DÝCHÁNÍ I
Úkol 1: Vyšetření dýchacích pohybů ve stoje pomocí palpace a aspekce
(stanovení převažujícího mechanismu dýchání u žen, mužů a dětí)
Pracovní postup:
1) postavíme se do stoje vzpřímeného a začneme klidně dýchat
2) nejprve hodnotíme dýchání pomocí aspekce (pozorování) a potom palpace (dotykem)
3) aspekce – hodnotíme vertikální pohyb hrudníku a pohyb břišní oblasti
4) palpace – položíme dlaň jedné ruky těsně pod klíční kost a druhou na téže straně hrudníku těsně
nad dolní okraj žeber
5) v obou případech sledujeme, která část se zvedá dříve – zda hrudník, či břicho
Úkol 2: Pozorování dechové vlny vleže
(pozorování dechové vlny a upozornění na možnou blokádu v místě přerušení vlny)
Pracovní postup:
1) lehneme si na pevnou rovnou podložku a začneme klidně dýchat
2) vyšetřující pozoruje průběh dechové vlny
3) při větším nádechu pozorujeme, zda nedochází ke zvedání ramen
Úkol 3: Jedovatý dech
Materiál: vápenná voda (nasycený roztok Ca(OH)2), baňka s gumovou zátkou, zahnutá trubice
Pracovní postup:
1) změříme pH vápenné vody lakmusovým papírkem
2) do baňky s vápennou vodou začneme dýchat přes trubičku
3) po čase sledujeme vznik bílé sraženiny
4) opět změříme pH lakmusovým papírkem
Úkol 4: Jak pracují naše plíce?
Materiál: lahvička (0,5 l), plíce (balonek), bránice (balonek), nůžky
Pracovní postup:
1) lahvičce odstřihneme dno
2) zhruba v 2/3 (bráno od otvoru pro nafukování) odstřihneme balonek a otvor pro nafukování
zasukujeme
3) zasukovaný odstřižený balonek navlékneme na lahvičku v místě odstřiženého dna
4) druhý balonek vsuneme hrdlem do lahvičky a otvor pro nafukování přehrneme přes hrdlo lahvičky
5) simulujeme dýchání
6) provedeme pneumotorax a opět sledujeme dýchání
Úkol 5: Vitální kapacita plic
Materiál: Hutchinsonův spirometr, odměrný válec, gumová hadice, nádoba na vodu (umyvadlo, kbelík)
Pracovní postup:
A) Spirometr připravíme k práci:
Ukazatel je na nulovém bodu, dýchací ventil přívodné trubky uzavřeme, vyměníme dýchací trubičku
(utřeme ústenku alkoholem). Pracujeme ve dvojicích.
Zjišťujeme následující objemy:
• klidový výdech (tzn. normální výdech po normálním nádechu) = klidový objem (KO)
• po klidovém výdechu do spirometru vydechneme veškerý zbytek vzduchu v plicích =
expirační objem (EO)
• po maximálním nádechu normálně vydechneme (bez expiračního objemu, ten nám zůstane
v plicích) = inspirační objem (IO)
Vitální kapacitu plic vypočteme podle vzorce: VKP = KO+ EO + IO. Mělo by se jednat o stejnou
hodnotu, jakou lze naměřit maximálním výdechem po maximálním nádechu.
B) Možnost jak nahradit spirometr:
Odměrný skleněný válec naplníme vodou a přikryjeme kartonem. Překlopíme o 180° a vložíme do
nádoby s vodou (zde necháme bez kartonu). Pomocí gumové hadice vydechneme vzduch z plic do
válce. Z velikosti snížení hladiny vody ve válci určíme množství vydechnutého vzduchu.
Úkol 6: Počet vdechů v klidu a při zátěži
Pomůcky: stopky
Pracovní postup:
1. spočítejte počet vdechů za minutu v klidu
2. udělejte 15 dřepů a znovu spočítejte počet vdechů za minutu
Úkol 7: Pozorování dýchání u švába
Materiál: šváb
Švábi nedýchají (tak jako člověk) ústy nebo nosem – kyslík je do těla dostáván stigmaty přítomnými
v každé části těla. Distribuci kyslíku v těle nekontroluje mozek a krev jej nerozvádí po těle – je rozváděn
trubicemi vycházejícími ze stigmat po celém těle.
Pracovní postup:
1. pozoruj dýchání švába pomocí stigmat (u živého švába, u švába s odstraněnou hlavou)