DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB (§ 17- § 21)
Podle § 17 zákona o daních z příjmů jsou poplatníkem daně z příjmů, až na drobné výjimky, právnické osoby, které
• mají na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí
• nemají na území České republiky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky
Předmět daně
Předmětem daně z příjmů právnických osob jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z příjmů s nakládání s majetkem, není-li v zákoně stanoveno jinak.
Předmětem daně nejsou příjmy, které se získaly nabytím akcií, zděděním nebo darováním nemovitosti, movité věci nebo majetkového práva s výjimkou příjmů z nich plynoucích.
U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání (např. občanská sdružení, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, příspěvkové organizace), nejsou předmětem daně:
• příjmy z činností vyplývající z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší
• příjmy z dotací a jiných forem státní podpory (jsou-li poskytnuty podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech)
• příjmy z úroků z vkladů na běžném účtu.
Příjmy osvobozené od daně
Podle §19, zákona, jsou od daně osvobozeny např. členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím, občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy z pronájmu vlastních nemovitostí, příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby apod..
POLOŽKY SNIŽUJÍCÍ ZÁKLAD DANĚ Z PŘÍJMU PRÁVNICKÝCH OSOB
Základ daně z příjmů právnických osob může být snížen o položky odčitatelné od základu daně, a dále ještě o položky uvedené v § 20 ZDP. Přitom platí pravidlo, že nejprve se uplatní položky odčitatelné od základu daně a teprve potom položky, které snižují základ daně podle §20 ZDP. Nelze vyloučit snížení daňového základu o další položky (ztráta § 34).
Neziskové organizace si podle § 20 odst. 7 ZDP mohou základ daně snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích; přitom u:
■ poplatníků zřízených k poskytování veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém vysílání pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených s poskytováním veřejné služby,
■ společenství vlastníků jednotek pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených se správou domu,
■ u veřejných vysokých škol pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti.
V případě, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.
NEZISKOVÉ ORGANIZACE
1. Občanská sdružení - zák. 83/1990 Sb. o sdružování občanů, registrace u Ministerstva vnitra, sdružení mohou založit 3 občané, podniká podle stanov, vztahuje se na sdružení živnostenský zákon, pokud vykonává činnost, u které musí mít živnostenský list.
• Příjmy z hlavní činností - nezisková činnost (příjmy nezdaňované, nejsou předmětem daně § 18, nebo osvobozené od daně §19
• Příjmy z vedlejší hospodářské činnosti (vždy zdanitelné), příjmy z reklam, z pronájmu
2. Církve a náboženské spolky - zák. č. 3/2002 Sb. o svobodě vyznání a postavení cirkví, registrace Ministerstvo kultury, musí podat žádost o registraci, kde je nutné svoji činnost popsat.
• Základní příjmy dary, výnosy z pronájmu majetku
• Náklady mzdy duchovních.
3. Honební společenstva zák. č. 449/2001 Sb. o myslivosti. V zákoně je zakázáno podnikání. Vlastníci pozemků, které tvoří honitbu. Myslivecká sdružení jsou občanská sdružení. Příjmy s honidby Pozemky pronajímají Mysliveckému sdružení.
4. Společenství vlastníků bytových jednotek zák. č. 72/1994 Sb., společenství vzniká, pokud je nemovitost tvořena nejméně 5 bytovými jednotkami a alespoň 3 byty jsou ve vlastnictví různých osob. Společenství může vlastnit pouze majetek, který slouží ke správě domu (může mít kopírku, počítač). Příjmy z pronájmu a z reklamy se rozdělí podle podílů. Společenství musí mít stanovy a výbor.
5. Nadace a nadační fondy zák. č. 227/1997 Sb., dozorčí rada, správní rada a revizor účtů. Založení — zakladatelská listina, nadační listina, písemnou smlouvou, závětí (majetek odkázán nadaci - vznikne nadace). Příjmy jen z hlavní činnosti nadace.
6. Obecně prospěšná společnost zák. č. 248/1995 Sb. zakládací smlouvou (fyzické osoby, právnické osoby — zakladatelé). Ředitel, správní rada, dozorčí rada. Musí sestavovat výroční zprávu. Hospodářskou činnost může mít.
7. Politické strany a hnutí zdroj členské příspěvky, dary, příjmy z pronájmu.
Právnické osoby, které nejsou neziskovou organizací, si mohou podle § 20 odst. 8 ZDP od základu daně odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a krajům a právnickým osobám se sídlem na území ČŘ na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud hodnota daru činí alespoň 2 000 Kč.
Na základě novelizace ZDP provedené zákonem č. 280/2004 Sb. je možné odečítat i hodnotu darů poskytnutých fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu, na rehabilitační a protetické pomůcky, nehrazené zdravotními pojišťovnami, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.
SAZBA DANĚ (§21)
Přehled sazeb daně z příjmu právnických osob za zdaňovací období:
1994	2003	2004	2005	2006	2012
42 %	31 %	28 %	26 %	24 %	19%
sleva na dani
Podle §35, zákona, je možné odečíst od základu daně z příjmů následující částky (nebo jejich poměrnou část):
18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením (s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením);
60 000Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením;
1/2 daně u právnických osob, které zaměstnávají nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením činí více než 50% průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců.
Výjimky, kdy se slevy na dani nemohou uplatnit, jsou uvedeny v zákoně o daních z příjmů.
zvlášní sazby daně
Zvláštní sazby daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky, kteří nemají na území České republiky své sídlo (nevztahuje se na ty, kteří mají na území České republiky stálou provozovnu), jsou uvedeny v §36, zákona o daních z příjmů.
ZÁLOHY NA DAŇ
Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti. Zálohy neplatí poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, a dále obce a kraje (dle §38a, odst. 1 a 2, zákona o
termín pro podaní daňového priznaní
Poplatníci podávají přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Ve většině případů je zdaňovacím obdobím kalendářní rok. Termín pro podání daňového přiznání je potom 31. březen. Právnické osoby, které mají povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem podávají daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob nejpozději do šesti měsíců po skončení roku. Totéž platí pro právnické osoby, kterým daňové přiznám zpracovává daňový poradce. Podávají tedy přiznání k dani z příjmů fyzických osob do 30. června.
ODPISY DLOUHODOBÉHO HMOTNÉHO MAJETKU (§ 26 - § 32a)
Cena, kterou jsme zaplatili za dlouhodobý hmotný majetek, je daňově uznatelná postupně, formou několikaletých odpisu. Daňové odpisy jsou stanoveny zákonem o daních z příjmu a jejich výše je výší maximálně možnou pro odečet ze základu daně. Danové odpisy má podnik možnost zvolit buď rovnoměrné nebo zrychlené odpisování a zvolený způsob nesmí v průběhu doby odpisování měnit. Vyčíslují se jako roční
Odpis je část výdajů, kterou můžeme uplatnit jako daňově uznatelnou v jednom roce. Přitom uplatníme odpis za každý majetek, který máme v evidenci k 31. 12., i když je koupený třeba až v prosinci.
ODPISOVÉ SKUPINY
Majetek zařadíme podle přílohy zákonu o daních z příjmů do odpisové skupiny 1-6. Zjistíme tak, kolik let jej budeme odepisovat.
Odpisy auta, počítače
Například osobní automobil patří do 2. odpisové skupiny, budeme jej odpisovat 5 let. Počítač patří do 1. odpisové skupiny, budeme jej odpisovat 3 roky.
Vstupní cena
je částka, ze které při odpisování vycházíme. Většinou je to cena pořízení, u plátců DPH snížená o DPH.
Paušální výdaje a odpisy
Pokud uplatňujeme paušální výdaje, jev nich zahrnut i odpis ve své maximálně možné výši. Přerušení odpisů, neuplatnění odpisu
Odpisování můžeme přerušit (neuplatnit odpis) v roce, kdy se nám to nehodí (například máme nízký zisk). Uděláme to u všeho majetku nebo jen některého - jak se to hodí. Dobu odpisování tím o rok prodloužíme. U rovnoměrného odpisování můžeme uplatnit Část ročního odpisu (nižší odpis). O neuplatněnou část prodloužíme dobu odpisování.
DAŇOVÁ ZTRÁTA (§34)
Jestliže poplatník vykáže v daňovém přiznání za běžné zdaňovací období daňovou ztrátu, logicky mu nevzniká žádná povinnost odvodu daně z příjmů. Navíc si může vykázanou ztrátu odečíst od základu daně v následujících pěti zdaňovacích obdobích dle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Využití možnosti odpočtu této ztráty je zcela na vůli poplatníka, může jej uplatnit v jakékoliv výši a v kterémkoliv z následujících pěti zdaňovacích období.
Zákon o daních z příjmů, ve znění platném do konce roku 2003, umožňoval uplatnění odpočtu daňové ztráty jako položky snižující základ daně v následujících sedmi zdaňovacích obdobích. Ke zkrácení této doby ze sedmi na pět let došlo s účinností od 1. 1. 2004.