Ekumenické motivace
Naděje a hranice


Ekumenické motivace
lExistuje jen jeden motiv, který může propůjčit ekumenickému hnutí skutečnou sílu a nezávislost,
totiž, že společenství patří k samé podstatě církve a že rozdělení v každé formě zatemňuje Boží
plán pro jeho lid. Tento motiv se musí prosadit bez ohledu na současné proudy. Platí ve 20. století
stejně jako v prvním století. Církev, když je rozdělena, popírá svou vlastní podstatu a zapírá úkol
svého poslání. Církev potřebuje společenství, ne protože je to užitečné, žádoucí nebo příjemné,
nýbrž proto, že společenství patří k podstatě jejího života.
Willem Adolph Visser 't Hooft
1900-1985

Ekumenické motivace
ü misijní příkaz
ü podstata církve
ü překonání jednostranností
ü život „globální vesnice“

Naděje a hranice ekumenizmu
l
lJaké jsou naděje ekumenických snah?
l
lekumenizmus vstoupil do oficiálních struktur církevních společenství
l
lpráce na překonání teologických sporů
l
lvědomí základní potřeby jednoty
l
lexistence ekumenických hnutí
l
l
l

Naděje a hranice ekumenizmu
Kde jsou brzdy ekumenických snah?
lnedostatečné přejímání ekumenických výsledků
l
lobavy z důsledků
l
llhostejnost
l
lopačné tendence tradicionalistických skupin