuje hranici 3 000 obyvatel jako podmínku a tím se stal prvním zákonem, který demografickou podmínku – 3 000 obyvatel – stanoví přímo v textu zákona. PedF, katedra geografie 64 Vývoj měst * Již v době před začátkem našeho letopočtu existovala prosperující města s několika sty tisíci obyvateli. * K bouřlivému nárůstu počtu měst a městského obyvatelstva došlo až v době průmyslové revoluce. * * V celkovém vývoji měst rozlišujeme tři základní fáze: • – město před-industriální • – město industriální • – město post-industriální PedF, katedra geografie 65 Vývoj měst předindustriální období * * Neolitická revoluce (10 - 8 st. p. n. l.; oblast Předního Východu; přechod od společnosti lovců a sběračů k společnosti usedlé) * V sídlech se koncentrovaly nezemědělské funkce – obchod, správa, vzdělání, řemesla. . . * První města (vznikla z opevněných osad) – Jericho, Jarmo, Khirotikia na Kypru nebo Çatal Hüyük v Anatolii * Později - Řím 1 mil., Paříž 200 tis., severoitalská a španělská města do 100 tis., Praha 40 až 60 tis. PedF, katedra geografie 66 Vývoj měst industriální období * * Prudký nárůst měst * Aspekty: • – Politické (zrušení nevolnictví) • – Ekonomické (velkovýroba, fordismus) • – Technologické (rozvoj dopravy a výrobních • technologií) • – Demografické (demografická revoluce) PedF, katedra geografie 67 Vývoj měst PedF, katedra geografie 68 Vývoj měst PedF, katedra geografie 69 Vnitřní struktura města * Studium vnitřní struktury města patří mezi priority současné geografie města – zabývá se vývojem prostorových struktur v čase (plošné změny, diferenciace...). * Pod pojmem prostorové struktury rozumíme především jednotlivé městské části – centrum, předměstí, čtvrti, funkční zóny apod. * * Rozeznáváme tři základní složky vnitřní prostorové struktury města: • – Fyzická prostorová struktura • – Funkční prostorová struktura • – Sociální prostorová struktura PedF, katedra geografie 70 Vnitřní struktura města A)Fyzická - morfologická struktura (půdorys města) B) * Základními prvky morfologie města jsou komunikace, pozemek a budova. * Ze základních prvků jsou utvářeny složitější struktury – uliční síť, bloky zástavby, urbanizační celky apod. * Morfologie zástavby má horizontální dimenzi (plošné rozmístění objektů) a vertikální dimenzi (výšková členitost objektů). PedF, katedra geografie 71 Morfologie města * V morfologii měst se výrazně prosazují nejrůznější ekonomicko-společensko-kulturní vlivy (politika, náboženství, kultura, ekonomika...) – tyto faktory se nejvíce projevují ve stavbě uliční sítě ve městech. * Půdorys města: •nepravidelný •šachovnicovitý •radiálně koncentrický •lineární •ve skutečnosti pro různá časová období ve vývoji města převažují různé půdorysné typy * PedF, katedra geografie 72 Nabidka0030 České Budějovice Nabidka0023 Nabidka0029 Nabidka0026 Nabidka0027 Barcelona a známá ulice Diagonal (arch. Cerda) Vnitřní struktura města •B) Funkční struktura města * neoklasická land-use teorie: lokalizace jednotlivých funkcí ve městě podle schopnosti platit rentu. vzdálenost od centra města renta za m2 obchod průmysl bytové domy rod. domy zemědělství PedF, katedra geografie 78 Funkce měst * městotvorné (pro obyvatele mimo město) * městoobslužné (pro vlastní obyvatele města) * důležitých je jejich poměr * jiný způsob vyjádření (Hampl) – podíl města na funkcích celého sídelního systému: • - obytná (počet trvale bydl. ob), • - pracovní (celkový počet prac. příležitostí), • - obslužná (počet prac. příležitostí v terciéru) * převis pracovní a obslužné funkce jako výraz významu města v sídelním systému PedF, katedra geografie 79 Funkční typy měst * města s vlastní a bez vlastní ekonomické základny (obytné satelity) * obvykle základní a ostatní funkce * obranná * zemědělská a rybářská * průmyslová * dopravní * obchodní * kulturní (religiozní střediska, univerzitní (vědecká), města-muzea) * léčebná a rekreační funkce * administrativně-politická funkce PedF, katedra geografie 80 Vnitřní struktura města •C) Sociální struktura města * Používáme tři základní skupiny charakteristik: • – Demografický status – věková struktura, velikost domácností, počet dětí… • – Sociálně-ekonomický status – profesní struktura, kvalita bytového fondu, struktura příjmů a výdajů, vzdálenost a doba dojíždění… • – Etnický status – národnostní složení, etnickou homogenitu, náboženství… Sociálně patologické jevy – neúplné rodiny, rozvodovost, potratovost, kriminalita… PedF, katedra geografie 81 Burgesův Hoytův Půdorysné a funkční modely města podle Chicagské školy PedF, katedra geografie 82 Půdorysné a funkční modely města podle Chicagské školy Harris-Ullmannův PedF, katedra geografie 83 Koncentrický model * Podle vzdálenosti od centra rozlišujeme následující vrstvy: • – vlastní centrum (central business district – CBD) • – velkoobchod a lehký průmysl • – čtvrtě nižších společenských vrstev • – čtvrtě středních společenských vrstev • – čtvrtě vyšších společenských vrstev • – oblast těžkého průmyslu • – okrajová obchodní centra • – obytná předměstí • – průmyslová předměstí • – zóna dojížďky PedF, katedra geografie 84 Koncentrický model * Postupně od středu k okrajům města dochází ke změnám některých demografických charakteristik (např. pokles věku obyvatelstva, růst velikosti domácností, vzestup počtu dětí). * * Na okrajích měst vznikají chudinské čtvrtě s nízkým sociálním statusem obyvatelstva – slumy. PedF, katedra geografie 85 Sektorový model * Ve městě se vytváří sektory směřující od centra k okrajům, v nichž můžeme nalézt obyvatelstvo s různým vzdělanostním nebo profesním profilem (vysokoškoláci, manažeři, pracující v těžkém strojírenství...). PedF, katedra geografie 86 Vícejaderný model * S tímto modelem se můžeme setkat ve městech, kde široké zastoupení různých etnických skupin, které vytváří své do jisté míry izolované kulturní enklávy – ghetta. * Teorie mnoha jader se ovšem neomezuje pouze na etnické zóny, ale týká se měst obecně – města mají více jader, z nichž každé má svojí specifickou funkci (průmysl, obchod, služby, sport, rekreace...). PedF, katedra geografie 87 Sjednocený model * V praxi dochází k překrytí koncentrického modelu modelem sektorovým, přes se promítá model vícejaderný. * Pokud hodnotíme prostorovou strukturu města podle tzv. rodinného statusu (plodnost, počet pracujících žen, typ domácnosti...) získáme koncentrický model. * V případě ekonomického statusu (příjmy, druh zaměstnání, úroveň vzdělání...) se setkáme se sektorovým modelem. * Při používání etnického statusu je výsledkem model vícejaderný. PedF, katedra geografie 88 Kritika modelů * Základní modely byly podrobeny kritice pro jejich jednoduchost a statičnost – Hawley, Schnore, Firey. * * Kritiky stávající modely doplňovaly • – o vazby mezi jednotlivými komunitami • – funkce městských zón • – historický vývoj • – kulturní prostředí • – tradice • – prestiže apod. PedF, katedra geografie 89 Nové přístupy ke strukturalizaci měst * Kromě hodnocení stavu městských prostorových struktur se geografie města zabývá především změnami v prostorové struktuře města, jejich mechanismy (sled postupných kroků, které vedou ke změně), příčinami a důsledky. PedF, katedra geografie 90 Gentrifikace * Spočívá v revitalizaci městského centra a zároveň v postupném nahrazení původního obyvatelstva obyvateli s vyšším sociálním statusem (manažeři, profesionálové, tzv. Yuppies). * * Pro gentrifikované oblasti jsou charakteristické malé domácnosti (jednočlenné, dvoučlenné) a luxusní byty. * * Často působí současně gentrifikační, revitalizační a komercionalizační procesy. PedF, katedra geografie 91 PedF, katedra geografie 92 Ghettoizace * Vytváří se čtvrti obyvatel (obyvatelstvo je často etnicky homogenní a tvořeno přistěhovalci – etnické enklávy) s nízkou sociální i ekonomickou úrovní. * * Zároveň dochází k úpadku bytového fondu – tzv. dlouhodobě vyloučená vrstva obyvatel. * * Ke vzniku ghett dochází většinou ve zdevastovaných oblastech vnitřního města. * PedF, katedra geografie 93 Citadelizace * Vytváření totálně izolovaných, uzavřených a chráněných zón v atraktivním prostředí. * * Zóny soustřeďují nejbohatší vrstvy (elity) obyvatelstva. * * Citadelizaci můžeme označit jako určitou formu gentrifikace, obecně však platí, že citadely mají vyšší úroveň než gentrifikované čtvrti. * PedF, katedra geografie 94 Komercionalizace * Týká se především centrálních částí města. * * Dochází k vytlačování bydlení komerční zástavbou. • PedF, katedra geografie 95 Revitalizace * Oživení zástavby * * Projevuje se ve znovuoživení (rekonstrukce, dopravní sítě, služby…) městských čtvrtí nebo vybraných částí. * * PedF, katedra geografie 96 Vztah města a oblasti * každé místo má svoji sféru vlivu * velký růst role měst pro zázemí v období prům. revoluce (role mobility obyvatelstva) * hierarchická povaha regionálních procesů * jejich relativní uzavřenost v rámci územních celků * * a) mikroregionální procesy – nejintenzivnější a nejdůležitější vazby mezi městem a zázemím, nositelé: dojížďka za prací a službami * otázka stanovení kritické velikosti střediska vymezení sfér vlivu (5 000 ob. má centrum, 14 000 celý mikroregion) * * Např. Praha – Pacov = největší a nejmenší mikroregiony v ČR PedF, katedra geografie 97 Vztah města a oblasti * b) mezoregionální procesy – uzavírají se na vyšší prostorové úrovni, zhruba na úrovni krajů * nedenní dojížďka, migrace, doj. za speciálními střed. školami * * c) makroregionální procesy – celostátní úroveň, federální státy, spolkové země… * kulturní, jazyková, politická a ekonomická uzavřenost celků * * d) kontinentální úroveň – ekonomické a politické integrace * * e) globální úroveň – globální města – řídící funkce ekonomické, politické (burzy, mezinár. instituce…) • PedF, katedra geografie 98 Nabidka0014 PedF, katedra geografie 100 Geografie sídel Urbanizace Urbanizace * Demograficko- geografický význam (strukturně společenský význam): relativní růst počtu obyvatel žijících ve městech - Přímá urbanizace – hlavní zájem sociální geografie. * = proces koncentrace obyvatelstva do měst a s tím související změny kultury v nejširším slova smyslu. * * * Sociální, kulturní a psychologický význam: růst relativního počtu obyvatel žijících městských způsobem života nezávisle na prostředí. Nepřímá urbanizace – hlavní zájem sociologie. PedF, katedra geografie 101 Typy urbanizace * Přechod od extenzívní k intenzívní urbanizaci (role jiných forem prostorové mobility a koncentrace aktivit). * * Přímá x nepřímá urbanizace * * Vznik složitých urbanizovaných struktur a problematika jejich vymezování. • PedF, katedra geografie 102 PedF, katedra geografie 103 Dortmund_City Přímá urbanizace Urbanizace a průmyslová revoluce * Nutný integrovaný historický, geografický a sociologický přístup. * Systémová změna a jedna ze složek modernizace společnosti. * Není to rychlý růst měst ve středověku a raném novověku. * Počátky spojeny s průmyslovou revolucí (ale za jistých okolností může probíhat i bez ní). * * Typický průběh podle S-křivky. PedF, katedra geografie 104 Saturační křivka – míra nasycenosti městského prostoru PedF, katedra geografie 105 Nabidka0012 PedF, katedra geografie 106 Nabidka0011 PedF, katedra geografie Urbanizace - rysy * Městský fenomén zasáhl celý svět. * Rychlý plošný růst měst. * Vnitřní diferenciace měst. * Města jako slabé demografické články osídlení. * Zesložiťování městských struktur a nutnost územního plánování a urbanismu (hl. problém doprava, bydlení, životní prostředí). PedF, katedra geografie 108 Faktory, které přivedly k přímé urbanizaci Push faktory (vytlačují z venkova): üdemografická revoluce (snížení úmrtností dětí a prodloužení délky života üzavádění výsledků vědy a techniky do zemědělství üVýsledek: přetlak obyvatelstva üpřetlak je uvolněn zrušením nevolnictví Pull faktory (přitahují do měst): üpracovní příležitosti üpředstavy o snadnějších podmínkách života PedF, katedra geografie 109 Míra urbanizace * Vzhledem k mnohostrannosti urbanizace (sociální, kulturní, ekonomické, sídelně-demograficko oblasti) neexistuje jednotná uznávaná metodika sledování stupně urbanizace. PedF, katedra geografie 110 Míra urbanizace PedF, katedra geografie 111 Pořadí: Stát: Urbanizace (%): 1. Monako 100 2. Nauru 100 3. Singapur 100 4. Kuvajt 98 5. Belgie 97 6. Katar 96 7. Malta 94 8. San Marino 94 9. Venezuela 93 10. Argentina 92 180. Malawi 19 181. Rwanda 18 182. Šalamounovy ostrovy 18 183. Etiopie 17 184. Nepál 17 185. Niger 16 186. Srí Lanka 15 187. Lichtenštejnsko 14 188. Trinidad a Tobago 13 189. Uganda 13 190. Papua-Nová Guinea 12 191. Burundi 10 Možná měření urbanizace * Index velikostní struktury měst: podíl součtu vážených podílů počtů obyvatel žijících ve městech jednotlivých velikostních kategorií a obyvatel všech měst vážených velikostních kategorií. * * Tempo změn: üzákladní urbanizace (podíl lidí žijících v obcích s méně než 5000 obyvateli), üstřední urbanizace (podíl obyvatel žijících v obcích větších než 20000 obyvatel; lze zde samostatně hodnotit i velkoměsta – v ČR nad 100000 obyv.). PedF, katedra geografie 112 Typy přímé urbanizace * * Extenzívní urbanizace • * Intenzívní urbanizace PedF, katedra geografie 113 Extenzívní urbanizace * Migrace do měst a růst měst jako sídel - roste počet městského obyvatelstva a to směřuje do měst jako bodů. Czrep PedF, katedra geografie Intenzívní urbanizace * Rostou vazby mezi městy, důležitá jsou spojení obcí -vytváření sídelních systémů kolem měst, urbanizace se vztahuje na plochy (aglomerace, dvojměstí, - konurbace). Czrep PedF, katedra geografie Extenzivní x intenzivní urbanizace * Hierarchický charakter a fáze: nejprve do menších měst, později do velkoměst. * Koncentrace a aglomerizace. * * Metropolizace (funkční propojování, zvláště u největších měst). * * Megalopolizace (BosWash, ChiPits, SanSan, Tokajdó, Modrý banán, Žlutý banán, červený banán). * PedF, katedra geografie 116 117 Boswash japonsko_tokio Dusseldorf%20-%20View%20northeast%20from%20Rheinturm%20-%20Small P7067774 118 Rank Name Country Population 1 Tōkyō Japan 34 400 000 2 Guangzhou China 25 400 000 2 Seoul Korea (South) 25 200 000 4 Shanghai China 24 900 000 5 Delhi India 23 500 000 6 Mumbai India 23 200 000 7 Ciudad de México Mexico 23 000 000 8 New York USA 22 000 000 9 São Paulo Brazil 21 200 000 10 Manila Philippines 20 400 000 11 Jakarta Indonesia 19 000 000 12 Los Angeles USA 18 100 000 13 Karāchi Pakistan 17 100 000 119 Nabidka0022 Žlutý banán Modrý banán Červený banán PedF, katedra geografie 120 P8199076 Nepřímá urbanizace Rurbanizace Rurbanizace •= zahrnutí venkovského obyvatelstva a prostoru do města (obyvatelstvo zůstává na místě, ale přejímá městský způsob života). • * Vliv počtu obyvatel, hustoty obyvatel a heterogenity obyvatel se projevuje v (sociální ekologie – paralela s ekotypem v přírodě). * Anonymita a odosobnělost (počet obyvatel nad určitý limit ovlivňuje vztahy lidí; diferenciace a individualizace, nedostatek vzájemné známosti). * Vzhledová uniformita měst (fyzická blízkost a sociální vzdálenost vyžaduje vizuální rozpoznávání; to je zjednodušeno „uniformou“). • PedF, katedra geografie 121 Etapy urbanizace 1.Přímá urbanizace 2. 2.Suburbanizace 3. 3.Deurbanizace 4. 4.Reurbanizace PedF, katedra geografie 122 Suburbanizace * Přesun obyvatel, jejich aktivit a některých funkcí z jádrového města do zázemí. Jedná se o typický proces rozšiřování území města, který můžeme zaznamenat jak u většiny měst vyspělých zemí, tak v historickém vývoji našich měst. * Relativní růst počtu obyvatel okrajových částí města na úkor částí centrálních. * Důraz by měl být v budoucnu kladen na stanovení pevných hranic sídla. * Polyfunkčnost využitých ploch v suburbálních oblastech. * Rezidenční x komerční. * Urban sprawl. * Suburbanizaci není možné zastavit. PedF, katedra geografie 123 Suburbanizace - rezidenční PedF, katedra geografie 124 Suburbanizace - komerční Stavba kampusu v Brně PedF, katedra geografie 125 Urban sprawl * Forma suburbanizace, kterou je možno považovat za nežádoucí z ekonomického, sociálního i environmentálního pohledu. * Sprawl, neboli rozlézání zástavby do volné krajiny je charakteristický neřízeným a nepromyšleným umístěním rezidenčních nebo komerčních areálů do krajiny. * Výsledkem je většinou mozaikovitá struktura nově rozvíjených ploch v zázemí města. * Hnacím motorem takového rozvoje jsou snahy individuálních vlastníků pozemků nebo investorů o maximální zisk. PedF, katedra geografie 126 127 urban%20sprawl Urban sprawl PedF, katedra geografie Los_Angeles_urban_sprawl e_1167 128 Urban sprawl PedF, katedra geografie urban-sprawl-florida 129 Urban sprawl PedF, katedra geografie albuquerque-sprawl Suburbanizace – nové typy * Edge cities – nová komerční či administrativní centra v suburbánu, bez historie, podél komunikačních tras. * Master planned communities – rozsáhlejší obytné zóny vytvořené jedním developerem, obsahující zpravidla základní prvky občanské vybavenosti. * * Gated communities – rezidenční oblasti s omezeným vstupem. * Corporate communities – rozsáhlejší firemní sídla zpravidla na „zelené louce“. PedF, katedra geografie 130 Suburbanizace – nové typy PedF, katedra geografie 131 External View Jižní centrum obr_0000 mobr_214_456 Deurbanizace (desurbanizace) * Velké snižování počet obyvatelstva centra města i vnějších městských částí. * Obyvatelstvo ubývá jednak díky nižší porodnosti a jednak díky migračním pohybům. * Odliv je typický pro oblasti (aglomerace), v nichž většina obyvatelstva pracovala v těžkém strojírenství nebo těžbě uhlí – tato odvětví stagnovala a obyvatelstvo hledalo nové pracovní příležitosti mimo průmyslová centra. * Postihla v 50. – 80. letech 20. století velké průmyslové oblasti Německa, Belgie, Velké Británie nebo USA. PedF, katedra geografie 132 Reurbanizace * Oživovací procesy. * Dochází obnovování obytných funkcí v centrech měst, ke změnám zaniklých nebo upadajících průmyslových prostor na admistrativně-obchodní centra nebo ke vzniku nových odpočinkových zón (parky, sportovní zařízení...). * Procesy selekce (reurbanizace probíhá velice selektivně), komercionalizace a gentrifikace, typické pro reurbanizační fázi vývoje sídel, mají často také záporné důsledky (např. konflikty mezi novým obyvatelstvem a starousedlíky). * Proces reurbanizace probíhá současně se suburbanizací a deurbanizací – hovoříme o tzv. cyklickém vývoji městských struktur. PedF, katedra geografie 133 Reurbanizace 200605311529239 palac omega brno.jpg PedF, katedra geografie Nové přístupy ke strukturalizaci měst * Kromě hodnocení stavu městských prostorových struktur se geografie města zabývá především změnami v prostorové struktuře města, jejich mechanismy (sled postupných kroků, které vedou ke změně), příčinami a důsledky. PedF, katedra geografie 135 Gentrifikace * Spočívá v revitalizaci městského centra a zároveň v postupném nahrazení původního obyvatelstva obyvateli s vyšším sociálním statusem (manažeři, profesionálové, tzv. Yuppies). * * Pro gentrifikované oblasti jsou charakteristické malé domácnosti (jednočlenné, dvoučlenné) a luxusní byty. * * Často působí současně gentrifikační, revitalizační a komercionalizační procesy. PedF, katedra geografie 136 PedF, katedra geografie 137 PedF, katedra geografie 138 http://cms.tvujdum.cz/userdata/images/6247v_lofty1.jpg http://www.kapatelier.cz/img/reference/lofty_big.jpg http://www.tvujdum.cz/userdata/images/18573v_lofty_palmovka1.jpg http://rimport.bydleni.cz/img/0708/2/thumb_ing_lofty3.jpg Ghettoizace * Vytváří se čtvrti obyvatel (obyvatelstvo je často etnicky homogenní a tvořeno přistěhovalci – etnické enklávy) s nízkou sociální i ekonomickou úrovní. * * Zároveň dochází k úpadku bytového fondu – tzv. dlouhodobě vyloučená vrstva obyvatel. * * Ke vzniku ghett dochází většinou ve zdevastovaných oblastech vnitřního města. * PedF, katedra geografie 139 Ghettoizace PedF, katedra geografie 140 Blikkisdorp http://propago.files.wordpress.com/2009/03/slum-mumbai1.jpg Slovensko, romská osada Letanovce Citadelizace * Vytváření totálně izolovaných, uzavřených a chráněných zón v atraktivním prostředí. * * Zóny soustřeďují nejbohatší vrstvy (elity) obyvatelstva. * * Citadelizaci můžeme označit jako určitou formu gentrifikace, obecně však platí, že citadely mají vyšší úroveň než gentrifikované čtvrti. * PedF, katedra geografie 141 Citadelizace PedF, katedra geografie 142 Soubor:Budějovická 2009.JPG Komercionalizace * Týká se především centrálních částí města. * * * * Dochází k vytlačování bydlení komerční zástavbou. • PedF, katedra geografie 143 Komercionalizace PedF, katedra geografie 144 http://www.dpl.cz/images/o-dpl/lightbox-fotky/uvodni-stranka/o-dpl-photo-12.jpg http://www.neoluxor.cz/data/foto/palac-knih-luxor-knizni-klub.jpg Revitalizace * Oživení zástavby * * Projevuje se ve znovuoživení (rekonstrukce, dopravní sítě, služby…) městských čtvrtí nebo vybraných částí. * * PedF, katedra geografie 145 PedF, katedra geografie 146 Brno (8) Revitalizace Problémy urbanizace – vyspělý svět * Zahradní města (E. Howard) * Urban sprawl (zvl. USA, ale i ČR) * Suburban downtowns * overbounded X underbouded vymezení • •Příklady vymezování urbanizovaných útvarů ze světa: * sídelní a regionální aglomerace – ČR * Verdichtungsraume – Německo * Conurbations – Británie * Standard Metropolitan Statistical Areas (SMSAs) USA * problémy měst na globální úrovni: UN-Habitat - www.unhabitat.org PedF, katedra geografie 147 PedF, katedra geografie Geografie sídel Geografie venkova 148 Co je v Česku vesnice? vVelikost * do 2000 (sociologové) * do 5000 (sociální geografové) * Město má více než 10 000 obyvatel (TERPLAN) vInfrastruktura (vybavenost) * Technická (sítě) * Občanská (služby) * Hospodářská (průmysl, zemědělství, služby, pracovní příležitosti * Bydlení vCo nemá statut města (splňuje kriteria dané předpisem /především infrastruktura/, aby obec mohla obsluhovat region s 5,000 – 10,000 obyvateli). PedF, katedra geografie 149 Kvalitativní vymezení venkova ØNízká hustota obyvatelstva. ØNízká hustota zástavby (často prostorově separovaná – půdorys vesnice (kruhová kolem návsi, rozptýlená v horách, podél silnice). ØAgro-leso-pastevecké užití prostoru. ØPříslušnost k malým komunitách (to vysvětluje venkovské jednání). ØReprezentace prostřednictvím rurální kultury. PedF, katedra geografie 150 Vesnice * Sídelní útvar střední velikosti * Zemědělská nebo lesnická funkce * Stabilní půdorys * * V Čechách – malé vesnice (do 500 obyvatel) * * Na Jižní Moravě – velké vesnice (přes 1000 obyvatel) * * Dva základní typy (podle půdorysu): řadové a návesní * Další typy – dvorcová, rozptýlená, hromadná. PedF, katedra geografie 151 Vesnice PedF, katedra geografie 152 Vesnice PedF, katedra geografie 153 Vymezení vesnice * Urbanisticky – Sídlo, které je tvořeno typickou nízkopodlažní zástavbou s převážně rodinnými domy, s málo vyvinutou uliční sítí, dominantním prostorem návsi a vysokým podílem zeleně. * * Architektonicky – Sídlo s převažující nízkopodlažní zástavbou v rodinných domech postrádající přízemí určené pro obchodní činnost či služby. Venkovský dům je tvořen i rozsáhlejším zázemím sloužícím dříve pro hospodářskou činnost (zemědělská prvovýroba), dnes obvykle pro zajištění chodu domu. * * Sociálně – Sídlo, kde jsou mezi jednotlivými obyvateli úzké sociálními kontakty, existuje zde dlouhodobá přirozená sociální kontrola a spoluúčast. PedF, katedra geografie 154 Vymezení vesnice * Ekonomicky – Sídlo, kde převažuje zemědělství a primární výroba potravin, případně sídlo, kde významná část obyvatelstva vyjíždí do zaměstnání mimo sídlo. * * Historicky – Sídlo, které v minulosti nezískalo městská práva. * * Administrativně – Sídlo, které stát neurčil jako městečko, městys nebo město. * * Statisticky – Sídlo, které má počet obyvatel pod stanovenou hranicí (v Česku se většinou používá hranice 2 000 obyvatel). PedF, katedra geografie 155 Charakteristika českého venkova •Asi 13 500 sídel: • Ø6 250 obcí (nejnižší administrativní jednotky) – stav v r. 2010) Ø •Základní formy sídel: Ø527 měst Ø390 městysů Ø5 333 obcí PedF, katedra geografie 156 Půdorysné typy vesnic v ČR Řadové vesnice * Sídelní jednotky tvoří souvislou řadu podél ulice, silnice, potoka či řeky. * * Ulicovka * Silnicovka – stavební rozvolnění * (Potoční vesnice) * (Poříční vesnice) PedF, katedra geografie 158 Návesní vesnice * Sídelní jednotky seskupené kolem návsi. * * Náves = prostor na němž se soustřeďuje hospodářský a společenský život vesnice, statky semknuty k sobě. * * 1 – 2 vstupy do vesnice PedF, katedra geografie 159 Typy osídlení – jejich lokalizace v ČR * Návesní vsi a návesní silnicovky – většina území Čech, Vysočina * Lesní návesní vsi – západ Vysočiny, západní Čechy * Silniční vsi a ulicovky – jižní Morava, Haná * Řadové vsi (lesní lánové vsi)– sudetská oblast * Valašské řadové vsi – Beskydy * Hromadné vsi – rozptýleně v Čechách * Osamělé dvorce, paseky, kopanice – Krkonoše, Moravské Kopanice PedF, katedra geografie 160 PedF, katedra geografie 161 F:\Obrázky\Miláček - Karolínka\2007\Letiště Staré Město 21.7.2007\P7217195.JPG F:\Obrázky\Miláček - Karolínka\2007\Letiště Staré Město 21.7.2007\P7217161.JPG F:\Obrázky\Rudice a okolí\Cyklo Jedovnice a okolí 3. 3. 10\P3030017.JPG F:\Obrázky\Rudice a okolí\Cyklo Jedovnice a okolí 3. 3. 10\P3030024.JPG PedF, katedra geografie 162 F:\Obrázky\Rudice a okolí\Cyklovyjížďka Blansko a okolí 1. 3. 10\P3010010.JPG F:\Obrázky\Rudice a okolí\Cyklovyjížďka Blansko a okolí 1. 3. 10\P3010003.JPG F:\Obrázky\Rudice a okolí\Cyklovyjížďka Blansko a okolí 1. 3. 10\P3010002.JPG Plužina a její členění * Plužina – rozdělení polností v rámci katastru. * Selská plužina – nezahrnuje občiny a vrchnostenské pozemky. * Polnosti – složeny z parcel, zakresleny na katastrálních plánech. * Dva základní typy parcel – bloky a lány. * Bloky – strany bloků jsou zhruba stejně dlouhé. * Lány – protáhlý tvar, dvě strany jsou výrazně delší než zbylé dvě. C:\dokumenty\PREDNASK\SVR\mech1.jpg PedF, katedra geografie 163 Rozložení parcel * Vlastník může mít parcely rozloženy: * Ørozptýleně (jedna daleko od druhé) Øsoustředěně (u sebe) - má pouze jednu obhospodařovanou parcelu. • C:\dokumenty\budova.jpg PedF, katedra geografie 164 Členění plužin * Plužina úseková – nepravidelné úseky polí nestejné velikosti i tvaru * Plužina délková – úzké polní pásy značné délky * Plužina traťová – velmi podobné délkové, užší * Plužina záhumenicová – u středověkých kolonizačních vsí * Moderní zcelená plužina PedF, katedra geografie 165 • * Velký počet nepravidelných bloků malé velikosti. * Vznik při odlesňování půdy. * Bloky rozptýlené po celém katastru. * Dělením na základě dědičného práva se bloky dělily, takže nakonec nabyly podoby až velmi úzkých pásů. Prvotní blokový systém PedF, katedra geografie 166 * Vznikl ve středověku, plánovitou organizovanou kolonizací. * * Velmi dlouhý lán (až několik km) za každou usedlostí. * * Na různých lánech půda rozdílných kvalit (na rozdíl od bloků). * * Pozdějším dělením neustálé zužování. Lánový systém PedF, katedra geografie 167 Příklady typů vesnic podle půdorysu a zároveň typů plužin PedF, katedra geografie 168 156b Půdorysy vesnic: řadová PedF, katedra geografie 169 13 15 17 18 19 Půdorysy vesnic: návesní 156 156a ves s okrouhlou návsí a radiálním uspořádáním parcel Půdorysy vesnic: návesní silniční ves PedF, katedra geografie 23 26 28 31 26 35 23 148 Plužina původně úseková, později rozdělená na tratě 180 181 Socio-ekonomické a socio-demografické charakteristiky méně příznivých venkovských oblastí PedF, katedra geografie 182 * Nízká hustota obyvatelstva (tj. nižší než ½ průměru ČR=65,5 obyv./km2 v roce 1997; 64,6 obyv./km2 k 1.1. 2003) = sociodemografický. * * Vysoká úroveň nezaměstnanosti (tj. vyšší míra nezaměstnanosti než průměr zemí EU=11,3 v roce 1997; 8,0% v roce 2003) = socioekonomický. * * Nízký HDP (tj. HDP/ob. nižší než 75% HDP/ob. V ČR v daném roce) = socioekonomický. PedF, katedra geografie 183 * Nízký příjem (důchod) ze v zemědělství (tj. průměrný příjem pracujících v zemědělství nižší než 80% průměrného příjmu v zemědělství za ČR v daném roce) = socioekonomický. * * Nepříznivá věková struktura (tj. a) poměr věkových skupin 15-19 : 60-64, který přesahuje 110% průměru ČR; b) poměr věkových skupin 5-14 : 55-64 let, který nedosahuje 119% průměru ČR) = sociodemografický. * * Negativní populační vývoj (tj. takový, kdy meziroční úbytek obyvatelstva přesahuje 0,5% při sledování desetiletého vývoje) = sociodemografický. PedF, katedra geografie 184 Jednoduchý model rozčlenění prostoru ve vztahu k venkovu (stupeň rurality) * Rozlišuje venkovské a městské obce na základě hustoty obyvatel (v obcích nebo regionech). * Rozlišuje městské a venkovské oblasti a obce. * Klasifikace je založena na hustotě populace v obcích a v regionech. * Snadnější aplikace pro mezinárodní srovnání a strukturální intervence - pro politiku rozvoje venkova - Programy směřující k obnově venkova. PedF, katedra geografie 185 Určení venkovských oblastí * Krok 1: metodologie OECD modifikovaná k EU: na úrovni NUTS 5 identifikuje venkovské obce jako ty obce, jejichž hustota obyvatelstva je pod 100 obyvatel na km2. * * Krok 2: první úroveň klasifikace: venkovské území je území s více než 37.5% obyvatelstva daného území žijícího ve venkovských obcích (tj. obcích s méně než 100 obyvateli na km2). PedF, katedra geografie 186 Definice venkovských oblastí (stupeň rurality podle metodiky EU) * Krok 3 – druhá úroveň klasifikace: stupeň rurality v daném území: ØPřevážně venkovské regiony (více než 50% populace žije ve venkovských obcích). Ø ØZ podstatné části venkovské regiony: 15%-50% populace žije ve venkovských obcích. Ø ØPřevážně městské regiony: méně než 15% populace žije ve venkovských obcích. PedF, katedra geografie 187 Obecný model zónování * Kruhový model, kde kritériem zónování je vzdálenost od centra symbolizujícího administrativní centrum, ekonomická závislost/nezávislost na městském jádru (měřeno například strukturou ekonomických aktivit, dojížděním/nedojížděním za prací, službami, lokální výkonností atd., časovými kontakty) a předpoklady rozvoje (měřeno existujícími potenciály a schopnostmi jejich využití). * * Obtížně aplikovatelné k celému území národního státu nebo EU, protože je velice komplikované. Proto se používá při zónování mikroregionů. PedF, katedra geografie 188 PedF, katedra geografie I IIa IIb IIIa IIIb IVa IVb 189 Integrované venkovské oblasti * Rostoucí počet obyvatel. * * Zaměstnání je založeno na sekundárním a terciárním sektoru, avšak zemědělství stále představuje klíčový způsob užití prostoru (půdy). * * Některé stojí tváří v tvář potenciálním hrozbám v oblasti životního prostředí, sociálního a kulturního dědictví. * * Některé (blízko velkých měst) riskují, že se stanou pouhými obytnými oblasti velkých měst (bez vlastního ekonomického aktivit), jiné se rozvíjejí vlastními silami. PedF, katedra geografie 190 Středně integrované venkovské oblasti * Relativně vzdálené od městských center * Různé promíchání primárních a sekundárních sektorů * V mnoha zemích EU před rozšířením se v nich nacházely velké zemědělské podniky a velké výměry půdy PedF, katedra geografie 191 Odlehlé (vzdálené) venkovské oblasti * Nejnižší hustota obyvatel. * Často nejnižší příjmy. * Převážně starší populace, která silně závisí na zemědělství. * Obecně zde existují nejméně odpovídající základní služby. * Topografické charakteristiky (hory) nebo vzdálenost od hlavních dopravních sítí často působí jako izolující faktory. PedF, katedra geografie Typologie českého venkova PedF, katedra geografie C:\dokumenty\budova.jpg C:\Bez názvu.jpg C:\dokumenty\PREDNASK\SVR\mech1.jpg 192 Kvalitativní x kvantitativní hodnocení * Pro sledování venkovského prostoru existuje dostatek kvantitativních dat a to jak v dlouhodobých řadách sledování (Sčítání) tak i kratší řady a specializované databáze pro socioekonomické ukazatele. * * Zcela chybí hodnocení kvalitativních faktorů rozvoje (subjektivní role v regionálním rozvoji). PedF, katedra geografie 193 Možnosti typologie Typologie na základě dlouhodobých vývojových ukazatelů: Øvývoj počtu obyvatelstva Øvývoj počtu domů Øpostavení sídla v sídelní soustavě Výhoda : dlouhodobě sledované jevy Nevýhoda: omezený počet ukazatelů Cíl typologie – co chceme typologií dokázat ??? PedF, katedra geografie 194 Možnosti typologie Typologie na základě změn v kratším sledovaném období: Ømožnost využití velkého počtu sociálně ekonomických ukazatelů, Øsrovnání mezi roky obtížné díky změnám metodiky Øsledování po roce 1990 Výhody: větší škála ukazatelů Nevýhody: krátkodobé sledování PedF, katedra geografie 195 Typologie venkova 1999 1.Sudety - dominantní německé osídlením severozápadní i jihozápadní hranice. pouze pohraniční okresy (20 okresů). 2.Zemědělské oblasti - úrodné zemědělské oblasti Čech a Moravy dlouhodobá stabilita vývoje počtu obyvatelstva (17 okresů). 3.Nerozvojové oblasti - středo-jihočeské pomezí, prostor Českomoravské vrchoviny a částečně i Slezsko (21 okresů). 4.Periferní oblasti (Litoměřice a Louny Plzeň - sever Znojmo) - 4 okresy. 5.Středočeské okresy - pouze okresy středních Čech v kontaktu s Prahou (4 okresy). 6.Okresy suburbánní a moravského pomezí - okresy v těsném zázemí Prahy a Brna, okresy Horňácka a Dolňácka na hranicích Moravy a Slovenska (6 okresů). PedF, katedra geografie 196 Suburbánní zóny Městské struktury ve venkovském prostoru (bydlení, výroba a obchod). Ø Bydlení - v městském domě, městské trávení volného času, městské stavební vzory, podnikatelské baroko, konflikt staré a nové výstavby a sociálních struktur. Ø Ø Výroba a obchod - budování megastorů a nových výrobních hal. PedF, katedra geografie 197 198 199 Typy venkovských oblastí v ČR na základě kombinovaných charakteristik * R. Perlín: komplexní analýza založená na studiu historického vývoje sociálně ekonomických charakteristik, urbanistické struktury, přírodního reliéfu, významných sociálních proměn atd. Vzhledem k obtížné kvantifikaci kritérií je zvolena metoda hodnocení dominantního vlivu většiny kritérií. Typologie nerespektuje hranice okresů a je tak blízko obecnému modelu „zónování“ (prostor i čas včetně vzdálenosti od sídel a ekonomické síly a rozvojových potenciálů) - jeho aplikace na ČR. PedF, katedra geografie 200 * Venkov v bohatých zemědělských oblastech (zachovalá venkovská struktura, dominantní vliv zemědělství nyní i do budoucna jako intenzívní hospodaření, dobrá infrastruktura, blízkost velkých měst, náboženství). * * Bohaté Sudety (brzy urbanizováno a rychle industrializováno /textil, sklo/, do II. světové války zde dominovalo rozptýlené venkovské osídlení, po válce odsun Němců s relativně úspěšným dosídlením). PedF, katedra geografie 201 * Chudé Sudety (nebylo nebo pozdě urbanizováno, do II. světové války zde dominovalo rozptýlené venkovské osídlení, po válce odsun Němců a spuštění „železné opony“ - přerušení přirozených přeshraničních kontaktů, nedosídleno, protože se nejednalo o prioritní oblast zájmu: „první bojiště s NATO“ - málo investic, ale cenné životní prostředí; ztráta sociální soudržnosti a komunit) PedF, katedra geografie 202 * Vnitřní periferie (tradiční česká venkovská oblast ve středních a vyšších polohách, mnoho malých sídel, odlehlost od rozhodujících center, v minulosti zdroj pracovních sil pro centra průmyslu; dojíždění za prací - problém dopravy). * * Příměstská zóna (nespojité oblasti kolem velkých měst typické suburbanizací a rurbanizací /venkovské osídlení a vztahy a struktury jsou vytěsňovány městem/) - satelitní městečka (nemají charakter vesnice), venkov zde ztrácí své funkce (nákupní mega-střediska). PedF, katedra geografie 203 * Moravsko-slovenské pomezí (do 1992 - střed ČSFR /procházejí všechna spojení/ - dobrý rozvoj, po r. 1992 a orientací dopravy na Rakousko a Německo se stávají periferií; velké změny ekonomické, pomalé v sociálním jednání; důležité budou vztahy se Slovenskem v budoucnu) PedF, katedra geografie 204 * Venkov v bohatých zemědělských oblastech (Polabí /od H Králové až po Litoměřice/, dolní Poohří /včetně Loun/, Moravské úvaly, jihovýchodní část Moravy /od Olomouce po Znojmo a Hodonín). * * Bohaté Sudety (pás podél severozápadní /odlišnost - uhlí Cheb až pánevní oblasti/, severní /Liberecko/ a severovýchodní hranice /Orlické hory a Jesenicko/ ČR). * * Chudé Sudety (pás osídlení podél jihozápadní a jižní hranice ČR /Tachov, Český les, Plzeňsko, Šumava, Českokrumlovsko/). PedF, katedra geografie 205 * Vnitřní periferie (pás podél západních, jižních a východních hranic Středočeského kraje, zasahuje do prostoru Českomoravské vrchoviny /Rakovnicko, Příbramsko, Písecko, Táborsko, Pelhřimovsko až oblasti na vrchovině/). * * Příměstská (subrubánní) zóna (především kolem Prahy a dalších velkých měst /Praha východ a Praha - západ, Beroun, Brno - venkov, Blansko; zázemí Ostravské aglomerace, Plzně, Olomouce, Č.Budějovic). * * Moravsko-slovenské pomezí (od Hodonína po Vsetín). PedF, katedra geografie Nabidka0015 PedF, katedra geografie 206 207 Možnosti rozvoje českého venkova * Program obnovy venkova. * * Krajské granty a dotace. * * Regionální operační programy. * * Společná zemědělská politika EU. * * Národní granty Ministerstva zemědělství. * PedF, katedra geografie 208 Informační zdroje * Ministerstvo pro místní rozvoj * * Ministerstvo zemědělství * * Ústav územního rozvoje * * Sociologie venkova, ČZU, 2002 * PedF, katedra geografie