SP7MP_MTP2 Metodologie 2 Autorka: Štěpánka Šebková, učo 323425 1. Téma: Pojmy „Násilí a týrání“ v komunitě Neslyšících Výzkumný problém: Informovanost neslyšících o tématech násilí a týrání v rodinném prostředí Již mnoho let je známo a diskutováno téma násilí, týrání v rodině či mezi partnery. Tato problematika se netýká jen majoritní společnost, ale samozřejmě se s ní setkáváme i v různých minoritách či komunitách. Je velice pravděpodobné, že v komunitě Neslyšících nastává problém v komunikaci s majoritní skupinou při snaze daný problém řešit.Hlavním důvodem na straně jedné[DEL: , :DEL] je neschopnost neslyšících přijímat informace akusticky[INS: , :INS] a na straně druhé[DEL: , :DEL] neznalost [u1] většinové slyšící populace komunikovat pomocí znakového jazyka. Obecně se v komunitě problém nastíní , ale k řešení nedochází.[u2] Hlavním cílem výzkumu bude nahlédnout do komunity Neslyšících[u3] a zjistit míru informovanosti k danému tématu a dále také úhel pohledu neslyšících na danou problematiku. Snahou tedy bude zmapovat postoje neslyšících a v důsledku toho navrhnout změny v systému a přístupu majoritní společnosti, aby vedly k lepším výsledkům než doposud.[u4] Dále se tedy také budeme zabývat návrhy postupů vedoucí k odbourávání komunikačních bariér mezi slyšícími a neslyšícími. [u5] 2. Hlavní výzkumná otázka: Jaká je míra informovanosti u neslyšíchjedinců o tématech násilí a týrání v rodinném prostředí? Vedlejší výzkumné otázky: Jaký postoj k problematice násilí v rodině či u partnerů zaujímají různé věkové kategorie komunity Neslyšících? Jaká je úroveň znalostí příčin vzniku násilí a týrání v komunitě Neslyšících? Jaké návrhy postupů řešení v přístupu slyšící populace by neslyšící navrhli jako možnost zahájení intervence? 3. Jako výzkumná strategie bude volen kvalitativní výzkum. Tuto metodu jsem zvolila z důvodu, že hlavním cílem není ziskání velkého množství dat, ale přehled o konkrétních názorech a postojích vybraného vzorku účastníků šetření.[u6] Bude tedy potřeba provést hloubkový rozhovor. Šetření bude probíhat formou rozhovoru v českém znakovém jazyce a tedy bude minimalizována komunikační bariéra či možnost neporozum[DEL: n :DEL] ění nebo nepochopení otázek, která by mohla nastat například u vyplňování dotazníku. 4. Sběr dat k danému výzkumu bude probíhat v záměrně vybraném vzorku respondentů. Tedy dle doporučení kontaktuji neslyšící, tj. potencionální jednotlivce výzkumného vzorku. Setkání za účelem domluvy budu preferovat jako osobní setkání, popřípadě e-mailový kontakt. Počet kontaktovaných osob by se měl pohybovat v rozmezí 10-15 osob. Hlavní technikou sběru dat bude rozhovor, hloubkový (týkající se tématu zkoumání), a dále také pozorování.[u7] Hlavním komunikačním systémem bude český znakový jazyk. Rozhovory budou natáčeny, a to pouze pro potřebu analýzy. 5. Otázky výzkumného rozhovoru budou formulovány stručně a pro otevřenou odpověď. Plánem je vedení rozhovorů s jednotlivými účastníky výzkumu. Nástin možného scénáře rozhovoru: a. seznámení se s respondentem a domluvení osobní schůzky (rozhovor bude probíhat v prostředí, které bude oběa účastníkům příjemné) b. respondenta seznámím s konkrétními body záměru mého výzkumu a dále ho seznámím s monitoringem rozhovoru (pouze pro záznam, nebude zveřejněn) c. zeptám se zda všemu rozuměl a zda má dotazy (příp. zodpovím otázky) d. záznam formální stránky (pohlaví, věk, ...) e. vedení samotného rozhovoru[u8] f. zhodnocení a poděkování, dotazy g. rozloučení, popř. nabídnutí další možné spolupráce 6. Problémy by mohly být definovány například jako neúčast, ať stoprocentní nebo částečná. Dotazovaní by mohli zestručňovat své odpovědi na typ ano/ne. Tedy je důležité se zaměřit na přesné a promyšlené znění otázek výzkumného rozhovoru. Otázky musí být jasné a stručné, nejen z důvodu lepšího porozumění. Další překážku může představovat „tabuizovanost“ tématu zkoumání. Z důvodu těchto možností jsem zvolila cestu předvýzkumu, kde je možné zjistit stav a kvalitu následného cíle zkoumání. Z důvodu nelehké možnosti proniknutí do komunity Neslyšících a také z důvodu domluvy schůzek s neslyšícími až po termínu odevzdání této práce, text bohužel neobsahuje body 7., 8. projektu. Tyto body mohu na vyžádání dodat dodatečně. S omluvou Štěpánka Šebková 9. Seznam relevantní literatury[u9] HORÁKOVÁ, R. Sluchové postižení – úvod do surdopedie. Praha: Portál, 2012 KLENKOVÁ, J., BYTEŠNÍKOVÁ, I., HORÁKOVÁ, R. Logopedie a surdopedie. Brno: Paido, 2007, 100 s. HRUBÝ, J. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu. 1.a 2. díl. Praha: Septima, 1997, 1998. KRAHULCOVÁ, B. Komunikace sluchově postižených. Praha: Karolinum, 2002 STRNADOVÁ, V. Hluchota a jazyková komunikace. Praha: FF UK, 1998. ŠEDIVÁ, Z. Psychologie sluchově postižených ve školní praxi. Praha: Septima: 2006 ČERVINKOVÁ - HOUŠKOVÁ, K. Specifika tlumočení pro neslyšící. Praha: ČKTZJ, 2008 HIRIGOYEN, Marie-France. Psychické násilí v rodině a v zaměstnání. Vyd. 1. Překlad Abigail Kozlíková. Praha: Academia, 2002, 229 s. ISBN 80-200-0994-9. BENTOVIM, Arnon. Týrání a sexuální zneužívání v rodinách. Vyd. 1. Překlad Daniel Bogušovský, Vratislav Janda. Praha: Grada, 1998, 117 s. Psyché (Grada Publishing). ISBN 80-716-9629-3. [INS: :INS] [INS: Téma výzkumu není příliš zdůvodněné a výzkum bez revize nedoporučuji :INS] [INS: projekt :INS] [INS: realizovat. :INS] [INS: Bohužel za body 7 a 8 musím udělit nulový počet bodů – na realizaci aspoň jednoho rozhovoru jste měla prostor celý semestr, mohl být i třeba s pracovníkem instituce na pomoc při domácím násilí atd. :INS] ________________________________ [u1]Neznalost komunikovat? [u2]Co si pod tím můžeme představit? [u3]Proč velké písmeno? Jsou neslyšící komunitou? [u4]My známe nějaké výsledky? [u5]Ani po přečtení úvodu čtenáři příliš není jasné, proč je zajímavé výzkum dělat. Není také jasné, jak můžeme zjistit „míru“ informovanosti dotazováním 10 osob….? [u6]To spíš ukazuje na kvantitativní výzkum. [u7]Co budete pozorovat? [u8]To je to hlavní, co jste měla rozepsat. [u9]Položek mělo být 10.