Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF PROČ PĚSTOVAT GEOGRAFII, PROČ UČIT ZEMĚPIS ? nÚvod do studia geografie n Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Před zahájením dnešního tématu je třeba si položit následující otázky: nCo je to věda ? nCo je to geografie ? nCo je to zeměpis ? n Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Proč? nGeografie je jednou z nejstarších věd. Věnovali se jí již staří Řekové před dvěma tisíci lety. nŘekové jí dali i dnešní název „gé“ – Země, „grafó“ – psát. nMnoho názvů jednotlivých věd si ponechává svůj původní význam, nejinak je tomu i u geografie. nDávní geografové a cestovatelé sloužili sloužili např. novým panovníkům, kteří chtěli ovládat nová území atp. nSoučasní geografové se podílejí např. na plánování a rozvoji různých území, pomáhají spravovat přírodní zdroje, studují volební systémy, šíření chorob apod. nUkazují, jak důležité jsou geografické znalosti pro zachování života a jeho radostí. Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Vývoj geografie Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Vývoj geografie- 1. období – starověk ncelkem 5 období podle objektu geografie ngeo –grafie ( země – pis), n1. období – starověk nzatím je omezený obsah poznání, proto vědy ještě málo strukturované nobjektem geografie je celá Země nteoretické úvahy o tvaru, rozměrech Země, postavení Země jako planety npopis povrchu souše a moří n Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF núpadek vědy na pomezí starověku a středověku, proto se vytrácí první aspekt starověkého období nobjekt geografie – dvojrozměrný povrch souše a oceánů nsmyslem je poznat jej (mapování, popis) nvrcholné období velkých zeměpisných objevů nobdobí inventarizace jevů dostupných běžnému pozorovnání núkol: nastudovat velké zeměpisné objevy n 2. období: středověk až 19. století, Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF nobdobí vědecké analýzy, poznání a pochopení jevů ( nejen inventarizace) nnutnost hluboké analýzy jevů se odrazila v diferenciaci dosud jednotné vědy na dílčí specializované analytické obory (pedogeografie, klimatologie, geomorfologie) a samostatné vědy (geologie, meteorologie atd.) nnutnost pochopení jevů - objektem geografie není už jen dvojrozměrný povrch, ale trojrozměrné geosféry planety Země (např.litosféra, biosféra, atmosféra) n n 3. období: 19. století až polovina 20. století Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF 4. období, jednotlivé krajiny planety Země – období syntézy poznatků, třetí čtvrtina 20. st. nZemě, její sféry se nechovají nezávisle, právě naopak, proto po hluboké analýze jevů nastupuje období syntézy poznatků, ndůraz na vnitřní provázanost geosfér v krajině nobjektem geografie je krajina jako celek ntoto směřování vede k potřebě jednotné geografie Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Vývoj geografie, 5. období, krajinná sféra Země, od 80. let 20 st. dosud npokračující syntetické zaměření geografie na globální celek - krajinnou sféru Země Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Vývoj geografie nStručněji vystihuje vývoj geografie Holeček: n -Geografie v období antiky začala etapou objevování. n- Když byly víceméně známé všechny části naší planety n nastává etapa popisu. -Další etapu můžeme nazvat jako etapu vysvětlování. n- Poslední etapa by se dala nazvat jako etapa prognózování. n n(Podle Holeček,M. a kol., 2001, s. 13) n n n Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF 11 -Geografie v období antiky začala etapou objevování. n- Když byly víceméně známé všechny části naší planety n nastává etapa popisu. -Další etapu můžeme nazvat jako etapu vysvětlování. n- Poslední etapa by se dala nazvat jako etapa prognózování. n n(Podle Holeček,M. a kol., 2001, s. 13) n Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Současná geografie se zabývá např.: -Dálkovým průzkumem Země a Geografickými informačními systémy; -Mapováním; -Lidmi a prostředím; -Ekonomickými aktivitami a vývojem; -Světovými událostmi; -Přírodními procesy a krajinou; -Kulturou; -Řízením a rozhodováním v oblasti životního prostředí. - Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Věda nVěda je procesem systematického racionálního nprůzkumu reality a poznávání jejich zákonitostí nprostřednictvím soustavy zobecňujících pojmů, nhypotéz a teorií. (Mečiar 2005) Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Věda nJinými slovy: nVěda je nepřetržitý proces lidského poznávání přírody, společnosti, člověka, lidského myšlení a kultury. n Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF nCo je to věda? Je geografie vědou? Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF nsystematické n racionální na metodické vyvozování n zobecňování Věda versus lidské poznávání Věda: na základě abstraktního myšlení a teoretické činnosti nových poznatků Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Věda nVěda nastoluje požadavek Ø obecného poznání, na základě něhož lze v nepřehledném světě Øoddělit podstatné od nepodstatného Øa určit obecně platné zákony. ntyto zákony dovolují předvídat, předpovědi modelovat atd. Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Základní metody vědy nvědecké pozorování nanalýza nsyntéza n indukce ndedukce n nÚkol – definice jmenovaných metod Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF nOd novověku je věda založena na představě zákonitého (a matematizovatelného) chování skutečnosti, která se: n odhaluje hypotézou, n ověřuje experimentem. nzobecňuje v teorii n Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Věda v euroamerické civilizaci nv euroamerické společnosti je od 17.st. privilegována věda oproti jiným formám poznání (mimovědní poznání) Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Vědy a jejich dělení nVědy se liší objektem studia, předmětem studia, metodami. nPodle metod se vědy dělí: nformální (matematika a logika) npřírodní nhumanitní nPodle stupně obecnosti: nteoretické a aplikované n n Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Vývoj vědy nDějiny vědy jsou posety odloženými hypotézami překonanými teoriemi i platnými teoriemi. V geografii to může být např.: nZemě jako plocha; nGeocentrická teorie; nHeliocentrická teorie; nWegenerova teorie kontinentálního driftu. n n Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Kuhn nT. S. Kuhn přinesl přesvědčivé argumenty i o tom, že pokrok vědeckého poznání není přímočarý, nnýbrž že je čas od času přerušován zásadními zvraty – vědeckými revolucemi, při nichž dochází k revizi samotných základů dosavadního vědění. Vědecké poznání nesměřuje k nějaké jediné Pravdě o světě nParadigma – vědecká revoluce – nové paradigma nPodrobněji čas. Vesmír 9/2008, nKnihaT.S. Kuhn: Koperníkovská revoluce n uvod_kuhn.jpg Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Vývoj vědy nteorie T.S. Kuhna o proměně věd: nparadigma n nvědecká revoluce n nnové paradigma N P P V R Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Vědecký výzkum n G:\ocean\teory.jpg Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF hypotéza nHypotéza, domněnka, předpoklad. nvýchozí, dosud ale neprokázané tvrzení, které se předkládá na zkoušku k ověření (experimentem, zkušeností). nPracovní hypotézy ukazují další cestu vědeckého zkoumání, mohou se stát základem vědecké teorie Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF TEORIE nŘádně doložené objasnění některého přírodního (sociálního) jevu, které zahrnuje fakta, zevšeobecněné zákony, logické dedukce a otestované dílčí hypotézy Teorie není dohad nebo tušení, ale vysvětlení vycházející z rozsáhlého pozorování , experimentů a tvořivých úvah Příklady: •heliocentrická teorie, •teorie deskové tektoniky, • teorie evolučního vývoje organismů Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF PARADIGMA nurčitý vědecký styl dané epochy či vědeckého společenství nsouhrn všeobecně uznávaných teoretických a metodologických předpokladů, postupů v určité etapě vývoje vědeckého bádání. n Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Geografie Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Geografie a její definice q qGeografie je vědu zkoumající zákonitosti vývoje krajinné sféry a jejích objektů, zvláště vztahy územní diferenciace a integrace q q Geografie je vědou studující prostorové rozšíření jevů v krajinné sféře Země, jejich vzájemnou interakci a vývoj v čase. (Wikipedia) q Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Geografie a její definice q qGeografie jako vědecká disciplína se snaží pochopit časoprostorové vztahy mezi objekty krajiny. Studuje – s důrazem na polohu – souvislosti a vzájemné vazby mezi lidmi a prostředím. Geografie zkoumá, jak se mění přírodní prostředí, jak se mu lidé a jejich činnost přizpůsobují a jak je naopak ovlivňují. Musí přitom vhodně využívat a kombinovat znalosti z pestré škály značně odlišných vědních oborů. Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Geografie •Je založena na schopnosti geograficky myslet – •tj. jasně formulovat nejrůznější prostorové vlastnosti geografických jevů , schopnost systematicky třídit, analyzovat, aplikovat geografické teorie, provádět syntézy, realizovat modely. •Základem geografického myšlení je zejména schopnost klást geografické otázky a hledat na ně odpovědi. Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Různý pohled na svět nNa integrované terénní praxi v Rumunsku v obci Rimetea měli studenti čas na prohlídku, při které si pořídili dokumenty z této vesnice. nZ fotografií je jasně zřetelný náhled lidí z různým zaměřením na sledovanou realitu. V našem případě jde o pohled geografický a umělecký. Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF kk01 Š. Prokop Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF sss04 Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF kkkl08 L. Dvořáková Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF ppl15 Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Z výše uvedeného by se dalo usoudit, že geografie není jen „pouhou vědou“, ale: n n n „Geografie je životní styl“ Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Zařazení geografie nGeografie je vědou na rozhranní věd přírodních a společenských, nskupina věd o Zemi nsoubor metod nobjekt studia příp. předmět studia Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Co je to zeměpis ? Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF 42 Zeměpis je předmět, který se snaží charakterizovat různá území včetně rozmístění lidí, jevů a událostí. Studuje interakce mezi člověkem a prostředím v různých podmínkách. Charakteristická je především její obsahová a metodická šíře, přejímání poznatků různých oborů přírodních a sociálních věd a její zájem na budoucím utváření vztahů mezi lidmi a prostředím.“ (Kühnlová 1996, s. 48.) maly maly maly maly maly maly maly Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF UČIT ZEMĚPIS ? NEBO VZDĚLÁVAT ZEMĚPISEM ? Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Učení zeměpisu často představuje nZaměření na místopis, tedy jen popis míst; nNa povídání o světě, i když pomocí barevných ilustrací, map či obrázků; nZaměření na encyklopedický přehled regionální geografie. n Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Vzdělávání zeměpisem spočívá nV integraci přírodovědných poznatků v jeho fyzickogeografické části; nV integraci humanitních poznatků ve své socioekonomické části. nIntegrované úsilí pak pokračujeve třech směrech: Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Vzdělávání zeměpisem nZabývá se interakcí společnosti a přírody analýzou krajinných ekosystémů v kulturní krajině a environmentálními tématy, tedy životním prostředím; nŘeší integritu kulturních, sociálních, ekonomických, environmentálních a politických témat na regionální a lokální úrovni; nOrientuje se především v souvislostech, návaznostech trvale udržitelného rozvoje, které spočívá ve vzájemném vstřícném přístupu ochrany přírody a socioekonomického vývoje v kvalitativním smyslu, nikoliv v růstu za každou cenu. Stationery C:\Wendy\anabnr2.GIF Školní vzdělávání n n nZásadní otázkou školního vzdělávání je jeho využitelnost pro život, k čemuž musí přispívat všechny předměty.