POSTIŽENÍ ZRAKU JAKO SOUČÁST KOMBINOVANÉHO POSTIŽENÍ Postižení zraku jako součást komplexu vad Terminologie kombinované postižení, vícenásobné postižení, těžké postižení multiple disability, multihandicap, mehrfachbehinderung, schwerstbehinderung multidisabled visually impaired – MDVI heterogenní skupina – vícenásobné postižení závisí na stupni mentální retardace dnes komplexní pohled v kontextu kvality života Kombinované postižení I – žák s více vadami postižení současně dvěma nebo více na sobě kauzálně nezávislými druhy postižení, z nichž každé by vzhledem k hloubce a důsledkům opravňovalo k zařazení do speciální školy příslušného typu. Věstník MŠMT ČR č. 8/1997 Kombinované postižení II ¡ Coen de Jongova definice § existence dvou defektů, které by samy o sobě vedly k handicapu § pro děti s každým z těchto defektů existuje vzdělávací program, který využívá kompenzačních mechanismů, které má dítě k dispozici, nebo které mu může poskytnout okolí § vzdělávací programy, které byly pro děti s jednotlivými defekty vytvořeny, se navzájem vylučují, nebo jej jejich použití možné jen se značným omezením a modifikacemi (De Jong in Holubová, 1998) Kombinované postižení III Vícenásobné postižení je fenomén způsobující tzv. synergetický efekt – novou kvalitu postižení – odlišnou od jednoduchého součtu postižení. Vnp = f(P1, P2, … Pn, Sye, Km) Statistické údaje – děti se zrakovým a kombinovaným postižením v ČR Zrakové vady u dětí s KP Co víme o CVI? Kortikální poškození zraku (CVI) CHARAKTERISTIKA Korová slepota Poškození zrakového centra nebo zrakových drah, zrakových asociačních oblastí Zřejmě hlavní příčina – prenatální hypoxie Přidružené problémy - mozková obrna, epilepsie, mentální retardace, hydrocefalus, poruchy učení, hluchota Také atrofie optického nervu, hypoplazie optického nervu, retinální abnormality Dezorientace v prostoru PROJEVY Proměnlivost užívání zraku Zdravě vypadající oko Výpadky zorného pole, efekt „ementálu“ Netečnost k vizuálním podnětům Preference taktilně-haptického podnětu Problémy s pozrováním předmětů na krátké vzdálenosti Problém rozlišení figura-pozadí, crowding-fenomén Upřednostnění periferního vidění Zachování barvocitu Podnět zpracován po určité době CVI – úpravy prostředí a strategie Zesílené osvětlení Velký kontrast, oranžová a červená barva Využívání stejných podnětů a pomůcek v různých prostředích Kombinace s hlasovým výstupem počítače nebo načítacím zařízením Určit, který kanál je se zrakem nejvíce využívaní Pozor na přestimulování! Předkládání izolovaných podnětů (crowding fenomén) Opakování, rutina, režim Verbalizace Přiřazení barev různým obrázkům nebo tvarům Omezené množství pedagogického personálu Naučit využívat prst při přesunu k dalšímu obrázku Maximální eliminace hluku, únavy, jiného světelného zdroje Zrakové a kombinované postižení/ a přidružené – obecná charakteristika Omezený přísun informací Snížená motivace k učení, objevování nového Omezení sociálních interakcí Omezená účast v každodenních činnostech Často vyžadují asistenci a podporu ostatních osob Zrakové a kombinované postižení – oblasti osobnosti [(Sacks,] [Silberman et al., 1998)] Kognitivní, emočně-volní oblast Obtíže v rozpoznání předmětu – problém poznávání – předmětová konstanta Snížená pozornost, problém s upoutáním pozor., udržením,delší čas k činnosti problém naučit se složitější dovednosti Inaktivita způsobená kognitivním omezením, Problémy s pochopením stálosti objektů, syntézou, zevšeobecněním Problémy se zevšeobecněním situací Sociální Eliminace pozorování a nápodoby Potíže s autoregulací chování, impulzivita Izolace Autoagrese, agrese Motorická – závisí na typu přidruženého postižení Zrakové postižení a lehké mentální postižení Projevy přidružených postižení na vzdělávací proces žáků Sluchové postižení, hluchoslepota – přizpůsobení komunikačních systémů zrakovému postižení Mentální retardace, vývojová opoždění – metody využ. pozorování a gesta přizpůsobeny žákovi s TZP, efektivnější - tělesný kontakt s verbálními instrukcemi Tělesné postižení – podpora funkčního vidění, znalost polohování, zacházení a krmení Poruchy učení – problémy se sluchovou a zrakovou percepcí, dovednosti zrakové paměti, vizuálně-motorické dovednosti, orientace v prostoru, děti se ZP jsou často hyperaktivní nebo nepozorné (často albinici), lehce vyrušitelné, ztrácí zájem Poruchy chování – z důvodů nemožnosti projevit své emoce se u žáků se ZP často objevuje autoagresivní chování (třepání rukou, mačkání očí), nebo agresivní na druhé (štípání, údery hlavou), autistické rysy v chování Strategie u žáků s kombinovaným postižením a zrakovým postižením[(Silberman in Sacks, et al. , 1997)] Kombinovaně postižené děti (především s mentálním postižením) upřednostňují taktilně-haptický kanál a vyřazují vizuální – důležitá vizuální podpora strukturace činností - řád a sled činností dodržování, automatizace činností konkrétní učení - situace v patřičném kontextu a čase, podpora hmatové zkušenosti, vede k abstraktnímu učení, opakování podpora žákovy pozornosti – zmírnit hluk, přesvícení, jasné a stručné výpovědi a úkoly, struktura prostředí a udržení stejného pořádku, podpora anticipace dalších úkolů všemi smysly učení zrakem – mnoho z těchto dětí má percepční sluchovou vadu, často se učí zrakem, tyto děti jsou často bystré a zdatné v PO učení hmatem – předčasně narozené děti jsou často taktilně defenzivní nebo nesnesou určitý druh jídla, nemají rády fyzický kontakt (raná traumata a manipulace) - podpora dítěte, aby chtělo poznávat, struktura aktivní učení - pozor u dětí s KP na syndrom naučené bezmocnosti (Seligman, 1991) multidisciplinární, týmový přístup (rodiče, oftalmoped, instruktor POSP, fyzioterapeut, logoped, zdravotnický personál, psycholog, sociální pracovník apod.) Podněty v intervenci (Silberman et al. in Sacks, 2002) jasné podněty, které dítě/žáka navedou na nějakou činnost aktuální podnět (např. zvonění=další hodina) gesta verbální instrukce obrázek či symbol taktilní podnět (informace v bodovém písmu;dotek; předmět) modelová situace (demonstrace požadovaného chování – ne pro zcela nevidomé) fyzický podnět (např. lehký dotek zápěstí; plný spoluvytvářený pohyb) Üvětšinou kombinace podnětůÜ Další podpůrná opatření zraková stimulace využití kompenzačních pomůcek facilitační techniky (reflexní terapie, koncept bazální stimulace http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/210562221700003-klic/?streamtype=RL2 , orofaciální stimulace, …) snoezelen využití dalších terapií Aktivní učení - koncept autorkou je Lilli Nielsen, dánská psycholožka základní myšlenky Pouze to, co se dítě naučí samo, se stane součástí jeho osobnosti Děti trénované neprospívají Nejdůležitější je pozorovat, co dítě může dělat podporuje využití aktivity dítěte a jeho vlastní zkušenosti v učení smyslová integrace využívány speciální pomůcky a úprava prostředí Hračky a pomůcky Hračky - konstruktivní, více stejných k pochopení množství Little room pomáhá pochopit prostorové vztahy Eliminuje hluk Vnímání sebe sama a předmětu Support bench – podpůrná lavice Nahrazuje sed a hru Na břiše, uvolní se ruce a nohy Umístění předmětů pod končetiny Essef board – pružinová deska Vykonávání pohybů nohama Posílení svalstava Sound box – hrací skříňka Krabička s magnetofonem – stlačením víka funguje Vibruje Zvuk jako následek aktivity Aktivní učení - tipy učení se od úrovně, které dítě dosáhlo pozorujme dítě, co dokáže, nabídněme podobné předměty a aktivity komunikujme na jeho úrovni a sdílejme jeho zájem aby se dítě činnosti naučilo, je nutné je mnohokrát zopakovat, pokud možno s obměnami. nabídněme dítěti několik aktivit a předmětů, které lehce přesahují jeho vývojový stupeň. Dítěti ukážeme, jak na to. Nevyrušujme dítě ze hry, dítě se zrakovým postižením musí přerušit aktivitu, aby nás slyšelo. dejme dítěte dostatek času na reakci, zpomalme – buďme trpěliví. dovolme dítěti, aby samo kontrolovalo své ruce. Než dítěti s těžkým zrakovým postižením povedeme ruce, předveďme mu předmět dotekem materiálu, vytvářením zvuků pomocí předmětu apod. Nielsen, 1998 Fenomén zkvalitňování lékařské péče http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/210562221700017-klic/?streamtype=RL2 http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/20856226638-deti-z-krabicky/ Hluchoslepota duální senzorické postižení deafblind people cca. 1500 osob v ČR, 50% výskytu je u seniorů (60 let a výše) Hluchoslepota – pojetí medicínské pojetí – z pohledu stavu a fungování zrakového a sluchového analyzátoru funkční pojetí – charakterizují také komplikace a specifika hluchoslepoty Hluchoslepota – definice Hluchoslepota je jedinečné postižení, které vzniká kombinací sluchového a zrakového poškození. Způsobuje v důsledku účinků souběhu poruch funkcí sluchu a zraku závažné potíže v psychosociální oblasti, při komunikaci, sociální a funkční interakci s prostředím a při zajišťování vlastních životních potřeb takto postiženého člověka. Současně zabraňuje plnohodnotnému začlenění a zapojení do běžného života a společnosti (Jakeš, 2003) severské státy – problémy v oblasti komunikace, získávání informací a v orientaci v prostředí. Kombinace postižení znemožňuje automaticky využívat služby pro osoby se zrakovým a se sluchovým postižením Historie 19. stol. první edukovaná hluchoslepá dívka – Laura Bridgman, USA, učitel Samuel Howe, Perkins Institute, později Hellen Keller a Ann Sullivan jako vychovatelka Vznik prvních služeb pro hluchoslepé – skandinávské země, Francie, Německo, Rusko 20. stol. 60. léta – velká epidemie rubeoly v USA i Evropě zvýšila zájem o HS problematiku 90. léta – Lorm ve spolupráci s Katedrou speciální pedagogiky v Olomouci zahájil experiment vzdělávání Etiologie Vrozená Prenatální příčiny- zarděnky, syfilis, toxoplazmóza, cytomegalovirus, syndromy – Usherův syndrom, CHARGE, atd. Perinatální příčiny – předčasný porod, protrahovaný (hypoxie) a další komplikace Postnatální příčiny – komplikace po porodu Získaná infekční onemocnění úrazy progrese zrakových a sluchových vad infekční meningitida (Ludíková, 2000) Klasifikace - podle stupně duálního postižení totálně hluchoslepé osoby – osoby totálně nevidomé i neslyšící, plná absence zraku i sluchu prakticky hluchoslepí – osoby s minimálními zbytky zraku či sluchu slabozrací neslyšící – osoby se zbytky zraku a totálně či prakticky neslyšící nedoslýchaví nevidomí – osoby se zbytky sluchu a totálně či prakticky nevidomé slabozrací nedoslýchaví – osoby se zbytky zraku i sluchu Klasifikace - podle doby vzniku postižení hluchoslepí od narození prvotně neslyšící s ranou ztrátou zraku prvotně neslyšící s pozdní ztrátou zraku prvotně nevidomí s ranou ztrátou sluchu prvotně nevidomí s následnou pozdní, pořečovou ztrátou sluchu prvotně vidící a slyšící s následnou ztrátou sluchu i zraku v raném období prvotně vidící a slyšící s následnou ztrátou sluchu i zraku v pořečovém období prvotně slabozrací s následnou ztrátou sluchu prvotně nedoslýchaví s následnou ztrátou zraku Komunikace Omezení Není komunikační model Sociální izolace Nedostatek zkušeností Lidé a věci připadají náhodné TOTÁLNÍ KOMUNIKACE, zvláště u vrozené hluchoslepoty Komunikační systémy Nonverbální Řeč těla a signály Přirozená gesta a pantomima Vokalizace Předměty (skutečné i symbolické) Obrázky (fotografie, malované, piktogramy, reliéfní) Verbální Orální (Tadoma, Taktiling, Odezírání) Znakový (taktilní znakový jazyk, ruka v ruce - zavěšené ruce, běžný znakový jazyk) Manuální abeceda (daktyl, daktyl do dlaně) Psaný jazyk (Braillovo písmo, psaní do dlaně, Braille do dlaně, Lorm) Vzdělávání v ČR Třída základní školy speciální pro hluchoslepé žáky v Olomouci při škole pro SP http://www.sluch-ol.cz/ Dětský domov a Mateřská škola speciální v Berouně http://www.ddmsberoun.cz/ Školy pro zrakově/ sluchově postižené Školy pro žáky s více vadami http://www.zablesk.olomouc.com/index.php?page=zablesk.vitejte-v-zablesku Van Dijkova metoda Používaná v Holandsku Metoda totální komunikace Těsný tělesný kontakt při pohybech K pohybu jsou přidružovány další stimulace Rituály – stereotypy Referenční znak, předmětové kalendáře Rozvoj komunikace Organizace pro hluchoslepé LORM – Společnost pro hluchoslepé Tyfloservis, o. p. s. VIA Sdružení hluchoslepých Záblesk – Sdružení rodičů a přátel hluchoslepých dětí LORM – Společnost pro hluchoslepé Červenobílá hůl Začátkem roku 2001 byla v České republice přijata Vyhláška č. 30/2001 Sb. Ministerstva dopravy a spojů. Tato vyhláška, která nabyla účinnosti dne 31.1.2001, stanovuje po vzoru některých evropských zemí jako symbol hluchoslepoty červeno-bílou hůl. V § 27 odst.2 se uvádí, že "speciální označení osoby nevidomé je bílá hůl, označení osoby hluchoslepé je hůl s bílými a červenými pruhy o šířce 100 mm".