jevy vydělující československou skupinu 1. metateze likvid: čs: trat, tlat, trět, tlět - na sever od čs. (lužičtina, polština): trot, tlot, tret, tlet př.: pol. krowa, glowa, brzeg, mleko luž. hlowa 2. zánik nosovek v čs. a lužičtině, v polštině zachovány - př.: čes. maso, pět, ruka, múka - hluž. mjaso, pjeć, dluž. měso, pěś, ruka - pol. mięso, ręka, mąka 3. dispalatalizace ´e > ´o - proběhla v pol., luž., nikoliv v čs. - čes. žena, teplý - pol. žena > zona, čelo > czolo - hluž. žona, coply 4. dispalatalizace ě > ´a proběhla jen v polštině - př.: pol. miara, gwiazda - čes. miera, hvězda, hluž. měra, hwězda jevy vydělující čs. od polštiny a češtinu jako samost. jazyk (od pol. i slovenštiny) l. změna g > g > h - jen v čs. a hluž. - př.: čes. a hluž. noha, čes. hlava, hluž. hlowa - v pol. a dluž. noga, pol. głowa, dluž. Glowa 2. depalatalizace retnic před původním e - jen v čs. - př. čes. peče, beru, veze, mete - pol. piecze, biore, wiezie, miecie - dluž. pjaku, pjacoš 3. změna ŕ > ř - jen v češtině a polštině 4. depalatalizace slabik d´e, t´e, n´e ( n´ebud´et´e > nebudete) - v češtině mimo moravskoslezská - lašská nářečí 5. změna dz´ > z´ za původní dj - jen v češtině, - př. psl. a stč. vývoj medz´a > mez´a > mezě Staroslověnská syntax Význam pádů Ь Ъ genitiv záporový např.: ni mЬzdy neimate genitiv přirovnávací např.: boĺe jego = větší než on částice neže genitiv celkový např.: vЬštЬjЬ vЬsěchЪ = největší ze všech Vazby vzniklé vlivem řečtiny a latiny: dativ absolutní (v řeč. genitiv absol., v lat. ablativ absol.) např.: večeru že byvЪšu = když byl, když nastal večer dativ s infinitivem např.: bystЪ že umrěti ništЬjumu i nesenu byti = stalo se, že zemřel chudý a byl nesen vazba dvojího akuzativu např.: sЪtvorjq vy člověkomЬ lovЬca = učiním vás lovci lidí vazba akuzativu s infinitivem Ъtvorjq vy byti lovЬca člověkomЬ lokál bezpředložkový např.: kosnq sę jemЬ = dotknu se ho Předložkové pády: 1. archaické vazby 1. sЪ + akuzativ např.: s Ъ lakЪtЬ jedinЪ = asi jeden loket, čes. arch. také s jeden loket 2. vЪ + akuzativ vЪ chramЪ = do chrámu 3. o + lokál sěděaše o němЬ narodЪ = lid seděl kolem něho divĺaachq sę o učenii jego = divili se jeho učení 4. po + dativ po morju chodę = jda po moři, stč. po břehovi s bratrem chodě (LegJid) typické jihosl. předložky radi - pro, kvůli - mene radi dělja/ dělЬma - stejný význam iskrЬ = blízko, u razvě = kromě, razvě ženЪ i dětějЬ skvozě = skrz, skvozě sějanija = osením, skrz osení užívání slovesných tvarů 1. ind. préz. sloves ve významu futura: jimЬže sqdomЬ sqdite, sqdętЪ vamЪ = jak soudíte, tak budou soudit vás 2. ind. prézenta ve význam. imperativu 3. Osoby: Da bqdetЪ voĺja tvoja = buď vůle tvá