‹#› 1 Ionizační, elektrostatické, elektromagnetické, elektroiontové mikroklima j0347479 ‹#› 2 Ionizační mikroklima j0349133 Ionizující záření Přírodní radioaktivní látky (uran) Umělé zdroje radioaktivity (rentgen) Částice ionizujícího záření pronikají ozářenou hmotou, rozbíjí molekulární vazby a vytváří ionty j0294931 Aktivita radioaktivní látky (Bq) je určena počtem samovolných jaderných přeměn za sekundu. ‹#› 3 Repete: Atomové číslo ( protonové číslo) označuje počet protonů v jádru daného atomu prvku. S atomovovým číslem souvisí nukleonové číslo, které udává celkový počet protonů a neutronů (tzn. všech nukleonů) v atomovém jádře. Hmotové číslo určuje konkrétní izotop, pokud chceme nazvat přímo izotop, přidává se jeho nukleonové číslo za jméno prvku (např. uhlík 14, používaný v uhlíkovém datování). Toto číslo se zapisuje vlevo nahoru před symbol prvku. Např. 238U (popř. ) pro izotop uran 238. Ionizující záření je souhrnné označení pro záření složené z částic, z nichž každá má energii postačující k ionizaci atomů nebo molekul ozářené látky. ‹#› 4 Rozpadová řada (též přeměnová řada) popisuje postupný radioaktivní rozpad nestabilních jader těžkých prvků. Rozpad v těchto řadách probíhá vždy vyzařováním alfa částic (jader He) nebo beta (elektronů). Začínají zpravidla relativně stabilním, v přírodě se běžně vyskytujícím izotopem, s poločasem rozpadu nad půl miliardy let. Na konci každé rozpadové řady je stabilní izotop. Známy jsou čtyři základní rozpadové řady: • Uran - radiová, začínající uranem 238 • Thoriová, začínající thoriem 232 • Aktiniová, začínající uranem 235 • Neptuniová, začínající plutoniem 241 Radioaktivní rozpad ‹#› 5 Izotop Poločas přeměny Přeměna 238U 4,468·109 r α 234Th 24,10 d β− 234mPa 1,17 min β− 234U 2,455·105 r α 230Th 7,538·104 r α 226Ra 1600 r α 222Rn 3,8235 d α 218Po 3,10 min α 214Pb 26,8 min β− 214Bi 19,9 min β− α (0,02 %) 214Po 164,3·10−6 s α 210Tl 1,30 min β− 210Pb 22,20 r β− 210Bi 5,012 d β− 210Po 138,376 d α 206Pb stabilní http://cs.wikipedia.org Uran je v čistém stavu stříbrobílý lesklý kov (obsažen v uhlí) Hustota uranu je cca 19 050 kg/m3 α je proud jader helia, nese kladný elekrický náboj β je proud záporně nabitých elektronů ‹#› 6 Státní úřad radiační ochrany činost: příprava a zpracování odborných podkladů pro výkon státní správy v ochraně před ionizujícím zářením, včetně měření, odběru vzorků, šetření na místě, laboratorních analýz a expertních posudků. •zajištění činnosti radiační monitorovací sítě (zátěž obyvatelstva z inhalace) •činnost mobilní skupiny pro analýzu radiačních nehod a mimořádných událostí v terénu •systematické vyhledávání budov se zvýšenou koncentrací radonu v ČR, a vedení centrálních databází •expertní činnost zejména v oblastech: hodnocení radiační ochrany v oblasti lékařského ozáření (dvě expertní skupiny - pro radiodiagnostiku a radioterapii). suro ‹#› 7 lokality mereni radioaktivity radio odber snehurka Monitorování radionuklidů v ovzduší Zařízení pro odběr aerosolu (průtoky v rozmezí 40 - 900 m3/h). Filtr s kontinuálně odebíraným aerosolem je měněn zpravidla v týdenních intervalech a následně měřen pomocí polovodičové spektrometrie gama. ‹#› 8 limit pro pracovníka se zářením 50 mSv/rok přírodní radiační pozadí občana ČR 2,0 až 3 mSv/rok přírodní radiační pozadí občana Kerale v Indii 17 mSv/rok přírodní radiační pozadí občana Guapari v Brazílii 175 mSv/rok přírodní radiační pozadí občana Ramsaru v Iránu 400 mSv/rok RTG střev 4 mSv RTG žaludku 2,4 mSv RTG kyčlí 1,7 mSv pracovník JE Dukovany obdrží 0,4 mSv/rok člověk sledující televizi 1 hodinu denně 0,01 mSv/rok člověk žijící v okolí uhelné elektrárny 0,01 mSv/rok obyvatelstvo v okolí JE Dukovany obdrží 0,005 mSv/rok 3 lety nadzvukovým letadlem Praha - USA 0,38 mSv/rok Ionizující záření vyjadřujeme dávkovým ekvivalentem v sievertech (Sv). Radiační dávky ‹#› 9 137Cs je především dána přísunem z vyšších vrstev atmosféry a resuspenzí původního spadu z půdního povrchu. Její hodnota se v současné době pohybuje okolo 1 mBq/m3. Část aktivity 137Cs pochází z globálního spadu, který je důsledkem dřívějších zkoušek jaderných zbraní v atmosféře, část pochází z havárie jaderné elektrárny v Černobylu. 7Be je kosmogenního původu a vykazuje typické sezónní variace dané charakterem vzdušného proudění v průběhu každého roku. Průměrná hodnota objemové aktivity je okolo 3000 mBq/m3. 210Pb je produktem přeměny 222Rn. Jeho průměrná dlouhodobá hodnota činí přibližně 500 mBq/m3. 85Kr pochází ze zkoušek jaderných zbraní v atmosféře, ze závodů na přepracování jaderného paliva a v malé míře též z výpustí jaderných elektráren. Jde o jeden z tzv. globálních radionuklidů, které přispívají k ozáření populace více méně rovnoměrně po celém světě. Hodnota jeho objemové aktivity mírně vzrůstá. Obsah radionuklidů v atmosféře a jejich původ ‹#› 10 Radionuklidy v ovzduší Průměrné měsíční hodnoty objemové aktivity 137Cs, 7Be a 210Pb ve vzdušném aerosolu naměřené v lokalitě SÚRO Praha mesicCZ radio ‹#› 11 http://www.volny.cz/kostka2000/Cernobyl.htm Havárie v jaderné elektrárně Černobyl 26.dubna roku 1986 v 1 hodinu 23 minut CERNOBYL ‹#› 12 ozareni http://www.volny.cz/kostka2000/Cernobyl.htm Jód s poločasem rozpadu 8 dní byl nebezpečný pouze v prvních týdnech po havárii, ohrožena byla hlavně štítná žláza u dětí. Cesium s poločasem rozpadu 30 let se zapojilo do potravinového řetězce (např. houby, divočina) a bude v něm působit desítky let. ČERNOBYL PŘÍRODNÍ RADON V BYTECH LÉKAŘSKÁ VYŠETŘENÍ KOSMICKÉ ZÁŘENÍ ZEVNÍ - RADIONUKLIDY ZE ZEMĚ VNITŘNÍ – V TĚLE ČLOVĚKA ‹#› 13 mleko-CS radio Střední hodnoty hmotnostní a objemové aktivity 137Cs (Bq/l) v mléce od roku 1989 do 1998 1989 1998 ‹#› 14 VYHLÁŠKA Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ze dne 13. června 2002 O radiační ochraně Tato vyhláška v souladu s právem Evropských společenství upravuje podrobnosti ke způsobu a rozsahu zajištění radiační ochrany při práci na pracovištích, kde se vykonávají radiační činnosti. Zdroje ionizujícího záření se podle vzestupného ohrožení zdraví a životního prostředí ionizujícím zářením klasifikují jako: • nevýznamné • drobné (více než 20 ionizačních hlásičů požáru nebo jiných spotřebních výrobků s radionuklidy nacházející se současně v jedné budově ) • jednoduché • významné (generátor záření určený k radioterapii nebo radiodiagnostice v humánní medicíně) • velmi významné (jaderný reaktor) sujb ‹#› 15 Cílem optimalizace radiační ochrany při lékařském ozáření je: a) při radiodiagnostickém vyšetření správné použití zobrazovací metody tak, aby dávky ve tkáních byly co nejnižší, aniž by se tím omezilo získání nezbytných radiodiagnostických informací, b) při nukleárně-medicínském vyšetření aplikace pouze nezbytného množství radioaktivní látky požadované čistoty a aktivity, které zaručuje dostatečnou diagnostickou informaci při co nejnižší zátěži pacienta, c) při radioterapeutických výkonech ozáření cílového objemu, na který je léčba zářením zaměřena, v rozsahu nezbytném k dosažení požadovaného účinku, přičemž ozáření ostatních tkání má být tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout bez omezení léčby. VYHLÁŠKA Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ze dne 13. června 2002 O radiační ochraně sujb ‹#› 16 Radon Nebezpečí pro člověka = koncentrace dceřinných produktů radonu na povrchu dýchacích cest a jeho ozařování alfa zářením (vznik plicní rakoviny). Účinky jsou somatické a genetické (postihují potomky). • radioaktivní plyn vznikající přirozeným rozpadem uranu přes radium • bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, nehořlavý, lidskými smysly nedetekovatelný • sám škodlivý není, to jeho produkty, vznikající přirozeným rozpadem. Jsou to částice snadno se spojující s pevnými a kapalnými částicemi v ovzduší a vytváří radioaktivní aerosol. Dále se rozpadají na alfa a beta záření a končí olovem. ‹#› 17 Radon – zdroje a šíření • nejvýznamnější jsou stopová množství v zemské kůře (nejvyšší koncentrace jsou obvyklé ve vyvřelých, magmatických horninách, jako jsou např. žuly, protože primárně již v době svého vzniku byly obohaceny uranem) • uvolňuje se z půdy (propustné – štěrkovité horniny, tektonické zlomy), difunduje do atmosféry, kde běžně 4 až 6 Bq/m3 • pokud uniká do dutin v budovách, může být až 100 000 Bq/m3, ve vyšších podlažích klesá • průměr v budovách v ČR = 59 Bq/m3 s velkým rozptylem • zdroj v interiéru – cigaretový kouř • stavební hmoty z důlních odpadů – některé druhy škváry a popílku, obecně silikáty (zejména beton – radioaktivní písek) Difúzní délka radonu – vzdálenost, kterou urazí radon od zdroje během níž klesne jeho aktivita 2,72 x: Polyetylen 0,25 cm, mikroten 0,61 cm, těžký beton 10 cm, omítky 30 cm, pórobeton 57 cm. ‹#› 18 Radon – limity a optimalizace Radonový index pozemku je podle § 6 odst. 4 zákona určen k posouzení a usměrnění možného pronikání radonu z geologického podloží do budov. Při jeho stanovení se postupuje tak, že se vychází z těchto měření a ukazatelů: a) reprezentativního souboru měření objemové aktivity radonu 222 v půdním vzduchu (80cm pod povrchem, 15 vzorků – nehomogenita půdy), b) posouzení plynopropustnosti základových půd v kontaktním prostředí budovy s geologickým podložím, c) posouzení dalších ukazatelů a charakteristik geologického podloží ovlivňujících transport radonu v základových půdách Směrné hodnoty pro stavební úpravy ve stavbách pro pobyt lidí: Stávající stavby: 400 Bq/m3 Projektované stavby: 200 Bq/m3 ‹#› 19 radonova mapa Radonová mapa – Brno SZ http://nts2.cgu.cz/ ‹#› 20 Radon – limity a optimalizace Ve státech EU platí: stávající byty – max. 200 Bq/m3 nová výstavba – max. 100 Bq/m3 Ashrae – max. 74 Bq/m3 Orientační hodnoty a optimalizační opatření Koncentrace Bq/m3 opatření 200 - 300 Zvýšení přirozeného větrání, příp. zavedení nuceného větrání 300 - 600 Středně nákladné stavební úpravy, nucené větrání s rekuperací 600 - 2000 Zásadní stavební úpravy nad 2000 Vyloučení pobytu osob ‹#› 21 Radon – výskyt v budovách Jeden z výzkumných projektů sledoval úroveň radonu v různých typech objektů na homogenním podloží s vysokým indexem. Výsledky ukazují, že radon nejsnáze proniká do objektů typu rodinného domku, postaveného před r. 1960, s izolacemi základové desky ve špatném technickém stavu a nepodsklepeného. Naopak ve vícepodlažních objektech mladšího data výstavby v dobrém technickém stavu se setkáváme s nižšími hodnotami objemové aktivity radonu, i když je objekt situován na podloží s vysokým indexem. Z toho je zřejmé, že technický stav objektu, zejména jeho izolace od podloží, může výrazně ovlivnit výslednou hodnotu obsahu radonu v objektu. ‹#› 22 Radon – optimalizace zásahem do zdroje 1. odvětrání podloží (drenážní systém – nopované fólie) 2. radonová studně (10 až 80m od objektu, dno pod základovou spárou, nucený odvod vzduchu – vhodné pro průvzdušné podloží) povrchová úprava stěn – nátěry, tapety jsou zpravidla málo účinné 1 2 4-6 Bq/m3 1 000 až 100 000 Bq/m3 60 Bq/m3 ‹#› 23 Radon – optimalizace zásahem do pole přenosu 1.Omezení šíření radioaktivních látek budovou 2.Větrání s kaskádovými tlakovými poměry 3.Filtrace není účinná ‹#› 24 Elektrostatické mikroklima Elektrostatické náboje na materiálech a elektrostatickými poli v prostoru. Elektrostatický náboj vzniká při vzájemném pohybu a oddělování částic s různou dielektrickou konstantou (ztráta a zisk elektronů). Zdroje statické elektřiny • chůze v botách s pryžovými podrážkami po podlaze z izolačního materiálu (asfalt, linoleum, PVC) • pohyb člověka ve vlněném oděvu • česání vlasů • stažení ubrusu • průtok (pohyb)dielektrických látek v potrubí z dielektrických materiálů (plasty), kdy se nabíjí i dopravovaná tekutina ………………… elektrostatický potenciál stovky až tisíce V ‹#› 25 Elektrostatické mikroklima Kritérium: potenciál elektrostatického náboje v uvažovaném místě intenzita elektrostatického pole Q … elektrostatický náboj (C) C … elektrická kapacita (F) V … napětí (V) Nízká kapacita (plasty) → vysoké napětí Vysoká kapacita (kov) → nízké napětí • Nebezpečí výbuchu nastane, překročí-li elektrostatický náboj minimální zápalnou energii (závisí také na koncentraci výbušné směsi, obsahu kyslíku) • Usazování prachu na plochách s opačnou polaritou (tapety) • Počítač citlivější než člověk ‹#› 26 Elektrostatické mikroklima - úpravy • použití antistatických látek (vodivých) • anistatické uzemnění → elektrostatický svod, uzemnění podlahou z vodivé gumy, vodivé pneumatiky, elektricky vodivá podrážka obuvi (pryžová) • bavlněné oblečení (ne hedvábí nebo plastické hmoty) • zvýšení relativní vlhkosti vzduchu (RH 60 až 70 % snižuje tvorbu statické elektřiny na minimum, nad 80% nevzniká vůbec) • reverzní ionizace vzduchu (ionty +/- nábojů neutralizují náboje opačné polarity těles) – elektrostatické neutralizátory • vodivá podlaha (homogenní, přídavek do směsi = plnidlo; do betonu 1 až 3% acetylénových sazí, práškový kov • antistatická úprava koberců, povrchů stěn Zásah do zdroje Zásah do pole přenosu ‹#› 27 Elektromagnetické mikroklima Elektromagnetické vlny o vlnové délce větší jak 1 mm Je charakterizována velikostí a směrem svých složek (elektrické a magnetické) f … frekvence v … rychlost šíření (přibližně rychlost světla v = 3.108 m/s) λ … vlnová délka (m) ‹#› 28 ElmgSpektrum Spektrum elektromagnetického záření Rádio Televize Mobilní telefony Amatérské rádio WiFi Mikrovlnná trouba UVA, UVB, UVC Tepelné záření Optická komunikace Ionizující RTG diagnostika Ionizující Proud fotonů Jaderné děje SI rozvody ‹#› 29 Elektromagnetické mikroklima U N frekvencí se elektrické a magnetické pole uvažuje odděleně: • magnetické vzniká při průchodu proudu vodičem (roste s proudem) [μT] • elektrické pole vzinká rozdílem napětí [kV/m, V/cm] • V pásmu V frekvencí představuje intenzita elm. pole elektromotorickou sílu ve V indukovanou ve vodiči délky 1m [V/m] V pásmu VV frekvencí se intenzita elm. pole vyjadřuje výkonovou hustotou, která je rovna poměru výkonu k velikosti plochy, kterou prochází [μW/cm2] Ozáření = součin intenzity pole a doby působení ‹#› 30 Zdroje elmg. vlnění • výboje při bouřích a sluneční činnosti • vysílače (rozhlas, TV, základové stanice pro mobilní telefony, dálkové ovládání • vedení V napětí • mobilní telefony • počítače (CRT monitory) • mikrovlnné trouby • svářecí automaty, indukční pece ‹#› 31 Působení elmg. vlnění na člověka Citlivé orgány: kůže, pohlavní orgány (bolesti hlavy, deprese) Alergie na elmg. záření (hypersenzitivita – spíše psychická p.) Statisticky významně zvýšené riziko: • u dětí při intenzitě mg. pole > 0,2μT (blízkost vedení VN – ochranná pásma) • nedonošení dětí při práci monitorů s mg. polem > 0,3 μT v těhotenství • Alzheimerovy choroby u elektrikářů Základním přenosem je generaování lokálního tepla ‹#› 32 Působení elmg. vlnění na člověka mobilní telefony …? výkon cca 0,1až 2W – automaticky upravuje dle signálu, ½ energie pohltí kůže a lebka (mozek se zahřívá – mikrovlny) • záření zjednodušuje cestu toxickým látkám do mozku (zvířata) • mg. pole zvyšuje krevní tlak o 10mm Hg sloupce • zvýšení počtu mozkových nádorů … není prokázána přímá souvislost. • Luminex (folie) výrazně snižuje negativní elektromagnetické záření z mobilního telefonu, které přeměňuje na neškodné a efektní luminiscenční světlo. Výsledky testování odrušovače negativního elektromagnetického záření z mobilních telefonů Luminex prokázaly 59% účinnost při odchozím hovoru a 78% při hovoru přijímaném. Elektromagnetická kompaktibilita = ochrana elektronických přístrojů před důsledky působení elmg. záření ‹#› 33 Eliminace elmg. vlnění • oddálení zdroje od těla • odstranění zdroje • stínění (Al nebo Cu plech tl.min. 0,5mm) - uzemněno ‹#› 34 Aeroiontové mikroklima Negativní a pozitivní ionty v ovzduší Vznikají působením ionizační energie – srážky molekul, odtržení elektronů z orbitu – dvojice nabitých částic. Ty se spojují s neutrálními částicemi do komplexů 10 až 30 molekul = lehké ionty (aeroionty) Zdroj ionizační energie: • elektrické pole • kosmické, ionizující a UV záření • Lenardův efekt ‹#› 35 + + + + + + + + + + + - - - - - - Elektrické pole Země Vnitřní elektroda = vodivý povrch Země Vnější elektroda = ionosféra dielektrikum = atmosféra Existující ionty při zemském povrchu naráží do molekul vzduchu (dusíku); z něho se odtrhne elektron, který se spojí s molekulou kyslíku nebo vody; tyto pozitivní i negativní molekuly plynů se obklopují dalšími neutrálními molekulami a vytvářejí komplexy o 10 až 30 molekulách = lehké ionty. ‹#› 36 Lenardův efekt j0164046 Z vody se oddělují malé částice nesoucí záporný náboj; větší kapky získávají pozitivní náboj. ‹#› 37 Vznik aeroiontů může být provázen změnou chemického složení vzduchu (ozón a oxidy dusíku): Ukládání lehkých iontů na pevný a kapalný aerosol v ovzduší vede ke tvorbě středních a těžkých iontů (pseudoionty). Čím jsou ionty lehčí, tím jsou pohyblivější. 02 0 N2 0 02 03 N2O N2 N N 0 NO ‹#› 38 Počet lehkých iontů: V čistém vzduchu (v lese): 1000 až 1500 /cm3 Vodopád 30 000 - 40 000 /cm3 Méně čistý vzduch ve městě 80 - 200 /cm3. Vhodná koncentrace v interiérech 200 - 300 /cm3 Se znečištěním vzduchu (kouřem, mlhou, prachem) stoupá počet středních a těžkých iontů, lehké ionty jsou neutralizovány také kouřením. Poměry iontů v ovzduší se mění při vzniku mraků a při bouřkách, kdy se počet negativních iontů zvyšuje. Elektrické pole uvnitř staveb ovlivňuje obvodový plášť. Minimálně je deformují dřevěné a cihelné konstrukce. Vzduch vedený potrubím je ionty chudý, 2m plechového vzduchovodu – úbytek 20%. ‹#› 39 Vzduch s malým podílem iontů = těžký Vzduch s převahou pozitivních iontů = dusno Vzduch s převahou negativních iontů = řídký a chladný Vzduch s optimálním poměrem +/- iontů = lehký a čistý Působení na člověka kůží (10%) a plícemi (90%). Negativní ionty: • redukují hladinu serotoninu a tím působí uklidňujícím účinkem • posiluje afinitu hemoglobinu a kyslíku a ve vodě rozpustných vitamínů (zvýšení kapacity organismu při zátěži, odolnost vůči virovým onemocněním) Ionizovaný vzduch urychluje sedimentaci prachu. Negativně nabitý prach je intenivně vdechován, neboť člověk je nabitý kladně. Vnímání iontů v ovzduší ‹#› 40 • hydrodynamické (Lenardův efekt), • s koronovým výbojem (el. pole s vysokým napětím mezi 2 elektrodami) • se stropní elektrodou (strop jako kladná elektroda, podlaha jako záporná elektroda, mezi nimi elst. Pole. Elektroprecipitace = usazování na kladné elektrodě. • • Ionizátory ‹#› 41 Dej každému dni příležitost, aby se mohl stát nejkrásnějším dnem tvého života. Mark Twain j0229911