METODOLOGIE 2 SP7MP_MTP2/01 ZÁVĚREČNÝ PROJEKT Barbora Šindelková (UČO 363067) Téma: Informovanost žáků středních škol o poruchách příjmu potravy Výzkumný problém: Znalost problematiky poruch příjmu potravy u žáků středních škol.[u1] Výzkumná otázka: Jaká je informovanost žáků středních škol o poruchách příjmu potravy?[u2] Úvod: Poruchy příjmu potravy jsou psychosomatické onemocnění, mezi které patří mentální anorexie, mentální bulimie, záchvatovité přejídání a méně známé poruchy příjmu potravy. Onemocnění postihuje převážně dívky a dospívající ženy, ale začínají se také objevovat i u mužů. Mentální anorexie spočívá v odmítání potravy a zkreslené představě o svém těle. Nejčastěji vzniká u dívek ve věku mezi 13. až 15. rokem. U mentální bulimie je tomu naopak, projevuje se opakovanými záchvaty přejídání a následným zbavení potravy. Obvykle onemocnění vzniká kolem 15. až 25. roku života. Což je věkové rozmezí studentů středních škol. Z tohoto důvodu bylo zaměřeno na střední školy. [u3] Cílem výzkumu bude zjistit informovanost chlapců a dívek o poruchách příjmu potravy. Zjištění informovanosti může být nápomocné především pro školu, která v případě neznalosti dané problematiky u studentů může zajistit přednášku o poruchách příjmu potravy odborníkem nebo učitel vyučující výchovu ke zdraví se může touto problematikou v hodinách více zabývat.[u4] Cíl výzkumu: Cílem výzkumu je zjištění, zda jsou žáci středních škol dostatečně informovaní (mají dostatečné znalosti) o poruchách příjmu potravy. Bude zjišťován rozdíl v informovanosti mezi chlapci a dívkami. Následně bude pro žáky zkoumaných středních škol vytvořen informační leták o poruchách příjmu potravy, který přinese ucelené informace o problematice a důležité kontakty na odbornou pomoc. Hlavní výzkumná otázka: · Jaká je informovanost žáků středních škol o poruchách příjmu potravy? Vedlejší výzkumné otázky: · Jaké znalosti mají žáci o onemocnění mentální anorexie? · Jaké znalosti mají žáci o onemocnění mentální bulimie? · Jaké znalosti mají žáci středních škol o organizacích zabývající se poruchami příjmu potravy? · Jaký mají žáci středních škol postoj k dietám? · Jakou znalost mají žáci o Body Mass Index? Typ výzkumu: Strategii výzkumu byl určen výzkum kvantitativní.[u5] Pro získávání dat jsem si zvolila dotazník, protože jím získáme velké množství informací od velkého počtu respondentů na[DEL: :DEL] jednou. Nevýhodou dotazníku: podle mého názoru je, že se můžeme setkat se zkreslením odpovědí u některých respondentů. Za rušivý faktor považuji i okolní spolužáky, kteří mohou výzkumné šetření ovlivnit případným napovídáním či opisováním odpovědí od spolužáků. Výhody dotazníku: za kladné u dotazníku považuji, že respondenti by mohli být zároveň otevřenější u citlivých otázek, na které by např. při rozhovoru nebyli ochotni odpovědět. Hypotézy:[u6] H1: Informovanost dívek o poruchách příjmu potravy je na lepší úrovni než u chlapců. H2: Rozdíl mezi mentální anorexií a mentální bulimií budou lépe znát chlapci než dívky. H3: Dívky mají více osobních zkušeností s redukčními dietami než chlapci. Pracovní hypotézy: Čím více jsou dívky informované o poruchách příjmu potravy, tím negativněji k onemocnění přistupují.[u7] Dívky jsou lépe informované o poruchách příjmu potravy a mají větší sklon k onemocnění než chlapci.[u8] Ochota chlapců vzdělávat se v oblasti poruch příjmu potravy je menší než ochota dívek. Čím více osobních zkušeností s redukčními dietami, tím snadněji mohou žáci onemocnění propadnout.[u9] Konceptualizace: Poruchy příjmu potravy - jsou to psychická onemocnění, charakterizované chronickým průběhem, závažnými somatickými, psychickými a sociálními důsledky. Informovanost - znamená znalost určité oblasti, daného tématu. Vzdělání – je souhrn znalostí, které získáváme pomocí vzdělávání, výuky a studia specifických vědomostí. Redukční dieta [u10] - je dieta, jejímž cílem je redukce tělesné hmotnosti, je základním prostředkem léčby nadváhy a obezity. Operacionalizace: [u11] Indikátor č. 1: heterogenní skupina (věk, pohlaví) Indikátor č. 2: edukační prostředí (typ školy, zařazení problematiky do vyučování nebo v rámci přednášky, samostatný zájem o problematiku např. četba odborných časopisů, hledání podrobností o onemocnění na internetu) Indikátor č. 3: osobní zkušenosti (rodina, kamarádi) Indikátor č. 4: postoj k vlastnímu tělu Metody sběru dat: Výzkumnou populací budou žáci druhých ročníků středních škol. Na střední školy bylo zaměřeno [u12] z důvodu většího podlehnutí [u13] onemocnění mentální bulimii, která nejčastěji vzniká ve věku mezi 15 až 25 rokem. Výběr středních škol bude proveden pomocí losování[u14] , při němž se vylosují 4 školy, které se na výzkumu podílejí. Po výběru budou osloveni ředitelé škol a následně vyučující předmětu výchova ke zdraví, v jehož předmětu budou dotazníky rozdávány. Nejvhodnější formou sběru dat v mém případě je dotazník, kdy jím získáme obrovské množství informací od velkého počtu respondentů. Dotazník bude obsahovat celkem 15 otázek[u15] , typu otevřené, polootevřené a zavřené. Dotazníky budou [DEL: zcela :DEL] anonymní. Výzkumným vzorkem bude 280 žáků středních škol rozdělených dle pohlaví. Distribuci dotazníků budu provádět osobně v hodinách výchovy ke zdraví, kdy budu moci vysvětlit význam a požadavky na vyplnění dotazníků či případné nesrovnalosti u některých otázek. Aby se předešlo špatnému vyplnění dotazníků. Nástroj sběru dat: Dobrý den, jsem studentkou Masarykovy univerzity, Pedagogické fakulty. Tímto dotazníkem bych Vás chtěla požádat o spolupráci při zpracovávání mé diplomové práce na téma „Informovanost žáků středních škol o poruchách příjmu potravy“. Dotazník je zcela anonymní a údaje budou použity pouze v praktické části mé diplomové práce. Odpovědi, prosím, zakřížkujte[INS: , :INS] popřípadě napište na zvýrazněné tečky. Děkuji Vám za spolupráci. Barbora Šindelková 1. Víte, co znamená pojem poruchy příjmu potravy? ano, prosím, stručně popište............................................................................ ................................................................................................... ...................... ne 2. Slyšel/a jste někdy pojem mentální anorexie? ano ne 3. Slyšel/a jste někdy pojem mentální bulimie? ano ne 4. Víte, jaký je rozdíl mezi mentální anorexií a mentální bulimií? ano, prosím, uveďte jaký………………………………………………… ………………………………………………………………………….... ne 5. Znáte počáteční projevy nemocí mentální anorexie a mentální bulimie? ano, prosím, uveďte jaké…………………………………………………… ……………………………………………………………………………… ne 6. Znáte název nějaké organizace, kter[INS: é :INS] [DEL: á :DEL] se zabýv[INS: ají :INS] [DEL: á :DEL] poruchami příjmu potravy? ………………………………………………………………………………… 7. Kde jste se dozvěděl/a nejvíce o poruchách příjmu potravy? (Vyberte pouze jednu odpověď!)[u16] rodina škola kamarádi lékař knihy, časopisy televize internet 8. Zajímáte se o články na internetu nebo v časopise, které se týkají různých diet a nápadů jak zhubnout? ano, tyto články vyhledávám ano, čtu je, ale jen když na ně narazím, nevyhledávám je tyto články automaticky přehlížím 9. Vyčítáte si někdy jídlo, které jste snědl/a? (Jestli si myslíte, že jídlo, které jste snědl/a bylo příliš tučné, sladké nebo jste ho snědl/a příliš hodně.) ano, často si vyčítám ano, ale jen když toho sním opravdu hodně neřeším, kolik toho sním a jak to bylo tučné 10. Hlídáte si svoji tělesnou váhu? [u17] (Vyberte pouze jednu odpověď!) ano, pravidelně cvičím ano, držím neustále diety ano, pouze když přiberu, držím dietu nebo cvičím ne 11. Jak často se vážíte?[u18] vícekrát denně jednou denně jednou týdně jednou měsíčně jednou ročně nevážím se 12. Znáte pojem Body Mass Index (BMI)? ano, prosím uveďte, jak se s ním pracuje…………………………………… …………………………………………………………………………………... ne 13. Uvítal/a byste přednášky na téma poruchy příjmu potravy či hlubší rozbor daného problému? ano ne 14. Jste: dívka chlapec 15. Prosím, napište svoje osobní údaje váhu, výšku a věk: váha: .................. výška: ................ věk: .................... Předvýzkum: Předvýzkum bude proveden na malé skupině žáků druhých ročníků středních škol v Brně, formou dotazníků a poté rozhovorem týkající se vyplňování dotazníků pro zpětnou vazbu a pro ověření kvality tohoto měřícího nástroje. Problémy při výzkumu: Problém, který může u výzkumného šetření nastat, je laxní přístup respondentů k vyplňování dotazníků, což by mohlo negativně ovlivnit objektivitu celého výzkumu a důvěrnost získaných dat. Abychom předešli těmto problémům, je třeba respondentům hned z počátku zdůraznit důležitost správného vyplnění dotazníku. Seznam literatury: 1. GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paidao, 2010. 252s. ISBN 978-80-7315-185-0 2. HALL, L., COHN, L. Rozlučte se s bulimií. Brno: Era, 2003. 235s. ISBN 80-86517-60-8 3. KOCOURKOVÁ, J. et. al. Mentální anorexie a mentální bulimie v dětství a dospívání. Praha: Galén, 1997. 143s. ISBN 80-85824-51-5 4. KRCH, F. D. a kol. Bulimie jak bojovat s přejídáním. Praha: Grada Publishing a.s., 2003. 169s. ISBN 80-247-0527-3 5. KRCH, F. D. Poruchy příjmu potravy – 2. aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2005. 216s. ISBN 80-247-0840-X 6. KRCH, F. D., RICHTEROVÁ, I. Chci ještě trochu zhubnout. Praha: Motto, 1998. 91s. ISBN 80-85872-86-2 7. LADISHOVÁ, L. C. Strach z jídla. Ružomberok: Epos, s. r. o., 2002. 158s. ISBN 80-89191-53-3 8. LEIBOLD, G. Mentální anorexie. Praha: Svoboda, 1995. 136s. ISBN 80-205-0499-0 9. MARÁDOVÁ, E. Poruchy příjmu potravy. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí o.p.s., 2007. 32 s. ISBN 978-80-86991-09-2 10. PAPEŽOVÁ, H. Bulimia nervosa. Praha: Psychiatrické centrum, 2003.109s. ISBN 80-85121-81-6 11. PAPEŽOVÁ, H. Spektrum poruch příjmu potravy: interdisciplinární přístup. Praha: Grada, 2010. 424s. ISBN 978-80-247-2425-6 [INS: Doporučuji projekt upravit před tím, než se pustíte do případné realizace – zejména chybí vztah mezi vaším tématem a otázkami na jedné straně a dotazníkem na straně druhé. :INS] ________________________________ [u1]Nijak tím téma nezužujete [u2]Totéž [u3]Co? [u4]Divný slovosled [u5]Nesmyslná věta. [u6]Není jasné, proč máte část hypotéz uvedenu jako pracovní – jsou velmi podobné jako tyto. [u7]Nic takového v dotazníku nemáte. [u8]Jak z dotazníku, který jste navrhla, poznáte „sklon k onemocnění“? Z toho, že se člověk pravidelně váží? [u9]To by mě zajímalo, jak budete měřit „snadnost propadnutí onemocnění“. Z konceptualizace i operacionalizace vám to nějak vypadlo. [u10]Ale vy nemáte měřit dietu, ale zkušenosti s dietami. Naprosto vám tady také chybí např. Negativní přístup k onemocnění – musíte důsledně vycházet z hypotéz. [u11]Nenavazujete na hypotézy. [u12]Bylo zaměřeno? [u13]? [u14]Z jakého seznamu? Myslíte, že 4 školy zajistí reprezentativitu ze stovek SŠ v ČR? Co když odmítnout 3 ze 4? [u15]To je to obrovské množství informací J? [u16]Odpovídat mají i ti, co nic neví? [u17]Navrhnuté varianty odpovědí nevyčerpávají všechny možnosti. [u18]Odpovídají i ti, co na předchozí otázku odpověděli ne?