Pedagogicko–psychologická diagnostika
PhDr. Denisa Denglerová, Ph. D.


Psychologická diagnostika
n Diagnostická činnost – souhrn operací, postupů a technik, jejichž cílem je stanovit diagnózu
(psychický stav jedince).
n Diagnostická činnost – proces, který jde od metody k reakcím (chování) a od reakcí k vlastnostem
osobnosti. První část měření a pozorování, druhá část interpretace a hodnocení.
n
nDiagnóza může mít určité cíle:
nurčení stupně vývoje
nzjištění příčin odchylného vývoje od věkové normy
nzjištění individuálních zvláštností osobnosti
nzjištění podstaty, podmínek a příčin individuálních rozdílů
nprognóza či predikce
n
n Diagnóza statická x Diagnóza dynamická
n (popisující status quo) (postihuje jevy ve vztazích a ve vývoji)
n
n

Psychodiagnostické metody
n Klinické metody
n Pozorování
n Rozhovor
n Anamnéza
n Analýza spontánních produktů
n
n Testové metody
n Výkonové testy
n Testy inteligence
n Testy speciálních schopností (paměť, kreativita, verbální schopnosti, organicita…)
n Testy vědomostní (didaktické testy)
n Testy osobnosti
n Projektivní testy (verbální, grafické, testy volby)
n Objektivní testy
n Dotazníky
n Posuzovací stupnice
n
n Přístrojové metody (detektor lži)

Historie testování
n před naším letopočtem – Čína testování státních úředníků, vysoká úmrtnost
n 1890 – J. M. Cattel poprvé použil slovo test
n 1905 Binet-Simonův test – zachycení dětí do zvláštní školy ve Francii
n 1916 – poprvé použil inteligenční kvocient, poměr mentálního a chronologického věku
n Army Alfa
n Army Beta

Testové metody
n Test – standardní postup, při kterém u probanda navozujeme diagnosticky cenné jevy, které
registrujeme tak, že je možné výsledky různých probandů srovnávat. (Říčan)
n
n Test – objektivní a standardizované měření vzorců chování. (Anastasiová)
n
n Test je standardizovaná metoda pro vyšetření duševních funkcí, schopností a osobnosti s možností
zachytit jejich stav, změny a poruchy. (Kondáš)
n
n Test musí splňovat čtyři kritéria – objektivita, standardizace, reliabilita, validita!!!

Objektivita
n Test je objektivní, pokud jeho výsledky jsou nezávislé na osobě, která jej předkládá a
vyhodnocuje. Instrukce a podmínky pro práci s testem musí být pro všechny testované osoby stejné.
n Objektivita testu zahrnuje též možnost či nemožnost záměrného zkreslení výsledku testu
vyšetřovanou osobou. Častá snaha dosáhnout lepších či horších výsledků testu.
n Pomocné škály, lži-skóre, atd…
n
n Paradox objektivity
n objektivita při vyhodnocení testu x možnost záměrného zkreslení ze strany vyšetřovaného

Standardizace
n Dva významy:
n 1. Širší pojetí – standardizace jako souhrnné označení pro zjištění reliability, pro validizaci,
stanovení norem, prověření účinnosti jednotlivých částí testu, stanovení jednotné instrukce a
způsobu administrace.
n 2. Užší pojetí – standardizace jako normalizaci, tedy stanovení norem testu.
n Normalizace – možnost srovnání individuálních výsledků s normami získanými vyšetřením velkého
reprezentativního vzorku osob. Norma chápána statisticky jako průměrný výkon či typická reakce
příslušné populace.
n Hrubé skóry se převádějí na vážené skóry, typickým zástupcem jsou percentily, decily…

Reliabilita
n Reliabilita – spolehlivost, se kterou test měří, posouzení vhodnosti nástroje, makropohled x
mikropohled, gumové měřidlo. Jde o přesnost měření bez ohledu na to, co test měří.
n Co splňuje reliabilní test?
n Stabilita v čase – „test-retest“ reliabilita, korelační koeficient nesmí klesnout pod 0,8,
výsledek testu je určován respondentem, jeho výkonem či vlastnostmi a nepodléhá vlivu náhodných
faktorů.
n Ekvivalence – metoda paralelních testů, výsledky téhož testu, sejmutých v krátkém časovém
odstupu, koeficient ekvivalence nesmí klesnout pod 0,8.
n Vnitřní konzistence – „split-half“ metoda, půlení testu, vychází z předpokladu homogenity testu.
Delší test (více položek) bude vždy reliabilnější než jeho kratší verze.

Validita
n Validita – platnost testu – udává, zda test skutečně měří, to co měřit má, resp. co deklaruje.
Jedná se o korelaci mezi testem a vnějším kritériem.
n
n Druhy validity:
n empirická (praktická)
n paralelní (souběžná)
n predikční (prognostická)
n pojmová (konstrukční)
n inkrementální