4. 5. 6. tematický okruh: Společenské a hospodářské prostředí (RNDr. Jaroslav Vávra, Ph.D.) Vzdělávací obor Zeměpis Ročník 9. Tematický okruh Společenské a hospodářské prostředí Očekávaný výstup RVP ZV Z-9-4-01 Žák posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu, růst, pohyby a dynamiku růstu a pohybů, zhodnotí na vybraných příkladech mozaiku multikulturního světa. Indikátory 1. žák rozpoznává sloupcové grafy (porodnost/úmrtnost) vyspělých a rozvíjejících se státy světa 2. žák rozpoznává věkové pyramidy vyspělých a rozvíjejících se státy světa 3. žák lokalizuje sloupcové grafy podle výše porodnosti/úmrtnosti do modelu demografického přechodu, do fáze I až IV (V) 4. žák lokalizuje podle charakteru věkové pyramidy do modelu demografického přechodu, do fáze I až IV (V) 5. žák porovnává rozdíly v demografických charakteristikách mezi vyspělými a rozvíjejícími se státy 6. žák hodnotí rozdíly v demografických charakteristikách mezi vyspělými a rozvíjejícími se státy 7. žák rozlišuje zvyky a kulturu v odlišných kulturních oblastech (pití, jídlo, svátky, vnímání času a další) 8. žák klasifikuje určité státy světa podle zvyků a kultury v odlišných kulturních oblastech (pití, jídlo, svátky, vnímání času a další) 9. identifikuje části světa podle náboženského vyznání 10. porovnává části světa podle náboženského vyznání Ilustrační úloha 1 Text: Model demografického přechodu ukazuje následnost změn v čase v závislosti na porodnosti a úmrtnosti a tím i změny v celkovém počtu obyvatelstva. Pokud vezmeme v úvahu vývoj v U.K., pak před rokem 1760 její obyvatelstvo vykazovalo vysokou porodnost a vysokou úmrtnost. Mladé obyvatelstvo silně převažovalo nad obyvatelstvem starším, které se nedožívalo vysokého věku. Mezi roky 1760 až 1880 začala v U.K. klesat úmrtnost, která byla mezi roky 1880 – 1940 následovaná poklesem porodnosti. Po roce 1940 vykazuje U.K. nízkou porodnost a nízkou úmrtnost (srovnej s dobou před rokem 1760) a tento stav se také odráží v převaze staršího obyvatelstva nad mladším. Obyvatelé se také dožívají vyššího věku. V současné době obecně platí, že méně vyspělé (velmi chudé) země mají vysokou porodnost a vysokou úmrtnost (např. Bangladéš), zatímco vyspělé země (např. U.K.) mají nízkou porodnost a nízkou úmrtnost. Seřaďte sloupcové grafy od I. fáze modelu geografického přechodu po V. fázi, jak probíhal v U.K. Zelený sloupec je porodnost, červený úmrtnost. a) c) e) b) d) Poznámky k úloze Vzdělávací obor Zeměpis Ročník 9. Tematický okruh Společenské a hospodářské prostředí Očekávaný výstup RVP ZV Z-9-4-02 Žák posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel. Indikátory 1. žák z nabídky možných umístění sídel na mapě uskutečňuje tu nejvhodnější 2. žák na základě příkladů z ČR identifikuje funkce měst (lázeňská, dopravní, administrativní a dal.) 3. žák vyjmenuje hierarchii sídel (samota až metropole) 4. žák hodnotí venkovské sídlo a městské sídlo v Evropě Ilustrační úloha 1 Text: Když se lidé usazovali (stávali se z lovců a sběračů zemědělci), vytvářeli obydlí. Jednotlivá obydlí se shlukovala a vytvářela sídla. Sídla se stavěla tam, kde lidé měli dostatek potřebného materiálu v místě (stavební materiál, zdroje vody, úrodná půda, dostatek paliva a další) a vhodné podmínky, které zajišťovaly bezpečnost sídla nebo jeho spojení/cesty s dalšími sídly. Významnými sídly byla města, ve kterých žili řemeslníci a obchodníci, a pořádaly se v nich trhy. V době vzniku a rozvoje průmyslu se lidé z venkovských sídel stěhovali do měst, kde měnili svůj způsob života - málo závislý na půdě a více závislý na práci v průmyslu, později ve službách. V současné době se lidé stěhují z center měst na jejich okraje. Města byla vytvářená ve své historii procesem, který se nazývá urbanizace. Z uvedených schémat vyberte takové, které nejlépe odpovídá pojmu urbanizace (světlejší barva je jádro měst, tmavší je zázemí města). a) b) c) d) Poznámky k úloze Vzdělávací obor Zeměpis Ročník 9. Tematický okruh Společenské a hospodářské prostředí Očekávaný výstup RVP ZV Z-9-4-03 Žák zhodnotí přiměřeně strukturu, složky a funkce světového hospodářství, lokalizuje na mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje. Indikátory 1. žák ke světovým surovinovým a energetickým zdrojům zařazuje místa spotřeby ve vyspělých státech 2. žák posoudí, které vyspělé státy mají vysoký podíl svých vlastních surovinových a energetických zdrojů a které naopak nízký podíl či nedostatek 3. žák klasifikuje strukturu, složky a funkce průmyslu v rozvíjejících se trzích (tygři) a strukturu, složky a funkce ekonomiky ve vyspělých státech Ilustrační úloha 1 Z přiložené tematické mapy, která ukazuje dovoz surovin do Japonska, přiřaďte k barvám červené, modré, černé a zelené surovinu. Jedná se o ropu, železnou rudu, černé uhlí a kukuřici. Suroviny_Japonsko Zdroj: Diercke Weltatlas, Westermann 2008, str.245 Poznámky k úloze Vzdělávací obor Zeměpis Ročník 9. Tematický okruh Společenské a hospodářské prostředí Očekávaný výstup RVP ZV Z-9-4-04 Žák porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit. Indikátory 1. žák identifikuje z lokalit zdrojů a z lokality trhu nejvýhodnější lokaci podniku na zpracování surovin z uvedených lokalit 2. žák identifikuje, kde je nejvýhodnější poloha prodejce zboží 3. žák porovnává výhodnost umístění trhu ve vztahu ke zdrojům či surovinám Ilustrační úloha 1 V roce 1909 přišel německý ‘prostorový ekonom’ Alfred Weber s modelem, ve kterém vysvětloval a předpovídal umístění průmyslového závodu v místě, ve kterém výrobek vyráběl nejlevněji (málo zaplatil za dopravu suroviny nebo za hotový výrobek nebo kombinací obojího). 1. úloha: Kam byste umístili průmyslový podnik, který zpracovává mléko, které je potřeba rychle spotřebovat? Vyberte příslušné schéma, která jsou nabízená níže. 2. úloha: Kam byste umístili průmyslový podnik, který by využil polohy přístavu nebo železničního uzlu? Poznámky k úloze Vzdělávací obor Zeměpis Ročník 9. Tematický okruh Společenské a hospodářské prostředí Očekávaný výstup RVP ZV Z-9-4-05 Žák porovnává státy světa a zájmové integrace států světa na základě podobných a odlišných znaků. Indikátory 1. žák srovnává rozdíly mezi seskupením NAFTA a EU 2. žák vyjmenuje dopady rozhodnutí uskupení OPEC do jeho osobního života nebo do života jeho rodiny 3. žák vyjmenuje, jak a jakým způsobem působí MMF a SB na státy, které jsou v hospodářských a finančních problémech (vyspělé/méně vyspělé státy) Ilustrační úloha 1 Organizaci zemí vyvážejících ropu (angl. Organization of the Petroleum Exporting Countries, OPEC) založilo na konferenci v Bagdádu dne 14. 9. 1960 pět zemí (na mapě zeleně), jejichž export ropy výrazně převyšoval domácí spotřebu. V lednu 1961 byly v Caracasu přijaty stanovy OPEC. Zakládající země vytvořily kartel (zájmovou skupinu), která určuje objem a cenu exportované ropy, zejména pomocí zavedení těžebních kvót, tj. kolik a kdo má ropy vytěžit. Vedoucím státem v organizaci je Saudská Arábie, většina států je z arabského světa. Schůzky přestavitelů této organizace se uskutečňují mimo území OPEC ve Vídni. OPEC Member Countries Členové OPEC kontrolují množství vytěžené a prodané ropy ve svých členských státech. Co by se stalo s cenou ropy, kdyby každý z členů se neřídil doporučením o množství vytěžené ropy a snažil se vytěžit a prodat ropy na světovém trhu co nejvíce za předpokladu, že ostatní těžaři (mimo OPEC) budou těžit pořád stejné množství ropy: a) nic by se nestalo, protože trh by toto množství nepřijal b) klesla by cena ropy, protože by jí byl na trhu nadbytek c) vzrostla by cena ropy, protože by jí byl na trhu nadbytek d) zhroutil by se trh s prodejem ropy a cena by vylétla výrazně nahoru Poznámky k úloze Zdroj: http://www.mapsofworld.com/opec-member-map.htm Vzdělávací obor Zeměpis Ročník 9. Tematický okruh Společenské a hospodářské prostředí Očekávaný výstup RVP ZV Z-9-4-06 Žák lokalizuje na mapách jednotlivých světadílů hlavní aktuální geopolitické změny a politické problémy v konkrétních světových regionech. Indikátory 1. žák lokalizuje (identifikuje) na mapě světa informaci (konflikt) z denních zpráv 2. žák pojmenuje strany zainteresované v konfliktu 3. žák hodnotí dopady konfliktu do svého osobního života nebo do života jeho rodiny Ilustrační úloha 1 Na Západním břehu Jordánu dochází ke konfliktu mezi palestinskými a izraelskými osadníky. Na následující řadě map můžete vidět zmenšování území obývaného Palestinci a zvětšování území obývaného izraelskými osadníky. Rok 1947 ukazuje návrh podle OSN. Vyvoj_uzemi_Izrael Zapadni_breh Prostudujte výše uvedenou mapu Západní břehu a rozhodněte, která charakteristika je nejvýstižnější: a) palestinské obyvatelstvo je rozmístěno rovnoměrně ve sledovaném území b) izraelské obyvatelstvo se koncentruje v severní oblasti c) palestinské obyvatelstvo se koncentruje do východních oblastí (řeka Jordán a Mrtvé moře) d) izraelští osadníci zakládají osady v pásech směrem na západ Poznámky k úloze Zdroje: 1) http://palestinianfieldnegro.wordpress.com/2011/05/22/how-do-you-define-coexistance/ 2) http://www.theepochtimes.com/n2/content/view/20925/ Případně: http://talkingbollocks.net/tag/palestine/ Správné odpovědi na předešlé úkoly: Z-9-4-01 b-e-d-a-c Z-9-4-02 a Z-9-4-03 červená-ropa, modrá-železná ruda, černá-černé uhlí, zelená-kukuřice Z-9-4-04 1 b 2 c Z-9-4-05 b Z-9-4-06 d