PedF, katedra geografie 1 Politická geografie Stát a jeho geografické aspekty PedF, katedra geografie 2 Subjekty mezinárodního práva * * Subjekty mezinárodního práva nejsou definovány žádnou mezinárodní smlouvou. * * Za formální subjekty se považují ty jednotky, které mají v mezinárodním právu způsobilost k právům a povinnostem. * * Původní (klíčové jsou státy) * Odvozené (mezinárodní organizace) PedF, katedra geografie 3 Další subjekty * Povstalci proti vládní moci (pokud jim státy přiznaly statut válčící strany – teroristické organizace). * Národně osvobozenecká hnutí (v závislých a koloniálních územích). * Mezinárodní výbor Červeného kříže. * Jednotlivci. * V minulosti mezinárodní města, Suverénní řád maltézských rytířů apod. * * Subjektem nejsou: …nadnárodní korporace (ačkoliv mají značný faktický vliv) PedF, katedra geografie 4 Stát * * Slovo stát má základ v latinském status (stav, ústava, řád). * * V dnešním smyslu se začalo slovo status používat v období italských městských států. * * Do odborné terminologie ji zavedl Machiavelli v díle Vladař. PedF, katedra geografie 5 Definice státu * •Stát je institucionalizovaná forma společenského života na určitém území, která působí na společenské vztahy prostřednictvím všeobecně závazných pravidel chování, za kterými stojí jeho mocenská autorita. PedF, katedra geografie 6 Historie vzniku států * Existuje několik základních teorií, jak stát vznikl: * nábožensko-teleologická * teorie moci * právní teorie * teorie patriarchální * teorie patrimoniální * teorie smluvní * teorie právního státu * teorie etická * teorie psychologická * PedF, katedra geografie 7 Nejstarší státy světa * První státy vznikaly již v dávné historie v oblasti údolí Nilu, Palestiny, Mezopotámie a povodí Indu. * * Čína (vznik 1523 p.n.l.) * Etiopie (1000 p.n.l.) * Japonsko (660 p.n.l.) * Francie (843) * Švédsko (836) * San Marino (855) * Velká Británie (1066, dobytí Británie Normany) * Portugalsko (1140) * Za první moderní stát (v dnešním smyslu slova) považujeme Spojené státy americké, které byly založeny v roce 1776. * PedF, katedra geografie 8 Soubor:Us declaration independence.jpg PedF, katedra geografie 9 Každý stát musí mít: 1. 1.Přesně vymezené území (státní území) 2.Trvale bydlící obyvatelstvo 3.Přítomnost a funkčnost vlády (resp. systému moci, který zabezpečuje výkon potřebných funkcí) 4.Organizovaná (společná) ekonomika 5.Společný komunikační systém * PedF, katedra geografie 10 * * Konvence o právech a povinnostech států z Montevidea (1933) * * Montevideo je oblastní Americká konvence, ale principy obsažené v tomto článku byly obecně uznány v mezinárodním právu. PedF, katedra geografie 11 Rozvoj států •Pro rozvoj států bylo důležité splnění následujících podmínek: •Přechod od samozásobitelství ke směnnému obchodu •Vznik a vývoj jádrových oblastí (koncentrace osídlení) •Vznik a rozvoj měst •Vznik a rozvoj základní komunikační sítě •Koncentrace kapitálu •Rozvoj individuálního vědomí a skupinových zájmů •Spojení etnického vědomí a politické aktivity (odpovědnosti), případně sociální stratifikace společnosti * PedF, katedra geografie 12 Státní území * …je prostor (nikoliv plocha!) ve kterém stát uplatňuje svoji suverenitu * •Zahrnuje: •Pevninské území státu •Vnitřní vodní plochy (řeky, jezera) •Část moře (pobřežní moře, vnitřní mořské plochy) •Geologický podklad •Vzdušný prostor nad pevninskou částí a nad pobřežním mořem •Zvláštní případy (území velvyslanectví apod.) * PedF, katedra geografie 13 Geologický podklad * * až do středu Země * * …v praxi omezeno technickými možnostmi kontrolovat „narušení suverenity“ – tj. dosažitelnou hloubkou vrtů nebo dolů PedF, katedra geografie 14 Vzdušný prostor * * nejasné, do jaké výšky (několik rozdílných přístupů) * * …v praxi omezeno technickými možnostmi kontrolovat „narušení suverenity“ – tj. do maximální výšky letu letadel * * … neexistuje žádné „právo přeletu“ vzdušným prostorem státu PedF, katedra geografie 15 Pobřežní moře * * Nároky na pobřežní moře upravila Úmluva OSN o mořském právu podepsaná v Montego Bay (Jamajka) 10. 12. 1982 (u nás 240/1996 Sb.): PedF, katedra geografie 16 Základní linie * * Za hranici pevniny se pokládá tzv. základní linie – linie nejhlubšího odlivu. * V členitém pobřeží může být vytvořen systém přímých základních linií (straightbase lines, spojují nejvzdálenější výčnělky pevniny). * Přímé linie také mohou uzavřít zálivy. * Vše, co leží mezi základními přímými liniemi a pevninou, jsou vnitřní vody. PedF, katedra geografie 17 PedF, katedra geografie 18 Vnitřní vody PedF, katedra geografie 19 Pobřežní moře * * Maximálně do 12 mil od základní linie * Pobřežní moře je přímou součástí státního území pobřežního státu * Lodě jiných států mají právo pokojného proplutí * V prostoru nad a pod hladinou moře ale není suverenita státu omezena PedF, katedra geografie 20 Přilehlá zóna * * Maximálně 12 mil od hranic pobřežního moře * Není součástí státního území * Pobřežní stát má právo provádět v přilehlé zóně kontroly (celní, zdravotní, migrační) PedF, katedra geografie 21 Výlučná ekonomická zóna (EEZ) * * Maximálně 200 mil od základní linie. * * Pobřežní stát má výhradní právo ekonomického využití (rybolov, těžba apod.). * * Toto právo může postoupit (prodat, pronajmout) i jiným zemím. PedF, katedra geografie 22 Kontinentální šelf * * * Pokud přesahuje kontinentální šelf výlučnou ekonomickou zónu (max. 350 mil), má pobřežní stát: * * Výhradní právo těžby surovin a sběru živých organismů z mořského dna. * * Rybolov však v takovém případě není omezen. PedF, katedra geografie 23 Souostrovní státy * * Souostrovní státy mohou uzavřít své území tzv. souostrovními liniemi (archipelagicbaselines, max. 100 mil dlouhé) * Území ohraničené těmito liniemi jsou souostrovní vody (archipelagicwaters) * V souostrovních vodách platí právo pokojného proplutí * Teprve od hranic souostrovních vod se vyměřují další zóny (pobřežní moře apod.) PedF, katedra geografie 24 Zvláštní podmínky * * Lodě plující pod vlajkou státu * Letadla registrovaná v dané zemi * Území velvyslanectví a jiných diplomatických misí (diplomatické imunity), diplomatická vozidla a zavazadla * „historické pomníky“ * Radary v ČR… PedF, katedra geografie 25 Poloha státního území * Absolutní geografická poloha (vzhledem k zeměpisným souřadnicím) – poloha vzhledem k moři, podnebným pásům, dopravním trasám, přírodním surovinám apod. * * * Relativní geografická poloha (vzhledem k sousedním státům) – ekonomické, demografické a sociální důvody. * * PedF, katedra geografie 26 Tvary státního území * Není příliš vypovídající (důležitější je podoba komunikační sítě – ta se ale často od tvaru odvíjí). * * Obecně se považuje za výhodné, když jsou hranice relativně krátké a území kompaktní. * * * * PedF, katedra geografie 27 Základní tvary státního území * * Podlouhlé (délka je alespoň šestkrát větší než průměrná šířka) – např. Chile, Norsko, Švédsko, Malawi, Panama, Vietnam. * * * * PedF, katedra geografie 28 Základní tvary státního území * * Kompaktní (území je v „jednom kuse“ a geometrický střed je víceméně v konstantní vzdálenosti od hranic) – např. Polsko, Uruguay, Rumunsko, Nigérie. * * * * PedF, katedra geografie 29 Základní tvary státního území * * „Proruptivní“ (kompaktní s „výběžky“) – např. Barma, Thajsko, DR Kongo, Indie. * * * * PedF, katedra geografie 30 Základní tvary státního území * Dělené (z více územně nesouvisejících částí, pokud se nejedná o drobné ostrůvky nebo vzhledem k rozloze „hlavního“ území státu malé ostrovy) Souostrovní – Indonésie, Japonsko, Filipíny, Maledivy …. * Pevninské – Malajsie, USA, Dánsko, Rusko, v jistém smyslu i Francie, Itálie, Španělsko …. * PedF, katedra geografie 31 Základní tvary státního území * * Perforované (s enklávami) –Jižní Afrika, Itálie, Senegal. • * * PedF, katedra geografie 32 • •Státní hranice * PedF, katedra geografie 33 Definice * * Státní hranice jsou smluvní linie v terénu, které oddělují území jednoho suverénního státu od území jiného suverénního státu nebo od území, které nepodléhá suverenitě žádného státu. * * Ve skutečnosti není linie, ale plocha ohraničující „prostor suverenity“ daného státu. * * Jde o místa přímého kontaktu specifických právních řádů jednotlivých států, které mohou být vzájemně konfliktní. * * PedF, katedra geografie 34 Krátká historie * Starověk a středověk: neexistovaly hraniční linie, ale (po)hraniční pásy (terranullius). * Hraniční pásy byly zpravidla vylidněné a často měly i obrannou funkci * Široké byly v neproduktivních oblastech, zužovaly se se vzrůstající hustotou zalidnění. * * Důsledek: státy nebyly ve vzájemném „fyzickém“ kontaktu. * 1659 tzv. pyrenejská smlouva –první oficiální liniová hranice. * PedF, katedra geografie 35 Politické hranice * * 4 fáze: * * Alokace * Delimitace * Demarkace * Administrace * PedF, katedra geografie 36 Alokace * * Politická rozhodnutí * PedF, katedra geografie 37 Delimitace * * Určení přesného průběhu hranic na mapách velkých měřítek. * Většinou spojeno s terénním šetřením, ověřováním majetkových poměrů, dopravní dostupnosti apod. * Časově náročná činnost, vždy s jistým zpožděním po alokaci hranic. * Většinou prováděna smíšenými komisemi složenými ze zástupců sousedních států. * PedF, katedra geografie 38 Demarkace * * Vyznačení hranic v terénu tak, aby byl jejich průběh snadno identifikovatelný. * E:\2009\Pulčinské skály 10. - 13.4.09\Libor\P4124891.JPG PedF, katedra geografie 39 Administrace * * Údržba a pravidelná obnova hraničních znaků. * * Sledování přirozených změn hranice. * * Regulace hraničních vodních toků. * E:\2009\BiH 1. - 10. 7. 09\Libor\P7098284.JPG PedF, katedra geografie 40 Vytýčení hranic * * Hranice může být vedena libovolným způsobem, pokud se takto sousední státy dohodnou. * * * Neexistuje žádné obecně přijímané pravidlo, které hranice jsou „spravedlivé“ a které „nespravedlivé“, neuplatňují se precedenty. PedF, katedra geografie 41 Pár nepsaných pravidel… * * Nesplavné řeky: hranice vede ve středu toku (tzv. střednice / medianline). * Splavné toky: hranice vede středem plavební oblasti toku (hloubnici/ thalweg -odtud se tento princip označuje jako ThalwegDoctrine). * Pohoří: hranice vede po rozvodnici * Jezera: hranice vede po ekvidistantě, platí ale zásada, že zdroje pohraničních jezer mají být využívány pohraničními státy rovnoměrně. * PedF, katedra geografie 42 Pravidla * * Zpravidla je dohodnuto, že při přirozených a pozvolných změnách polohy vodního toku se mění i poloha hranice. * * * * V praxi to vede na neregulovaných vodních tocích k řadě drobných hraničních sporů. * PedF, katedra geografie 43 Hranice v terénu * * Hraniční znaky * * Hraniční ploty * * Hraniční valy * * Hraniční zdi Hraniční kámen http://www.alena.ilcik.cz/0607ceskakanada/img_4190.jpg http://i.idnes.cz/07/071/gal/TOM1c23c0_cinskazed.jpg PedF, katedra geografie 44 Typologie hranic * Hranice suchozemské. * Hranice mořské. * * Hranice mezi dvěma státy. * Hranice státu a otevřeného moře. * Hranice státu a kosmického prostoru. • * Přírodní hranice (vedou po přirozené –v přírodě viditelné – linii). * Umělé hranice (nemají tuto vazbu). • * PedF, katedra geografie 45 Přírodní hranice * * Vázány na překážku v terénu: * Pohoří * Řeka * Bažina * Poušť * Mořské pobřeží * * Primárně brání pohybu lidí, snadno lokalizovatelné, dříve vhodné k obraně. E:\2009\Jižní Slovensko 30.4. - 3.5. 09\P5010079.JPG PedF, katedra geografie 46 Přírodní hranice * * Limitem použití principu byla znalost terénu – přírodní hranice např. nebyly použity při koloniálním dělení Afriky (kontinent nebyl v té době dobře zmapován). * * Působením přírodních sil se postupně mění. * V praxi nemají přírodní překážky nikdy zcela liniový charakter, velký potenciál hraničních sporů. * Problematické jsou také všechny umělé úpravy (např. říčních koryt). PedF, katedra geografie 47 Umělé hranice * * Jednoduché, často ale nepřirozeně kříží průběh liniových fyzickogeografických prvků, obtížná obrana. * * Zvláštní typy umělých hranic: * Etnické * Historické * Astronomické hranice * Geometrické hranice * PedF, katedra geografie 48 Specifické hraniční situace * V některých případech má území států „nelogický“ nebo nevhodný tvar (výběžky, oddělené části). * * Pokud jsou některé části území těžko dostupné nebo zcela nedostupné, musí mít zvláštní právní režim: celní, měnový, specifická regulace pohybu obyvatel apod. * * Nejčastější „specifické hraniční situace“ jsou enklávy, exklávy a koridory. PedF, katedra geografie 49 Enkláva x exkláva * * Enkláva = cizí území na tom, které popisujeme. Území cizího státu na státním území. * Exkláva = oddělená (nesouvisející) část území, které popisujeme. * * Proto také v některých případech jedno a totéž území může být podle „směru“ popisu enklávou i exklávou, v jiných případech jen enklávou nebo jen exklávou. PedF, katedra geografie 50 http://politicspeaksvalleys.files.wordpress.com/2009/05/ferghana-valley-unep.jpg PedF, katedra geografie 51 PedF, katedra geografie 52 http://img.aktualne.centrum.cz/80/19/801932-mapa-armenie-nahorni-karabach.png PedF, katedra geografie 53 Územní koridory * * Koridory spojující, např. dvě části území – Siliguri koridor v Indii, Neum v Bosně a Hercegovině). * * * Území s dopravně důležitým přístavem nebo řekou – např. Caprivi Strip v Namibii, Leticia v Kolumbii. * * * Koridory izolující (např. Vachánské údolí). PedF, katedra geografie 54 * • •Vývoj států PedF, katedra geografie 55 Způsoby získání státního území * * Primární= rozšíření státní suverenity na území, které dosud suverenitě žádného státu nepodléhalo (resnullius) nebo bylo už dříve opuštěno (territoriumderelictum). * * * Odvozené= rozšíření státní suverenity na území, které dosud podléhalo suverenitě jiného státu. PedF, katedra geografie 56 Primární způsoby * * Prvotní okupace * * Akcese * * Akrescence PedF, katedra geografie 57 Prvotní okupace * * Rozšíření suverenity / vznik státu na již existujícím území. * Může jít o prvotní osídlení (např. Kapverdy, Azory, Norfolk), * * nebo o objevení území bez uznaného právního řádu (např. Amerika), * * nebo (výjimečně) o konstituování nezávislého státu na „území nikoho“ (Libérie). PedF, katedra geografie 58 Akcese * * zisk území působením přírodních sil, zejména: * •ukládání říčních sedimentů •vulkanická činnost •vývoj a změny toku řek PedF, katedra geografie 59 Akrescence * •Vytvoření nového území uměle – posunem pobřežní čáry * Vysoušení mořského dna * Navršení materiálu nad mořskou hranici • •Vždy mimořádně drahé, důvody: * Politické (v menšině) * Ekonomické (jasně převažují) * Bezpečnostní (např. snahy zabránit zatopení území přírodními silami) • • • • • • • • • Osaka airport PedF, katedra geografie 60 http://www.bestnweb.com/images/news/airport/kansai-international-airport.jpg • • • • • • • • • Dubai PedF, katedra geografie 61 http://www.dubai-information.info/palm_island_dubai.jpg PedF, katedra geografie 62 Okupovaná území * Zůstávají součástí původního státu. * Okupant přebírá část nebo celý výkon suverenity. • - Ve vztahu k armádě okupovaného státu zcela. • - Ve vztahu k civilnímu obyvatelstvu – silně omezen mezinárodními úmluvami. • * Okupující stát / koalice nesmí měnit právní poměry (státní příslušnost), demografické poměry (deportace) a podobně. * V praxi rozdílná míra „angažování se“ okupanta v dom. politice okupovaného státu (např. německá okupace různých zemí za 2. světové války – na jedné straně Dánsko, na druhé východní území). PedF, katedra geografie 63 Anektovaná území * * Stávají se přímou součástí anektujícího státu. * Obyvatelé území se stávají (zpravidla) občany nového státu. * Obyvatelstvo území podléhá svrchovanosti anektujícího státu neomezeně a bez výhrad. * Přestává platit původní právní řád – nahrazuje ho právní řád anektujícího státu (často s přechodnými obdobími). PedF, katedra geografie 64 Ztráta území * * opuštění (derelikce) * působení přírodních sil * secese (odtržení) * plebiscit * adjudikace PedF, katedra geografie 65 * •Formy států PedF, katedra geografie 66 Státní moc * * Existence státní moci je nutná k tomu, aby stát mohl plnit své funkce vzhledem k obyvatelstvu. * * Nositeli státní moci jsou státní orgány, tj. zákonem vytvořené subjekty mající právo jednat jménem státu. * * Vedle nich jsou ve státě i specifické složky plnící zvláštní úkoly (policie, armáda). PedF, katedra geografie 67 Složky státní moci * * moc ZÁKONODÁRNÁ * moc VÝKONNÁ * moc SOUDNÍ * * * V demokratických zemích jsou odděleny (zajišťují je rozdílné státní orgány) a vzájemně se kontrolují * PedF, katedra geografie 68 Moc zákonodárná (legislativní) * * Zákonodárnou moc představuje parlament. * * Zákonodárná moc obecně určuje pravidla vztahů mezi obyvateli státu (zákony), státní rozpočet a schvaluje mezinárodní smlouvy. Sněmovní 4, jednací sál PedF, katedra geografie 69 Společné znaky parlamentu * * Kolegiální charakter – neexistuje hierarchická stavba (všichni poslanci mají jeden hlas, rozhoduje se kolektivně). * Je volen přímo (u dvoukomorových parlamentů vždy dolní komora) – bez splnění této podmínky není možné jakékoliv shromáždění považovat za parlament (např. jmenované „parlamenty“ po státních převratech). * Má celostátní působnost. * Mají vždy určité základní pravomoci(pravomoc přijímat zákony a státní rozpočet). PedF, katedra geografie 70 Typy parlamentu * * Jednokomorový parlament – všichni poslanci tvoří jeden sbor. * * Dvoukomorový parlament – parlament tvoří dva sbory, které se liší pravomocemi a někdy i způsobem vytvoření: • - Dolní komora – volena přímo, zastupuje obyvatelstvo státu jako celek. • - Horní komora – reprezentace zástupců • územních jednotek. PedF, katedra geografie 71 Moc výkonná (exekutivní) * * Výkonnou moc představuje zejména hlava státu a vláda (případně s předsedou). * * Hlava státu(jednotlivec nebo kolektiv) zejména zastupuje stát navenek(podpisy smluv, pověřování diplomatických zástupců apod.), jeho pravomoci ve vztahu k vnitrostátním záležitostem závisí na typu státu. * * Vláda (rada ministrů, kabinet …) je zpravidla kolektivní orgán, způsob jmenování a kontroly závisí na typu státu. PedF, katedra geografie 72 Moc soudní * * soudní moc má dva hlavní úkoly: * •rozhoduje v oblasti občanskoprávních, rodinných a pracovních vztahů a v záležitostech trestných činů •kontroluje činnost ostatních státních orgánů a interpretuje zákony • * zpravidla mají hierarchickou strukturu PedF, katedra geografie 73 * • •Formy státu PedF, katedra geografie 74 Formy státu * * Určují se podle toho, jak je organizována státní moc, resp. jak jsou uspořádány vztahy mezi jednotlivými složkami státní moci. * Nejčastěji se státy člení podle způsobu, jakým získává hlava státu svůj úřad na monarchie a republiky. * * Rozšířené je i členění podle vnitřní organizace na státy unitární a složené. * Formu státu určuje zpravidla ústava. PedF, katedra geografie 75 Monarchie * * Hlavou státu je monarcha (král, císař, kníže, velkovévoda …), který zpravidla svůj úřad dědí. * * * Délka funkčního období hlavy státu zpravidla není omezena. Soubor:Elizabeth II greets NASA GSFC employees, May 8, 2007.jpg PedF, katedra geografie 76 Formy monarchií http://upload.wikimedia.org/wikipedia/cs/c/c3/Schema-Monarchie.JPG PedF, katedra geografie 77 Republika * * Hlava státu je do své funkce volena. * * Její funkční období je zpravidla omezeno (nejčastěji 4-5 let). * * Titul hlavy státu je nejčastěji „prezident“ (existují ale i jiné varianty). http://citaty-o-lasce.cz/wp-content/uploads/vaclav-klaus-338x500.jpg PedF, katedra geografie 78 Formy republik * * * Parlamentní republiky * * Prezidentské republiky * * Parlamentně prezidentské republiky PedF, katedra geografie 79 Hlavní rozdíly PedF, katedra geografie 80 Personální unie * * Není složený stát * * Několik států – subjektů mezinárodního práva – má společnou hlavu státu * * Největší personální unii tvoří Spojené království, Kanada, Austrálie + cca 15 dalších zemí Společenství PedF, katedra geografie 81 Federace * složený stát, skládající se ze států - členů federace s různým označením (státy, země, republiky, kantony, provincie). * * Federace má vždy plnou mezinárodní subjektivitu a dělí se na: •federaci vnitrostátní - členské státy nemají mezinárodní subjektivitu - USA, Československo 1969-92. •federaci mezinárodní - členské státy mají omezenou mezinárodní subjektivitu a mohou vlastním jménem uzavírat mezinárodní smlouvy v rozsahu stanoveném federální ústavou - Německo, Švýcarsko, Rakousko, Sovětský svaz, Československo ke konci roku 1992. * PedF, katedra geografie 82 Konfederace * * Nejsou složené státy. * Je to svaz nezávislých států, pravomoc orgánů konfederace není imperativní. * Subjektem mez. práva jsou členské státy, ne konfederace jako celek. * většinou jen přechodná forma spolupráce, která končí přetvořením na federaci (1789: USA, 1848: Švýcarsko), nebo rozpadem (1989: Senegambie). * Pozor na Švýcarsko!!! PedF, katedra geografie 83 * •Typologie států •a jejich ideologie PedF, katedra geografie 84 Aristotelovo třídění: * Aristoteles (384–322 př. n. l.) v knize politika vymezil základní formy státu podle formy vlády: * •3 „správné“ formy: * Monarchie – panství jednotlivce * Aristokracie – panství vybrané menšiny * Demokracie – panství většiny * •3 „zvrhlé“ formy: * * Tyranie – panství jednotlivce, který sleduje jen vlastní prospěch * Oligarchie – panství bohatých k jejich prospěchu * Ochlokracie – panství (zvůle) chudých PedF, katedra geografie 85 Někdy ještě 4. typ * * * Ideokracie – neboli teokracie – formálně neexistuje lidská vrchnost, nejvyšší moc má bůh nebo nadlidská duchovní bytost bez slabostí lidské povahy. * Klasifikace státoprávních systémů * Ideologická báze * Komunistické režimy * Socialistické režimy * Demokratické režimy * Náboženské režimy * Ostatní absolutistické * Režimy * Jiné ideologie * Ultraliberální až * anarchistické režimy * Stranické systémy * * Jedna politická strana * Hegemonní politická strana * Převažující politická strana * Dvě politické strany * Omezený pluralismus * Extrémní pluralismus * Atomizovaný pluralismus PedF, katedra geografie 86 PedF, katedra geografie 87 Komunismus * * Ortodoxní komunistické diktatury. * Jde o vládu úzké skupiny lidí nebo jednotlivce (diktátora), který je údajným zástupcem proletariátu. * Ideologickým základem takových režimů bývá modifikace marxisticko-leninského učení, například maoismus. * * Mezi země s komunistickými režimy počítáme v současnosti především Korejskou lidově demokratickou republiku a Kubu. PedF, katedra geografie 88 Socialismus * * Významnou roli hraje komunistická (dělnická, socialistická) strana a systém kolektivismu. * Typické je potlačování lidských práv, omezování trhu, rozsáhlé zásahy státu a rozsáhlý státní sektor. * * V současnosti zřejmě nenajdeme žádný typický socialistický režim, v minulosti to byly některé mírnější režimy ve východním bloku, například Maďarsko nebo Polsko v 80. letech 20. století. PedF, katedra geografie 89 Demokracie * * Systémy založené na myšlenkách a principech volného trhu, individuální svobody a odpovědnosti. * Dříve se označovaly jako kapitalistické nebo buržoazní režimy. * * Například státy Evropské unie, většina států Severní a Jižní Ameriky, státy Austrálie a Oceánie... PedF, katedra geografie 90 Náboženské režimy * * Islámské státy založené na tradičním právu šaríja. * Systémy kombinující uvedené prvky (tzv. systémy třetí cesty) – do této skupiny můžeme zařadit pragmatické autoritativní režimy nebo tzv. korporativistické režimy (např. Mussoliniho typ fašismu). * * V současnosti do této skupiny řadíme také některé státy s komunistickým (socialistickým) režimem a tržními prvky – Čína, Laos, Vietnam. PedF, katedra geografie 91 Ostatní absolutistické režimy * * Jsou většinou založeny na nedotknutelnosti vládce. * Označují se také jako absolutistické nebo autoritativní režimy. * * Ke státům s absolutistickými režimy patří například * Saudská Arábie. * Ke státům s autoritativními režimy řadíme například Bělorusko. PedF, katedra geografie 92 Jiné ideologie * Například rasismus (apartheid), fašismus, kastovní systém apod. * V současnosti se nesetkáme s typickým představitelem tohoto směru. * * V minulosti šlo například o Jihoafrickou republiku, Chile nebo Kambodžu. * Existují ovšem některé státy, které částečně diskriminují vlastní obyvatelstvo minoritních národů, například omezování občanů hlásících se k ruské národnosti v Lotyšsku nebo Estonsku. PedF, katedra geografie 93 Stranický systém * Rozděluje stranické systémy na soutěživé a nesoutěživé. PedF, katedra geografie 94 Systém jedné pol. strany * Pro tento systém jsou charakteristické represivní formy vlády – vlastní politické strany jsou většinou zakázány; pokud probíhají volby, pak jsou většinou formální nebo zmanipulované. * Rozlišujeme podtypy: * Totalitární (totalitní; vláda ideologie jedné strany) * Autoritativní (systém založený na konkrétní osobnosti, menší ideologický náboj) * Pragmatický (vláda „osvíceného“ diktátora) * * Saudská Arábie, Bělorusko, KLDR, Kuba. PedF, katedra geografie 95 Systém s hegemonní pol. stranou * Existují neplnohodnotné strany (například v Československé socialistické republice strany Národní fronty). * * Podtypy – ideologicko-hegemonní, pragmaticko-hegemonní. * * Bývalá ČSSR, NDR; částečně Mexiko PedF, katedra geografie 96 Systém s převažující pol. stranou * Existují svobodné volby a korektní politická soutěž (patří již mezi soutěživé systémy), ale v praxi dochází k dlouhodobé nadvládě jedné strany. * * Dříve Japonsko, Norsko, Švédsko nebo Indie PedF, katedra geografie 97 Systém dvou politických stran * Existují dvě velké politické strany. * V některých případech je doplňují menší politické strany (nejčastěji jedna strana) – získávají hlasy voličů z okrajových částí politického spektra. * * Velké politické strany ve volbách soupeří o hlasy centristických voličů. * * Například USA. PedF, katedra geografie 98 Omezený plurarismus * Politická soutěž tří až pěti stran. * Poměrně stabilní politický systém. * Charakteristická je tvorba alternativních koalic, nevýhodou bývá existence extrémistických stran napravo i nalevo od politického středu. * * Nizozemsko, Norsko, Německo, Island PedF, katedra geografie 99 Atomizovaný pluralismus * * Politický chaos, bez výrazných systémových prvků. * * Situace často ústí v radikální řešení pomocí nedemokratických prostředků. * * Rusko PedF, katedra geografie 100 Extrémní pluralismus * * Existence šesti až deseti politických stran. * Vede k roztříštěnosti politického spektra. * Charakteristické znaky: chronická nestabilita, silné postavení středových stran, komplikované politické strany. * * Polsko, Izrael. PedF, katedra geografie 101 Zdroj * BAAR, V., RUMPEL, P, ŠINDLER, P.: Politická geografie. Vyd. 1. Ostrava : Ostravská univerzita, 1996. 91 s. Učební texty Ostravské univerzity. * * Elektronická verze knihy: JEHLIČKA,P., TOMEŠ,J., DANĚK,P. (2000): Stát, prostor, politika – vybrané kapitoly z politické geografie , KSGRR Přf UK. * * Přístupné z http://www.prg.aktualne.cz/