Proč děti kreslí 1. přednáška + 1. otázka •Proč podle vás děti kreslí? • • a 1. podotázka: •Proč kreslí dospělí (běžně, nikoli umělci)? Diskuse s odborníky •Kresba je pro děti obrázková řeč (Čáda, 1903) •Kresba je pro dítě hrou, která nepotřebuje partnera, zabaví ruce a zrak, •příjemně a nenáročně uvádí do pohybu vnitřní zkušenosti dítěte, rozvíjí schopnost znovuvytvářet pozorované zkušenosti (Luquet, 1913, 1927) • Diskuse s odborníky •Dítě až do 8 či 9 roků kreslí to, co o věci ví, nikoli to, co vidí (Luquet, 1913,1927, Löwenfeld, 1947, Piaget, 1970) •Autostylizace (zpředmětnění vlastního já, i mimo oblast vlastní psychiky, jako i snění, tj. nevědomé procesy) •Kreslení osudově souvisí s vývojem dítěte a jeho prostřednictvím se hlásí všechno zdravé a přirozené, co v člověku je (Uždil, 1974) • Kresba •je tedy určitou formou tvořivé aktivity, vypovídající o vnitřním životě dítěte, o jeho zájmech, cítění, prožívání, myšlenkách,životní orientaci, •slouží ke komunikaci, •hovoří o sociálním prostředí, ve kterém dítě žije, o vlivu výchovy a kultura, o celé jeho životní historii, •projektuje zážitky a emoce dítěte (Šupšáková, 2000). Specifika dětského vnímání •Egocentrismus •Centrace •Fenomenismus •Synkretismus •Prezentismus •Topismus • • •Personifikace •Antropomorfismus •Arteficialismus •Absolutismus •Magičnost • (Vágnerová, 2000) Egocentrismus • Pro dítě je důležitý pouze jeho způsob vnímání, má na věci svůj názor získaný vzhledem ke svým zkušenostem a nenechá si vnutit názor jiných. Nechápe možnou pluralitu názorů, ani pohled na věc očima někoho jiného. Lze ho ale přesvědčit na základě jeho vlastní získané a ověřené zkušenosti. Kognitivní egocentrismus – tříleté dítě si zakryje oči a myslí si, že ho nikdo nevidí, čtyřleté dítě zase na otázku, zda má jeho bratr sourozence, odpoví, že nemá, protože v jeho rodině už další dítě není. Děti vnímají vše ze své perspektivy. • Centrace •Ulpívání na jednom znaku, který je pro dítě nejvýznamnější, byť objektivně je pro dospělé důležitější něco jiného. Ostatní znaky dítě přehlíží. Nedokáže se na objekt dívat z více aspektů. • Fenomenismus •Svět je pro dítě takový, jaký vypadá, jak se jeví svými vnějšími znaky - velryba je velká ryba. • Synkretismus •1/ Dítě vnímá zpočátku celistvě, globálně, objekty vnímá jako celek a výčet částí tohoto celku pro něho není zpočátku vůbec důležitý. Na věci si všímá toho, co je na ní pro něho nejvýznamnější, třeba zářivé barvy, teprve později přechází jeho pozornost k detailům. •2/ Při synkretickém způsobu vnímání – tj. všemi smysly – proto není dobré oddělovat jednotlivé tvůrčí projevy, ale propojovat je. Zvuk – pohyb, haptické podněty – vizuální představa. • Prezentismus •Silná vazba na přítomnost, na aktuální dění. Dítě žije současností. • Topismus •Vazba na prostředí, ve kterém dítě žije. • Personifikace •Dítě přičítá neživým objektům vlastnosti živých tvorů. Vysvětlí si tak různé fyzikální jevy, které ještě nemůže samo pochopit, např. pohyb slunce po obloze, nebo tok vody. V předškolním období jsou děti schopny rozlišit živé od neživého, ale občas rozdíly právě z důvodu snazšího pochopení světa přehlížejí - chlapeček ostříhal plyšovou kočku a argumentoval tím, že jí chlupy přece zase dorostou. • Antropomorfismus •Přenášení lidské podoby, lidských znaků a vlastností na nelidské tvory, např. zvířátko ve vzpřímené poloze s lidskou tváří. Arteficialismus •Arteficialismus je způsob, jakým si děti vykládají vznik okolního světa. Mají představu, že všechno někdo vyrobil, že všechno musel někdo konkrétní, nějaký člověk udělat, i hvězdy a kameny,… • Absolutismus •Dítě zastává názor, že pravda je jen jedna. Pluralita názorů by je připravovala o jistotu. • Magičnost •Děti nemohou pochopit veškeré dění kolem sebe, a tak si spoustu věcí vysvětlují svým způsobem, zapojí svou fantazii. Výsledky fantazie pak mísí ve svém poznávání s realitou a považují je za stejně skutečné. • Doporučená literatura ke zkoušce •Stadlerová, H. a kol. (2011): PO O. Východiska a inspirace pro výtvarnou tvorbu dětí v předškolním vzdělávání. Brno: MSD. •Hazuková, H., Šamšula, P. (2005): Didaktika výtvarné výchovy I..Praha: Pedagogická fakulta UK. •Uždil, J. (1974, nebo 2002): Čáry, klikyháky, paňáci a auta. Praha: SPN, nebo Praha: Portál. •Šupšáková, B. (2000): Detský výtvarný prejav. Bratislava: DIGIT. •Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (2004), www.vuppraha.cz. Literatura do praxe - psychologie •Vágnerová, M. (2000): Vývojová psychologie. Praha: Portál. •Piaget, J., Inhelderová, B (1997): Psychologie dítěte. Praha: Portál. •Davido, R. (2001): Kresba jako nástroj poznání dítěte. Praha: Portál. •Oaklander, V. (2003): Třinácté komnaty dětské duše: tvořivá dětská psychoterapie v duchu Gestalt terapie. Dobříš: Drvoštěp. Literatura do praxe – VV v MŠ •Hazuková, H. (2011): Výtvarné činnosti v předškolním vzdělávání. Praha: Raabe. •Svobodová, M. (1998): Výtvarná výchova v předškolním věku. Havlíčkův Brod: Tobiáš. •Uždil, J., Šašínková, E. (1980): Výtvarná výchova v předškolním věku. Praha: SPN. Literatura do praxe - artefiletika •Slavíková, V., Slavík, J., Eliášová, E. (2007): Dívej se, tvoř a povídej! Artefiletika pro předškoláky a mladší školáky. Praha: Portál. •Slavíková, V., Slavík, J.,Hazuková, H. (2000): Výtvarné čarování – artefiletika pro předškoláky a mladší školáky. Praha: PdF UK.. •Slavíková, V., Slavík, J.,Hazuková, H. (2010): Výtvarné čarování – artefiletika pro předškoláky a mladší školáky. Úvaly: Albra. Literatura do praxe - inspirace •Publikace Věry Roeselové, Karly Cikánové a Maryann F. Kohlové. •Stadlerová, H. a kol. (2010): ZOP – Zkušenost, odbornost a praxe v psychodidaktické přípravě učitele výtvarné výchovy v primárním vzdělávání. Brno: Masarykova univerzita.