Příprava pro výuku „Barevný podzim“ Téma: Stromy,listy a jejich plody Ročník: 2.ročník VVC: Pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit. Rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách. Vytváření povědomí o vlastí sounáležitosti s živou, neživou přírodou. Pojmy opěrné: rozlišení listnatých a jehličnatých stromů, některé druhy stromů, stavbu stromu Pojmy nové: stavba listu, fotosyntéza, zařazení pučení plodů stromů do ročního období Místo realizace a časová dotace: Kejbaly, 90 minut Časová dotace celkem: 90 minut Scénář výuky: Fáze výuky Úlohy Metoda, forma Čas pro aktivitu Pomůcky (druh, počet ks) Poznámky, Úvod: organizace * Motivace * Seznámení s cílem výuky * Kontrola žákovské přípravy na výuku Motivace:"Včera jsem byla na procházce v lese a z ničeho nic na mě spadl z dubu žalud. Na tom není nic tak zvláštního, ale na stromě zatím žádné žaludy nenarostly. Koukám, jak je to možné, a najednou se mezi větvemi stromu mihl hnědý huňatý ocásek. Představte si to, v lese si na mě počíhal pan Veveřák, který bydlí na starém dubu. Bylo mu smutno a hledal nějakého kamaráda. S panem Veveřákem jsem se spřátelila a povídala si s ním o stromech, o lese a dozvěděla se spoustu zajímavých věcí. Panu Veveřákovi jsem slíbila, že vám vše, co jsem se dozvěděla, povím. A na oplátku nás všechny pozval k sobě ke starému dubu." Cíl: osvojení nových poznatků z oblasti přírodovědy, které nejprve získaly v teoretické části hodiny a posléze i v praktické * Seznámení dětí se základními druhy stromů, jejich plody, listy Metoda slovní, vyprávění Forma: skupinová, hromadná – týmové vyučování * činnost učitelů * činnost žáků * struktura učiva * věcných prostředků 15 min. Žalud, veverka Hlavní část * Procvičování a opakování známého * Expozice – nové učivo * Fixace – upevňování a kontrola pochopení probírané látky * Aplikace – další aktivity k probíranému učivu * Frotáž kůry stromů, listů * Společná obrázek z listů * Šišková honička * Matematické představy – počty stromů, porovnávání velikostí * Hod šiškou – soutěž ( kdo nejdál dohodí ) I. Druhy stromu Rozdělení stromů na dva základní typy: 1. jehličnany = stromy jehličnaté; 2. listnáče = stromy listnaté. Další dělení stromů na opadavé a stálezelené druhy: 1. jehličnany - opadavé (modřín opadavý), stálezelené (smrk ztepilý, jedle obrovská); 2. listnáče - opadavé (dub letní, bříza bělokorá, lípa stříbrná, jírovec maďal), stálezelené (dub cesmínolistý). Jehličnaté stromy: MODŘÍN OPADAVÝ: Doba plodu: září, říjen, listopad, prosinec Barva olistění: zelená Typy listů: jehličnaté, opadavé Náročnost: slunce, polostín, vlhko, nenáročné SMRK ZTEPILÝ: Doba plodu: červenec, srpen, září, říjen Barva olistění: zelená Typy listů: jehličnaté, stále zelené Náročnost: slunce, polostín, vlhko, nemrazuvzdorné, nenáročné JEDLE OBROVSKÁ: Doba plodu: červenec, srpen, září Barva olistění: zelená Typy listů: jehličnaté, stále zelené Náročnost: slunce, polostín, vlhko, propustné půdy, nenáročnost Listnaté stromy: DUB LETNÍ: Doba květu: duben, květen Doba plodu: září Barva olistění: zelená Typy listů: listnaté, opadavé Použitelné části: plod BŘÍZA BĚLOKORÁ: Tvar květu: jehněda Tvar listu: pilovité, zubaté Typy listů: listnaté, vonné Použité části: list Náročnost: slunce, polostíny, sucho, vlhko, mrazuvzdorné, písčité půdy, chudé půdy LÍPA STŘÍBRNÁ Barva květu: nažloutlé Tvary listů: kopinaté Typy listů: listnaté, opadavé Použitelné části: květ Použití: lékařství, zemědělství Náročnost: slunce, polostín, vlhko, hlinité půdy, propustné, nenáročné JÍLOVEC MAĎAL: Doba plodu: říjen, listopad Barva květu: bílá Barva listu: zelená Tvary listů: dlanité, složené, pilovité, obvejčité, vstřícné Typy listů: listnaté, opadavé Použité části: stonek, plod Náročnost: slunce, polostín, vlhko, hlinité půdy, propustné půdy, nenáročné II. Tvar koruny stromu Mnoho jehličnanů má korunu štíhlou, se zašpičatělým vrcholem. Některé listnáče mají štíhlý a úzký tvar koruny, jiné naopak mají korunu rozložitou. Některé stromy mají větve obloukovitě skloněny. III. Pozorování tvaru listů, jehlic a jejich uspořádání Tvar listů: Listnáče: * listy elipsovité (buk); * listy oválné a na horním okraji zubaté (třešeň); * listy laločné (dub); * listy dlanitě laločné (javor); * lichozpeřené listy složené z lístků (jeřáb). Jehličnany: * druh s listy šupinovitými (jalovec obecný); * druh, u kterého jehlice vyrůstají jednotlivě (jedle obrovská); * druh, u kterého vyrůstají jehlice ve svazečcích (borovice lesní). Uspořádání jehlic: * jehlice vyrůstající na větvích jednotlivě (smrk ztepilý); * jehlice vyrůstající po dvou až po pěti (borovice lesní); * jehlice vyrůstající ve svazečku (modřín opadavý); * listy šupinovité. IV. Cesta pylu - seznámení se s procesem a významem opylování Nejenom hmyz přenáší pyl z jednoho květu na druhý, ale i vítr zde hraje svoji roli. Párování plodů a větviček Cíl - přiřadit plody k větvičce. Na plátno, rozloženém na zemi, položíme větvě a plody, a přiřazujeme plod k větvičce, ke které patří. Upřesnění pojmu les, ekosystém a druhy lesa: Les - složitý ekosystém, v jehož rostlinné složce převládají dřeviny stromovitého vzrůstu. Lesní ekosystém je tvořený složkou rostlinou, živočišnou a biotopem. Ekosystém - základní funkční jednotka přírody charakterizovaná vzájemnými vztahy mezi abiotickou a biotickou složkou, vytvářející dynamicky rovnovážný ekologický systém. Abiotickou složku reprezentují fyzikální faktory (podnebí) a chemické faktory (anorganické látky a organické látky v mrtvé ústrojné hmotě). Biotická složka je tvořena producenty (autotrofní rostliny nebo mikroorganismy), konzumenty (býložravci a masožravci v různě složitých pastevně-kořistnických řetězcích) a dekompozitory (rozkladači). Biotop - stanoviště obývané určitým organismem či společenstvem zahrnující specifické abiotické faktory (podnebí, půdní podmínky) i biotické faktory (vliv ostatních organismů) - životní prostor určitého druhu organismu nebo společenstva. Druhy lesa: * listnatý les = rostou v něm listnaté stromy; * jehličnatý les = rostou v něm jehličnaté stromy; * smíšený les = rostou v něm listnaté i jehličnaté stromy. Stáří stromu Stáří stromu je možné určit z poraženého kmenu stromu. Na příčném řezu kmenem dřeviny je možné pozorovat soustředné kruhy, které se nazývají letokruhy. Jedna vrstva odpovídá jedné vegetační sezóně. Metoda vysvětlování, názorně demonstrační, didaktické hry, poznávací Forma skupinová, hromadná 45 min. Papíry na frotáž, voskovky,šiška, stromy, vlastní poznámky ohledně stromů, plodů, listů Shrnutí * Závěr, zopakování probrané látky * Zhodnocení výuky * Zadání úkolů do školy Opakování, křížovka, pětiminutovka – viz příloha Metoda práce s textem 30 min Viz příloha Literatura: Hlinský, J.: Ptáci a stromy: výukové programy: Příručka pro učitele. Brno: EkoCentrum, 1996, ISBN 80-902203-0-4. Máchal, A.: Malý ekologický slovníček. Hradec Králové: RVZ Seč, 1990. Švecová, M.: Teorie a praxe zařazení školních projektů ve výuce přírodopisu, biologie a ekologie. Praha: Karolinum, 2001, ISBN 80-246-0227-X. Kol. autorů: Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích A-L Praha: Ottovo nakladatelství, 2003, ISBN 80-7181-959-X. Rozpracování scénáře: Fáze výuky, název aktivity, popis aktivity s odkazy na přílohu, čas, pomůcky. Zhodnocení výuky: Závěr: Význam praktického cvičení téma: Výstava „Barevný podzim“ pro studenta. Přílohy: Pětiminutovka borovice jedle smrk modřín 1. Má mělké kořeny. 2. Kořeny rostou do hloubky. 3. Šišky jsou dlouhé, visí směrem dolů. 4. Šišky se rozpadají ještě na stromě. 5. Šišky jsou malé a kulaté. 6. Jehličí roste v chomáčcích. 7. Jehličí je na rubu bílé. 8. Jehličí obepíná celou větvičku. 9. Výroba nábytku.Výroba papíru. Doplňovačka Vypracovaly: Eva Červinková Veronika Holčáková Barbora Mikulová