PedF, katedra geografie Geografie sídel Geografie venkova 1 Kvalitativní vymezení venkova ØNízká hustota obyvatelstva. ØNízká hustota zástavby (často prostorově separovaná – půdorys vesnice (kruhová kolem návsi, rozptýlená v horách, podél silnice). Ø ØAgro-leso-pastevecké užití prostoru. ØPříslušnost k malým komunitách (to vysvětluje venkovské jednání). ØReprezentace prostřednictvím rurální kultury. PedF, katedra geografie 2 Vymezení venkova * Urbanisticky – Sídlo, které je tvořeno typickou nízkopodlažní zástavbou s převážně rodinnými domy, s málo vyvinutou uliční sítí, dominantním prostorem návsi a vysokým podílem zeleně. * * Architektonicky – Sídlo s převažující nízkopodlažní zástavbou v rodinných domech postrádající přízemí určené pro obchodní činnost či služby. Venkovský dům je tvořen i rozsáhlejším zázemím sloužícím dříve pro hospodářskou činnost (zemědělská prvovýroba), dnes obvykle pro zajištění chodu domu. * * Sociálně – Sídlo, kde jsou mezi jednotlivými obyvateli úzké sociálními kontakty, existuje zde dlouhodobá přirozená sociální kontrola a spoluúčast. PedF, katedra geografie 3 Vymezení venkova * Ekonomicky – Sídlo, kde převažuje zemědělství a primární výroba potravin, případně sídlo, kde významná část obyvatelstva vyjíždí do zaměstnání mimo sídlo. * * Historicky – Sídlo, které v minulosti nezískalo městská práva. * * Administrativně – Sídlo, které stát neurčil jako městečko, městys nebo město. * * Statisticky – Sídlo, které má počet obyvatel pod stanovenou hranicí (v Česku se většinou používá hranice 2 000 obyvatel). PedF, katedra geografie 4 5 * Krok 1: metodologie OECD modifikovaná k EU: na úrovni LAU 2 identifikuje venkovské obce jako ty obce, jejichž hustota obyvatelstva je pod 100 obyvatel na km2. * * Krok 2: první úroveň klasifikace: venkovské území je území s více než 37,5% obyvatelstva daného území žijícího ve venkovských obcích (tj. obcích s méně než 100 obyvateli na km2). PedF, katedra geografie Definice venkovských oblastí (dle metodiky EU a OECD) 6 Definice venkovských oblastí (dle metodiky EU a OECD) * Krok 3 – druhá úroveň klasifikace: stupeň rurality v daném území: ØPřevážně venkovské regiony (více než 50% populace žije ve venkovských obcích). Ø ØVýznamně venkovské regiony: 15%-50% populace žije ve venkovských obcích. Ø ØVýrazně městské regiony: méně než 15% populace žije ve venkovských obcích. PedF, katedra geografie 7 * Aktuálně 2007 – 2014. * * * Hodnocení dle polohy venkovského sídla. * * * Vymezuje tři typy venkovských oblastí. PedF, katedra geografie Definice venkovských oblastí (dle Strategie RR ČR) 8 * Příměstský venkov – venkovské oblasti v zázemí velkých měst, jsou ovlivněny převážně suburbanizací a zaznamenávají výrazný nárůst své populace. * * Mezilehlý venkov – průměrně rozvinuté venkovské oblasti ve větší vzdálenosti od velkých sídelních center, ale s dobrým dopravním spojením, ve kterých se nachází rekreační potenciál pro zázemí městských oblastí. * * Odlehlý venkov – periferní venkovské oblasti, jsou řídce obydlené, izolované od spádových měst a hlavních dopravních sítí. PedF, katedra geografie Definice venkovských oblastí (dle Strategie RR ČR) 9 PedF, katedra geografie Definice venkovských oblastí (metodiky EU a OECD) Charakteristika českého venkova •Asi 13 500 sídel: • Ø6 250 obcí (nejnižší administrativní jednotky) – stav v r. 2011) Ø •Základní formy sídel: Ø527 měst Ø390 městysů Ø5 333 obcí PedF, katedra geografie 10 Co je v Česku venkovská obec? vVelikost * do 2000 (sociologové) * do 5000 (sociální geografové) v vInfrastruktura (vybavenost) * Technická (sítě) * Občanská (služby) * Hospodářská (průmysl, zemědělství, služby, pracovní příležitosti * Bydlení vCo nemá statut města (splňuje kriteria dané předpisem /především infrastruktura/, aby obec mohla obsluhovat region s 5,000 – 10,000 obyvateli). PedF, katedra geografie 11 Vesnice * Sídelní útvar střední velikosti * Zemědělská nebo lesnická funkce * Stabilní půdorys * * V Čechách – malé vesnice (do 500 obyvatel) * * Na Jižní Moravě – velké vesnice (přes 1000 obyvatel) * * Dva základní typy (podle půdorysu): řadové a návesní * Další typy – okrouhlice, dvorcová, rozptýlená, hromadná. PedF, katedra geografie 12 Vesnice PedF, katedra geografie 13 Vesnice PedF, katedra geografie 14 Půdorysné typy vesnic v ČR Řadové vesnice * Sídelní jednotky tvoří souvislou řadu podél ulice, silnice, potoka či řeky. * * Ulicovka * Silnicovka – stavební rozvolnění * (Potoční vesnice) * (Poříční vesnice) PedF, katedra geografie 16 Návesní vesnice * Sídelní jednotky seskupené kolem návsi. * * Náves = prostor na němž se soustřeďuje hospodářský a společenský život vesnice, statky semknuty k sobě. * * 1 – 2 vstupy do vesnice PedF, katedra geografie 17 Venkov v ČR * Obec s nejdelším názvem? * * Obec s nejkratším názvem? * * Nejdelší jednoslovný název obce? * * Nejčastější název pro obec? * * A jednoslovný? * PedF, katedra geografie 18 Venkov v ČR * Obec s nejdelším názvem? * Nová Ves u Nového Města na Moravě * Obec s nejkratším názvem? * Eš * Nejdelší jednoslovný název obce? * Prostředkovice * Nejčastější název pro obec? * Nová Ves * A jednoslovný? * Lhota PedF, katedra geografie 19 Typy osídlení – jejich lokalizace v ČR * Návesní vsi a návesní silnicovky – většina území Čech, Vysočina * Lesní návesní vsi – západ Vysočiny, západní Čechy * Silniční vsi a ulicovky – jižní Morava, Haná * Řadové vsi (lesní lánové vsi)– sudetská oblast * Valašské řadové vsi – Beskydy * Hromadné vsi – rozptýleně v Čechách * Osamělé dvorce, paseky, kopanice – Krkonoše, Moravské Kopanice PedF, katedra geografie 20 PedF, katedra geografie 21 F:\Obrázky\Miláček - Karolínka\2007\Letiště Staré Město 21.7.2007\P7217195.JPG F:\Obrázky\Miláček - Karolínka\2007\Letiště Staré Město 21.7.2007\P7217161.JPG F:\Obrázky\Rudice a okolí\Cyklo Jedovnice a okolí 3. 3. 10\P3030017.JPG F:\Obrázky\Rudice a okolí\Cyklo Jedovnice a okolí 3. 3. 10\P3030024.JPG PedF, katedra geografie 22 F:\Obrázky\Rudice a okolí\Cyklovyjížďka Blansko a okolí 1. 3. 10\P3010010.JPG F:\Obrázky\Rudice a okolí\Cyklovyjížďka Blansko a okolí 1. 3. 10\P3010003.JPG F:\Obrázky\Rudice a okolí\Cyklovyjížďka Blansko a okolí 1. 3. 10\P3010002.JPG Plužina a její členění * Plužina – rozdělení polností v rámci katastru. * Selská plužina – nezahrnuje občiny a vrchnostenské pozemky. * Polnosti – složeny z parcel, zakresleny na katastrálních plánech. * Dva základní typy parcel – bloky a lány. * Bloky – strany bloků jsou zhruba stejně dlouhé. * Lány – protáhlý tvar, dvě strany jsou výrazně delší než zbylé dvě. C:\dokumenty\PREDNASK\SVR\mech1.jpg PedF, katedra geografie 23 Rozložení parcel * Vlastník může mít parcely rozloženy: * Ørozptýleně (jedna daleko od druhé) Øsoustředěně (u sebe) - má pouze jednu obhospodařovanou parcelu. • C:\dokumenty\budova.jpg PedF, katedra geografie 24 Členění plužin * Plužina úseková – nepravidelné úseky polí nestejné velikosti i tvaru * Plužina délková – úzké polní pásy značné délky * Plužina traťová – velmi podobné délkové, užší * Plužina záhumenicová – u středověkých kolonizačních vsí * Moderní zcelená plužina PedF, katedra geografie 25 • * Velký počet nepravidelných bloků malé velikosti. * Vznik při odlesňování půdy. * Bloky rozptýlené po celém katastru. * Dělením na základě dědičného práva se bloky dělily, takže nakonec nabyly podoby až velmi úzkých pásů. Prvotní blokový systém PedF, katedra geografie 26 * Vznikl ve středověku, plánovitou organizovanou kolonizací. * * Velmi dlouhý lán (až několik km) za každou usedlostí. * * Na různých lánech půda rozdílných kvalit (na rozdíl od bloků). * * Pozdějším dělením neustálé zužování. Lánový systém PedF, katedra geografie 27 Příklady typů vesnic podle půdorysu a zároveň typů plužin PedF, katedra geografie 28 156b Půdorysy vesnic: řadová PedF, katedra geografie 29 13 15 17 18 19 Půdorysy vesnic: návesní 156 156a ves s okrouhlou návsí a radiálním uspořádáním parcel Půdorysy vesnic: návesní silniční ves PedF, katedra geografie 23 26 28 31 26 35 23 148 Plužina původně úseková, později rozdělená na tratě 40 Typologie českého venkova PedF, katedra geografie C:\dokumenty\budova.jpg C:\Bez názvu.jpg C:\dokumenty\PREDNASK\SVR\mech1.jpg 41 Kvalitativní x kvantitativní hodnocení * Pro sledování venkovského prostoru existuje dostatek kvantitativních dat a to jak v dlouhodobých řadách sledování (Sčítání) tak i kratší řady a specializované databáze pro socioekonomické ukazatele. * * Zcela chybí hodnocení kvalitativních faktorů rozvoje (subjektivní role v regionálním rozvoji). PedF, katedra geografie 42 Možnosti typologie Typologie na základě dlouhodobých vývojových ukazatelů: Øvývoj počtu obyvatelstva Øvývoj počtu domů Øpostavení sídla v sídelní soustavě Výhoda : dlouhodobě sledované jevy Nevýhoda: omezený počet ukazatelů Cíl typologie – co chceme typologií dokázat ??? PedF, katedra geografie 43 Možnosti typologie Typologie na základě změn v kratším sledovaném období: Ømožnost využití velkého počtu sociálně ekonomických ukazatelů, Øsrovnání mezi roky obtížné díky změnám metodiky Øsledování po roce 1990 Výhody: větší škála ukazatelů Nevýhody: krátkodobé sledování PedF, katedra geografie 44 Typologie venkova 1999 1.Sudety - dominantní německé osídlením severozápadní i jihozápadní hranice. pouze pohraniční okresy (20 okresů). 2.Zemědělské oblasti - úrodné zemědělské oblasti Čech a Moravy dlouhodobá stabilita vývoje počtu obyvatelstva (17 okresů). 3.Nerozvojové oblasti - středo-jihočeské pomezí, prostor Českomoravské vrchoviny a částečně i Slezsko (21 okresů). 4.Periferní oblasti (Litoměřice a Louny Plzeň - sever Znojmo) - 4 okresy. 5.Středočeské okresy - pouze okresy středních Čech v kontaktu s Prahou (4 okresy). 6.Okresy suburbánní a moravského pomezí - okresy v těsném zázemí Prahy a Brna, okresy Horňácka a Dolňácka na hranicích Moravy a Slovenska (6 okresů). PedF, katedra geografie 45 Suburbánní zóny Městské struktury ve venkovském prostoru (bydlení, výroba a obchod). Ø Bydlení - v městském domě, městské trávení volného času, městské stavební vzory, podnikatelské baroko, konflikt staré a nové výstavby a sociálních struktur. Ø Ø Výroba a obchod - budování megastorů a nových výrobních hal. PedF, katedra geografie 46 47 48 Typy venkovských oblastí v ČR na základě kombinovaných charakteristik * R. Perlín: komplexní analýza založená na studiu historického vývoje sociálně ekonomických charakteristik, urbanistické struktury, přírodního reliéfu, významných sociálních proměn atd. Vzhledem k obtížné kvantifikaci kritérií je zvolena metoda hodnocení dominantního vlivu většiny kritérií. Typologie nerespektuje hranice okresů a je tak blízko obecnému modelu „zónování“ (prostor i čas včetně vzdálenosti od sídel a ekonomické síly a rozvojových potenciálů) - jeho aplikace na ČR. PedF, katedra geografie 49 * Venkov v bohatých zemědělských oblastech (zachovalá venkovská struktura, dominantní vliv zemědělství nyní i do budoucna jako intenzívní hospodaření, dobrá infrastruktura, blízkost velkých měst, náboženství). * * Bohaté Sudety (brzy urbanizováno a rychle industrializováno /textil, sklo/, do II. světové války zde dominovalo rozptýlené venkovské osídlení, po válce odsun Němců s relativně úspěšným dosídlením). PedF, katedra geografie 50 * Chudé Sudety (nebylo nebo pozdě urbanizováno, do II. světové války zde dominovalo rozptýlené venkovské osídlení, po válce odsun Němců a spuštění „železné opony“ - přerušení přirozených přeshraničních kontaktů, nedosídleno, protože se nejednalo o prioritní oblast zájmu: „první bojiště s NATO“ - málo investic, ale cenné životní prostředí; ztráta sociální soudržnosti a komunit) PedF, katedra geografie 51 * Vnitřní periferie (tradiční česká venkovská oblast ve středních a vyšších polohách, mnoho malých sídel, odlehlost od rozhodujících center, v minulosti zdroj pracovních sil pro centra průmyslu; dojíždění za prací - problém dopravy). * * Příměstská zóna (nespojité oblasti kolem velkých měst typické suburbanizací a rurbanizací /venkovské osídlení a vztahy a struktury jsou vytěsňovány městem/) - satelitní městečka (nemají charakter vesnice), venkov zde ztrácí své funkce (nákupní mega-střediska). PedF, katedra geografie 52 * Moravsko-slovenské pomezí (do 1992 - střed ČSFR /procházejí všechna spojení/ - dobrý rozvoj, po r. 1992 a orientací dopravy na Rakousko a Německo se stávají periferií; velké změny ekonomické, pomalé v sociálním jednání; důležité budou vztahy se Slovenskem v budoucnu) PedF, katedra geografie 53 * Venkov v bohatých zemědělských oblastech (Polabí /od H Králové až po Litoměřice/, dolní Poohří /včetně Loun/, Moravské úvaly, jihovýchodní část Moravy /od Olomouce po Znojmo a Hodonín). * * Bohaté Sudety (pás podél severozápadní /odlišnost - uhlí Cheb až pánevní oblasti/, severní /Liberecko/ a severovýchodní hranice /Orlické hory a Jesenicko/ ČR). * * Chudé Sudety (pás osídlení podél jihozápadní a jižní hranice ČR /Tachov, Český les, Plzeňsko, Šumava, Českokrumlovsko/). PedF, katedra geografie 54 * Vnitřní periferie (pás podél západních, jižních a východních hranic Středočeského kraje, zasahuje do prostoru Českomoravské vrchoviny /Rakovnicko, Příbramsko, Písecko, Táborsko, Pelhřimovsko až oblasti na vrchovině/). * * Příměstská (subrubánní) zóna (především kolem Prahy a dalších velkých měst /Praha východ a Praha - západ, Beroun, Brno - venkov, Blansko; zázemí Ostravské aglomerace, Plzně, Olomouce, Č.Budějovic). * * Moravsko-slovenské pomezí (od Hodonína po Vsetín). PedF, katedra geografie Nabidka0015 PedF, katedra geografie 55 56 Možnosti rozvoje českého venkova * Program obnovy venkova. * * Krajské granty a dotace. * * Regionální operační programy. * * Společná zemědělská politika EU. * * Národní granty Ministerstva zemědělství. * PedF, katedra geografie 57 Informační zdroje * Ministerstvo pro místní rozvoj * * Ministerstvo zemědělství * * Ústav územního rozvoje * * Sociologie venkova, ČZU, 2002 * PedF, katedra geografie