PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – Katedra speciální pedagogiky PdF MU, podzimní semestr 2012. Podklady pro výuku specializace surdopedie, 1. roč. Mgr., prezenční studium. Podklady k okruhu č. 9 Specifika komunikace s klientem se sluchovým postižením za přítomnosti tlumočníka znakového jazyka Tlumočení je dvojjazyčná zprostředkovaná komunikační činnost. Jedná se o operativní přenos informací mezi partnery komunikace z komunikačního systému výchozího do jazyka cílového (př. z mluveného jazyka do znakového a naopak).  komunikativní trojúhelník vysílatel tlumočník příjemce  fáze tlumočení recepce » translace » produkce Typy tlumočení:  konsekutivní  simultánní (nutná souběžnost řečových činností) Dělení tlumočnických služeb  tlumočení pro jednotlivce při vyřizování osobních záležitostí (např. návštěva u lékaře, na úřadě) – komunitní tlumočení  tlumočení při přednáškách a jiných vzdělávacích a kulturních akcích – tlumočení pro skupinu SP  tlumočení při řízení u státních orgánů (soud, policie)  asistenční tlumočení (např. pro studenty) Možnosti financování tlumočnických služeb  organizace pro osoby se sluchovým postižením – tlumočník jako zaměstnanec  Centrum zprostředkování tlumočení pro neslyšící – Praha (Zákon o sociálních službách č. 108/2006, § 56) Možnosti vzdělávání tlumočníků  v současné době v ČR nejednotné – kurzy ZJ v organizacích pro SP, studium na VŠ  Certifikační vzdělávací program pro tlumočníky (ČKTZJ): tlumočník ČZJ, transliterátor znakované češtiny, vizualizátor mluvené češtiny (orální tlumočení) PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – Katedra speciální pedagogiky PdF MU, podzimní semestr 2012. Podklady pro výuku specializace surdopedie, 1. roč. Mgr., prezenční studium. Při tlumočení je proto nutno dodržet následující podmínky  znalost obou jazyků  znalost odborných termínů  znalost a vhodnost metafor  mluvní kultura  dostatečná zásoba znaků  stejný dorozumívací kód  minimalizace „informačního šumu“ (osobnost tlumočníka)  technické podmínky (vhodný oděv…) – tzv. nízký profil Nejčastější chyby při tlumočení  nerespektování specifik obou jazykových kódů  tlumočník mluví o neslyšícím jako o třetí osobě  tlumočník sám aktivně vstupuje do komunikačního procesu  ignoruje dotazy neslyšícího  tlumočník přichází pozdě  nepohybuje se s klientem  zatajuje/selektuje informace Tlumočení divadla  Zónové tlumočení – tlumočníci jsou přítomni na jevišti, jejich umístění se mění se změnou scény či dějství tak, aby byli vždy přítomni v té části jeviště, kde je soustředěn děj. Tlumočníci většinou stojí na vyvýšeném místě a tlumočí minimálně ve dvou. Tlumočníci mají oblečeny kostýmy, které jsou co nejméně výrazné.  Stínové tlumočení – tlumočníci jsou maximálně zapojeni do představení na divadle, pohybují se spolu s herci a jsou jakoby jejich stíny. Výhodou tlumočení je, že si neslyšící nemusí vybírat mezi tlumočníkem a hercem.  Statické tlumočení – jeden tlumočník tlumočí představení ze statické pozice. Tlumočení hudby PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – Katedra speciální pedagogiky PdF MU, podzimní semestr 2012. Podklady pro výuku specializace surdopedie, 1. roč. Mgr., prezenční studium.  Úkolem tlumočníka není předat neslyšícímu divákovi jen obsah skladby, ale také rytmus, náladu skladby a také náladu a nasazení interpreta. (př. soubor - Tichá hudba) Neslyšící tlumočník pracuje v týmu tlumočníků:  když klient používá nestandardní znaky či gesta, domácí znaky, specifické pro určitý region, profesi, používá cizí (mezinárodní) znakový jazyk  když má klient minimální či omezené komunikační dovednosti  když je klient hluchoslepý nebo má velmi omezené zrakové vnímání Organizace tlumočníků  ČKTZJ - Česká komora tlumočníků znakového jazyka  EFSLI (European Forum of Sign Language Interpreters) – Evropská organizace tlumočníků znakového jazyka Etický kodex tlumočníka znakového jazyka (http://www.cktzj.com/eticky-kodex)  Profesionální tlumočník je osoba, která za úplatu převádí jednoznačně smysl sdělení z výchozího jazyka do jazyka cílového. Je mostem mezi slyšícím a neslyšícím účastníkem komunikace a jejich dvěma odlišnými jazyky a kulturami. Sám nic nevysvětluje, nepřidává ani neubírá. Tlumočí věrně způsob vyjádření, nemění význam ani obsah sdělení. Tlumočník se nesnaží být aktivním účastníkem komunikace.  Tlumočník následuje způsob komunikace preferovaný neslyšícím klientem.  Tlumočník přijímá zásadně jen takové závazky, které odpovídají jeho schopnostem, kvalifikaci a přípravě. Nese plnou zodpovědnost za kvalitu své práce. Pokud tlumočník zjistí, že komunikace s daným neslyšícím klientem je nad jeho možnosti a schopnosti, tlumočení odmítne.  Tlumočník přizpůsobuje své chování a oděv přiměřeně situaci, v jejímž rámci tlumočí.  Tlumočník je vázán mlčenlivostí, která se týká všeho, co se dozví během tlumočení neveřejných jednání.  Tlumočník neodmítne klienta pro jeho národnost, rasu, náboženské vyznání, politickou příslušnost, sociální postavení, sexuální orientaci, věk, rozumovou úroveň a pověst.  Tlumočník má právo odmítnout výkon své profese z důvodu pro něj špatných pracovních podmínek, nebo v případě, že by nedokázal být neutrální vůči tlumočenému sdělení, a poškodil tak klienta, svou osobu nebo profesi.  Tlumočník sleduje vývoj své profese a její náplně u nás i ve světě, učí se znát kulturu Neslyšících, doplňuje své vědomosti týkající se problematiky sluchově postižených a cíleně zvyšuje svou profesionální úroveň. PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – Katedra speciální pedagogiky PdF MU, podzimní semestr 2012. Podklady pro výuku specializace surdopedie, 1. roč. Mgr., prezenční studium.  Tlumočník ctí svou profesi, usiluje o spolupráci s ostatními tlumočníky při prosazování a obhajobě společných profesionálních zájmů.  Členové České komory tlumočníků znakového jazyka se vzájemně respektují.  Tlumočník zná etický kodex a dodržuje ho. Doporučené zdroje k tématu: www.ruce.cz, www.cktzj.com, www.asnep.cz ČERVINKOVÁ - HOUŠKOVÁ, K. Specifika tlumočení pro neslyšící. Praha: ČKTZJ, 2008 DINGOVÁ, N., HORÁKOVÁ, R., ZÁHUMENSKÁ, J. Specifika tlumočení ve vzdělávání. Praha: ČKTZJ, 2008