PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – Katedra speciální pedagogiky PdF MU, podzimní semestr 2012.
Podklady pro výuku specializace surdopedie, 1. roč. Mgr., prezenční studium.
Podklady k okruhu č. 5
Řeč u jedinců se sluchovým postižením
Ontogenetický vývoj řeči:
Přípravné období
 prenatálním období - příprava na komunikaci, např. olizování pupeční šňůry, dumlání palečku,
nitroděložní kvílení
 při narození - křik - reakce na změnu prostředí
 3 týdny - 1 měsíc - vyjadřuje nelibé pocity
 1. - 3. měsíc - broukání, pudové žvatlání
(trénuje mluvidla, zvuková kontrola ještě není zapojena)
 6. - 9. měsíc - napodobivé žvatlání
(zrakové sluchové dráhy již vyzrály, dítě napodobuje zvuky svého okolí)
 9. - 12. měsíc - stádium rozumění řeči
Vlastní vývoj řeči
 stádium emocionálně volní (1-1,5 r.)
(jednoslovné věty vyjadřující vlastní pocity, přání, př. pa, ham,…)
 stádium asociačně reprodukční (2-2,5 r.)
(chápe souvislosti, transfer při tvoření slov, objevují se chyby, př. dobrý - dobřejší )
 stádium logických pojmů (3 r.)
(gramatické období )
 intelektualizace řeči (4 r.)
(mluví ve větách, souvislejší vyjadřování)
Vývoj řeči u dítěte (dr.Cíbochová)
 od 2. měsíce jednotlivé samohlásky
 od 3. měsíce brouká (a-a-a, e-e-e)
 po 6. měsíci jednotlivé slabiky (ba,da)
 v 8.–9. měsíci zdvojování slabik
 od 8. měsíce napodobuje zvuky
 od 9. měsíce 1 slovo s významem
 od 12. měsíce 2 slova s významem
Porozumění řeči (dr. Cíbochová)
 od 2.–3. týdne - reaguje na hlas matky
 od 8. měsíce - reaguje na zavolání jménem, na ne-ne
 od 9. měsíce - dělá paci-paci apod. na výzvu
 od 10.-11. měsíce - podá předmět na výzvu, ale nepustí
 od 12. měsíce - podá předmět na výzvu a pustí z ruky
 od 12. měsíce - vyhledá očima několik věcí podle názvu
Diagnostický moment – obd. 7. měsíce (17. – 26. týden)
(SP dítě přestává žvatlat, ztichne, popř. se mění charakter hlasového projevu)
PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – Katedra speciální pedagogiky PdF MU, podzimní semestr 2012.
Podklady pro výuku specializace surdopedie, 1. roč. Mgr., prezenční studium.
Kritické momenty, kdy můžeme pojmout podezření na poruchu sluchu
(dr. Herdová)
Novorozenec a kojenec
 nereaguje úlekem, pohybem, pláčem na neočekávané hlasité zvuky (houkačka, klíče…)
 neprobudí se, když je kolem hluk
 nenapodobuje zvuky v okolí
 neotáčí hlavu ve směru zvuku
 plačící dítě nelze utišit pouhým hlasem
Dítě v období 6 – 12 měsíců
 neukáže na známou osobu či věc
 dítě nežvatlá nebo jeho předchozí žvatlání ustává
 ani ve věku jednoho roku nereaguje na výzvy typu „udělej pa“, nebo „paci paci“, pokud mu
pohyb nepředvedeme
Dítě v období 12 měsíců až 2 roky
 neobrací se ve směru hlasu na zavolání
 nevěnuje pozornost zvukům z okolí
 nezačíná s napodobováním a s užíváním jednoduchých pojmenování pro známé osoby a věci,
které je obklopují
 nemluví stejně jako ostatní děti
 nesleduje televizi, pokud je puštěna na normální hlasitost
 nedochází u něj k postupnému zlepšování porozumění a rozvoji slovní zásoby.
Ontogenetický vývoj řeči u SP dětí
Charakter vývoje řeči se odvíjí:
 stupně a typu sluchového postižení
 přítomnosti dalšího postižení (kombinované vady)
 věku a dosaženého stádia řeči, kdy SP vzniklo
 exogenních sociálních faktorů (rodina, škola)
 včasné diagnostiky, včasné intervence, rané péče, rehabilitační péče – užívání pomůcek
Další faktory ovlivňující vývoj řeči dítěte se SP:
 účinnost sluchadel nebo KI
 schopnost dítěte využít svého sluchového potenciálu
 nadání pro řeč
 schopnosti a dovednosti logopeda, který bude s dítětem pracovat.
Narušené jazykové roviny
Foneticko – fonologická rovina
 nejvíce nápadná, výslovnost je narušená, namáhavá, realizuje se s přehnanou silou
 vyskytuje se prodloužená artikulační doba jednotlivých hlásek – vkládání nepatřičných zvuků
PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – Katedra speciální pedagogiky PdF MU, podzimní semestr 2012.
Podklady pro výuku specializace surdopedie, 1. roč. Mgr., prezenční studium.
Lexikálně - sémantická rovina
 z kvalitativního i kvantitativního hlediska je slovní zásoba značně redukována
 rozvoj slovní zásoby na orálním základě je pro prelingválně SP děti nesmírně obtížná a málo
efektivní činnost
 výstavba pojmů probíhá zdlouhavěji, zpočátku mohou SP děti chápat pojmy velmi všeobecně
nebo naopak zúženě
Morfologicko – syntaktická rovina
 SP dítě nesprávně skloňuje, časuje, používá nevhodné koncovky slov, používá nesprávný
slovosled, slova seřazuje bez gramatických souvislostí
Př.) Pták sedí na střeše. X Pták střecha sedět.
 tvoří nesouvislé věty, vyjadřují se zkratkovitě
 objevují se dysgramatismy (slovní, větné, větné zkratkovité), agramatismy - vývojová
neschopnost až ztráta schopnosti správně používat gramatické slovní tvary a větnou vazbu na
různém stupni
 v důsledku odlišného gramatického systému ZJ a ČJ může dojít k interferenci obou jazyků
Narušené fáze verbální produkce
Dýchání
 po dobu mluvení postrádá plynulost a koordinaci mezi vdechem a výdechem, časté přerušovaní
výdechu v důsledku namáhavé artikulace
 hlasité dýchání, až funění
Artikulace
 porucha artikulace u SP při ztrátě sluchu nad 60 dB – tzv. audiogenní dyslálie – vada výslovnosti
různého stupně a typu
 typická nepřiměřená artikulace samohlásek
 změněná výslovnost sykavek
 tendence ke zhoršování kvality artikulace hlásek se stoupajícím věkem u prelingválně SP
Fonace
 při ztrátě sluchu nad 60 dB se vyskytují charakteristické změny – čím menší zbytky sluchu, tím
více hlas kolísá,tzv. audiogenní dysfonie - kolísání tónové výšky a síly hlasu
 změna barvy hlasu - drsný, nízký, nezvučný, tlačený, křiklavý
 časté hlasové vady (uzlíky, polypy)
 hlas postrádá přirozenou rezonanci
Absence akustické zpětné vazby se projeví na řeči a hlase SP
 dysprozodie – kolísání melodie, narušení dynamiky a tempa řeči (tempo řeči u SP je asi 2x
pomalejší)
PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – Katedra speciální pedagogiky PdF MU, podzimní semestr 2012.
Podklady pro výuku specializace surdopedie, 1. roč. Mgr., prezenční studium.
Důsledky sluchového postižení na vývoj a kvalitu mluvené řeči podle typu SP:
Nedoslýchavost převodního typu:
 rozvoj řeči nedoslýchavého dítěte začíná stagnovat v době, kdy se začne vzdalovat od své matky
… (horší slyšitelnost na větší vzdálenost)
 na základě nižší intenzity sluchových vjemů, popř. horší možnosti diskriminace zvuků, dochází
k nedokonalému slyšení
 obzvláště špatně jsou vnímány neznělé složky řeči – koncovky, předložky, spojky,ohebné
koncovky podstatných jmen, sloves a přídavných jmen, členy, atd. – obtížněji slyšitelné, špatně
osvojovány a následně špatně používány
 pomocí elektroakustického korekce možné tuto sluchovou ztrátu vyrovnat
 artikulace těchto osob není nijak zvlášť nápadná. Nejvíce pozměněna je melodie a dynamika řeči.
Nedoslýchavost percepčního typu:
 dochází k tzv. zkreslenému slyšení, což ztěžuje především porozumění řeči
 v případě nepoužívání sluchadla může dojít až k úplnému neporozumění řeči
 snížena schopnost slyšet vysoké tóny, v extrémních případech nemohou být vnímány vůbec
 z konsonantů jsou problémy především se sykavkami
 mezi vokály jsou špatně slyšitelné „e“ a „i“
 ztráta schopnosti rozlišovat akusticky jednotlivé hlásky a tím pádem i slova - v důsledku toho
může dojít k nepochopení smyslu slov a vět.
U těžce sluchově postižených a neslyšících jedinců (s vrozeným či
včasně získaným SP):
 blokován spontánní rozvoj řeči (v některých případech i přes nepřítomnost sluchového vnímání –
možnost osvojit si hlasitou mluvenou řeč a stejně tak pomocí odezírání mluvenou řečí
komunikovat)
 první rozdíl ve vývoji – nepřítomnost napodobivého žvatlání
 2.- 3.rok života – neslyší-li dítě mluvenou řeč, nenaučí se přirozeným způsobem (tj.odposlechem
a nápodobou) vědomě vytvářet hlásky, skládat je do slov a seznamovat se s gramatikou
mluveného jazyka
 problémy s rytmem a dynamikou řečového projevu a správnou melodií řeči
 problémy s osvojováním slovní zásoby, s gramatikou a syntaxí jazyka
 nápadnosti v artikulaci- artikulace s přehnanou silou a napětím, přehnané pohyby rtů, špatné
pohyby jazyka a přehnané otvírání úst během mluvení.
Jedinci ohluchlí
 není možné přesně stanovit, jak bude jejich řečový projev vypadat a jakého stupně vývoje
dosáhnou
 záleží na době vzniku sluchového postižení, jeho stupni a typu a dosaženém stádiu rozvoje řeči
v okamžiku ztráty sluchu
PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – Katedra speciální pedagogiky PdF MU, podzimní semestr 2012.
Podklady pro výuku specializace surdopedie, 1. roč. Mgr., prezenční studium.
 velký význam pro další rozvoj řeči u ohluchlých dětí má prostředí, v němž dítě vyrůstá. Pokud
nebyla řeč u malých ohluchlých dětí dostatečně fixována a pohybuje se v nepříznivých
podmínkách, mohou se jejich řečové návyky rozpadat a může dojít k „tzv. řečové regresi“.
 lidé, kteří ztratili sluch v době, kdy již měli mluvenou řeč osvojenou, mají nespornou výhodu
jazykové znalosti. Mají již vytvořené řečové stereotypy, ovládají gramatiku a syntax mateřského
jazyka a velkou slovní zásobu, jejíž znalost jim významně pomůže při odezírání.
Důležité pojmy:
 senzitivní vývojová perioda - genetický program, kdy v určité fázi vývoje dítěte dozrává centrální
nervová soustava a organismus je biologicky připraven na vývoj některé nové funkce. V tomto
období má dojít k intenzivnímu kontaktu s jakýmkoliv jazykem, aby se v mozku vytvořily
potřebné spoje (Strnadová)
 kritické období - období do 2-2,5 roku života, které je nazýváno „gramatickým obdobím“, kdy dítě
za velmi krátkou dobu učiní obrovský pokrok ve svém jazykovém rozvoji
 imprinting - stačí jediná expozice klíčového podnětu  jeho obraz/mentální reprezentace
natrvalo v paměti, učení bez opakování a bez posilování …. v raném dětství, v senzitivní = kritické
vývojové fázi (etolog K.Lorenz – vtiskování mateřského objektu)
 bezjazyčí - nebude-li se plnohodnotně v jazyce rozvíjet, je tak vystaveno nebezpečí, že si neosvojí
žádný jazykový systém (Macurová)
 vizuálně pohybové znaky - jsou pro neslyšící dítě dobře viditelné, proto se může naučit znakový
jazyk spontánně, ve správném vývojovém období a stejně přirozeným způsobem, jako si osvojují
slyšící děti mluvený jazyk (Strnadová)
 adekvátní komunikační systém - široké spektrum dorozumívacích technik lišících se od sebe
především způsobem své existence, které se snaží formovat jak receptivní, tak expresivní složku
komunikace (Freeman) – funkční komunikační kód
Doporučená literatura:
Krahulcová, B. Komunikace sluchově postižených. Praha: Karolinum, 2002
Horňáková, K., Kapalková S., Mikulajová M. Jak mluvit s dětmi od narození do tří let. Praha: Portál, 2009
Horáková, R. Sluchové postižení – úvod do surdopedie. Praha: Portál, 2012