Teorie a metodika výchovy
1. Tělesná kultura a tělesná výchova – součásti výchovy ke zdravému životnímu stylu
Video: Pan tělocvikář (Mr. Woodcock, Craig Gillespie, 2007)
![]() |
Úkol: V čem podle vás spočívá odpor dětí k tělesné výchově a výchově ke zdraví? |
1.1 Tělesná kultura
Pojem tělesná kultura se ve školní praxi dříve neužíval, užíval se pojem tělesná výchova. Ten zastřešoval celé téma, v němž měla místo i tělesná kultura. Dnes je tělesná kultura termín zastřešující. Do tělesné kultury patří tělesná výchova – což je pedagogický proces, je součást edukačního systému. Škola by měla vytvořit vztah člověka k celoživotním sportovním aktivitám. Pojem tělesná kultura zahrnuje také veškeré poznatky, činnosti a zvyklosti spojené s péčí o tělo a tělesný rozvoj, např. stav tělesné výchovy v určité společnosti, stupeň poznání těla a tělesnosti – vědeckých vědomostí, úroveň lékařské péče, zákonodárství atd.
Pojem tělesná kultura dále zahrnuje:
Cíl tělesné kultury se promítá do dvou funkcí:
funkce kompenzační – vyrovnání nepříznivých vlivů snížené možnosti pohybu
funkce stimulační – podněty pro trvalý (celoživotní) zájem o pohybovou aktivitu
Tělesná kultura je obecný pojem, kterému je podřazeno:
Tělesná výchova (součást výchovně vzdělávacího procesu, pedagogický proces)
Sport (řízený tréninkový proces s cílem dosažení určité výkonnosti ve zvolené specializaci a uplatnění v soutěžích)
Pohybová rekreace (obnova a rozvoj tělesných a duševních sil – kondice prostřednictvím pohybové činnosti). |
![]() |
Úkol: Vysvětlete, co je to tělesná kultura? |
1.1 Tělesná kultura
Pojem tělesná kultura se ve školní praxi dříve neužíval, užíval se pojem tělesná výchova. Ten zastřešoval celé téma, v němž měla místo i tělesná kultura. Dnes je tělesná kultura termín zastřešující. Do tělesné kultury patří tělesná výchova – což je pedagogický proces, je součást edukačního systému. Škola by měla vytvořit vztah člověka k celoživotním sportovním aktivitám. Pojem tělesná kultura zahrnuje také veškeré poznatky, činnosti a zvyklosti spojené s péčí o tělo a tělesný rozvoj, např. stav tělesné výchovy v určité společnosti, stupeň poznání těla a tělesnosti – vědeckých vědomostí, úroveň lékařské péče, zákonodárství atd.
Pojem tělesná kultura dále zahrnuje:
Cíl tělesné kultury se promítá do dvou funkcí:
Tělesná kultura je obecný pojem, kterému je podřazeno:
Tělesná výchova (součást výchovně vzdělávacího procesu, pedagogický proces)
Sport (řízený tréninkový proces s cílem dosažení určité výkonnosti ve zvolené specializaci a uplatnění v soutěžích)
Pohybová rekreace (obnova a rozvoj tělesných a duševních sil – kondice prostřednictvím pohybové činnosti). |
![]() |
Úkol: Vysvětlete, co je to tělesná kultura? |
1.2 Zdraví podle Světové zdravotnické organizace (WHO)
Při vzniku řady nemocí mají vliv komplexní podmínky, stres, životní styl. Mezi nemoci řadíme i různé formy sníženého pocitu spokojenosti (hlavně psychosomatické nemoci). WHO definovala zdraví jako stav úplné tělesné, duševní a sociální spokojenosti (srov. Mužík In Střelec, 2004, s. 62). Je to ideální stav, založený na komplexnosti zdraví. Zároveň se přechází od léčení nemoci směrem k předcházení nemocem. |
![]() |
Úkol: Definujte pojem zdraví. |
1.3 Tělesná výchova
Termín vznikl až ve 20. století, ale používáme ho pro označení různých činností, jejichž cílem je osvojování pohybových dovedností, zvyšování tělesné kondice, fyzické zdatnosti, upevňování zdraví, z prostředku přípravy na práci a boj se postupně stával prostředek společenské zábavy (srov. Průcha, Walterová, Mareš, 2001).
1.3.1 Historie tělesné výchovy |
![]() |
Úkol: Zamyslete se nad tím, kdy a proč se podle vás vyvíjela oblast tělesné výchovy. |
Vztah lidí k tělu se průběhu jednotlivých kulturních epoch proměňoval. Od zájmu o tělo v antice (Kalokagathie jako ideál harmonického souladu a vyváženosti tělesné i duševní krásy a dobroty, ctnosti a statečnosti), přes úpadek zájmu o tělo ve středověku až po zavedení povinné tělesné výchovy do škol Rakouska-Uherska (Stát i armáda měly zájem o zavedení povinné tělesné výchovy do škol, k němuž došlo od 60. let 19. stolení). Po roce 1948 tělesná výchova ve školách sleduje ideově politické cíle a žáci jsou hodnoceni především podle dosaženého výkonu (srov. Mužík In Střelec, 2004, s. 63). Současná tělesná výchova by naproti tomu měla přispívat k výchově ke zdraví a zabývat se zdravotní prevencí.
1.3.2 Cíle tělesné výchovy (srov. Mužík, Tupý, 1999):
Nemají se ztotožňovat se sportovními, ale sledovat zájmy pedagogické, více se zabývat zdravotní prevencí a přispívat k výchově ke zdraví, méně se orientovat na sportovní výkon a výkonnostní limity:
1. kompenzační – vyrovnání nepříznivých vlivů snížené možnosti pohybu,
2. stimulační – pro trvalý (celoživotní) zájem a aktivitu.
Tyto výhradně zdravotní cíle se bohužel mohou vylučovat s dlouhodobější osobní motivací jedince ve formě sledování vlastního pokroku, zlepšování výkonů nebo dosahování dílčích cílů v podobě amatérského soutěžení.
Cílem tělesné výchovy je pohybově a tělesně kultivovaný člověk, správně chápána tělesná výchova a pohybová aktivita, která směřuje ke zdravému stylu, je součástí životního stylu a je spojena s prožitkem.
Pohybová činnost má u dětí i funkci socializační, je vhodnou náplní volného času, preventivní prostředek proti nežádoucím sociálním jevům. |
![]() |
Úkol: Popište přínos hřiští pro street workout ve městech. Pokud termín neznáte, dohledejte ho na internetu. |
![]() |
Úkol: Vysvětlete cíle tělesné výchovy a jejich možná úskalí. |
1.3.3 Funkce tělesné výchovy
1. zdravotní – upevňování a rozvoj zdraví, rozvoj tělesné zdatnosti, uvědomění si významu cvičení pro tělesný vývoj, zásady osobní hygieny, otužování, návyky správné výživy,
2. vzdělávací –poznatky o sportech, názvosloví, technika, styl, taktika, pravidla, názvy požívaných zařízení, nářadí, základy měření a hodnocení tělesné a pohybové výkonnosti,
3. výchovná – fyzická námaha, překonání překážek, přispívá k utváření povahových vlastností, tělesné aktivity souvisí s estetickým zážitkem, k estetizaci zevnějšku, k pohybové kultuře.
1.3.4 Prostředky a organizační formy tělesné výchovy (srov. Mužík, Krejčí, 1997):
1. základní organizační formou je vyučovací hodina
2. pohybová činnost před výukou – zejména na 1. stupni je prospěšné zahájit výuku cvičením
3. pohybová činnost během výuky – pozorujeme-li fyzickou a psychickou únavu žáků,
4. pohybová činnost o přestávkách,
5. pohybové činnosti ve školní družině – nejlépe mimo školní budovu – na hřišti atd.
6. cvičení v přírodě, školy v přírodě, školní výlety, specializované kurzy (např. lyžařský výcvik) |
![]() |
Úkol: Vyjmenujte organizační formy tělesné výchovy, které znáte. |
1.3.5 Základní úkoly tělesné výchovy
Zdravotní:
Vzdělávací:
Výchovné:
|
![]() |
Úkol: Shrňte základní úkoly tělesné výchovy. |
1.4 Zdatnost
Zdravotně orientovaná zdatnost (srov. Nováček, Mužík, Kopřivová, 2001; Mužík In Střelec, 2004)
Aerobní zdatnost: způsobilost organismu účelně přijímat, přenášet a užívat kyslík k pohybové činnosti. Projevuje se schopností svalů vykonávat práci vytrvalostního charakteru, sekundárně vede k efektivnější srdečně cévní činnosti a redukci nadbytečných tuků. Pro její udržování nebo zlepšování je třeba dynamické pohybové činnosti velkých svalových skupin (např. běhání, jízda na kole) minimálně 15 minut 3krát týdně. Aerobní zatížení 60-90% maximální srdeční frekvence (orientačně 220 tepů minus věk člověka).
Svalová zdatnost: svalová síla, vytrvalost, flexibilita a další složky. Je důležitým předpokladem tzv. svalové rovnováhy pro správnou funkci podpůrně pohybového systému (správné držení těla). Svaly posturální je nutné protahovat, svaly fázické posilovat.
Složení těla: patří k základním ukazatelům zdatnosti. Upravuje se aerobním zatížením trvajícím více než 20 minut, příjmem potravy s nižší energetickou hodnotou. |
![]() |
Úkol: Vysvětlete jednotlivé ukazatele zdatnosti jedince. |
1.6 Tělocvičná rekreace
1.7 Sport
|
![]() |
Úkol: Popište, jak se liší termíny tělocvičná rekreace a sport. |
![]() Doporučená aktivita: Nacházíte se přibližně v polovině této kapitoly, udělejte si nyní krátkou aktivní přestávku. Doporučená aktivita: HIIT trénink (high intensiy interval training) Úkol: Pro tuto přestávku navrhněte vlastní HIIT trénink, pokud můžete, využijte i pomůcek jako je hrazda pro různé formy shybů, činky atd. Příklad HIIT tréninku níže. Tento trénink spočívá ve střídání rychlého (maximálního) tempa s pomalým a je možné jej aplikovat jak na silový trénink, tak na aerobní aktivity jako je běh, kolo nebo plavání. Oproti běžnému aerobnímu tréninku je zde velká časová úspora, kdy nám trénink nezabere ani 15 minut.
|