EKONOMIE zdroj Robert Holman – Základy ekonomie Ekonomie Studuje chování jednotlivců (firmy, banky, domácnosti…) věda o lidském jednání , nemůže plně převzít metody přírodních věd, protože motivy lidského jednání jsou subjektivní a nejsou měřitelné a nemá možnost experimentů (neměnné podmínky experimentu) Studuje chování jednotlivců – jak se lidé rozhodují o využití vzácných zdrojů, které mají alternativní využití Racionální jednání v podmínkách vzácnosti - racionální jednání nelze posoudit z toho, jaké si volí cíle, jaké preference - racionalitu lidského jednání nalezneme ve volbě prostředků k dosažení cílů tj. maximalizuje svůj užitek a minimalizuje své náklady - jednotlivec chce rozdělit vzácný zdroj mezi alternativní příležitosti, porovnává přírůstky uspokojení z těchto příležitostí - Ukazuje všechny možné kombinace dvou výrobků, které lze získat s danými zdroji Výrobce hledá takový bod na hranici produkčních možností, ve kterém jsou přírůstky uspokojení z obou výrobků pokud možné stejné Lidé se chovají v souladu s ekonomickými zákony, i když tyto zákony neznají a nikdy je nestudovali. Racionalita lidského chování nespočívá v tom, že je člověk neomylný, ale v tom, že systematicky neopakuje chyby, nýbrž učí se z nich a napravuje je. Racionální jednání jednotlivců může, ale také nemusí vést k efektivním výsledkům. Neviditelná ruka trhu (směna, tržní ceny) zajišťují soulad mezi prospěchem jednotlivce a společným prospěchem. Ceny a zisky vedou výrobce a obchodníky jako neviditelná ruka trhu, aby dělali to, co chtějí spotřebitelé, přestože jim nejde o spotřebitele ale jen o vlastní zisky. Činnosti lidí v tržním systému jsou koordinovány směnou a cenami. Cenový systém je efektivní, protože je úsporný Funkce ceny • informační funkce ceny • motivační funkce ceny • alokační funkce ceny • distribuční funkce ceny Ekonomický koloběh statky výrobní faktory Firmy Domácnosti Chování spotřebitele – užitečnost a poptávka Uspokojení z celého množství statků nazýváme celkovým užitkem. Přírůstek uspokojení z další, dodateční jednotky statku nazýváme mezním užitkem. Mezní užitek s rostoucí spotřebou klesá. Racionální spotřebitel není ochoten platit za statek vyšší cenu, než jaká odpovídá jeho meznímu užitku. Rozdíl mezi celkovým užitkem statku a částkou, kterou za něj spotřebitel zaplatí je spotřebitelův přebytek P cena Q množství Křivka poptávky Poptávka ukazuje závislost poptávaného množství statků na jeho ceně. Ukazuje jak se mění kupované množství statků v závislosti na jeho ceně (při nezměněných podmínkách. Křivka poptávky v zásadě kopíruje křivku mezního užitku. Poptávané množství x poptávka Zákon klesající poptávky – poptávané množství klesne, když vzroste cena statku a přitom se nezmění ostatní ceny ani důchody. Důchodový efekt – spotřebitel při vyšší ceně kupuje méně statku, protože mu původní částka nestačí na nakup původního množství Substituční efekt - spotřebitel při vyšší ceně kupuje méně statku, protože jej nahrazuje jinými statky. Poptávka v krátkém a dlouhém období P Q Poptávka krátkého období Poptávka dlouhého období Elasticita poptávky - udává vztah mezi procentní změnou množství statku a procentní změnou ceny. - cenová elasticita poptávky – jak se změní výdaje spotřebitele na daný statek v případě změny jeho ceny e › 1 zvýšení ceny povede k poklesu spotřebitelových výdajů na daný statek (elastická nabídka) e ‹ 1 zvýšení ceny povede k zvýšení spotřebitelových výdajů na daný statek (neelastická nabídka) E ₌ 1 změna ceny ponechá výdaje na statek beze změny Změny poptávky - změna preferencí spotřebitele - změna důchodu spotřebitele - změna ceny komplementu - změna ceny substitutu Tržní poptávka - je součtem individuálních poptávek - tržní poptávka neelastická – zvýšení ceny a snížení množství statku bude mít za následek zvýšení výdajů kupujících i příjmů prodávajících - tržní poptávka elastická – zvýšení ceny bude mít za následek snížení výdajů kupujících i příjmů prodávajících Chování výrobce – náklady a nabídka •Utopené náklady – jsou ty náklady, které člověk nese, ať se rozhodne pro kteroukoliv z volených možností. Při ekonomických rozhodnutích nebere člověk utopené náklady v úvahu •Náklady příležitosti – podstata nákladů • Nákladem příležitosti je obětovaný výnos nebo užitek, který bychom mohli mít v druhé nejlepší příležitosti Ekonomické náklady • explicitní náklady příležitosti – platí výrobce za používání cizích výrobních faktorů • implicitní náklady příležitosti – odrážejí obětované příležitosti výrobcových vlastních výrobních faktorů Ekonomický zisk - rozdíl mezi celkovým příjmem a ekonomickými náklady Účetní zisk -rozdíl mezi celkovým příjmem a účetními (explicitními) náklady Změna nákladů - I z toho důvodu, že se změní hodnota obětovaných příležitostí Zastavení činnosti -krátkodobé rozhodnutí - když příjem nepokrývá variabilní náklady Odchod z trhu - dlouhodobé rozhodnutí - příjem nepokrývá veškeré ekonomické náklady (variabilní i fixní ) Variabilní náklady – náklady, které se mění s rozsahem činnosti. Fixní náklady – náklady, které nezávisí na rozsahu činnosti a které vznikají, i když se nevyrábí Nákladová funkce firmy - ukazuje, jak se zvyšují náklady v závislosti na růstu produkce Celkové náklady produkce Fixní náklady Průměrné náklady – náklady na jednotku produkce Mezní náklady – udávají přírůstek celkových nákladů, vyvolaným zvýšením produkce o jednotku Mezní příjem – přírůstek celkového příjmu, dosažený z prodej dodatečné jednotky produkce Optimální objem produkce (rovnováha firmy) Mezní náklady se rovnají meznímu příjmu. V tomto případě, výrobce maximalizuje svůj zisk TC –křivka celkových nákladů NABÍDKA FIRMY funkce, která ukazuje závislost nabízeného množství statku na jeho ceně •V krátkém období -Firma neuvažuje odchod z trhu, je ochotna nést krátkodobě ztrátu, nemění se počet firem na trhu daného statku -Firma je v rovnováze, jsou-li mezní náklady rovny meznímu příjmu (firma může dosahovat ekonomický zisk popř. ztrátu) •V dlouhém období -Rovnováha nastává, když se mezní náklady rovnají meznímu příjmu a současně firma dosahuje nulového ekonomického zisku -Firmy pod tlakem konkurence neustále hledají možnosti, jak snížit náklady, pro zvýšení zisku, tak se „dlouhodobá“ rovnováha neustále mění -Honba firem za ekon. zisky je motorem ekonomického růstu Změny nabídky Nabídka je funkce, která vyjadřuje velikost nabízeného množství na ceně a)podél své nabídkové funkce – v případě, že je změna ceny příčinou změny množství b)posune se nabídková křivka – změní se jiné okolnosti (např. změna nákladů) Q P Tržní nabídka Tržní nabídka v krátkém období je součet krátkodobých nabídek firem, které jsou na trhu. Dlouhodobá tržní nabídka mívá rostoucí průběh, protože růst produkce statku zvyšuje poptávku po specifických faktorech nutných k jeho výrobě. Protože je množství specifických výrobních faktorů omezeno, rostou jejich ceny. Růst produkce tak vyvolává rostoucí náklady. Proto má dlouhodobá nabídka rostoucí průběh. Cena, kterou firmy docilují, je rovna mezním nákladům. Tržní rovnováha a efektivnost • Kupující si konkurují a jejich vzájemná konkurence žene cenu vzhůru. Cena, kterou jsou kupující ochotni zaplatit, je daná jejich mezním užitkem. • Prodávající si mezi sebou také konkurují, což zase tlačí cenu dolů. Cena na které budou prodávající minimálně trvat je daná mezními náklady. Tržní rovnováha – průsečík křivky nabídky a křivky poptávky, tam kde se poptávané množství právě rovná nabízenému množství Na trhu není nedostatek ani přebytek Cena při které je to splněno je rovnovážní cena Tržní rovnováha je efektivní situací, protože vyrovnává mezní užitek s mezními náklady Tržní nerovnováha – je nestabilní a přechodná Nedostatek – poptávané množství převyšuje nabízené množství Přebytek – nabízené množství převyšuje poptávané množství Změna rovnováhy ze strany poptávky (růst ceny, růst množství) nebo nabídky (růst ceny, pokles množství) Směna a specializace • Bohatství není měřeno množstvím výrobků nýbrž uspokojením z nich. Směna může zvýšit uspokojení, aniž by zvětšila množství. Směna obohacuje oba směňující a každý z nich je na tom po směně lépe než před směnou. • • Specializace a směna na základě absolutních výhod • Směna umožňuje zvýšení výroby tím, že umožní výrobcům aby se specializovali. Absolutní výhoda znamená, že člověk je v něčem lepší než jiní lidé. • Specializace a směna na základě komparativních výhod • Umožní specializovat se na tu z činností, u které je relativně lepší • • Specializace a směna zvětšuje produkční schopnosti sama o sobě, aniž by se musel zvětšit kapitál, práce nebo jiné výrobní faktory. Uplatnění i v mezinárodním obchodě. Nedokonalé trhy •Dokonalý trh •Výrobce nemůže změnou své produkce ovlivnit cenu, platí to pro všechny výrobce dodávajících na trh •Podmínky dokonalého trhu a)Dokonalá informovanost kupujících (např. burzy) b)Nulové náklady na změnu dodavatele c)Homogenní produkt (trh plodin, suroviny) • •Nedokonalý trh •Výrobce může změnami své produkce do určité míry ovlivnit docilovanou cenu. •Trhy jsou obvykle heterogenní – systematická snaha výrobců o odlišení (diferenciaci) •Cenotvorba •Výrobci na nedokonalých trzích „tvoří“ svou cenu tak, že vyrovnávají svůj mezní příjem a mezní náklady