Sociologie pro speciální pedagogy: Vzdělání Lenka Slepičková Vývoj úrovně vzdělání v ČR (% obyvatel s daným vzděláním v letech 1995-2010) Vzdělání v moderní a tradiční společnosti lPřechod k formalizovanému vzdělání lVzdělání jako nahrazující rodinný původ ve vztahu k sociálním nerovnostem l l Latentní funkce vzdělání l lVzdělání v moderních společnostech jako nástroj zvýšení životního standardu, emancipace a mobility lDůraz na výkon jedince a překonání jeho vrozených charakteristik lX lVýzkumy ukazují, že vzdělání třídní rozdíly reprodukuje a také ospravedlňuje (efekt sv. Matouše) – děti z nižších vrstev nemají menší nadání, ale větší pravděpodobnost, že ve styku s akademickou strukturou školy budou označeny jako ty s nižším nadáním l Bowles a Gintis: školy a kapitalistická společnost lModerní vzdělání je odpovědí na ekonomické potřeby průmyslového kapitalismu lHodnoty a znalosti, které získávají děti na různých stupních vzdělání, odpovídají hodnotám a znalostem jejich sociální třídy (poslušnost, spolehlivost a serióznost, zodpovědnost) lŠkola reprodukuje nerovnosti a zároveň hlásáním meritokratické ideologie udržuje přesvědčení dětí, že si dané povolání zaslouží Úcta k autoritám, kázeň, předjímání situace na pracovišti Ivan Illich: Skryté kurikulum školy lškola plní úlohu dozoru nad dětmi, rozdělení osob do jednotlivých typů zaměstnání, osvojení dominantních hodnot a získání těch znalostí a dovedností, které společnost schvaluje lŠkoly povzbuzují pasivní konzumaci, tj. nekritické přijímání existujícícho společenského řádu – děti se učí, že jejich úlohou v životě je „znát své místo a ukázněně sedět“ l l Ulrich Beck lve společnostech s masovými vzdělávacími systémy dochází k tomu, že vzdělanostní kritéria pro lepší pozice splňuje tolik kandidátů, že ke slovu se opět dostávají taková kritéria, jakým je pohlaví, náboženské smýšlení, etnicita atd. ldobré vzdělání už není klíčem odemykajícím dveře k dobrému zaměstnání, ale pouze oprávněním ke vstupu do předpokoje, kde budou tyto klíče (podle libovolných pravidel) rozdělování (Beck 2004:246) l Ztracená generace „Studovala jsem pro svět, který neexistuje“ lprocházíme největší sociální a ekonomickou změnou v moderní historii lnová fáze vztahu mezi prací a vzděláním lpřímé a nepřímé náklady lnezaměstnanost mladých zanechává tzv. „příjmovou jizvu“, která trvá do středního věku lmladé lidi kromě nezaměstnanosti zasahuje také prekarizace práce (prac. smlouvy na dobu určitou, stáže atd.) l ztracená generace Pierre Bourdieu lŠkolství jen potvrzuje výsadní vlastnosti elit lškola umocňuje rozdílnou kulturní orientaci a hodnotová měřítka získaná v časné fázi života (kulturní kapitál) – omezuje tak šance jedněch, ale usnadňuje postup druhých -Vzdělávací systém naopak je jedna z nejdůležitějších institucí sloužících k sociální reprodukci moderních společností (Bourdieu, Passeron 1990, orig. 1970; Bourdieu 1998). - Vzdělávací systém nevybírá nejschopnější žáky, ale vybírá žáky „již vybrané“. Ti jsou ze své rodiny vybaveni dostatkem kulturního kapitálu, který je ve školním prostředí zvýhodňuje, protože odpovídá kulturnímu kapitálu učitelů l l Bernstein: Teorie jazykových kódů lRozdílný způsob komunikace mezi dětmi z různých sociálních poměrů a jeho vztah k akademické kultuře školy lOmezené kódy – komunikace spočívá na nevyslovených předpokladech, odkazuje na konkrétní a blízké, výchova pomocí přímých odměn a trestů, sdělování především praktických zkušeností lRozvinuté kódy – zobecnění, abstraktní vyjadřování, rodiče vysvětlují Schooling the World (The White Man´s Last Burden) – dokument z r. 2010 lNezamýšlené důsledky rozšiřování západního modelu vzdělání do celého světa (častá náplň rozvojové pomoci a dobrovolnických aktivit): lvymýcení tradičních rodinných a komunitních struktur, forem vzdělanosti, jazyků lmizení hodnoty tradičního vědění lvytváření aspirací u mladých lidí (a závazku u jejich rodičů), které nemohou být naplněny a mění je v armády chudých koncentrovaných ve velkých městech, vytváření nového typu „neúspěchu“ lRozšiřování negativních důsledků a vzdělávacích problémů západních zemí lLatentní zájmy skryté v tomto procesu za manifestním zájmem pomoci dětem vymanit se z chudoby a zajistit jim lepší život lSoučást dominance bílého muže a pokračování kolonialismu lrozšiřování západních forem vzdělání slouží korporacím jako produkce levné a kvalifikované pracovní síly v zemích třetího světa lrozšiřování trhu pro jejich výrobky České výzkumy l„Dědičnost vzdělání“ lOdlišné aspirace dětí z různě sociálně postavených rodin lNikoli inteligence, ale rodinné prostředí, vzdělání a postoje rodičů jsou klíčové pro výsledky ve škole (Rabušicová 1995) l 1. Porovnání přístupu ke škole u rodičů s vyšším a nižším vzděláním v práci A. Lareau lRodiče z dělnické třídy: l - jen výjimečně kontaktují učitele a cítí se při jednání s ním nesví l - udržují nezávislý vztah se školou l - necítí se být kompetentní a vzdělání nechávají na profesionálech l - ponechání dětí jejich přirozenému růstu l - pocit omezování ve formálním prostředí, snaha přizpůsobit se autoritám l lRodiče ze střední třídy: l - často kontaktují učitele, jednání jsou neformální a přátelská l - učitele berou jako partnery, cítí se kompetentní k diskusi o vzdělání svých dětí l - snaha o harmonický rozvoj schopností svých dětí a využití všech příležitostí k němu l - schopnost ovlivňovat dialog a komunikaci ve formálním prostředí l l 2. Práce Tomáše Katrňáka „Odsouzeni k manuální práci“ lDělničtí rodiče -Nemají se školou dobrý vztah (také vlastní zkušenost), se vzděláním v životě nepočítají -Důraz na materiální strategii (vydělávat, být nezávislý) lVysokoškolští rodice -Klíčová role vzdělání v jejich životní strategii -Zájem o dění ve škole, kultivaci schopností svých dětí Proporce těch, kteří šli do maturitního oboru podle vzdělání otce v jednotlivých kohortách plnoletých Zdroj: Matějů, Řeháková, Simonová (2003) Proporce těch, kteří šli na vysokou školu podle vzdělání otce v jednotlivých kohortách plnoletých Zdroj: Matějů, Řeháková, Simonová (2003) Zájmové kroužky a oddíly jako zdroj sociálního kapitálu • sociální kapitál mimo rodinu hraje velkou roli v rozvoji dětí, kterým se interakce a emocionálně komunikační opora nedostává doma. • jedním z jeho možných zdrojů se stává zapojení dětí a adolescentů do mimoškolních aktivit, jakými jsou kupříkladu umělecké kroužky či sportovní oddíly • ty představují prostředí, kde se formuje osobnost mladého člověka, tedy i vzdělanostní aspirace, a v němž se šíří sociální normy, které utváří jak toleranci k druhým tak pozitivní – cílevědomý, aktivní přístup k životu. Zapojení žáků ZŠ a víceletých gymnázií do zájmových kroužků a oddílů (podle dat z PISA, 2003) http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=344&lst=108 Zapojení žáků ZŠ a víceletých gymnázií do zájmových kroužků a oddílů podle vzdělání rodičů (podle dat z PISA, 2003) Genderové nerovnosti a vzdělání (situace v ČR) Počet osob starších 15 let podle úrovně dosaženého vzdělání (Sčítání lidu, bytů, domů 2011) Genderové nerovnosti a vzdělání Situace v ČR (2003) Studium 15letých v ČR (%) Chlapci Dívky Bez maturity 34,5 13,1 S maturitou 65,5 86,9 lZdroj: Šmídová, 2008 Aspirace žáků 9. tříd ZŠ Chlapci Dívky Bez maturity 10,9 5,7 S maturitou 51,4 49,5 VŠ 37,7 44,8 Vysvětlení pro tuto nerovnost: lDobré výsledky chlapců jsou opomíjeny (diskriminace mužů ve vzdělávacím systému) lChlapci nepotřebují být vzdělaní na to, aby dobře vydělávali l l Stereotyp: problémových chlapců l Zde vidíme, že dívky mohou být skutečně motivovanější, ale penězi. Aby dosáhly srovnatelného finančního ohodnocení, musí být vzdělanější než muži. Zdroj předchozích tří grafů: Jarkovská, Lišková 2008