8 Možnosti vzdělávání dětí, žáků a studentů se sluchovým postižením Organizace vyučování u žáků se sluchovým postižením, orální metoda, totální komunikace, bilingvální přístup, využití znakového jazyka - neslyšící pedagog, vzdělávací systém v ČR, integrace dětí, žáků a studentů se sluchovým postižením. Situace po roce 1991 – dosud (posun v možnostech výchovy a vzdělávání dětí, žáků a studentů se SP) n Integrace do běžných škol n vznik speciálně-pedagogických center n vznik středisek rané péče (pro SP v r. 2001) n Právo jedinců se sluchovým postižením na vzdělávání prostřednictvím nebo pomocí znakového jazyka n Zřizování nových škol pro SP (včetně soukromých škol) n Vytvoření podmínek pro metodu bilingválního vzdělávání n Rozšíření nabídky na sekundárním stupni vzdělávání o nové maturitní i nematuritní obory vhodné pro jedince se SP n Vydávání odborných publikací se surdopedickou problematikou n Vydávání učebnic a učebních textů pro sluchově postižené žáky a metodických materiálů pro učitele (na různých nosičích) n Zkvalitnění odborné a pedagogické přípravy a připravenosti učitelů žáků se SP n Vytvoření podmínek SP pro vysokoškolské studium Komunikační přístupy užívané ve vzdělávání jedinců se sluchovým postižením Vycházejí z přístupu k hluchotě jako takové (medicínský x kulturní náhled) 1.Přístup monoligvální/monokulturní (hluchota – defekt/handicap) 2.Přístup bilingvální/bikulturní (hluchota – kulturní odlišnost) 3.Totální komunikace Možnosti vzdělávání n Integrace do běžného školského zařízení n Vzdělávání v rámci speciálního školství (školy pro sluchově postižené) n Legislativa: - zákon č. 561/2004 Sb. (472/2011 Sb.) - vyhláška č. 72/2005 Sb. (116/2011 Sb. - vyhláška č. 73/2005 Sb. (147/2011 Sb.) Mateřské školy pro sluchově postižené • diagnostické úkoly, které upřesní možnosti dítěte a individuálně na tyto schopnosti navazuje • úzká spolupráce školy s SPC • doporučená docházka alespoň poslední rok před nástupem do základní školy • přístup ke vzdělávání mohou školy zvolit orální, bilingvální nebo uplatňovat zásady totální komunikace Úkoly MŠ pro sluchově postižené n navazování komunikace n tvoření a rozvíjení hlasu n rozvíjení zrakového vnímání n rozvoj hmatového vnímání, motoriky n reedukace či edukace sluchu n rozvíjení řeči od nejranějšího věku a snaha vytvořit u dětí kladný vztah k mluvení n začátky čtení pomocí globální metody n dosažení funkční komunikace Základní škola pro sluchově postižené n volba vzdělávacího programu je plně v kompetenci ředitele školy, který zohlední při vypracování školního vzdělávacího programu n přístup ke vzdělávání mohou školy zvolit orální, bilingvální nebo uplatňovat zásady totální komunikace n povinná školní docházka může být pro žáky se sluchovým postižením prodloužena o jeden rok, tedy desetiletá (školský zákon č. 561/2004 Sb., vyhláška č. 73/2005 Sb.) n předměty Střední školy pro sluchově postižené Maturitní x nematuritní obory (viz seznam škol a oborů + webové stránky) Terciární vzdělávání studentů se sluchovým postižením n speciální studijní obory pro studenty se sluchovým postižením tvoří: * „Výchovná dramatika neslyšících“ realizovaná na JAMU v Brně, Divadelní fakulta * „Čeština v komunikaci neslyšících“ na Filozofické fakultě UK v Praze, Ústav českého jazyka a teorie komunikace * jiné studijní obory jsou studentům se sluchovým postižením přístupny v integrované formě a pro mnohé z nich je to vlastně první společné vzdělávání s intaktní populací. Vzdělávání v běžných školských zařízeních (integrace) Výhody • dítě nemusí během týdne bydlet v internátě nebo brzy ráno dojíždět do vzdálené speciální školy • identifikace se skupinou slyšících dětí • běžná škola je pro dítě výzvou a silným podnětem • doma má dostatek mluvních vzorů k napodobování • integrované děti vykazují celkově lepší školní a řečové výkony, než děti v internátní speciální škole • musí se mnohem více vyrovnávat s všedními potížemi, než žáci v chráněném prostředí internátu • význam i pro slyšící děti • lepší návaznost školy na SŠ a VŠ Nevýhody: ü učitel běžné školy si nemusí vždy uvědomovat, že dítě se SP vyžaduje speciální přístup → dítě nemá z vyučování dostatečný zisk ü Dítě se SP se může ve třídě běžné školy cítit izolované, nešťastné či přetížené ü tř. učitelé nemohou vždy brát na žáky se SP speciální ohledy jako učitelé speciálních škol, což je dáno velkým počtem žáků ve třídě ü slyšící spolužáci nejsou vždy ochotni dítěti se SP pomoci ü třídy se špatnou prostorovou akustikou a zvýšenou hladinou hluku ü rodiče – větší vytížení během týdne