Teorie a metodika výchovy

KAPITOLA 9. Dramatická a estetická výchovná působení v životě školy (Dramatická výchova, Estetická výchova)

 

 Cíle: Po prostudování této kapitoly budete znát možnosti využití dramatické výchovy ve škole i mimoškolní činnosti a budete moci využít běžných i specifických forem dramatické výchovy. Budete znát vztah mezi krásou, uměním a výchovou a další cíle estetické výchovy. Budete ve své výchovně vzdělávací práci moci využít základních forem a prostředků estetické výchovy. Dokážete rozeznat vhodné kulturní zařízení a připravit jeho návštěvu.

Klíčová slova: dramatická výchova, výchovná dramatika, dramatizace, hra, umění, kultura, estetická výchova, kulturní zařízení
 
 
Časový rozsah: 2 hodiny (90 min.)
 
 
Kontrolní list:
1. Znám rozdíly ve využití dramatické výchovy v MŠ, ZŠ, SŠ.
2. Dokáži vysvětlit, v čem spočívá dramatická výchova a jak vznikla.
3. Vyjmenuji formy výchovné dramatiky a popíšete je. 
4. Popíši průběh realizace hodiny s využitím dramatické výchovy.
5. Vysvětlím rozdíl mezi běžnými a specifickými metodami dramatické výchovy.
6. Rozumím tomu, jaké předpoklady by měl mít učitel dramatické výchovy.
7. Rozumím vztahu mezi uměním, kulturou a výchovou.
8. Popíši smysl estetické výchovy.
9. Znám rozdíl mezi aktivní a receptivní formou estetické výchovy.
10. Vysvětlím hlavní cíle estetické výchovy.
11. Znám prostředky pro realizaci estetické výchovy.
12. Vyjmenuju možnosti realizace estetické výchovy v mimoškolní činnosti.
13. Dokáži vyjmenovat kulturní zařízení vhodná pro výchovně vzdělávací aktivity.
14. Znám charakteristiky kulturních zařízení vhodných pro děti a školy.
15. Dokáži připravit návštěvu kulturního zařízení.

Shrnutí:  Dramatická výchova je učení se přímým prožitkem, vlastní zkušeností při jednání. Dramatická výchova v dnešní podobě je u nás známá asi od poloviny 60. let minulého století. 

Výchovná dramatika zahrnuje inscenační metody (dramatizuje učivo předmětů tak, aby žáci mohli vstoupit do rolí vytvářených adekvátně charakteru učiva); simulační hry (využívají simulovaného vstupu žáka do sociální role); psychodrama (je především terapeutický nástroj, při němž pacient hraje sebe samého – přispívá k poznání svých obtíží); sociodrama (hraní rolí v situacích, které zahrnují normy dvou nebo více skupin nebo kultur s cílem porozumět jim) sociálně psychologický výcvik; osobnostní a sociální výchovu. Běžné metody dramatické výchovy (vypravování, rozhovor, diskuse, řešení problému, hry a rozcvičky tělesné výchovy, metody výtvarné, hudební a literární výchovy apod.); Specifické metody dramatické výchovy (hry, dramatické hry, cvičení). Přístup k dramatické výchově se liší i podle toho, zda je uplatňována v MŠ na ZŠ, SŠ či v mimoškolní činnosti. Průběh realizace dramatické výchovy zahrnuje především motivaci a dostatečnou reflexi na závěr. Učitel dramatické výchovy by měl splňovat jednak požadavky týkající se každého učitele, tzn. umět komunikovat s lidmi, mít k nim pozitivní vztah, mít všeobecný rozhled. 

Výchova je velmi důležitý projev kultury, je nositelkou jejího rozvoje a kvality. Kultura a výchova se navzájem ovlivňují, vzájemně působí na svůj rozvoj a kvalitu. Společnost, která má dobrý výchovný systém, je i vysoce kulturní. A vysoce kulturní společnost se neobejde bez kvalitního výchovného systému. Umění, umělecká díla a umělecké činnosti vystupují jako hodnoty, zároveň vypovídají o hodnotách. Estetická výchova má nejrůznější funkce, např. napomáhá rozvíjet činnost smyslových orgánů, rozvíjí myšlení, řeč, fantazii, utváření estetického vztahu člověka ke skutečnosti,     rozvoj zájmů aj. Estetická výchova probíhá a) vnímáním a prožíváním krásy; b) vytvářením krásy. Mimovyučovací formy estetické výchovy jsou realizovány hromadně (např. návštěva divadel), zájmově (např. zájmové kroužky) nebo individuálně (např. četba). Dětské muzeum je zde primárně pro potřeby dětí. Vychází z toho, že velké muzeum může děti odstrašovat, být nepodnětné. Naopak dětské muzeum umožňuje uchopení exponátů, volný pohyb atd.

Použitá a doporučení literatura:

Jůva, V. Spolupráce školy s kulturními zařízeními. In STŘELEC, S. (ed.) Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I. Brno: Paido, 1998. ISBN 80-85931-61-3.

Jůva, V. Estetická výchova. Vývoj – pojetí – perspektivy. Brno: Paido 1995. ISBN 80-85931-12-5

Kučerová, S. Obecné základy estetické výchovy. Brno: MU, 1990. ISBN 80-210-0220-4.

PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-579-2.

SPOUSTA, V. Krása, umění a výchova. Brno: MU, 1995. ISBN 80-210-1196-3.

SPOUSTA, V. O neopomenutelných entitách výchovy aneb o kráse a umění. In STŘELEC, S. (ed.) Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I. Brno: Paido, 1998. ISBN 80-85931-61-3.

SPOUSTA, V. Integrace základních druhů umění ve výchově. Brno: MU, 1997. ISBN 80-2101640-X.

KOŤÁTKOVÁ, S. et al. Vybrané kapitoly z dramatické výchovy. Praha: Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-756-9.

MACKOVÁ, S. Dramatická výchova ve škole. Brno: DIFA JAMU, 1995. ISBN 80-85429-16-0.

Machková, E. Úvod do studia dramatické výchovy. Praha: IPOS, 1998. ISBN 80-70-68103-9.

Machková, E. Metodika dramatické výchovy. Praha: IPOS, 1999. ISBN 80-7068-105-5.

PAVLOVSKÁ, M. Dramatická výchova ve školní i mimoškolní činnosti. In Střelec, S. (ed.). Studie z teorie a metodiky výchovy I. Brno: MSD, 2004. ISBN 80-86-63321-7.

Valenta, J. Kapitoly z teorie výchovné dramatiky. Praha: ISV, 1993. ISBN 80-85-86606-4.

Obecná škola (Jan Svěrák, 1991)

Tančím, abych žil (Také the Lead, Liz Friedlander, 2006)