Jak analyzovat kvalitativní data? Charakteristiky kvalitativní analýzy Analýza dat •systematické organizování dat s cílem odhalit témata, pravidelnosti, kvality a vztahy •zajímáme se o to, co bylo řečeno/uděláno/napsáno, jak a proč •zpracování (nasbíraného materiálu) nespočívá v tom, že se vytáhne to, co se nahrálo a nějak se to uspořádá – musí to být skutečné zkoumání – jdoucí do hloubky, dobyvačné a imaginativní •je třeba nechat promlouvat fakta, nacházet indikátory, pozastavovat se nad nejmenší poznámkou • • Analýza dat •„Teorie je (…) induktivně odvozována v procesu zkoumání fenoménu. To znamená, že je objevována, rozvíjena a provizorně verifikována prostřednictvím systematického sběru dat, které se týkají fenoménu, a jejich analýzou. Proto sběr dat, analýza a teorie mají stát ve vzájemném recipročním vztahu. Nezačíná se s teorií, která se dokazuje. Spíše se začíná s oblastí studia a zkoumá se vše, co se v této oblasti vynořuje.“ •(Glaser, Strauss: Grounded theory) Jak v praxi probíhá analýza? 1.Na začátku všeho je text nebo jiný dokument (co všechno je předmětem analýzy?) 2.Tento text je třeba zorganizovat – opakované čtení textu a kódování (od popisných – otevřených po abstraktní), vybrat to nejdůležitější, rozčlenit text na kousky 3.Revize a přepracovávání kódů 4.Vytváří se kategorie nadřazené kódům a definují se vztahy mezi nimi – kusy textu označené jaké významné se propojují 5.Během celého procesu výzkumník píše poznámky a postupně tak kategorie rozpracovává a vytváří teorii, kterou ověřuje a rozpracovává dalším sběrem dat a analýzou 6.Analýza jako vytváření nového textu na podkladě posbíraných dat – redukce dat, expanze textu výzkumníka 7.Pozor, analýza je vedena zájmem o významy spíše než o fakta! • Interpretace dat: hledání indikátorů (datových fragmentů), konceptů a kategorií •„Co dělám, když se dcera dívá na televizi? Stojím v kuchyni a umývám nádobí, nebo uklízím, vysávám, nebo tak. Abych ji třeba nenudila tím, že já nemám čas, že teď se jí nemůžu věnovat“ •Kód/koncept: potřeba získat čas •Kategorie: rodičovské potřeby Redukce jako hlavní princip analýzy • •„Omlouvám se za tento dlouhý dopis, ale neměl jsem čas napsat jej krátký.“ • • (Blaise Pascal) •Jak poznám, co je důležité? •Co dělat, když se ztratím? •Metafory pro kvalitativní analýzu (síť, mapa, sochař, střihač) „Čtení“ dat •Pozor na kritičnost k vlastním „analýzám“ a manifestním motivacím aktérů, informace z rozhovoru neinterpretujeme takto: • XY to udělal, proto, že…“ • ale „XY popisuje svou motivaci jako ….“ • •Příklad: Výzkum rodinné socializace dětského diváctví •Jak často se vaše dítě dívá na televizi? •„Já myslím, že on docela málo. Tak ke svému věku přiměřeně. Že znám hodně známech, že mají tu televizi zapnutou pořád. A pořád to tam hrčí, ať je tam, co chce.“ • • a) a) Interpretace dat: Příklad výzkumu bezdomovectví (Holpuch, 2011) • • Tak já tomu koši nebo tý popelnici moc nedám... já se přiznám, já ale načíhnu, to je pravda, načíhnu. Třeba včera sem načíhnul na letišti, jo, tam jsem byl do půlnoci, až po půlnoci vyhazujou. Tak jsem tam načíhnul, po půlnoci, do koše a teď jsem tam a co to je, něco koženýho a ona peněženka. Tak jsem nelenil. To jsem řikal, to už je jedno, že si ušpinim ruku, ale co když je tam třeba tisíc korun. Tak jsem tam šáhnul, no. Jináč já tam nešahám takhle jen tak. (Saša) • • Saša se vůči pasivním dlouhodobým bezdomovcům vymezuje, avšak sám už zakusil některé z jejich vzorců chování. Přestože si určité bezdomovecké techniky přežití už osvojil, rámec, v němž o nich hovořil, byl prosycen studem a potřebou ospravedlnit se. • • Symbolické ušpinění ruky, jež je způsobeno sáhnutím do odpadkového koše, přede mnou Saša důrazně ospravedlnil předmětem svého zájmu a naléhavostí situace. Následně celou pasáž uzavřel vymezením se vůči této praktice: "já tam nešahám takhle jen tak". Avšak poté, co jsem vyjádřil tuto pozitivní zpětnou vazbu: "To v podstatě pro ty lidi, když jsou v takovýchto situacích, tak je to nutnost tyhle věci dělat." Saša pokračoval: • • •No, třeba ráno mě rozčílil jeden c... é... Rom, já byl unavenej z tramvaje, už bylo světlo, bylo čtvrt na sedm asi a jeden Rom vychází na Václaváku z toho, z metra, a já jsem načíhnul, měl jsem takovou chuť divnou, víte, takovej nevyspalej, nervozní, teď cigaretu jsem neměl, ani vajgla zrovna. Jsem řikal, Ježiši Kriste, kdyby aspoň v tom koši byl buřt, bych si rád zakous, mně by to už bylo jedno, jsem takhle načíhnul a von, šla parta tři, jo, tři Romové šli, z metra vycházeli. A jak von to řek ten jeden, já byl rozčilenej, víte, nervózní jsem byl, nevyspalej. A von řek, co vidíš...tak nebo co tam hledáš tak hezkýho. Já jsem se naštval a řek jsem mu, to víš, koukám, jak je tam nasráno a šel jsem pryč [smích] ne, s prominutim, jsem byl rozčilenej, tak jsem mu řek, koukám, jak je tam nasráno. (Saša) • • Saša při vyprávění o hledání jídla v koši opět zdůrazňuje výjimečnost situace. Když říká, "mně už to bylo jedno", vyjadřuje odhodlání prolomit normu, kterou běžně ctí. Tento počin ospravedlňuje svou špatnou psychickou kondicí. Nicméně svůj záměr nedokončil, díky náhodnému strážci společenských norem - zmíněnému Romovi, který jej sarkastickou poznámkou upozornil, že se chystá udělat něco zakázaného. Jelikož zdroje Sašovy sebeúcty byly v ten moment stále v souladu s jeho dřívějším životem a hledání jídla v koši bylo s jeho hodnotami v rozporu, musel volit mezi nasycením se a sebeúctou. Tím, že Saša dotyčnému řekl: "To víš, koukám, jak je tam nasráno", a šel pryč, přede mnou hrdě potvrdil, že si tenkrát zvolil druhou možnost. • Já ale pořád nevím, co s těmi mými daty… •3 činnosti, které je s daty nutné dělat •Popis •Srovnávání •Odhalování vztahů • 1. Popis •Načrtněte kontext výzkumu a popište vaše zdroje dat, například demografické charakteristiky vašeho vzorku atd. •Popište všechna témata či kategorie, které se v datech objevují – jaké jsou jejich charakteristiky, jaké jsou jejich hranice •Zajímejte se i o to, co se v datech neobjevuje •Témata mohou v analýze dobře fungovat jedině tehdy, jsou-li vzájemně provázána a propojena v rámci teorie nebo modelu • 2. Srovnání •Objevují se odlišná témata (nebo jinak často) v odlišných skupinách? •Otázky „kdo, proč, jak, kde?“ • 3. Hledání vztahů •Ptejte se dál: Bylo by to jinak, kdyby….? •Za jakých podmínek se tato kategorie nebo téma objevuje? Jaké jednání, interakce, strategie, jsou v něm zahrnuty? •Jaké jsou důsledky? •Proměňuje se výše uvedené za změněných podmínek? •Typy vztahů: •X je součástí Y •X je druhem Y •X je důsledkem Y •X je fází Y •X je příčinou Y …… Co ještě pomůže? •Diskuse o datech ve skupině a častá prezentace našich dosavadních výsledků •Systematická pozornost věnovaná negativním případům (pomůže nám precizovat náš model) •Různý typ vizualizace dat (jako mezifáze i jako výstup) • Výzkumné příležitosti mladých vědců v různých oborech Co se vlastně čeká? Výstupy z kvalitativního výzkumu •Seznam a podrobný popis klíčových témat •Teorie, hypotézy k dalšímu ověřování •Chronologie, sekvence •Schéma, model •Typologie, kategorizace • Typický výstup: model, schéma (Švaříček, Šeďová, 2007: 95, 284, 309) Typologie: Otcovství po rozchodu rodičovského páru (Dudová, 2007) Příklad: „sekvence“ Jak mi může pomoci počítač? Jak se pozná dobrý kvalitativní výzkum? •Srozumitelnost •Věrohodnost •Koherence •Komplexnost •Robustnost •Smysluplnost pro relevantní publikum • •